Praha chystá trolejbusovou linku z Karlova náměstí na Strahov, získala první razítko
Autobus u strahovského stadionu. Foto: PID
Na linku 176 nasadí DPP parciální trolejbusy, pod trolejemi pojedou zhruba 80 % trasy.
Na linku 176 nasadí DPP parciální trolejbusy, pod trolejemi pojedou zhruba 80 % trasy.
No a teď se budou zase po sto letech rozmísťovat troleje v době kdy dochází k poměrně rychlé evoluci baterií. Nevím co provádí he3da ale ty jejich baterky bych přivítal právě v těch trolejbusech bez trolejí…
Ach jo, zase tam budou všude ty hnusný dráty. Kdyby se aspoň proud do tramvají vedl kolejemi, jako v některých jiných městech v Evropě, tak by to člověk u těch trolejbusů nějak zvládl.
Staré časy se vracejí. A stačilo ten trolejbus v 70. letech nerušit a mohlo to jezdit pořád. A ušetřit na nové výstavbě.
njn… iluze levne ropy.
A soustředit se na modlu – sovětské metro vyřeší veškeré problémy pražské MHD …. Nicméně za krtčí dráhu dík ….
Budou trolejbusové tratě využitelné i pro historická vozidla? Třeba z hlediska napájení a případného propojení stop pro otáčení.
https://www.youtube.com/watch?v=98VdeEYd6Vk&t=2s
Zahajeni provozu v Prosecke ul., Tatra T400…
Ma to ale hacek, aby mohly probihat historicke jizdy, musel by celou trasu mit zatrolejovanou, vcetne obratu… jinak by ho museli vzdy otocit jako v te prosecke liazkou…
Právě proto se ptám, jestli se uvažuje o těch propojkách tak, aby se nemusela používat liazka.
Idealni by byla trat na Strahov ci na Malvaziny nebo lepe trat v Dejvicich, …. Ty useky by mohli byt cele zatrolejovane, ale zrejme se s tim nepocita…
Už by to taky konečně chtělo něco na jih, kde zatím široko daleko není ani tram, ani tbus. Přitom stoupavých úseků neúrekom.
metro d?
Hezký den, zajímavá diskuze. Ale ještě k tomu číslování. Ono je to i tak, že vstup nebo spíše návrat elektrické nekolejové trakce (bezhlučné a bezemisní) do Prahy je velmi chvályhodný počin a prosadit ho nebylo vůbec snadné. Skutečně slovo trolejbus bylo dlouho na indexu. Tak jim přejme dobrou budoucnost i vlastní číselnou řadu. Lidi v tom zmatek míe nebudou….
Ještě několik podobných nápadů za stamiliony, případně cyklostezku na Nuselský most, a piráti Prahu definitivně ztratí …
Stezka pro pěší a cyklisty je na Nuseláku dávno.
A není na ní nic špatného 🙂
Je, je dost úzká, na to že se tam chodí i pěšky
Pěšky ani na kole jsem neměl problém. Fotografové strkají objektiv přes plot, chodci jdou normálně po straně, cyklista taky projede po straně.
V takových lesoparcích je sice cesta širší, ale méně očekáváné chování. Psa nebo dítě něco zaujme na druhé straně a nezajímá ho že jedu (občas i dospělého, ale ti občas reagují na zvonek), lidi se vykecávají uprostřed cesty,..
+ Navíc na Nuseláku je menší provoz.
kolik lidi tam chodi pesky? nuselak vede odnikud donikam a prochazka vedle dalnice je dost odporna.
Trolejbusy v Praze budou, ať už je tam kdokoliv.
Na tak krátkou trasu by stačilo dobíjet na konečných.
Jistě, ten krpál nahoru na Strahov, pořádně ty baterky každé kolo vybít a dolu zase nabít, ať mají co nejvíce cyklů a co nejkratší životnost.
Záleží na provozních pobytech na konečné … řádně hospodařící dopravce by neměl mít obrat delší než provozní interval mezi spoji. Tzn. na konečné se nekumulují vozidla … jako ve Śvýcarech … tam mají pro TRAM jeden označník ….
ta zelená „elektrická“ trasa ale už existuje – 22 na újezd a pak hurá lanovkou.
No upřímně řečeno lanovka na Petřín je ze značné části spíš taková turistiská atrakce. Ne, že by se pro běžnou přepravu nedala použít, to ne (sice to není úplně nejrychlejší způsob přepravy, ale autobus to zase bere obklikou), hlavní problém ale je, že ne zcela zanedbatelnou část roku nejezdí.
Ještě by to chtělo prodloužit uvažovanou tramvajovou trať z Malovanky přes Strahov na Anděl. Dále by nebylo od věci upravit plochu u obratiště stadion strahov a udělat z toho zeleň místo tak velké prakticky nevyužívané plochy.
Kudy konkrétně by TT ze Strahova k Andělu měla vést??
Po trase 176 ty koleje moc nepůjdou dobře udělat, dá se to jinudy?
Zavedeme i ozubnicovou tramvaj ?
Z mapy.cz má Zapova stoupání nějakých 6 %, to by tramvaj vyjela. Ale jak pomalu v těch serpentýnách.
Vtáhnou smyčky jako v Kokoníně, jen by se něco muselo zbourat. 🙂
V Terstu mají lanovku pro tramvaj….
