Řidiči a cyklisté se v Praze necítí bezpečně, děsí se křižovatek. Ve srovnání překvapila Varšava

Křižovatka I. P. Pavlova. Foto: Packa / Wikimedia CommonsKřižovatka I. P. Pavlova. Foto: Packa / Wikimedia Commons

Pražané nechtějí retardéry ani snížení rychlosti, zpoplatnění vjezdu do města však podporu má. Stále víc pak vadí elektrokoloběžky.

V pražské dopravě se necítí bezpečně 44 procent jejích účastníků. Vyplývá to z průzkumu Urban Road Safety Index 2023 (URSI) společnosti Cyclomedia, která se specializuje na digitální vizualizaci veřejného prostoru.

Z evropského pohledu se jedná o výrazný podprůměr, Praha ve srovnání s dalšími metropolemi obsadila 4. příčku od konce. Méně v bezpečí se cítí už jen obyvatelé Milána, Říma a Istanbulu.

Nejkomfortnější dojem z dopravy mají naopak především lidé v severských metropolích. Čelo žebříčku obsadila města Tallin a Oslo (87 %), do první pětky se dostaly i Helsinky (85 %) a Kodaň (81 %). Na bronzovou příčku se podařilo vklínit polské Varšavě (86 %).

Průzkumu Urban Road Safety Index 2023 (URSI). Zdroj: Cyclomedia

Pražany děsí především nepřehledné křižovatky a roste jejich nespokojenost s elektrokoly a elektrokoloběžkami. Infrastrukturu pro kola navzdory veřejným diskusím z poslední doby naopak považují převážně za dostatečnou a spíše než omezení dopravy je pro ně důležité, aby se díky dílčím krokům stala plynulejší.

Stejně jako v roce 2022 Praha opět obsadila spodní příčky žebříčku URSI a za posun o dvě pozice vzhůru vděčí jen zahrnutí nových měst do srovnání,“ komentuje průzkum Dominika Doláková z Cyklomedia. Pocit nebezpečí v dopravě se podle ní pak dokonce o jeden procentní bod zvýšil.

Cyklistika stále v plenkách

Naopak navzdory řadě protestů nemají Pražané dojem, že by se mělo více dbát na dopravní koridory pro cyklisty. Pouze 41 % z nich je přesvědčeno, že třeba cyklostezky by měly být lépe odděleny od pruhů pro automobily a tramvajových tratí.

Lepší cyklotrasy by ocenila pouhá třetina Pražanů a ty současné považuje hned 60 % za bezpečné. Je však vidět, že v meziročním srovnání došlo k nárůstu počtu obyvatel, kteří tyto vylepšení požadují.

S čím však obyvatelům Prahy dochází trpělivost, jsou elektrokola a elektrokoloběžky. Téměř 60 % z nich má dojem, že se nehodovost od jejich zavedení ve městě zvýšila, polovina by pak tento způsob po zkušenostech z posledních let nejraději zakázala.

Naše data ukazují, že lidé chtějí na silnicích více ohleduplnosti a že mají zároveň velké mezery, co se týče dopravních předpisů ve vztahu motorista-cyklista. Pokud se zaměříme tímhle směrem, situace se zlepší,“ vysvětluje Michaela Kreuzigerová, spoluzakladatelka iniciativy Dám respekt.

Nepřehledným křižovatkám se lidé vyhýbají

Za nejnebezpečnější situace na silnici považují pražští respondenti již zmíněné křižovatky a změnu jízdních pruhů. 43 % z nich by uvítala, kdyby se pražské křižovatky zpřehlednily a zjednodušily. Polovina z nich se těm nejrizikovějším úmyslně vyhýbá a radši si trasu prodlouží.

Navzdory tomu, že pražskou dopravu řada obyvatel nepovažuje za nejpřívětivější, se pouhá třetina bojí místní komunikace používat kvůli nebezpečí dopravní nehody.

Obecně obyvatelé Prahy nemají dojem, že bylo nutné dopravu v hlavním městě zpomalit, ocenili by však, pokud by byla plynulejší. Pouhých 13 % chce více zpomalovacích prahů, za snížení rychlosti horuje jen 18 % Pražanů.

Pětina z nich by uvítala, pokud by měly osobní automobily zákaz vjezdu do centra města. To se může zdát jako mizivé procento, ale ve srovnání s dalšími metropolemi platí obyvatelé české metropole za ty, kdo jsou o účinnosti tohoto zákazu přesvědčeni.

Průzkumu Urban Road Safety Index 2023 (URSI). Zdroj: Cyclomedia

V hlavním městě se nachází hned několik opravdu nepřehledných křižovatek, které představují zkoušku i pro zkušené řidiče. Řada komunikací v hlavním městě byla stavěna pro výrazně nižší provoz řadu let nazpět a v současnosti tak jejich kapacita nedostačuje pro automobilový provoz,“ říká krajský koordinátor BESIP Oldřich Kassl.

Nejnebezpečnější místa jsou podle něj křižovatky U Bulhara, či u náměstí I.P. Pavlova anebo křížení magistrály s Žitnou ulicí.

Podle 57 % obyvatel Prahy způsobuje nebezpečné situace nedostatečná kvalita silnic. 54 % Pražanů považuje aktivity magistrátu pro zajištění bezpečnosti na silnicích za dostatečné. Jen celkem 63 % lidí v Praze by z hlediska bezpečí na silnicích doporučilo město pro život.

Průzkumu Urban Road Safety Index 2023 se zúčastnilo celkem 7 515 respondentů z 25 měst Evropy, z toho 308 z Prahy. Oproti roku 2022 přibylo devět nových metropolí, přičemž estonský Tallin se vyšvihl hned do čela hodnocení. Naopak výraznějšího propadu se dočkala Vídeň, která z čela žebříčku spadla na 6. pozici.

Tagy BESIP bezpečnost Cyklistická doprava ve městě křižovatky praha
55 komentářů