Nejdelší český vlak vyjíždí. Do Banátu míří nakonec osmnáct vagónů
Vlak na Festival Banát v rumunské Oršavě. Foto: Festival Banát
Souprava pro Festival Banát je složena z vozů tří různých dopravců.
Souprava pro Festival Banát je složena z vozů tří různých dopravců.
Kde jsou ty časy, kdy se takto poklidně beze spěchu jezdívalo lehátky i lůžky spolu s jídelňákem a kuřáky pěkně přes Maďarsko na rumunské i bulharské černomořské pobřeží.
Ty časy tu mohou být nadále. Stále je tu hodně cestujících, kteří do Rumunska a Bulharska vždy raději pojedou vlakem, než třeba autobusem.
Vlak může nabídnout i lehátka a lůížka, to žádný autobus nenabídne. Raději bych zaplatil klidně trojnásobek za vlak, než ušetřil díky autobusu nebo autu. Bohužel těch možností je málo a v podstatě je tuším poptávka výrazně vyšší, než nabídka.
Píši to pár dnů poté, co jsem cestou z Bulharska strávil v autobusu na hranici Srbska a Maďarska 16 hodin popojíždění, vnější teplota ve stínu +40°C. Jde evidentně o běžný stav, který se bude trvale pouze zhoršovat.
I já mám na to osobní moc hezké vzpomínky ze 70.-80.let, kdy jsme pravidelně absolvovali trasu Praha – Burgas a zpět v lehátkovém voze, bylo to prázdninové dobrodružství, hlavně ta cesta přes Rumunsko, pokaždé to jelo jinudy ( Oradea, Cluj, Sighisoara, Brasov/ Arad, Petrosani/ Timisoara, Drobeta atd.) nádherná příroda, rurální výjevy rumunského venkova, napětí, dobrodružství. Něco z toho zůstalo i dnes při vlakových cestách do Balkánských zemí. Prázdninové putování po kolejích má své nezaměnitelné kouzlo a náboj. Těm, kdo mají čas, trpělivost a nejsou ve vleku spěchu a stresu, vřele doporučuji cestování vlakem přes Maďarsko do Rumunska, Bulharska. A třeba… Číst vice »
Po mých čerstvých zkušenostech se silničním přechodem mezi Srbskem a Bulharskem je pro mne nyní jedinou přijatelnou možností vlak, což je vlastně dobré.
Je to sice s 3 přestupy, ale celkový čas je asi 33 hodin, to je vlastně méně, než po silnici s čekáním na hranici. Problém je v tom, že v nočním vlaku těchto spojů nejsou vůbec lehátka a lůžka.
Ach jo…
Přesně tak, hodně se to změnilo k horšímu. Já pamatuji pohodové cesty nočními lehátky v relacích Beograd-Sofia, Beograd- Skopje – Thessaloniki a dokonce Budapest-Bucuresti-Istanbul. Dneska to velice prořídlo i kvůli různým přestavbám v Srbsku a Turecku. Byla to balkánská kvalita, ale zase pohoda, klídek, trochu dobrodružství a tak. Jiný level zase mělo noční cestování vlaky CNL (také již zrušeno) z Prahy do Amsterdamu/Kodaně. Přijatelná cena, velké pohodlí, klid, snídaně v ceně atd. Pro zajímavost cestování nočními vlaky třeba v Turecku, Íránu, Rusku a Japonsku je velmi komfortní i na evropské poměry.
Zeptám se zdejších odborníků: je to bezpečné?
Nejsem odborník, ale ptám se proč by nebylo?
Utržení vagonu kvůli síle při rozjezdu – v normě, nákladní vlaky jezdí i těžší.
Zranění dobíhače – no vzhledem k tomu, že některé vagony nemají blokování dveří, a než se odpíská může zase někdo lest do zadního vagonu, asi by to šlo. Ale taky předpokládám že to nebude mít zrychlení jako metro a hlavně že na to cestující nechodí na poslední minutu.
Myslel jsem spíš tu délku, jestli někde nebude čouhat přes výhybku po zastavení.
Možná by se touto událostí mohla i SprŽele lehounce inspirovat až zase budou zkracovat nástupiště podle vlaků v aktuálním GVD.