No čistá lanovka to není, spíše vozík na laně o který se tramvajové vozidlo opírá ….
Ta snad už byla … od řeky na Letnou předělaná lanovka.
Proč se všude musí cpát ty trolejbusy s bateriemi místo toho, aby tu trasu zadrátovali celou?
No pokud se zbaví křížení s tramvají, navíc tady by bylo křížení 600/750V, tak to docela hodně zlevní a zrychlí.
Trochu vysvetlete, pac trolejbusy v Praze vyuzivaji 600V, casto jsou napojeny jen na tramvajove vedeni, tram. menirny.
Jinak ano, krizeni celkem neco stoji, ale nemelo by to byt tak vyznamna castka, zvlaste u linky 176, ktera, dle clanku bude mit trolejbusove vedeni od Jiraskova mostu, tedy prekrizi tram. trat na smichovke strane. Zde zbyva tedy jen usek kolem Karlova namesti.
Všechny nové trolejbusové provozy musí být napájeny napětím 750V. A i podle https://zakazky.kr-stredocesky.cz/document_50901/578e73c2da3c6d2283b5162f8c8639cc-technicka-specifikace_1-doc ..
A co má s touto linkou společného Středočeský kraj?
Ale ta zkušební krátká trať pro linku 58 je na 600V, ne? Když při zahájení jezdila Tatra a půjčené trolejbusy z 600V provozů.
No i ta DOBUDKA je galvanicky oddělenej měnič z 600V na 750V. Tady možná dočasně použili odbočku na trafu.
Ano, to je chyba, kteru bohuzel udelalo MD pri prejimani EU norem, proto take Praha nazyva parcialni trolejbusy jinak, a to: Elektrobus s dynamickym nabijenim, aby se vyhnula oznaceni trolejbus.
Napajeni v Praze je 600V a takto se s tim pocita i u trolejbusu.
Proto me to zajima, nebot napr. na Strasnicke je pripravena trolej primo z tramvajove.
Tahle norma vznikla dávno za socialismu, netřeba svádět na Evropu.
Dohrabal jsem se k ON 33 3516 z 11.12.1980. Ale dál se mi nepodařilo najít už nic.
od 88. musí všechny nové provozy tram i TB mít 750V. Jen Ústí si vyjednalo vyjímku, protože nebyly vozy, ale BB už dostala vozy na 750V.
OK, diky za info, tohle jsem nevedel…
Otazkou ale je, co je novy provoz, podle meho, jde o obnovu… a stejne tak u tramvaji se u novych trati nebude resit prechod na vyssi napeti…
Oni počítají s obojím..
https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0002394/zakazka/420093
V rámci elektrifikace linky 140 se předpokládá zřízení napájecí infrastruktury s jmenovitým napětím 750 V DC. Pro výhledovou možnost nasazení vozidel na jiných linkách, které mohou využít v některých úsecích napájení z měníren tramvajové trakce zadavatel požaduje, aby vozidla byla schopná jízdy i na soustavě 600 V DC (i za podmínky mírně odlišných dynamických parametrů jízdy a rychlosti nabíjení).
Diky za info…
Jaké názvosloví, to jsou jen politická jména s realitou nesouvisející. Pořád to je trolejbus. Žádný parciální, bateriový, atd. Legislativně dle norem ČR jen a pouze trolejbus. EU s tím nemá nic společného. Vyhnutí označení trolejbus bylo jen kvůli úředníkům a politikům, jinak by se to tam nedostalo. Trolejbus byl v Praze sprosté slovo.
zatím 600V,protože se využívá infrastruktura tramvaje, ale nově postavené úseky už budou na 750V, pokud daný úsek nebude napojen na tramvajové trafo.
Když „TO“ umí ve Švýcarsku, musí se „TO“ umět i v Česku …
Tak se udělá izolovaný trolejbus a bude klid, navíc dnešní křížení rychlost neomezují. Zlevnění uznávám, ale v celkové částce by byla ta křížení promile. A při propočtu, kolik stojí baterie by se zaplatila už za rok provozu… 😀 uznávám, že by to neřešilo dopravu trolejbusů do vozovny.
Minule to bylo zadrátované celé, a šlo to, a fungovalo to.
V St. Gallen se desetiletí křížilo trolejbusové TV s trakčním vedením Togenerbahn (TB)s rozdílným napětím …. Již není, TB (součást společnosti AB) byla zatunelována … Ono to jde, když se chce.
Rovněž existovala dvě úrovňová křížení TV 15 kV 16,7 Hz a „místní dráhy WSB“ 750 V = . V současnosti pouze jedno …
Baterie se hodí např. i při opravách komunikací, kdy je možné zavést odklon nebo pro cestu do vozovny, kde by kvůli nízkému vytížení trati nebylo ekonomické stavět troleje.
Nejenom. Na izolovaných úsecích se občas uvízne a cestující pak (ne)musejí tlačit, dle výbavy příslušného trolejbusu.
Linka 176 Jede větší část úseku po tramvajových kolejích.
Kde?
asi myslel i koleje strahov….
Ja vim jen o kratkem useku Karlovo nam. – Jiraskuv most.
To jste s ní daleko nedojel.
