Dopravci Infrastruktura Železnice

Ošlapné a platby za hlášení. SŽDC chystá změny ve vztahu k dopravcům

Vlaky Arrivy a ČD v Benešově, ilustrační foto. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Vlaky Arrivy a ČD v Benešově, ilustrační foto. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Správa železniční dopravní cesty chystá převratné změny v přístupu k dopravcům a službám, které jim poskytuje. Součástí úvah je i takzvané ošlapné, tedy platby dopravců za použití nádraží. To není nové téma, zatím ale na realizaci nikdy nedošlo. SŽDC nyní podniká první přípravné kroky.

„Řeší se metodika, kde je hranice ošlapného a podle jakého klíče se bude rozúčtovávat,“ řekl deníku Zdopravy.cz generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda, který je zastáncem poplatku. Metodika by podle něj měla být na světě ve čtvrtém čtvrtletí.

Otázkou například zůstává, zda se budou platby vybírat jen za odbavovací halu nebo i za nástupiště, zda se budou odvíjet od počtu vlaků nebo i od počtu vagonů a podobně.

Jde přitom i o hlášení nádražního rozhlasu. I za to by měli dopravci podle Svobody platit, neboť správu železnic tato služba stojí přes sto milionů korun ročně a zajišťují jí stovky lidí. „Pak bude na dopravci, zda si tu službu objedná. My tuto povinnost nemáme, je na dopravci, zda to pro svoji klientelu bude požadovat,“ doplnil Svoboda.

„Hlášení má podle nás stále svou roli, aby se cestující snáze orientovali, kde najít svůj vlak. Ale bude záležet na podmínkách, které SŽDC nastaví. O ošlapném se diskutuje již delší dobu, my se mu nebráníme, pokud bude opravdu jen na úrovni marginálních nákladů a v případě smluv v závazku veřejné služby bude dopravcům kompenzováno,“ reagoval mluvčí Arrivy Roman Herden.

Podle mluvčího Radka Joklíka má SŽDC na ošlapné podle platné legislativy nárok. „Návazně na definování okruhu informací, které provozovatel dráhy vyhodnotí jako informace související s provozováním drážní dopravy, budeme s objednateli řešit požadavky na rozsah informací, které v rámci plnění smluv požadují cestujícím prostřednictvím staničního rozhlasu sdělovat,“ doplnil Joklík s tím, že doplňková hlášení jsou zpoplatněna už nyní.

Přístup k hlášením je přitom v různých zemích různý. Například v Německu nebo Švýcarsku se téměř nehlásí, vesměs se oznamuje pouze při příjezdu vlaku, kde mají cestující přípoj. Systém je jednodušší i v tom, že vlaky většinou jezdí po celý rok na stejnou kolej, takže není třeba ani elektronický infosystém, teoreticky stačí vytištěná plachta.

Rozhovor s generálním ředitelem SŽDC Jiřím Svobodou přinese deník Zdopravy.cz v neděli. 

Štítky

44 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Pokud si byť jeden dopravce zaplatí hlášení, bába tam stejně bude muset sedět a bude se akorát dloubat v nose. Nemluvě o tom, že kvůli mimořádnostem ta hlášení stejně budou muset být v systému nahraná. Doufám, že se nedostaneme k německému modelu – pokud jste na velkém nádraží, např. v Drážďanech, max slyšíte, že něco hlásí, ale stejně tomu nikdo nerozumí, protože okolní hluk to přebije.

    • Já už jsem v Německu dlouho nebyl, takže s jejich hlášeními staničními rozhlasy aktuální zkušenosti nemám, ale myslím, že české železniční stanice a i zastávky (ty „ozvučené“) mají rozhlasy nainstalovány v naprosté většině případů velmi dobře a slyšitelně – jede-li právě okolo rachotící nákladní vlak, tak rozhlas je jím samozřejmě přehlušen, ale jinak se s nedostatky ve srozumitelnosti hlášení nesetkávám.

  • Jsem zvědav, kdy SŽDC přijde se zlepšovákem, že máme mít všichni mobily a v těch si to máme najít. Výhoda železnice byla vždy lepší informovanost než např. u busu, kde stojíte u tyče a vůbec netušíte, proč spoj nejede, resp. jaké má zpoždění. Posedlost některých lidí, že všechno najdu na „netu“ nebo v mobilu je už do nebe volající.

