Letecké společnosti Letectví

Rok přímých letů Austrálie – Evropa: linka je v zisku, Qantas hlásí obsazenost 94 %

Dreamliner Qantasu ve speciálním nátěru připomínající dílo Austrálců. Foto: Qantas
Dreamliner Qantasu ve speciálním nátěru připomínající dílo Austrálců. Foto: Qantas

Rok po spuštění první přímé linky bez mezipřistání mezi Austrálií a Evropou vydal Qantas provozní statistiky nového spojení.  Aerolinka považuje novou linku za úspěšnou nejen pro sebe, ale i ekonomiku Západní Austrálie.

Letadlo na lince z Perthu do Londýna vzlétlo poprvé 25. března loňského roku, jde o jednu z nejdelších leteckých spojení bez mezipřistání na světě.

Průměrná obsazenost letadel dosáhla 94 %, což je výrazně více než běžný průměr u dálkových letů. Podle detailnějších statistik tvoří zhruba 60 % cestujících na této trase občané Austrálie, z ostatních národností tvoří většinu Britové.

Velká část cestujících na lince přilétá před odletem z Perthu z jiných částí Austrálie: čtvrtina z nich z Melbourne, dále pak ze Sydney, Adelaide a Brisbane. Letadlo oficiálně trasu začíná v Melbourne, pak přistane v Perthu a vydá se do Evropy. Qantas na ně nasazuje Boiengy 787-9 Dreamliner, které vytěžuje na mimořádně dlouhých linkách. Z Melbourne ještě letí přes patnáct hodin přes Tichý oceán do Los Angeles. „Měli jsme hodně očekávání od této linky. Upřímně, byla zcela překonána,“ řekl šéf Qantasu Alan Joyce.

Podle něj jsou lety téměř plné: průměrná obsazenost je 94 %. „Linka je v zisku téměř od počátku, což u nových spojení není rozhodně běžné. Vyplatila se dlouhá příprava celého projektu tak, aby se cestující cítili komfortně a redukoval se jetlag,“ řekl Joyce.  Podle něj například 80 % cestujících využívá speciálních cvičení jógy na protažení před dlouhým letem, které aerolinka nabízí v Perthu.

Qantas chce poznatky z provozu využít pro plánování ultradlouhých letů, které chce zavést s novými letadly od Boeingu či Airbusu. Díky novým strojům má být možné doletět bez mezipřistání ze Sydney do Londýna a strávit ve vzduchu přes 20 hodin.

Qantas si pochvaluje linku i jako skvělou reklamu: spočítal, že mediální pokrytí zejména startu linku mělo hodnotu zhruba 100 milionů australských dolarů, současně spojení považuje i jako reklamu na Západní Austrálii.

Za celou dobu musela firma zrušit pouze čtyři lety. Letadla létají pravidelně s předstihem, průměrná doba letu je 17 hodin a 1 minuta z Perthu, 16 hodin a 5 minut z Londýna. Trasu dlouhou přes 14 tisíc kilometrů už zvládl dreamliner za 15 hodin a 15 minut.  Letadla na této lince létají někdy i přes Česko, často se mu ale vyhnou a z Austrálie letí těsně podél německo-české hranice.

12
Diskuze

avatar
2 Komentáře
10 Reakce na komentáře
7 Sledující tohoto příspěvku
 
Nejvíce hodnocený komentář
Nejžhavější komentáře
7 Autoři komentářů
Y.K.Martin V.Jen takT.GmJen tak Čerství autoři komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
T.Gm
Host
T.Gm

Vyletěl z Perthu a 9 hodin ze 17 letět nad oceánem s dvoumotorovým Dreamlinerem bude cool jen do té doby než se ukáže, že jeden motor vás v případě nouze bezpečně zpět na pevninu nenavrátí. Být testovacím králíkem na lince QF9 nestojí za žádné peníze.

Martin V.
Host
Martin V.

Nějak nerozumím vaší námitce. Vždyť cestou máte Omán, Maledivy, Srí Lanku, Indonésii a v nejhorším případě ještě Kokosové ostrovy. To rozhodně není náročnější trasa než severní Atlantik, kde se tak létá už 30 let a nikdo se toho nebojí.

T.Gm
Host
T.Gm

Když se podívají na skutečně proletěnou trasu , tak až ten Omán po 9 hodinách je pevnina, která je první v reálném dosahu. Snaha ušetřit palivo a letétat nejkratší cestou , v Londres přistávají velmi často s velkým předstihem, přestože v Perthu nedávají mezipřistání ve vymezeném čase.

Martin V.
Host
Martin V.

Pokud počítáte rozlehlou pevninu přímo na trase, tak je to až Omán. Ale skutečná trasa, kterou létají vede přes Malé, což je slušné mezinárodní letiště, i když na korálovém atolu. Takže z vašich 9 hodin je maximálně 7, navíc v půli cesty na SV je Jakarta.
http://www.gcmap.com/mapui?P=per-mle-mct-lhr,+cgk,+gan,+cck&DU=km&SG=850&SU=kph&E=60,120
Uznávám, že je to o trochu dál než v severním Atlantiku, ale zase je tam teplejší voda. 🙂
http://www.gcmap.com/mapui?P=prg-snn-yqx-jfk,+kef,+ter&DU=km&SG=850&SU=kph&E=60,120
Některé lety přes jižní Pacifik jsou vážně nad totální pustinou, tam bych asi lehce nervózní byl i se čtyřmi motory.

Y.K.
Host
Y.K.

Dreamliner má největší ETOPS 5,5h, takže nemůže letět trasu, kde 9 h není nic k přistání. Pro letiště není potřeba pevnina, stačí atol s dostatečnou dráhou.

Martin V.
Host
Martin V.

Jak už psal „Jen tak“, ono tam pořád něco je, ale i kdyby ne, přesto by to snad vyšlo. Kdyby ztratili motor v polovině cesty, tak to mají dopředu nebo zpátky 4,5 hodiny, což by snad s jedním motorem za 5,5 hodiny dali (v nižší hladině a s vyšší spotřebou), nebo ne?

Y.K.
Host
Y.K.

Přesně tak, i vrácení se se počítá. Já jsem nestudoval tu trasu na mapě co tam je za letiště a jaké jsou časy. 🙂 Ale v Pacifiku pár letišť je.

Jen tak
Host
Jen tak

Musíte se koukat nejen před sebe a za sebe (tam je vskutku první pevnina po austrálii víceméně až Omán – když vynecháme ostrovy po cestě), ale take do stran. A v doletu pár hodin je tam asie prakticky po celou dobu letu.

krom toho, ten blábol o tom nestihání v perthu – teda nevím, školy nemám, koukám do statistik tohoto letu za poslední dva týdny, a odlety z Perthu jsou na čas.

Takže, o čem to sakra mluvíte?

Jen tak
Host
Jen tak

No, streka přes atlantik je podstatne kratsi, nez tohle 🙂

Skinheads & Punks united
Host
Skinheads & Punks united

Že si raději před čtyř násobkem ceny Berty nekoupili vyřazený Krokodýl od ČD s funkčním motorem a rámem hádám je důvod, že by za jeho provoz nemohli brát prachy.

Lukáš F.
Host
Lukáš F.

Hlavně by se Qantasu krokodýl vůbec nehodil do flotily.

Jen tak
Host
Jen tak

No, streka pred atlantik je podstatne kratsi, nez tohle 🙂

Partneři