Četl jste, kde budou mít ty trolejbusy garáže? To by znamenalo zadrátovat celou Plzeňskou a Vrchlického a nebo to táhnout horem přes Karlovarskou, Bělohorskou, Vypich, Tomanovou, aby se dostaly na trasu. Proč si přidělávat problémy s mnoha kříženími s tramvajemi, když můžou jet na baterie.
Tak… ale u nekterych tras, napr. te 176, co se tyce jeji pravidelne trasy, mi prijde vynechat jen kratky usek zbytecne… Zajizdeni do vozoven je jasne, vcetne zatrolejovani te vozovny by bylo fin. velmi narocne, byt nektere byly postaveny primo pro trolejbusy, napr. Klicov.
Klíčov postaven pro trolejbusy? To slyším poprvé; Klíčov se otvíral v době, kdy trolejbusy nejen v Praze, ale v celém Československu, byly „na indexu“.
Je to tak, byl staven pro trolejbusy, ale nikdy tam nebyly provozovany,…
Garáže Klíčov (od 1973)
První návrhy na výstavbu autobusových a
trolejbusových garáží Klíčov pochází již z počátku 40.let minulého století. Mohutný rozvoj autobusové dopravy v Praze v šedesátých letech nutnost výstavby nových garáží jen potvrdil, ale v soudobých návrzích na zřízení klíčovských garáží se počítalo až s termínem v roce 1969, který se kvůli pomalému prodeji pozemků a opožděných dodávek stavebního materiálu ještě oddálil. Stavba těchto garáží byla zahájena až roku 1969 s předpokládaným dokončením v roce 1972, ve skutečnosti ještě o rok později. První autobusy byly z garáže Klíčov, disponující 54 autobusy, vypraveny 5. března 1973.
Stejne tak i treba Vrsovice…
O Vršovicích samozřejmě není pochyb, ale u Klíčova mi to, vzhledem k době výstavby a zprovoznění, připadá jako zavádějící tvrzení. Čímž nerozporuju, že někdy v letech pražského trolejbusového boomu se uvažovalo o tom, že by Klíčov skutečně sloužil pro autobusy a trolejbusy, to je jistě velmi pravděpodobné.
Stavba s nimi pocitala, ale faktem je, ze prozovana byla jen autobusy. V dobe vystavby jeste trolejbusy v Praze jezdili a nektere linky, zde typicky 58, byla zrusena jen docasne… coz nakonec bylo na furt…
Ale asi by to chtelo trochu kouknout do historie, abych nebyl zavadejici,…
Základní jednotkou dočasnosti je jeden furt, tak se není čemu divit…
OT: Beztak by bylo zajímavé, kdyby „driver feeling“ video z Modřan na Hradčany vedlo právě trasou kterou jezdí studenti z Karláku na Strahov
Ta skutečně natočená verze přes Staroměstské náměstí a Nerudovu ulici byla taková spíš na „kochání se okolím“. Přes serpetiny na Strahov by to byla víc „řidičská“ verze.
https://www.youtube.com/watch?v=B6zkx4xEQ6M
P.S. Jde o jistou formu reklamy na Nissan 350Z, pro které si vyjednali volný průjezd centrem Prahy = „Zelenou vlnu“, žádné sanitky/majáky a přes přechod nikdo nepřecházel… tj. v běžném životě nereálná situace.
No jestli by nestálo za hřích pořídit o trochu větší baterku a zadrátovat to jenom z Holečkovy nahoru, ten zbytek je rovina a nebo z kopce, prostě si za pár korun zjednodušit život. Stejně předpokládám že u švanďáku bude stahovačka skrz tramvaj, tak se to tam může nahodit až v kopci.
Technický se to dá zařídit i bez stahovačky.
Kde v kopci? Troleje by se měly nahodit v zastávce, takže křížení s tramvajovými trolejemi se stejně nevyhneme. Taky si říkám jestli 80 % trasy pod trolejí není moc, ale je fakt že to není totéž co 80 % času jízdy.
tak buď zrušit na kobrový na znamení, ale nahoru na zastávku holečkova to taky není nepřekonatelný problém. dělat u parciálu to křížení s vedením pro tramvaje mi přijde jako vyhazování peněz.
to krizeni by fakt nemel byt problem tam udelat, jinak je faktem, ze trolejbus musi pri natrolejovani stat a tak je to vhodne na pravidelnych zastavkach. Jinak si spis kvuli jednomu krizeni pridavame vice problemu.
no tak to zastavení pro natrolejení je spíš popis současného stavu techniky, než nepořekonatelná bariéra. aneb mý oblíbený, když se nechce, tak je to kolikrát horší než když to nejde.
No, kdyz jsem zucastnene strany s ohledem na rekonstrukci nam. OSN upozornil, ze by bylo vhodne i snizit niveletu Jandovy ulice pod zel. mostem pro pripadne vedeni trolejbusove linky, tak jsem dostal nakonec po dlouhych jednanich s arch., investorem a IPR, dostal tecku s tim, ze kdyz tam neprojedou, pojedou jinudy nebo se bude natrolejovavat za jizdy, tak jsem pochoopil, ze nema smysl diskutovat.
Za jizdy to skutecne neni mozne, mozna pri soucasnem stavu techniky, ale za te jizdy bych to opravdu technicky chtel videt…
V Plzni i v Brně jsou tato křížení běžná a fungují dobře. Tak proč se jich bát? To byl kdysi jeden z argumentů proč zrušit trolejbusy v Praze.
