Logistika Nákladní doprava Vodní doprava Zprávy

Rýnská vodní cesta kvůli suchu chřadne, doplácejí na to firmy i obyvatelé

Sucho na Rýnu 2018. Autor: Von Marion Halft - Eigenes Werk, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=73768143
Sucho na Rýnu 2018. Autor: Von Marion Halft - Eigenes Werk, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=73768143

Průmysl i obyvatelé v Porýní těžce doplácejí na letošní nebývalé sucho, které trvá už několik měsíců a výrazně snížilo hladinu řeky Rýn. Píše o tom německý list Handelsblatt. Firmy se snaží se sníženou dopravní kapacitou na řece vyrovnat různě, podle listu ale žádné jednoduché řešení na obzoru není.

Směrodatný pro Rýn bývá vodočet v městečku Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc. Výška hladiny je zde aktuálně na 1,44 metru, když dlouhodobý průměr je 3,25 metru. To znemožňuje proplutí plně naloženým lodím. Rýn je přitom pro hospodářství jihu a západu Německa klíčovou dopravní tepnou. „Jestliže hladina bude dále klesat, zastaví se plavba úplně,“ uvedl Roberto Spranzi, šéf Německé asociace vnitrozemské vodní dopravy. Zatím lodě projíždějí, i když často s nákladem zmenšeným až o 85 procent oproti běžnému stavu.

Lehčí a menší náklad ale znamená vyšší náklady. Jestliže loď veze například 500 tun místo obvyklých 2000 tun, musí absolvovat tři cesty navíc, což dopravu násobně prodražuje. To mimo jiné pocítili i řidiči, neboť čerpací stanice kolem Rýna jsou zásobovány tankery. Spolu s rostoucími cenami se projevil i nedostatek pohonných hmot, úřady dokonce přistoupili k restrikcím prodeje benzínu a nafty.

Průmyslové firmy přitom jen těžko hledají náhradu za vodní dopravu. Kapacita na silnicích i železnici je vyčerpána, navíc náklady jsou o poznání vyšší. Handelsblatt uvádí, že na silnici zhruba pětkrát a na železnici třikrát.

Své o tom ví chemický obr BASF, jehož výroba je obvykle ze čtyřiceti procent zásobována po vodě, což představuje deset velkých nákladních plavidel denně. Pokud by měl začít vozit suroviny po silnici, představovalo by to 1600 kamionů denně. „To zkrátka není možné,“ píše Handelsblatt. Alternativu k vodě našla firma zatím jen pro zhruba třetinu svých dodávek, a i tak se potýká kvůli ucpaným silnicím a železnicím se značným zpožděním výroby. Uvažuje proto mimo jiné o zbudování vlastní flotily lodí s nízkým ponorem. Jinou možností by byla výstavba produktovodu kolem řeky.

List cituje i rýnskou plavební správu, která naději na brzké zlepšení podmínek na řece nevidí. Se suchem se letos potýkalo i Labe, které bylo po drtivou většinu roku v přeshraničním úseku nesplavné.

15
Diskuze

avatar
7 Komentáře
8 Reakce na komentáře
0 Sledující tohoto příspěvku
 
Nejvíce hodnocený komentář
Nejžhavější komentáře
12 Autoři komentářů
Martin V.železničář v důchoduSoupravaMartinS.KL Čerství autoři komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Martin V.
Host
Martin V.

Nějaké zlepšení situace se přeci jen rýsuje, v Maxau se má podle předpovědi zvýšit hladina ze současných rekordně nízkých hodnot zhruba o metr: http://www.hvz.baden-wuerttemberg.de/pegel.html?id=09016

Oproti Labi je na tom Rýn pořád ještě dobře, ale jeho význam pro dopravu je neskonale větší, proto to Němcům víc vadí. Jestli dobře počítám, tak měli na horním Rýnu hloubku plavební dráhy jen kolem 150 cm:
https://www.elwis.de/DE/dynamisch/gewaesserkunde/wasserstaende/index.php?target=2&gw=RHEIN
https://de.wikipedia.org/wiki/Gleichwertiger_Wasserstand

Petr
Host
Petr

Je vidět že v Německu moc dobře ví že po vodě je transport nejzelenější a suverénně nejlevnější , jenom u nás ty pitomci všichni nejchytřejší, že kanál je nesmyls ,,,, bohužel Zeman má pravdu ,,, na vodní cesty nic nemá,

Michal
Host
Michal

Jo, když tam ten Rýn už je, když je podél řeky adekvátní průmysl a na konci mořský přístav, tak to fungovat může. U nás není ani jedno, jen jeden senilní trouba, který chce vozit neexistující zboží po neexistujícím kanále.