    • Až „stát“ koupí minimálně všem svým občanům „chytré mobily“ (a návštěvníkům přijíždějícím z ciziny je bude bezplatně půjčovat na hranicích) a zajistí jejich bezplatnou údržbu a aktualizace v režimu „24/7“ + bezplatné školení, jak jich a do nich nahraných aplikací používat, tak to třeba možné bude – ale to už tady zase dávno nebudu já. Takže dokud tady budu, potřebuji jako uživatel VHD možnost získávat dostatek informací o ní na příslušných místech s používáním VHD spojených jak opticky, tak i akusticky.

  • Poplatek za hlášení rozhlasu bude vyžadován pouze ve stanicích vybavených též informačními obrazovkami (kde se zčásti dá argumentovat tím, že lidé – vyjma nevidomých – se mohou řídit dle těchto displejů; což ovšem neplatí při přestupu mezi vlaky zejména v peronizovaných stanicích, kdy právě hlášení rozhlasu po zastavení jednoho z vlaků je nejvhodnějším způsobem, který cestující správně nasměruje do správného přípoje), nebo paradoxně i v těch zastávkách (kde na nověji zmodernizovaných tratích je hlášení rozhlasu v každé zastávce), kde hlášení je jediným informačním zdrojem např. o zpoždění vlaku, protože žádné displeje zde nebývají?

    Pokud to druhé, tak tím více hrozí paradoxní situace, kdy (pokud dopravce odmítne zaplatit) v takových zastávkách nebude využíván systém, který tam „tak jako tak je“ (resp. v rámci předešlé investice již byl instalován – tzv. utopené náklady), jak ostatně zmínil i jeden z předřečníků v jednom komentáři.

    Jak z článku vyplývá, tak zvýšená úhrada ze strany dopravců směrem k provozovateli dráhy stejně možná bude pokryta vyšší úhradou objednatelů směrem k dopravci = de facto krajské úřady/MD budou platit peníze Správě železniční dopravní cesty.

    Existence „ošlapného“ je o to paradoxnější v situaci, kdy vestibuly některých nádraží slouží i jako provozovny různých obchodů, kterých využívají i lidé, kteří pak vlakem nikam dále nejedou. Nebo když odbavovací haly některých nádraží slouží i jako zázemí pro přilehlá autobusová nádraží (namátkou např. Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou). Budou platit „ošlapné“ za takováto nádraží i autobusoví dopravci?

    • právě hlášení rozhlasu po zastavení jednoho z vlaků je nejvhodnějším způsobem, který cestující správně nasměruje do správného přípoje

      To nemusí být nejlepší možnost. výstup nějakou dobu trvá a cestující se po výstupu z vlaku objevují na peroně v různou chvíli. Někdo uslyší začátek hlášení, jiný až konec. Lepší je čísla perónu hlásit nebo ukazovat na displeji už ve vlaku před zastavením, po vyhlášení, že se blíží stanice.

      • Pokud dobře vidíte, pak pro Vás ta (pouhá) optická informace může být dostačující či dokonce výhodnější, ale zkuste chvíli myslet i „optikou“ nějak zdravotně postižených …
        SŽDC by ovšem samozřejmě měla především co nejrychleji a nejdokonaleji doplnit ty optické informační systémy: naprosto odstrašujícím příkladem je pražské hlavní nádraží, kde v mnoho desítek metrů dlouhých podchodech nejsou žádné „opakovací“ tabule se souhrnnými údaji o časech odjezdů vlaků a odjezdových nástupištích a kolejích, takže při přestupech nelze údaje o odjezdech přípojných vlaků zjistit jinde než z odjezdových tabulí v hale – je zajímavé, že v mnohem menších stanicích (Kolín, Pardubice, Česká Třebová) přitom existence takových „opakovacích“ tabulí v podchodech možná je a ty tam fungují k plné spokojenosti cestujících …

  • Hlášení jako službu pro dopravce a tedy jeho zpoplatnění měl údajně navrhnout Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, můžete to někdo potvrdit?

    • O tom se debatovalo už někdy před více než 10 roky, kdy žádný „Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře“ nejen neexistoval, ale nikdo ještě ani nevěděl, že někdy existovat bude …

  • hlášení rozhlasem bych zrušil, nechal bych tabule. Rozhlas je někdy zpožděný a někde při brždění vlaku neznatelný.

    • Přesně tohle mě napadá zvlášť při čekání na velkých nádražích, kde je cestující obtěžován prakticky soustavným řevem hlášení ze staničního rozhlasu, gongy a znělkami. Přitom stejně všichni cestující zjišťují informace o nástupištích a časech v mnohem přehlednější formě na info tabulích, případně na mobilu, než aby čekali na ohlášení v rozhlasu. Rozhlas proto zrušit bez náhrady.