Pac drive meli i tycove zberace tramvaje, krizeni bylo jednoduche a se zavedenim pantografu vznikl i problem s krizenim….
V době, kdy ve v Plzni zavedly trolejbusy tramvaje měly pantografy. A bez ohledu na to trolejbusové vedení je dvoupólové tak jako tak.
ano, ale prekrizeni u tycovych sberacu je velmi jednoduche, u sberacu, ktere maji urcitou sirku se musi resit delsi usek odizolovani…
pro pantograf:
http://www.trolejbusyvpraze.net/ObrazkyII/tah_kriz_tram_tb.jpg
pro tycovy sberac:
http://www.trolejbusyvpraze.net/Obrazky/karlak_kriz1.jpg
vedeni ve vysehradskem tunelu:
http://www.trolejbusyvpraze.net/Obrazky/vysehrad_tunel.jpg
Jednoznačně. V té EIA i výkresy se stožáry. Hlavně v oblasti Smíchova je to teda masakr. Dává se to dost cik-cak, jedna strana, druhá, doprostřed chodníku, nebo naopak do parkovacího pruhu na asfaltu… Jestli se nepočítá s nějakou pozdější úpravou těch veřejných prostor tak… a když uvážím jak protestovali v těch vesnicích, já bych protestoval tady.
Ty trolejbusy tam uz jezdily v minulosti, nekde nedavno jeste jsou zbytky sloupu videt, hlavne u te 137, nemel by to byt problem je tam znovu osadit, jen bych je kombinoval s osvetlenim.
Ja bych tedy misto protestu spise resil konkretni problematicka mista, coz v tech obcich ani nahodou nechteli resit.
Jo, baterku s životností 5-8 let, která stojí jako cca 300m obousměrné trati s životností 50 let… Ona se ta baterka při častějším provozu linky naopak velmi prodražuje. Prvotní, zdánlivá úspora pomocí baterie je vykoupena následnými extrémními náklady na její výměnu.
Hlavně by měli udělat rámcové VŘ na trolejbusy (na až xy vozů) aby se to nezadrhávalo na pořizování vozidel.
Je opravdu nutné tomu dávat číslo 53, když se pro cestující nic nezmění? Trolejbusy jsou super a jejich obnovení vítám na 100%, ale proč je číslovat takto odlišně od autobusů? Číslo 53 vypadá jako číslo nějaké tramvajové linky. Pokud je důvodem jen historie, tak by bylo fajn se zamyslet, jestli není lepší cestující zbytečně neplést a nechat tomu číslo 176.
Trolejbus není autobus. Tak proč to nerozlišit.
moudro mesice.
V čem je z pohledu cestujícího ten rozdíl?
Trolejbus je vizuálně odlišný. Ještě stále si pamatuji dobu, kdy v tom byl akorát tak chaos a v některých městech člověk nemístní hledal, zda to čím chce jet, je tramvaj a jede z ostrůvku nebo je to bus a jede ze zastávky u silnice nebo je to trolejbus a jede ze zastávky za rohem z vedlejší ulice.
Vy byste byl nešťastný třeba v Bruselu. Tam je všechno číslované jak koho právě napadlo. 1 a 2 jsou metro, 3 a 4 tramvaje, 5 a 6 zase metro, 7 tram… 12 je airport expres bus, třeba 25, 44, 55, 56, 81, 83, 92, 94, 97 je tramvaj a mezi tím jsou busy.
Kupodivu to nikomu nevadí.
Jako když to jinde dělají nějak, případně hůře, tak to je důvod proč je to dokonalé? Brusel má podle vašeho popisu co zlepšovat, pokud tedy čistě náhodou nepopisujete stav pred deseti dvaceti lety, že? Nikomu to nevadí – to víte jak? Ptal jste se všech, nebo to odvozujete z toho, že vám a lidem se stejným názorem to je jedno, tak to nikomu nevadí?
Proč by to měli „zlepšovat“? Takže tam, kde doteď jezdila 94, bude odnovu jezdit 25, protože tramvaje přečíslujeme od 10 do 30? Popisuji stav před cca 2 lety, od té doby Covid. Ale viděl jsem asi 50 let starý dopravní plánek a to, co jezdí dnes, bylo pod stejnými čísly po stejných trasách i tenkrát. (Jasně, něco zrušili, ale to, co nechali, prostě nechali, a ne že každou chvíli změní linkové vedení několika linek, aby se lidi nenudili. K mým pravidelným činnostem před návětěvou zahraničních kolegů patří přehled toho, co od minulé návštěvy zhruba před rokem jezdí jinak 🙁 )… Číst vice »
Nebo Řím. I když pravda, tam je metro písmenné a těch tramvajových linek moc nezbylo. Trolejbusová je obnovená jedna.
V Římě mají autobusy od tramvají dost odlišné číslování. Vlastní zkušenost.
Nojo, ale v době kterou pamatujete, i ten největší dement poznal, „tady dva dráty, bude to trolejbus, tady jeden a kolej, tak tramvaj“. Dneska si nějak nejsem jistý 🤣🤣🤣
A tím obhajujete co? Že když to ještě před pár lety poznali a teď ne, tak je třeba jim to ještě komplikovat? Nebo dáváte najevo svou nadřazenost?
