Lenka Hlubučková je novou náměstkyní ministra dopravy pro ekonomiku a infrastrukturu. Na klíčové pozici na ministerstvu chce připravit nový systém, jak se v Česku připravují stavební projekty. Připouští, že přetlak projektů připravený ke stavbám stát nemá, i když chce vláda výrazně posílit výdaje za dopravní infrastrukturu.

Od vlády neustále slyšíme prohlášení, že se krizí proinvestujeme. Mluví se například o dvaceti miliardách, které půjdou navíc do dopravních staveb. Máte už jasno, kam ty peníze půjdou?

Zatím hledáme, které projekty můžeme posunout dopředu a začít je stavět dříve, než se původně plánovalo. Máme první seznam, ale ještě není definitivní.

Má ministerstvo skutečně v zásobě tolik projektů, že může začít hned stavět? Tedy že mají například všechna potřebná povolení? S tím, jak v posledních letech výrazně rostl objem investic do dopravy se mi nezdá, že by těch připravených projektů bylo mnoho…

Nemůžu říct, že bychom měli nějaký nadbytek projektů. Proto je to ideální chvíle změnit i systémově přístup k přípravě staveb. Při přípravě rozpočtu na rok 2021 se chci zaměřit na posílení rozpočtu na projekční přípravu. Ráda bych, abychom zde měli velký zásobník připravených projektů pro podobné situace, kdy například některé jiné projekty vypadnou. Není to jen pro situaci, jako je nyní, ale i například pro chvíle, kdy se některý velký projekt zablokuje u antimonopolního úřadu a hrozí, že bychom například přišli o evropské peníze. Chci mít vždy přetlak připravených projektů, než složitě hledat, co můžeme postavit.

Jak toho chcete docílit?

Určitě by se měla změnit i role centrální komise (CK). Nejsem pro její zrušení, jak se tu v minulosti o tom mluvilo, ale měl by se změnit přístup. Budu chtít například od ředitele odboru strategie vědět, jak monitoruje přípravu staveb. CK musí být pro ministerstvo dopravy efektivním nástrojem pro řízení práce investorů, nikoli teoretický debatní kroužek. Chci pro ni jasná pravidla, například aby se projekty opakovaně nevracely k připomínkování, ale byla jasná pravidla, co ještě dále řešit a co už ne. Role ministerstva by měla být v tom, že zajistí jednak peníze a jednak to, aby se stavěly smysluplné projekty. Při racionálním nastavení pravidel, jejich dodržování a důsledném postupu ministerstva nemůže docházet k tomu, aby příprava řady projektů byla zpožděna kvůli dlouhému schvalování v centrální komisi. Je to ministerstvo dopravy, které musí mít přehled a řídit, co se staví a jak.

Bude z těch dvaceti miliard korun navíc vše jen na nové stavby?

Určitě ne. Máme tu stále velký dluh v opravách a část této sumy půjde do oprav silnic, železnic či nádraží. Navíc je tam jednodušší povolovací proces. Část peněz může jít i do zrychlení stávajících staveb.

Znamená to, že firmám zaplatíte za to, aby stavěly rychleji?

V podstatě ano, zákon to umožňuje. Myslím, že jsou určitě ještě rezervy v tempu výstavby a samotných harmonogramech a pokud budou firmy dostatečně motivovány, mohou práce výrazně urychlit.

Nehrozí, že podobně jako když se narychlo dočerpávaly evropské peníze před pěti lety, budou se investovat i do nepříliš smysluplných staveb jako třeba půl miliardy korun do lokálky Mšeno – Mělník?

Každá akce bude muset projít zrychleně centrální komisí. Myslím, že je potřeba vidět i to, že podobné modernizace mohou nahradit výrazně desítky let nedostatečnou opravu tratí.

Sněmovna schválila zákon o urychlení infrastrukturních staveb. Pro vás to znamená i zřízení nového speciálního úřadu pro vyvlastňování. Už víte, kde do něj vezmete lidi?

Bude to pro nás zcela nová agenda a máme tam podle zákona pouze tři měsíce od zahájení platnosti. Nebude to jednoduché, budeme muset hledat hlavně mezi stávajícími zaměstnanci, aby se tuto problematiku naučili.

Podle zákona budete moci spojit vyvlastňovací řízení se stavebním. Budete tak postupovat u všech dopravních staveb?

Zpočátku určitě ne. Ráda bych, abychom to nejprve zkusili na jedné větší stavbě. Nebude to jednoduchý proces a je to nová věc. Musíme eliminovat rizika, že řízení pak skončí na několik let u soudu.

Velký přísun peněz do dopravy může znamenat opět i nedostatek stavebních kapacit. Řešíte to nějak se stavebními firmami?

Určité riziko to je. Nicméně jednala jsem minulý týden se Sdružením pro výstavbu silnic a dálnic a jeho zástupci mi tvrdí, že 20 miliard navíc je trh schopen zvládnout.

Na post náměstkyně jste přešla z funkce ředitelky interního auditu. V případě nedávné kontroly na ŘSD to vedlo k poměrně zásadním systémovým změnám. Nastane něco podobného i u Správy železnic?

Chyby na ŘSD se týkaly systému malých zakázek a jsem ráda, že už dochází ke změně a malé zakázky jsou přístupné všem zájemcům. V případě Správy železnic tento problém není, byl odstraněn v roce 2018. Tam zakázky jedou bez problémů.

Za předchozího ministra se začalo mluvit o tom, že by se zrušil Státní fond dopravní infrastuktury. Jaký je váš názor?

Jsem proti zrušení. Je potřeba ale více posílit jeho roli banky resortu, která skutečně kontroluje, jak se s penězi na stavby nakládá. Dosud je SFDI vnímáno spíše jako bezbřehé koryto zajišťující úhradu jakýchkoliv výdajů, zatímco jeho role strážce jejich řádnosti není dostatečně akcentována. Banka nesmí být pokladničkou.

Nebude už příliš kontrolních orgánů v dopravě? Kontroluje ministerstvo, SFDI, Nejvyšší kontrolní úřad, samy investorské organizace mají svůj vnitřní audit…

Ano, je jich hodně a ráda bych kontroly sladila, aby se kontrolovalo efektivně. Když dělá ministerstvo audit malých zakázek, nemá smysl, aby ho dělal ještě SFDI.

Váš předchůdce Tomáš Čoček skončil mimo jiné i kvůli kauze elektronických dálničních známek, které má SFDI na starosti. Nemáte obavy, že se nestihnou připravit včas? Tendr na fyzickou distribuci ještě stále běží…

Fyzická distribuce není klíčovou součástí zakázky, tou je možnost si známku koupit přes internet. O tom jsem přesvědčena, že bez problémů fungovat bude.

Letos očekáváte narození potomka, a tak nelze v oboru neslyšet spekulace o tom, jak budete práci zvládat…

Doufám, že již žijeme v době, kdy máme právo skloubit péči o dítě i svoji kariéru. Mám výhodu v podobě dobrého rodinného zázemí a očekávám, že můj výpadek bude jen maximálně několik týdnů. Ve světě je to běžné, proč by to nemohlo jít u nás. Zkušenosti z nouzového stavu nám ostatně ukázaly, že lze bez problémů fungovat elektronicky, osobně se domnívám, že jsme byli takto i efektivnější.

Tagy Lenka Hlubučková Ministerstvo dopravy příprava staveb Top

38 komentářů