On totiž může na nádraží zastavit i nepravidelný vlak a tak je vhodné mít rezervu. Protože neodhadneme, jak může být dlouhý. Nemusí to být takovýto extrém, ale mimořádně zastavení rychlíku kvůli evakuaci si představit dokážu.
Opravdu má smysl budovat a udržovat dvakrát nebo třikrát delší nástupiště než jsou reálně využívá jen pro případ náhody a nebo využítí jednou ročně? U své bydlení taky máte dvě místnosti navíc ikdyž je nevyužijete ale dobrovolně jste zaplatil milión navíc pro případ náhody?
Nástupiště mají být dlouhá tak aby se k nim bezproblemů vešel nejdelší běžně provozovány vlak plus nějaká rezerva, ale na lokálce kde jezdí Regionova,budovat nástupiště pro pětivozový rychlík která tam jednou denně projede je nesmysl a vyhazování peněz. Mimořádná evakuace se dá řešit i z jedněch dveří stejně jako to dělají hasiči kdekoliv na trati.
Ale vy mi vlastně dáváte za pravdu. Celé je to o té rezervě. Já apeluji na to, aby nějaká rezerva byla a byla stanovena s rozmyslem.
Pojede ten vlak ještě zpět?
Upozornění: ve zdejší diskuzi se lidi přou do úmoru kvůli kravinám. Ale úplným.
Asi je to baví.
Myslíte hlavně toho, co má tak skvělého a významného tátu?
Zrovna kolem mě projel a festival v něm už patrně začal. Zpoždění se opět natáhlo, v Sadské je to +21 minut. Vzhled vlaku opravdu není žádná sláva, jeho název ho docela vystihuje, ale věřím, že to nikoho v něm netrápí. Kdybych jel na tento typ zájezdu, taky by mi to bylo jedno, takže za mě úplně v pořádku.
Díky Dobré správě,zpoždění jistě ještě naroste…..
Ano měl zpoždění až do Nymburka, které následně hbitě proměnil na náskok, který aktuálně (20.00) činí 20 minut. Sorry, vaše bábovičky byly rozbity.
Jak se mu to podařilo?
Přejel do jiného časoprostoru? 😀
Džou, ale těch babovicek mi ale vůbec líto není….
Nějak si nedovedu představit, jak se v tom vlaku budou dodržovat anti-korona opatření. Po pár pivech, panácích a pod vlivem všemožných umělců si nedělám iluze. Včera jsem jel jedním vlakem ČD v 1. třídě, abych se vyhnul davům. Omyl, bylo úplně vyprodáno a v tomto ohledu to byla hrůza (respirátor mělo správně nasazen tak 20% lidí, mnozí z nich smrkali a chrchlali). Co teprve tento speciální vlak, kde po přejezdu hranice už na to budou kálet úplně všichni.
Antikorona opatření už se dodržují, pokud jsem si všiml, už pouze někdy a někde. Vzhledem k dlouhodobě nesmyslnému a chaotickému rozhodování naší a nejen naší vlády je to logické, naprostá většina lidí už těmto opatřením nevěří a hodně lidí ani neví, co kde platí. Politici ani různí odborníci se také nepokusili vůbec prokázat, že opatření k něčemu jsou. Můj odhad dodržování opatření v ČR: Zdravotnictví – 90% Velké obchody – 70% Fabriky – 40% Úřady, banky – 40% Malé obchody – 20% Veřejná doprava – 40% Sportoviště, bazény, apod. – pod 1% Restaurace – pod 1% Pokud bych jel někam… Číst vice »
doplním
malé firmy – pod 1%
Humbuk!
Nejúčinnější prevence je vycházet jen omezeně. Tedy nechodit do hospody, na mejdany…
Štépán měl jet taxíkem….
Proti nenošení náhubků je srážka rychlíku s osobákem kravina, protože mrtvejch bylo 700 x tolik. Ale pořád to budete zlehčovat.
Jo, teď projel Libní okolo mě. Má hned 7 min. zpoždění. Táhne to Vectron 193.747. Impozantní délka. Vagóny nevzhledné.
Jako cestujícího by mne opravdu netrápil vzhled vagónů. Podstatné by bylo pohodlí.
A pokud srovnáte starré rychlíkové vozy s těmi novými moderními, jednoznačně pohodlnější jsou ty staré.
Několik ČD vozů bylo škaredě posprejovaných.
To svědčí o chronicky nedobre povesti ČD….
Kdyby to tak jelo Praha – Constanta k moři byl by to trhák.
No nevim, Mangalia, Mamaia, Eforie, Costinesti apod. maji nejvetsi slavu za sebou. Uroven ubytovani je tristni, restaurace podprumerne… Za levnejsi peniz sezenete kvalitnejsi Bulharsko se stejnym morem. Neni prekvapeni, ze cestovky se na Rumunske pobrezi nezenou
Proč to vždycky sestavují z toho největšího šrotu?
Vagony KDS mi nepřidají jako „šrot“ (myslím interier)… Vagony firem ČD netuším jaké přesně jsou, neboť nevím jestli pošlou totožné vagony jako v minulosti.
Vzhledem k tomu, že se cestou budou zřejmě konzumovat alkoholické nápoje bych to viděl jako nutnost.
Nic vám nebrání jim příště ze svého zaplatit ty nejlepší dostupné vozy na kontinentě.
proč by to jako měl dělat?
Pravda, neměl bych reagovat na nedostižně blábolivé perly dotazů nicků Víťa a lopata.
Investor ses snad Ty?
Marceli, tvl… Když nemá nikdo ponětí, jakej mela Romana voser s přípravou toho vlaku, kolik to stojí peněz a do jakého limitu se organizátoři musí vejít, tak mimořádně hloupé komentáře mě vždycky donutí zareagovat na nekonečnou blbost některých internetových hrdinů.
Ty se pod některé kraviny aspoň podepises, na rozdíl od nich. 😉
Osobně obdivuju lidi co do toho jdou, protože ten výsledek je prostě super. A ty vagóny tomu dávají jistej šmrnc. Sem se hodí i ty béčka. Škoda že nemám starší děti, jel bych taky 🙁
A z čeho byste to chtěl sestavit ? Z toho nejlepšího co máte a šrot věnovat na pravidelné zakázky ?
Soudruh Potěmkin by vzal dva RailJety. A protože by chyběly, tak by se v Brně přestupovalo z B249 od Prahy do Railjetu do Vídně. Na Dolním, tam není z města vidět.
Vozy KDS jsou pro VIP, pro běžné účastníky sedačky a lehátka ČD. Předpokládám, že organizátoři chtěli co největší kapacitu, takže proto šla Béčka po 8 sedačkách v kupé (plyšové).
Nemyslím, že by letos byl tlak na co nejvyšší kapacitu přepravovaných cestujících… V roce 2019 bylo míň sedačkových vagonů a víc lehátkových vagonů než letos.
Pravdou je, že před pár roky (2017) tvořilo cestovní část BanátExpressu 11 lehátkových a 5 sedačkových (asi kupé) vagonů…
Letos je poměr 8 lehátkových a 9 sedačkových (z těch 9-ti vagonů jsou 2 vagony zčásti použitelné pro převoz zavazadel).
pardon… ve druhé větě je otočený význam oproti realitě…. Správně: V roce 2019 bylo VÍC sedačkových a MÍŇ lehátkových vagonů než letos.
Všechny vozy musí být režimu RIC … jinak by se přes hranici nedostaly ….
RICka už je Mirku dávno mrtvá. Je nahrazena smlouvami mezi dopravci.
No protože pořádné vagony se musí plýtvat na různá EC a IC…
Spočítal jsem, že po zrušení expresní vrstvy by bylo možné se rozloučit s B, A, AB…
A vážně by se to vyplatilo?
Nepochybně.
Pokud by na R11 jezdilo ABmz a Bdpee , a na R9, R16, a R17 Ampz a Bmpz, tak by cestující lid byl jedině rád.
Amz138 a rakouská Bmz by se na R10 jistě nesetkala s protesty…
Pokud bych měl namířeno do Banátu na festival, tak by mi bylo úplně jedno, v čem jedu. Ty šroty navíc mají často pohodlnější sedačky, než „nešroty“.
Asi nikde na světě nemají nazbyt v depech tolik vozů, aby mohli na jeden festivalový vlak dát nějaké super nové vozy.