      • Jo, takže budu stát do poslední minuty někde v hale u tabule, protože oblíbený sport „Změna nástupiště“ na posledních chvíli už nikdo rozhlasem nevyhlásí?

        • Tabule nemusí být na jednom místě, ale rozmístěny po nádraží. Kromě toho dneska máme aplikace v mobilu, která vás může upozorní notifikací. Na velkých letištích se taky nehlásí každý let, jen mimořádnosti.

          • Zrovna aplikace v mobilu bych do toho nepocital. Dost lidi mobil nema vubec a nekteri s nim umi sotva telefonovat (napr. duchodci). V podstate by to bylo prenaseni zakladnich povinnosti na cestujiciho, coz se mi taky nelibi.

      • zase sem si vzpomněl na slepce, nevím jak je to na vlakovým,ale někde jsou ty zvukový majáky nebo co to je. Možná něco nařizuje eu a tak to nebudou platit dopravci, ale kdo to nařizuje.

  • Při té příležitosti bych panu Joklíkovi rád připomněl, že veřejnost má na oplátku podle platné legislativy nárok na strojově zpracovatelná data jízdních řádů, která by měla obsahovat i informace o koleji/nástupišti. Kdepak ty data jsou?

  • Tak ja radeji cumim na ceduli nez abych poslouchal hlaseni… pripade muzu cucet v mobiku di aplikace IDOS, kde to ukazuje jak cislo nastupiste/koleje, ale i prip. zpozdeni

      • Bravo, má to jeden problém. Jak dopředu tam ta kolej je? Proč nemáme, stejně jako ve vyspělém světě, dopředu dané nástupiště u každého vlaku? Kdo to sabotuje?

        • Že by dost často mimořádnosti? Ono je to hezké mít něco dopředu neměnného, ale nedávno jsem zažil v Bádu situaci, kdy se tam měnila desira a němec nebyl schopný prohodit „pragotrony“, protože to tak má prostě dané. Asi by to bylo hezké, ale právě jakákoli mimořádnost v provozu, a že jich je, dokáže na větších stanicích, nějaký plán kam co jede, rozházet na hodně dlouho.

          • VRT
            Proč dopředu nejsou známa nástupiště?
            Dle filozofie sždc, je potřeba aby byl cestující neustále udržován v napětí. 🙂

        • Obvykle zhruba 15min předem příjezdem. Trvale stejná nástupiště by šlo provozovat na malých stanicích, ale ne na velkých nádražích, kam často příjíždějí vlaky se zpožděním a kde je třeba pružně reagovat na nastalou situaci.

          • „Obvykle zhruba 15min předem příjezdem.“
            I Vy optimisto – zkuste se někdy postavit chvíli před „odjezdový“ podchod pražského hlavního nádraží a můžete si stopovat jednotlivé časy …
            A nejde to řádně ani v mezilehlých stanicích a zastávkách: například v Praze-Holešovicích nebo v Praze-Podbabě se nedovíte z „pragotronu“na nástupišti třeba ani o zpoždění, pokud před tím (zpožděným) zastavujícím vlakem osobní dopravy jede ještě něco, co tam projíždí – nějaký vnitřní pokyn či předpis SŽDC asi zakazuje informace o zastavujícím vlaku zveřejňovat dřív, než když už cestující nemohou zmást a nemůže je ohrozit ten nejdříve jedoucí projíždějící vlak. Nebo to možná nelze provést ani „technicko-technologicky“ = třeba je tak nastaven nějaký software, který ty informace zveřejňuje v závislosti na jízdě vlaků – nevím …

        • Ten system co funguje u nás mi přijde mnohem lepší pac výpravčí dokáži pružně reagovat na aktuální situaci v provozu a podle toho si rozmístit vlaky. V Německu díky tomu, ze už je předem dana kolej tohle bohužel nefunguje, takže pokud nějaký vlak přijede jinam než má, je z toho akorát zbytečný zmatek. Hodně vypravcich si navíc nechtějí přidělavat práci a i když by to bylo z hlediska provozu výhodnější, třeba pro snížení zpoždění, tak tu změnu koleje neučiní jen z důvodu, ze to tak je v plánu, tak ten vlak tam proste pojedu i kdyby nevím co. To spis by se měli Němci poučit od nás.