Běžný člověk který přijede do cizího města kde nikdy nebyl vi jaké číselné rady mají různá vozidla mhd?
V Praze je to úplně jedno protože tbus bude jezdit úplně stejnou trasu co předtím bus. Celé přecislovani linek je jen jen šoto problém a běžným cestujícím nic nepřinese.
Běžný člověk rychle pochopí systém pokud v číslování nějaký je. Nejhorší je žádný systém. Pokud je to šoto problém, pak není důvod, aby to DPmP neučinil, má to i význam pro vnitřní potřeby. Ostatně já na přečíslování žádný problém nevidím. Běžným cestujícím přináší dobrý systém zlepšení orientace. To ale lidé co jezdí obvykle jen jednu naučenou trasu nejsou schopni pochopit.
A proto DPmP má 1-5 trolejbus, 6 autobus, 7 trolejbus, 8-10 autobus, 11 trolejbus… Oprqvdu pro cestujícího je nepodstatné. Jakožto cizák přijedu a zjišťuji jakou linkou se tam dostanu a kde má zastávku. A co to je trakci je mně víceméně šumák, já potřebuji jet z bodu A do bodu B. Jsem dopravák, ale s tím důsledným rozlišením trakcí beru jako příjemný bonus, ale realita je opravdu taková, že běžnému člověku je to jedno. Zvlášť, když ty linky nemají ani souvislou síť. Viz DPB, kde se trolejbusové linky začaly číslovat podle čísla autobusové linky jejíž číslo převzaly. A co se… Číst vice »
Relativně nedávno jsem v Pardubicích byl. Pardubice pokud jei známo počítají do budoucna s náhradou všech autobusů trolejbusy resp. parciálními trolejbusy. Trochu jiná situace. Lidem je obvykle ledacos jedno, to však neznamená, že to na ně nemá vliv.
To je možná teď, ale když se ty linky zaváděly, tak nikdo o trolejbusech s baterií nesnil ani ve snu. Jiný argument?
Právě že z pohledu cestujícího je ten rozdíl malý a docela často se setkávám s názorem „běžných uživatelů“, že trolejbus je elektrický autobus. Tak proto je potřeba aby i neznalý poznal, že jede trolejbusem, což je dopravní prostředek o úroveň výš (drážní vozidlo, tramvaj na kolech).
Slova jak z mramoru.
V čem se trolejbus liší od autobusu z pohledu cestujícího? Zvláště, když jde o parciální trolejbus a ne všude jsou dráty? A proč by trolejbus měl mít dvojciferné číslo, když to patří tramvajím?
Nutné to není, ale retro-šoto aspekty jsou pro současné vedení DPP velmi důležité, takže pro někoho to asi nutné je :-). První viditelný krok přípravy trolejbusů bylo přečíslování nočních tramvají, aby se uvolnila „historická“ trolejbusová řada 5x.
Zrovna u toho přečíslování to asi primární motivace nebyla, protože se stejně přečíslovaly 5xx na 9xx, aby se uvolnila čísla pro nové regionální linky. To už pak změna z 5x na 9x byla logická i u tramvají.
Nicméně je pravda, že samostatné číslování (parciálních) trolejbusů je nesmysl. A je trochu ironie, že třeba Bratislava v těchto dnech jde zcela opačnou cestou.
A kdyby dráty byli po celou estu už by to nesmysl nebyl?
Ty regionální linky mohly klidně mít tu devítkovou řadu a nočky mohly zůstat, kde byly. Souvislost číselné řady fakt řeší akorát šotouši.
To si nemyslim, … ale u tech nocnich linek me spise napadlo jako drive resit nektere linky jako celodenni, jako drive, pac v noci mate ted uplne jine linkove vedeni nez za dne, ale faktem je, ze to nelze tak jednoduse zrealizovat… Nektera mesta pouzivaji znaceni Nxx pro nocni linky. Co se tyce ciselne rady, tak me naopak prijde odliseni lepsi, uz s ohledem na historii to tak v Praze vzdy bylo, a take mi neprijde vhodne prirazovat cisla nahodne linkam a promichat tak jednotlive druhy dopravy, byt aut. a trolejbus jsou si podobne, zvlaste u parcialnich trolejbusu. Mozna to… Číst vice »
Je fakt, že některé linky by mohly být celodenní, 22=97, ale takových je minimum.
Odlišení má smysl, jestli je v tom rozdíl pro cestující (tramvaj a bus se docela liší, metro, vlaky S).
Jestli autobus jede na baterku, na plyn, naftu, benzín, toho si běžný cestující nemusí všimnout.
Otazkou je, zda chceme aby si toho nevsimali, nebo chceme, aby si vsimli…
Domnivam se, ze vetsine lidi je skutecne jedno, jaky ma linka cislo a to si myslim, ze jim nevadi ani tram ci autobus…
Me osobne je sympatictejsi puvodni znaceni…
Není důvod, aby si toho všiml, kdo není šotouš. Je to stejná linka, ať už ji jede nafťák nebo benziňak (nebo elektrák).
Dvouciferné číslo je v Praze běžné pro tramvaje, někdo by mohl čekat tramvaj (na zastávkách kde je sloupek pro tram jinde než pro bus)
Ještě to možná řeší lidé s autismem.