KL
Host
KL

Rýn je velká řeka. Proto se tam lodní doprava vyplatí. Jako třeba na Dunaji (z blízkých řek). U nás takové řeky nejsou. Není kde provozovat výhodnou lodní dopravu a kanály nejsou cestou, jak takovou ekonomicky schůdnou dopravní cestu získat. Bez podstatných geologických změn u nás výhodná nákladní lodní doprava nebude. Máte-li rádi lodičky, nevěšte hlavy. Kanály nakonec budou. Postaví se pro zábavu. Možná s menšími parametry. Budou na nich jezdit lufťáci. Kde se dnes v ČR nejvíce rozvíjí lodní doprava? Na horní Vltavě, v Praze a na Baťově kanálu. Jednou z Baťova kanálu dojedete do Pardubic. Někdo to zaplatí. Když… Číst vice »

MartinS.
Host
MartinS.

Nikdo přece neříká, že vodní doprava není ekologická a levná. Jen potřebuke dost vody. V Labi jí moc není, v Dunaji ubývá a teď na tom není dobře ani Rýn… a kde brát a nekrást… a následky nedostatku vody jsou fatální… když se na vodu přesměruje moc nákladu a voda nebude, není jak to zboží vozit…
Takže kanál u nás je fakt nesmysl…

Pavel
Host
Pavel

Já bych doporučoval místo slovního spojení „lodě projíždějí“ vhodnější „lodě proplouvají“, apod. Lodě plavou a čeština je velmi bohatá.

Oldřich Sládek
Host
Oldřich Sládek

Je třeba investovat do železnic a silnic a ne do vylhaného excelového nesmyslu DOL.

K.S.
Host
K.S.

Souhlasím, proto by bylo vhodné upravit další tratě pro napojení do zahraničí a odstranit úzká místa na anší síti, bohužel hodně tratí je celkem dost sklonově náročných a neelektrifikovaných.

Souprava
Host
Souprava

Vylhanej jste akorát vy. Zástupce železniční lobby je ten poslední, kdo může nezávisle posoudit smysl vodního kanálu.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

A zástupce opačně extremistických názorů je na tom úplně stejně – jen se o to víc vzteká a prudí.

mgr.pavel
Host
mgr.pavel

Hlavně že Zeman furt lpí na nesmyslu zvaném kanál O-D-L..

K.S.
Host
K.S.

Vést vlaky přes okolní země nejde? Nebo tam je kapacita také vyčerpána? Například Maastricht-Aachen, Metz-Saarbrücken-Kaiserlautern-Mannheim nebo třeba přes Štrasburk? Nějaké vzdálenější tratě jsou nepoužitelné? síť tam vypadá celkem hustě, jenom nevím jestli jsou to lochenskoidy, nebo VRTky. Nevím co je na tom pravdy, ale když se před nějakou dobou zase mluvilo o stupni v Děčíně, tak jsem na stránkách odpůrců našel zajímavou informaci, že lodě s kolesovým pohonem potřebují pod sebou méně vody, než je tomu u lodí s pohonem šroubem. Neví o tom někdo něco? Bylo by to řešení větších a větších problémů ve vodní dopravě? (to není jen… Číst vice »

Martin V.
Host
Martin V.

Na Labi pod Ústím musí mít plavidla s vrtulovým pohonem proti proudu o 15 cm nižší ponor než ostatní (tedy než vrtulová po proudu či kolesová oběma směry). Jiný rozdíl není, viz LAVDIS, sekce „Vodočet Ústí nad Labem“.

petr.r
Host
petr.r

postavit tam hráze a zdymadla. Jak vidím ty sněžný děla, tak se ptám, jestli vodohospodáři v evropě chodí do práce.

K.S.
Host
K.S.

Ano, plavební stupně by pomohly, ale otázka na jak dlouho, budou se zanášet. Na druhou stranu by to byl vítaný příspěvek pro Energiewende, bylo by kde zřídit pár set MW hydroelektráren. A i pokud by vodohospodáři do práce nechodili, když nezaprší, tak vody nebude přitom je alespoň zlepšení asi trapně jednoduché, ale o situaci v Německu nemůžu mluvit, neznám ji, je to tam hornaté a jiné než u nás. Ale snad nemají takové problémy jako zde, kde jsme přišli o miliardy kubíků zádržné schopnosti krajiny od nějakého roku 1950.