Parkovací místa zmenšují prostor pro chodce. Auta jsou na špičce hierarchie, varuje antropoložka
Městské dálnice jsou podle spolku Pěšky městem pozůstatkem komunismu. Ulice jsou moc široké, pomoci by mohly zpomalovací pruhy.
Antropoložka Blanka Klimešová pracuje již osm let v organizaci Pěšky městem. Ta se zasazuje o bezpečnost dopravy a snížení počtu automobilů ve městech. Podle Klimešové Praha dává příliš mnoho prostoru autům.
„V praxi lidé jezdí rychleji, než je povoleno,“ říká antropoložka a poukazuje na nedávný průzkum společnosti Cyclomedia. Ten ukázal, že lidé se v pražské dopravě necítí bezpečně a město se v tomto ohledu ocitlo na chvostu evropského srovnání.
Řidiči a cyklisté se v Praze necítí bezpečně, děsí se křižovatek. Ve srovnání překvapila Varšava
Podle Klimešové však Praha pro chodce ve skutečnosti nijak zvlášť nebezpečná není. Město se podle ní snaží zlepšovat veřejný prostor, přesto je však stále na čem pracovat. Proto se před osmi lety k organizaci Pěšky městem připojila. „Považuji to za důležité téma. V Česku není žádná jiná nezisková organizace zaměřená na chodce.“
Jak bezpečně se cítíte v pražských ulicích?
Řekla bych, že na stupnici, kde 1 znamená nebezpečně a 4 bezpečně, někde mezi 2 a 3. Pocit bezpečí je vždy subjektivní. Pro chodce je to jiné než například pro řidiče. Proto naše organizace považuje za důležité, jak se lidé na ulicích cítí, jak jsou v dopravě vítáni. A Praha je zjevně koncipována pro auta. Pokud existuje hierarchie účastníků silničního provozu, auto je na špičce.
Jak to vypadá v praxi?
Praha je městem s vysokou mírou motorizace. Město má 1,2 milionu obyvatel a zhruba milion registrovaných motorových vozidel. Na evropské poměry se jedná o vysoký poměr, který je dvojnásobný než například ve Vídni. Nikdo se neodváží sáhnout na auta. Pro Čechy znamená auto svobodu, právo volby způsobu účasti v dopravě.
Auta si vzít nenecháme. Nová asociace řidičů chce bojovat proti „omezování svobody“
O dopadu na životní prostředí nebo o vlivu, který mají všechna ta auta na kvalitu života a kvalitu veřejného prostoru, se málo diskutuje. Mnoho diskuzí, které vedeme s místní správou, se týká parkování. Parkovací místa opět zmenšují prostor pro chodce. Ti musí přejít do vozovky, čímž se jejich bezpečnost snižuje.
Jaká místa v Praze jsou pro chodce nejvíce nebezpečná?
Přes Prahu prochází dálnice se třemi pruhy na každé straně. To je pro chodce velkou překážkou. Kromě toho je zde mnoho hlavních silnic s přechody bez světelných signalizací. Tyto silnice jsou pozůstatkem komunismu. Okružní silnice má ulevit centru, ale její výstavba potrvá ještě minimálně deset let.
Jiná, klidnější místa ve městě mají rychlostní omezení 30 kilometrů za hodinu. Ale v praxi lidé jezdí rychleji. Silnice jsou široké a chybí infrastruktura, jako jsou například zpomalovací prahy, které by přiměly řidiče zpomalit.
Jak v tomto ohledu funguje vedení města?
To závisí na místě ve městě. Místní správa je decentralizovaná, různé části města mají velkou autonomii. Záleží tedy na tom, kdo je zvolen v místních volbách. Potřebujeme politiky, kteří mají odvahu snížit automobilovou dopravu. Příští rok začíná projekt na snížení dopravy podél Vltavy tím, že řidiči budou platit za používání silnice. A uvidíme, jestli to bude fungovat.
Prostě to dojdete pěšky. Uvolníme silnice těm, co je skutečně potřebují, říká Hřib
Jaká řešení navrhuje Pěšky městem?
Jedním z našich projektů jsou Bezpečné cesty do školy. Každý rok si vybereme tři až pět škol v Praze a zkoumáme bezpečnost dopravy v okolí. Provádíme průzkumy a připravujeme dopravní studii. Na základě toho vypracujeme doporučení pro zlepšení bezpečnosti a s tím jdeme k místní správě.
Projekt má u orgánů kredibilitu, vědí, že naše návrhy jsou technicky podložené. Naše zjištění vycházejí z potřeb místní komunity. Nejprve sedneme ke stolu s dětmi, rodiči a učiteli. Snažíme se na problém pohlížet zevnitř, nikoliv zvenčí. Děláme to od roku 2002 a tímto způsobem jsme zlepšili bezpečnost na asi stovce míst.
Je Praha pro děti bezpečná?
Školní děti tvoří důležitou skupinu, protože jsou nejzranitelnějšími účastníky provozu. V loňském roce se z 520 dopravních nehod s chodci 86 týkalo dětí (celkem policie v Praze zaznamenala 17 510 dopravních nehod, z nichž 14 698 způsobili řidiči; zemřelo 17 osob).
Chodci jsou různorodou skupinou – koneckonců všichni jsme chodci. To někdy ztěžuje diskuzi o problematice chodců. Ale pokud jde o školní děti, lidé se s tímto dokáží snadno ztotožnit.
Snažíte se také o zelenější město bez znečištění ovzduší. Řešením můžou být elektromobily, ale i ty zabírají veřejný prostor.
Když v Česku mluvíme o ekologické mobilitě, vždy se jedná o elektromobily. Ale pojem ekologická mobilita je mnohem širší. Elektromobily nevyřeší všechny problémy. Ať už se jedná o auto na benzin nebo elektromobil, vozidlo stále zabírá místo.
A auta zabírají tolik místa. Potřebujete parkovací místa, asfalt na jízdu… a to i přesto, že má Praha jeden z nejlepších systémů veřejné dopravy na světě. Řešení spočívá ve změně našeho chování, ne v čistších autech. Je to dlouhodobý proces. Já jsem však optimistka: mladí lidé dnes například auta považují za méně důležitá, než tomu bylo dříve.