Šoto je spíše to o tom, že to orientačně pro cestující nemá vliv. Běžně jezdím veřejnou dopravou a stejné nesmysly třeba o tom, jak není třeba rozlišovat noční a denní lo linky jsem slýchával před cca dvaceti lety, jak je to zbytečné a jen šoto. Pro orientaci cestujících to význam má, to jen tupí technokrati nejsou schopni pochopit a svět se dělí na ně, šoto a plebs co má držet hubu a krok. Smutné jak se to totalitní myšlení stále drží.
Cestjícím je úplně jedno, jestli vozidlo na lince 176 bude autobus, nebo trolejbus. Ať už tam jezdí denně, nebo jen jednou a někdo jim řekne „na karláku si sedni do 176“. Když se to přečísluje na 53, tak se taky nic zásadního nestane, cestující si časem zvyknou. Jsou to jen hrátky s čísly.
Lidi si časem zvyknou na cokoli, viďte… 😉 Krásná ukázka… 😉
Stejne jako si zvykly na precislovani 53 na 176, ted si zvyknou asi stejne i pri opacne zmene… 🙂
Jinak cestujici bude asi jedno, jestli prijede tramvaj c. 3 nebo tramvaj cislo 153…??
Hm. A co budou dělat chudáci chlapi?
Na Karláku (Moráni) budu na metro (písmeno) čekat dole, tramvaj (jedno a dvoucifernou) na tram zastávce, bus (trojciferný) na bus zastávce.
Proč by měl být dvouciferný bus? Pokud elektrák chcípne a pojede záložní nafťák, bude mít číslo 53, X53 nebo 176?
A proc by naftak jako nahradni bus po stejne trase nemohl mit cislo 53…?
Trolejbusy meli svou ciselnou radu uz v minulosti a nyni ji maji opet, na tom preci take neni nic spatneho…
Navic se uvolni cisla linek pro autobusy, jejichz ciselna rada je jiz temer cela obsazena, mozna pak se muze uvolnit i ciselna rada 200 pro regiony…
Co když dojde k prudkému rozvoji tramvají a bude potřeba uvolnit trolejbusovou řadu čísel. 😉
Myslite, ze vznikne vice jak 50 linek? 🙂 Z dnesnich 30?
Proč to měnit, když dneska má číslo 176?
Jo uvolnit číselnou řadu beru, ale jsou jiné případy kde se plýtvá čísly linek.
Školní spoje (číslo linky pro jeden spoj ve školní dny, pokud nejde jako vložák do jiné linky tak třeba Š1. Jako MHD Říčany má linky Školní 1. – Školní 3)
V řadě 7XX kombinace pro občasné linky (metro pole – výstaviště Letňany, metro Holešovice – výstaviště Holešovice,….)
Není obsazená řada 800.
OK, takže zakonzervujeme svět 8. 11. 2021 12:50 CET, aby si nikdo nemusel už nikdy zvykat na nějakou změnu?
Na to jste přišel jak? Neměnit čísla obhajujete vy, ne já.
A když to bude elektrobus, tak bude další číslo ? Pokud se jedná o plnou náhradu linky, jenom se změnou trakce, tak není důvod měnit čísla.
Zrovna u tram x bus bych byl opatrný.
Ale elektrobus a naftobus mohou mít stejnou licenci (tak je to u nás v Hradišti), a trolejbus mívá zpravidla stejné číslo v IDS, byť jinou licenci (tak jako ve Zlíně).
Proč? To je vizuálně odlišné? Vy poznáte vizuálně od pohledu na dálku elektrobus od autobusu na plyn či naftu? Já ne. Trolejbus od autobus nepoznáte od pohledu? Já ano. Prostě někdo hledá způsoby jak věci dělat věci lépe a někdo hledá důvody proč to nejde a je to zbytečné.
A proč tedy měnit číslo, když prostě jeden den ukončí provoz autobusy a druhej den ve stejný trase pojedou trolejbusy ? Kór dneska, kdy obojí může být ve stejné karoserii.
Třeba proto, aby cestující věděl, co má očekávat. Lépe se v cizím městě orientuje v jízdních řádech, když jsou odděleny jednotlivé druhy dopravy třeba formou číselných řad. To oceníte ´v okamžiku, kdy jedete někam, kde to neznáte a veřejná doprava je pro vás způsob jak se dostat z bodu A do bodu B. Ještě stále si pamatuji doby, kdy v některých městech byl takový číselný chaos, že pokud člověk nebyl místní, a u křížení linek byla zastávka, člověk musel pracně dohledávat odkud mu to vlastně vůbec jede, neb někde i tramvaje byly číslovány tak skvěle, že si člověk jen podle… Číst vice »
Normální cestující nepozná rozdíl autobus/trolejbus. Někdy ani tramvaj. Sám to jako fanda MHD nechápu, ale mám to vypozorováno i u lidí, u kterých jinak nějaký deficit kognitivních funkcí není zřejmý.
Fakt, myslíte že nepoznají? Nebo je jim u známých tras jedno zda přijede tramvaj či náhradní autobus?
Nesledujou, neřeší. Reálný příklad: Brno, Veveří vs Kounicova.
A: kde to jsme?
B: to je naše ulice.
Kubrt: není, tady jezdí ramvaj, na nanší ulici jezdí trolejbus.
A+B: Aha, hm.