          • Němci „operativu“ v našem pojetí vůbec neumějí – to je o nich dávno známo: znají jen „dril“, a jak to jednou nějaký „fýrer“ nařídí, tak to musí být, a „basta“. A běda, když to pak tak někdy skutečně nelze splnit – to je pak teprve ten pravý zmatek, protože „operativu“ neumějí nejen ti zaměstnanci, ale těžko ji chápou ani zákazníci (cestující) …
            I v GVD musejí mít pro různé relační vlaky jedoucí ve stejné trase „odjakživa“ různá čísla …

        • Proč nemáme, stejně jako ve vyspělém světě, dopředu dané nástupiště u každého vlaku? Kdo to sabotuje?

          Protože je naše infrastruktura méně kapacitní. Vlaky jsme v psoledních letech přidávali, ale koleje ne. Například pražský hlavák je přeplněn a protože má vždy nějaký vlak zpoždění, a zabírá kolej, kde už neměl být, tak se opravdu neví, kde nakonec bude volno.

          • A to je jeden z problemu, ktery by melo MD v cele s Tokem resit… Zde jsou problemy, ktere se tahnou leta. A co udela Tok ? Misto reseni dlouhodobych problemu tu pod falesnou zaminkou rozvrta vedeni CD, ktere konecne zacalo fungovat a vytahovalo firmu ze ztrat.

          • A taky proto, že se konstruktéři grafikonu už nemusí trápit tím, co která stanice technicky umožňuje. Něco nakreslí a když to nevychází, však my už to nějak ujezdíme…
            Nadruhou stranu ani dvě denní po sobě nejsou stejné.

  • V každém případě je to nutnost zpoplatnit za všechny stanice , v kterých vlak zastaví včetně výchozí a konečné.
    Zdůvodnění:
    před cca 14 roky začal provozovat trať Liberec – Zittau soukromý dopravce Railtrans moderními soupravami
    VT 62 (křest šampusem prováděl ing. Mach a ing. Jakešová na 5. nástupišti).A co se stalo, najednou koše
    na 5. nástupišti začali přetékat odpadky, protože by je v Žitavě zkasírovali .Byl prováděn úklid ve vratné stanici Liberec. A tak se chovají všichni soukromí dopravci. SŽDC by měla při přidělení trasy chtít po dopravci smlouvu
    o likvidaci odpadů ve stanicích , kde je prováděn úklid souprav.

      • „A to myslíte, že se odpadky z vlaku házejí do kolejí?“
        Nemyslíme – to víme! Stačí se podívat okolo kolejí třeba v Praze: vy už si nevzpomínáte, jak vypadalo třeba okolí trati pod Vítkovem mezi vítkovským tunelem a zhlavím hlavního nádraží, když tam „JaLVáci“ před dojezdem na hlavní nádraží „uklízeli“ lůžkové a lehátkové vozy?

  • Oslapne to je zase hovadina, to co budou chtít po dopravcích , o to více si řeknou dopravci krajům. Kraje dostanou o to víc peněz od ministerstva dopravy. A ministerstvo pak o to min dají SŽDC. A hlavně že to bude jednodušší…

    • „o to více si řeknou dopravci krajům“
      No a pak je tu skupina dopravců, kteří si nikomu říct nemůžou. A to je to, o co tu jde, jestli to nechápete. Protože dopravní cesta určitě nezlevní, když si dopravci narozdíl ode dneška nebudou muset zaplatit hlášení v paušálním poplatku za použití DC, ale připlatit fakultativně…

  • Osobně si myslím že co se týče hlášení, tak by SŽDC měla investovat do syntezátoru. Do toho se dají peníze jednou, a bude to už navždy. Už žádné namlouvání drahé nových samplů při výlukách, nebo dokonce vytváření celých nových samplebanků, pokud původní hlasatel umře (viz Brno pár let zpět).

  • V Německu se hlásí příjezd každého vlaku do stanice, byť v kratší a jednodušší verzi. Po příjezdu vlaku se pak hlásí na daném nástupišti přípoje. Daleko logičtější systém jak u nás. Ale neplatí, že by se tam téměř nehlásilo.

    • Konkretizujte “v nemecku”.

      Na spouste (velkych) nadrazi zadne vlaky hlaseny nejsou, jen mimoradnosti. Takze trosku … si vymyslite.

  • Mno rozhlas potřebuji minimálně pro hlášení mimořádností, takže existovat musí. Pokud si hlášení dopravci neobjednají, tak většina nákladů stejně půjde dál… Úspora pro úsporu.

  • A pak že má být železnice konkurenceschopná autobusům… Za chvíli snad budou muset dopravci platit i to, že na návěstidle bude něco svítit…

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora