O nás bez nás. Kraje i obce protestují proti plánům na konzervaci lokálek, konec hrozí desítkám tratí
V ohrožení jsou i tratě, do kterých Správa železnic nedávno investovala desítky milionů korun
Ostrou kritiku vzbudil pozměňovací návrh poslance ANO 2011 Martina Kolovratníka, který v novele zákona o dráhách zavádí institut konzervace dráhy a pravidla pro takový postup. Řada krajů i Svaz měst a obcí považují návrh za likvidační pro desítky méně vytížených tratí. Novela neprošla připomínkovým řízením ani hodnocením dopadu regulace, s kraji jako objednateli ji nikdo nekonzultoval. Kolovratník novinku předkládá ve spolupráci s ministerstvem dopravy.
Redakce Zdopravy.cz oslovila s dotazem na stanovisko k navrhovanému zákonu všechny kraje v úterý. Z dosud došlých odpovědí není ani jeden kraj pro tento návrh. Proti jsou i kraje, kde je hnutí ANO 2011 v koalici. „Vadí nám to hodně. Znamenalo by to prakticky konec všech tratí, kde je provoz sezónních turistických linek. V době, kdy se mluví o podpoře domácího cestovního ruchu, mi to přijde jako krok, který jde proti občanům,“ říká radní pro dopravu v Ústeckém kraji Marek Hrabáč (ANO 2011).
Náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro Ústecký kraj) tvrdí, že tento krok může v celé zemi zničit téměř 40 tratí. „To vše za grandiózního střetu zájmů pana Kolovratníka jako předkladatele,“ uvedl Řehák. Kolovratník je kromě postu poslance ve správní radě Správy železnic, která má tratě udržovat v provozuschopném stavu. V Ústeckém kraji by například podmínkou minimální roční objednávky 1500 osobních a 12 nákladních vlaků za rok neprošla trať na Moldavu, kde přitom Správa železnic nedávno dala do opravy desítky milionů korun a další opravy ještě chystá.
Likvidace lokálek
S návrhem mají problém i v Moravskoslezském kraji, kde rovněž vládne koalice s ANO 2011. Ve svém vyjádření kraj upozornil, že některé tratě nemusí podmínku minimálního počtu vlaku splnit i kvůli omezování dopravy kvůli pandemii covid-19. S návrhem zásadně nesouhlasí. Mezi ohroženými úseky je podle kraje například trať Bruntál – Malá Morávka, kde byl obnoven víkendový turistický provoz.
„Podobně je na tom trať č. 314 (Opava – Svobodné Heřmanice), kde je provoz zajišťován 3 páry vlaků jedoucími o víkendu v období od 29. 5. do 28. 9., což představuje 18 víkendů v tomto roce, tedy celkem 216 vlaků a dále 1 párem vlaků jedoucím každý pátek v období od 28. 5. do 24 .9., což představuje 18 pátků, tedy 36 vlaků. Celkem se tak v roce 2021 jedná o 252 vlaků a do limitu tak chybí 1248 vlaků. Pro Moravskoslezský kraj je zcela nepřípustné, aby byly tyto dvě dráhy konzervovány nebo aby tomuto kraj musel zabránit tím, že uměle navýší rozsah vlakové dopravy,“ řekla mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.
Proti návrhu včera vystoupil i Svaz měst a obcí. Ten považuje plán za cestu k likvidaci lokálních tratí se slabším provozem. „Nový pojem ‚zakonzervování trati‘ fakticky znamená, že stačí, aby se zachoval železniční spodek, tedy násep a propustky. Štěrkové lože, pražce a kolejnice mohou být odstraněny. K obnově takzvaně ‚zakonzervovaných‘ tratí tak již evidentně nikdy nedojde,“ uvedl Svaz v tiskové zprávě. „Tento likvidační návrh regionální vlakové dopravy by tak mohl bez větší pozornosti projít a následně způsobit nenávratné škody našim městům a obcím,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.
Stále nejasná spojka „a“
Odpovědi krajů ukazují, že řada z nich neuznává výklad ministerstva k podmínce o minimálním počtu vlaků. „S tímto návrhem Jihomoravský kraj nemůže souhlasit, neboť by to fakticky znamenalo možnost zakonzervovat jakoukoliv železniční trať, kde není provozována nákladní doprava v požadovaném rozsahu,“ řekl mluvčí Jihomoravského kraje Michal Cagala. Klíčový je výklad spojky „a“.
Zatímco ministerstvo tvrdí, že v podstatě nahrazuje spojku nebo, kraje si to nemyslí. „Spojka a má v tomto případě slučovací význam, tedy min. počet jízd musí být naplněn u obou kategorií vlaků – bez ohledu na údajné interpretace ministerstva dopravy, že je potřebné toto číst jako a/nebo ve významu, že dráha nemůže být konzervována, pokud na ní jezdí více než 1500 osobní vlaků/rok nebo více než 12 nákladních vlaků/rok,“ dodala Chlebounová.
Kraje se v odpovědích shodují, že nerozumí tomu, proč s nimi nikdo takový razantní plán neprojednal. Ministerstvo totiž zvolilo zkratku skrze poslanecký návrh, který podal Kolovratník. Tím se vyhnulo standardním procedurám. „Vzhledem k charakteru novely považujeme za vhodné, aby novela prošla klasickým mezirezortním připomínkovým řízením a kraje dostaly prostor danou novelu připomínkovat,“ řekl mluvčí Jihočeského kraje Radek Šíma. Podobně hovoří i mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová. „KIDSOK se dozvěděl o novele Zákona o dráhách v červenci minulého roku a měl možnost ji připomínkovat. Novelizace se týkala zejména implementace 4. železničního balíčku a interoperability. O konzervaci dráhy v tehdejším znění nebyla ani zmínka,“ uvedla Knajblová. V Olomouckém kraji nesplňují podmínku 1500 jízd osobních vlaků například tratě Hanušovice – Dolní Lipka, Litovel předměstí – Mladeč, Mikulovice – Zlaté Hory, Dzbel – Chornice a dokonce ani dráha Kojetín – Tovačov.
Ministerstvo už dříve vysvětlilo, že konzervaci tratí se kraje mohou vyhnout tím, že zvýší objednávku vlaků na dané trati.