Téměř 138 tisíc lidí denně využilo loni v průměru vlaky zapojené do systému Pražské integrované dopravy. Meziročně jejcih počet stoupl o čtrnáct procent.
Ukazují to data, která zveřejnil ve svém časopise Ropid. Zajímavá statistika ukazuje, že nejvytíženější je dlouhodobě trať 221 z Prahy do Benešova u Prahy, kde denně ve vlacích PID jezdí 30 885 lidí. Na dalších místech je těsno: kolem 25 tisíc denně vozí vlaky na trati Praha- Kolín, Praha – Beroun a Praha – Lysá nad Labem.
Zveřejněná data o přepravě ukazují, že provoz rostl loni na všech pražských příměstských tratích s výjimkou dvou: do Kralup nad Vltavou a Kladna.
„Na hlavních tratích v Praze a blízkém okolí se podařilo v posledních letech zlepšit nabídku železničních spojů, lidé zde chodí na vlak téměř jako na metro,“ komentoval výsledky Martin Jareš, zástupce ředitele IDSK pro dopravu.
Provoz na železnici v Praze a okolí by mohl dál růst, naráží ale na kapacitní problémy. Letos například v jízdním řádu musel zmizet na trati Praha – Beroun jeden osobní vlak kvůli navýšené poptávce ministerstva dopravy na dálkové Západní expresy
Zajímavou statistikou jsou i údaje o počtech cestujících na jednotlivých nádraží. Bez překvapení vede jednoznačně hlavní nádraží, následované Masarykovým nádražím a Smíchovem. Význam vlaků na dojíždění z okolí Prahy dobře ukazuje pořadí na dalších místech: více lidí používá například říčanské nádraží než holešovické. „Jedná se o celkové počty cestujících využívajících vlaky zařazené v PID bez ohledu na to, jakou mají jízdenku. Údaje jsou z podzimního sčítání frekvence ČD,“ upřesnil mluvčí Ropidu Filip Drápal.
Počty cestujících PID na jednotlivých nádražích
Praha hlavní nádraží 46130
Praha Masarykovo nádraží 32300
Praha Smíchov 14041
Říčany 7061
Praha Libeň 7035
Praha Radotín 7009
Praha Vršovice 6141
Praha Klánovice 5880
Praha Holešovice 5639
Úvaly 5237
Praha Vysočany 4714
Praha Podbaba 4017
Praha Uhříněves 3968
Černošice 3718
Praha Horní Počernice 3370
Praha Kolovraty 3113
Praha Strašnice 3067
Praha Hostivař 2859
Praha Bubny 2817
Roztoky 2765
Hostivice 2130
Bohužel tam není zmíněn Kačerov. Netušíte, jak se tahle relativně nová zastávka chytla?
Má pod 2 tisíce denně, protože Ropid uvedl jen zastávky a stanice s 2 tisíci denně a více.
Kačerov asi bude dost slabota, velmi nízké stovky denně. A to je škoda – po těch desítkách let čekání…
No ze nerostou pocty cestujich na Kladno se ani nedivim. Komu by se chtelo dobrovolne cestovat po te konesprezce
Tak dobrovolně asi ne, ale vzhledem k modrým zónám, šíleným cenám parkovného.
Líbí se mi ta lidová teze „pokud by neexistovaly modré zóny, zaparkoval by v Praze každý, kdo by chtěl“.
Takže 50 milionů cestujících v Praze ročne.
Pokles cestujících na trati 090 Praha-Kralupy je docela překvapivý, zvlášť poté, kdy letos proběhla integrace až po Roudnici nad Labem a vlaky, vč. rychlíků jsou velmi slušně zaplněné.
Možná to ovlivnila výluka Negrelliho viaduktu a odklony. To by pak mělo vliv i na kladenskou trať, což by sedělo..
Kladno určitě ovlivnilo taky zapojení busů do PID. Stačí sledovat Veleslavín.
Kromě tarifu je i více spojů a celkově přehlednější linky.
Praha Černošice ?
Černošice nejsou administrativně ještě součástí Prahy…
díky za upozornění, opraveno.
A na vrub ROPIDu jde zprasená mapka. Už je to nějaký pátek, co mají dálkové linky pouze celostátní čísla. A některé naopak chybí, např. R43. Pak se v tom má laik vyznat 🙁
Většina laiků, hádám, celostátní číslování vůbec nepoužívá. To už i číslování dálnic je přehlednější. 🙂
No kam to jede je na tom většinou napsaný, ale vyznat se v tom podělaném tarifu, to je kumšt!
Co si tak člověk má představit pod pojmem „cestující na nádraží“? Nástup + výstup z vlaků, průjezd + výstup + nástup, stojící lidé na perónu, lidé co prošli vstupními dveřmi?
odbavení cestující, tedy nástup + výstup
A jsou to jen počty lidí, kteří si koupili nějakou jízdenku u ČD, nebo všech včetně předplatních kupónů a jednotlivých jízdenek PID?
V článku se píše: Jedná se o celkové počty cestujících využívajících vlaky zařazené v PID bez ohledu na to, jakou mají jízdenku.