Tramvaj nebo bus se liší, mívají odlišné zastávky.
Naftobus od benzinobusu se moc neliší, vesměs trolejbus a autobus jsou různý motor ve stejné karoserii.
To už je větší rozdíl mezi vlakem S7 a šukafonem S6, které se nerozlišují.
On jaksi ten váš šukafon je stále vlak. Přijede po stejných kolejích na stejnou zastávku ať už stejný spoj o víkendu jede šukafon a v pracovní dny něco většího.
Autobus a trolejbus jsou si podobnější, přijedou na stejnou zastávku.
Třeba zrovna v tom Brně mají tam i bus či trolejbus společné zastávky, v plzni je jen jedna u Zoo – bus+tram, a je to super přestup, nemuset někam běhat.
K tomu aby jste věděl co přijede musíte znát číselné řady, což náhodný cestující vůbec neví.Takže když přijede někam tak se zeptá a oni mu řeknou tramvaj 9, trolejbus 16 nebo bus 12 a směr.A jestli je to bus nebo trolejbus je mu fakt jedno – např. Budějovice (a tam by chtěl žít každý)
No, s karoserii bych si jistej nebyl, ale neni to fakt jedno? Proste linka nove bude mit puvodni cislo.
Jestli je to Solaris, nebo SOR. Liší se to zvenku jen bordelem na střeše. Cestujícím je to jedno, hlavně že je to doveze tam kam má. Proto když se abus linka změní na trbus, beze změny trasy, nemá smysl přečíslovávat. Právě změna čísla beze změny trasy vytváří zmatky.
Postupna zmena cisel zmatky nevytvari, horsi jsou hromadne zmeny jako v minulosti, kdy se menily cisla linek po cele Praze…
A u parciálního tykadláku se staženými tykadly ho od autobusu odlišíte na jakou vzdálenost? A má vůbec cenu je odlišovat?
Má, zastávky mohou být trochu jinde a pro rychlou orientaci v jízdních řádech, když si nejste jisti číslem, ale víte jen že někam jezdí trolejbus či autobus je to k nezaplacení. To je jak byste se zeptal zda je má smysl vůbec číslovat, když by stačila jen konečná případně přes, přece na velkou dálku to taky nepřečetete…
Jak může mít autobus zastávku jinde než trolejbus, když jedou po stejné trase?
To už někam odvádíte téma? Po stejné trase jet nemusí. A bavíme se o obecné změně v číslování, u jiné linky to může být jinak a pak už by se přečíslovávalo, to chce vidět dál, než právě teď a tady.
Proč jiné téma? Je to správné téma: proč by měl parciální trolejbus, jedoucí na baterky, mít zastávku jinde než autobus? Jen kvůli matení lidí a nasázení více zastávkových sloupků?
POkud zůstane trasa stejná a pojede místo autobusu trolejbu na baterie, proč přečíslovat ?
A pokud nezůstane? A co rozvoj? Až bude další linka, která pojede jinudy či bude zcela nová, tak to se to pak bude přečíslovávat vše, rovnou, z pohledu cestujícího více bezdůvodně než nyní. Hledět do budoucnosti to chce a ne teď to nějak je.
Ok, takže teď přečíslujem celou Prahu, protože někdy v budoucnu se to může změnit..
Vy jste dneska umanutej, jak koza. Nechcete taky navrhnout i separované číselné řady podle trakce pro S-Bahn?
Proč? Jezdí to na kolejích dojede to na stejnou zastávku bez ohledu na trakci. Za to mnozí jiní dnes vykazují známky státního chování. Jeden by měl pocit, jako by změna čísla byla odebráním hračky.
A nebo ponechání čísla. To by asi někdo nerozdýchal..
Proč? Jezdí to na kolejích dojede to na stejnou zastávku bez ohledu na trakci.
A proč to nemůže platit i pro pohyb na silnici?
Prostě jezdí to na pneumatikách, tak to dojede na stejnou zastávku, ať to má tykadla nahoře, dole, nebo vůbec.
Když někam jezdí parciální trolejbus a zrovna z důvodu poruchy bude nahrazený autobusem, tak do něj nevlezete?
Ať to dopadne jakkoli, určitě by bylo dobré udělat souběh s dieslovými (jako operativní záloha nebo ve špičkách) a očíslovat je stejně. Z hlediska licencí to budou různá čísla, ale v MHD se mohou jmenovat stejně (53 nebo 176).
Čili nechci, aby se ty autobusové linky jmenovaly jako X53 a podobně.
Je to obnova puvodni linky 53… to cislo neni nahodne zvolene…
Mně by se líbila 51, když z Palmovky obnovili historickou 58, tak proč ne na Strahov, ještě jsem jí zažil a v raném dětství s ní z Pod Rapidu jezdil, ale na číslech snad až tak nezáleží.
A proč se elektrifikují jednotlivé linky? Nebylo by ekologičtější a ekonomičtější elektrifikovat ty úseky, kde je hustá síť autobusových linek a troleje by tak mohlo využít hned několik spojů? Baterie ve voze už dnes není žádná nereálná vzácnost, ty stamilionové investice do výstavby trolejového vedení by se tak mnohem účelněji rozložily.
Když se elektrifikuje těch linek dost, tak pak už přidat nějakou linku bude docela levná záležitost.
Tak zatim se evidentne jedna o pilotni projekty a zcela umyslne to bude na linkach ktere prekonavaji ty nejprudsi stoupani/klesani kde se ocekava ze bude ta uspora nejvetsi. A pak se uvidi…
A taky je to zátěž která se sluší do zkušebního provozu.
Zjistit jestli baterkáč pojede po rovině bez kolon, to asi je možné i tipovat že ano.
Trolejbus potřebuje aspoň 50% trasy pod dráty, aby nebyla baterka hned v háji.
Dobrý den, může mi někdo vysvětlit, kde/kdy se vyplatí elektrobusy a kde/kdy trolejbusy? Nějak se úplně neorientuji kdy a proč je která varianta výhodnější. Děkuji.
Úplně zobecňovat to nejde. Hodně záleží na možnosti budovat vedení. Zejména pak poměrně velké množství trakčních měníren. Ve městě jsou měnírny zpravidla k dispozici a zároveň je zde hustý interval mezi spoji, takže jde „jenom“ o budování trolejí, takže se spíše vyplatí čistý trolejbus. V případě nějakých úseků mimo město, kde by se muselo budovat dlouhé vedení s množstvím měníren pro relativně malý počet spojů, je zase lepší parciální trolejbus.
To nikdo neví 🙂
Korektní by bylo, aby se každá investice tohoto typu posuzovala v alternativách (autobus, elektrobus, trolejbus, parciální trolejbus) a spočítaly by se náklady životního cyklu. Autobus:+levné vozidlo, nulová infra, – environment. Elektrobus: + environment, – drahé vozidlo, ? životnost baterie. Trolejbus: + environment, cena primární energie, – vozidlo, infrastruktura. Parciální trolejbus: od každého něco. Samozřejmě do toho vstupuje terén, intenzita provozu, soivisející invetsice..
Dnes spousta neznámých, takže se to rozhoduje spíš intuitivně a podle zvyku a přání, než podle tvrdých dat.
Největší spotřeba energie je při jízdě do kopce, také tam je vhodné mít trolejové vedení.
V Praze jsme trolejbusy měli v době, kdy byl. U autobusu problém s výkonem do kopce. A to jsou zpravidla i linky, kde se to nejvíc vyplatí, pokud je tam frekvence spojů.
On je trolejbus i mnohem jednodussi vozidlo… ano, typicky priklad byl, kdy se zrusila linka 52 na Malvazinky a Jinonice, zavedl se autobus 153, ktery to nedokazal vyjet, na cas se pak vratil trolejbus s cislem X153,…
Obecně se říkalo, a možná i říká, že trolejbus se vyplatí, když má linka interval 15 a méně minut. Pokud jezdí někam kloubový autobus v intervalu 10 minut, už se vyplatí tramvaj. Jinak se podívej do knížky Tvorba systému mestskej hromadnej dopravy od Pavla Surovce. Tam je to vidět na grafu. A z toho by se dalo vycházet. Elektrobus se hodí tam, kde by zůstaly autobusové linky s tím, že se prostě propojí výhody trolejbusu a autobusu. Trolejbusová linka nebude končit na posledním obratišti, ale pojede dál na baterku. Výstavba trakce má ale mnoho faktorů a investovat do trasy, kudy… Číst vice »
Ve vší úctě, ta knížka vyšla v roce 1999, takže nereflektuje současný stav techniky (baterie, parciální trolejbusy atd.), současné požadavky stran životního prostředí, současné cenové relace jak na straně stavby, tak na straně vozidel. Bylo by pěkné, kdyby někdo, třeba v rámci disertačky, propočítal nějaké modelové situace „kdy se co vyplatí“, protože to, co se říkalo na základě poznatků a situace z 80. let, už je pryč.
Nicméně, i nadále bude platit, že každý projekt, každý provoz, by se měl posuzovat individuálně, protože dílčí podmínky jsou vždy jiné.
Když se ti ten zdroj nelíbí, můžeš stav poznání aktualizovat. Jo, je 20 let stará, ale prostě jiný zdroj informací jsem zatím nenašel. Já taky postupuju při výpočtech z knihy z roku 1958. Nic aktuálnějšího bohužel není a já nemám čas bádat nad rozvojem. Snad až budu v důchodu.
jsem zvědav, ktery prvni mamlas začne brojit proti trolejim…
Existují fotky s vedením, z doby kdy tam už trolejbusy jezdily. Tady takové čmáranice jako z linky na Kostelec neuspějí.
Pamatuji si, že jako malej kluk jsem jezdil přes Knížecí na Malvazinky trolejbusem, linka 137 jezdila k Waltrovce (tehdejšímu Motorletu) až z Václaváku. Přeplněné trolejbusy s průvodčí v kukani u zadních dveří nehlučně a celkem svižně stoupaly Santoškou nahoru na Malvazinky. Autobusy, které je nahradily, se při plazení do kopce ztrácely v černém dýmu. Teď už sice tolik nesmrdí, nevlečou se zoufale pomalu a dokonce nejsou ani tak nacpané, ale bude fajn, až na trasu zase vyjedou tiché trolejbusy. Hezká představa. 👍
Z Vacl. jste jezdil v tom pripade 53… jinak tam jeste jezdila 60 ale od Pruhonu pres Nam.Miru…
52 pardon