Pro zajímavost – složení BanatExpressu dle typů vagonů v předchozích letech:
2017: 3x Bc + 1x BR + 6x Bcee + 5x B + 2x Bcmz + 1x WRmz (od firem ČD a KDS a Regiojet)
2018: 6x Bc + 1x BR + 4x Bcee + 7x B (od firem ČD a KDS)
2019: 6x Bc + 1x BR + 2x BDs + 9x B (od stejných firem)
2021: 8x Bc + 1x BR + 2x BDs + 6x B + 1x A (od stejných firem)
V texty je uvedeno OSOBNÍ vlak, podle tabelárního jízdního řádu se jedná o vlak Ex(pres) ….
Dyť to není ale kategorizace dle druhu vlaku, ale pouhé rozlišení osobní/nákladní…
coz se ale nevylucuje.
nebo snad expres neni “osobni vlak”?
Pokud nevidím v označení NEx, bude to osobní 😃
Pn, Mn bude taky osobní ?
Už podle názvu … podle vaší logiky je Pendolino / TGV / ICE / THALLYS / RailJet / Leo Express a další taky „osobní“ vlak ?
Není – vyhláška 173/1995 Sb. rozlišuje vlaky přepravující osoby na :
– expresní vlaky a rychlíky + mezistátní nákladní s dovolenou rychlostí vyšší než 100 km/h
a) s rychlostí nad 140 km/h
b) s rychlostí do 140 km/h
– spěšné
– osobní
Vlaky přepravující věci (nákladní):
– vnitrostátní expresní
– ostatní nákladní
ano, jsou.
A také, mnohem jednoduší dělení, dle toho co se přepravuje – Osoby, náklad. Odtud ten osobní vlak…
Takže osobák či spěšňák vezený regiopanterem má vmax 140 kvůli vyhlášce, i tam kde by se rozjel na 160?
🤦♂️
„Na úpatí transylvánských Karpat žije v šesti českých vesnicích v oblasti Banátu přes tisíc lidí, kteří sem kolem roku 1823 odešli z tehdejší rakouské monarchie.“ Kolik z těch, kdo roku 1823 do této oblasti odešli, ještě žije? Možná místo „kteří“ dát „jejichž předci“…
„Na úpatí transylvánských Karpat žije v šesti českých vesnicích v oblasti Banátu přes tisíc lidí, kteří sem kolem roku 1823 odešli z tehdejší rakouské monarchie.“ – rozhodně neodešli z monarchie, jen šli kolonizovat její jinou část
Šli do Uher. 🙂
Kdepak. Tehdy to bylo jedno Rakousko, vyrovnání přišlo až mnohem později.
Jinými slovy tam jsou zase dva nesmysly v jedné větě. Že já se hůř neučil, mohl jsem být také redaktor.
Omlouvám se, nejsem historik. Je to z tiskové zprávy pořadatelů, kteří do té oblasti jezdí desítky let a plně důvěřuji tomu, že to v textu mají správně.
Věřte tomu, že nemají…
takhle si zůstal jen obyčejným petrem, škoda ale může být i hůř
Samozřejmě by se to mohlo brát poctivě podle jednotlivých zemí … ale pak ne (jen) z Rakouska, ale třeba i z Českého království a Moravského markrabství.
Markrabství moravské existovalo de facto naposledy ve 14.století.
Později byli „markrabata“ pravidelně českými králi…a ještě později i rakouskými císaři…
„Markrabství moravské existovalo de facto naposledy ve 14.století.“
Jistě, a proto mělo svoji samosprávu a další atributy až do roku 1918, že??
Takže i z dějepisu za pět.
Když jste tak chytrý, tak schválně uveďte, který „moravský markrabě“ nebyl zároveň českým králem?
Já jinak vím že byla Morava jakýmsi samostatným územím až do r. 1949…
české království zaniklo v roce 1526 s malou vyjímkou let 1619-1620 a asi i 1740-43. vyjmenujte mi, který český král nebyl i rakouským arcivévodou.
nebo ještě lépe, rakousko zaniklo v roce 1436 (s vyjímkou let 1740-1745) a obnovilo se až 1806. vyjmenujte mi, který rakouský arcivévoda nebyl i římsko-německým císařem.
oboje je samozřejmě blbost…stejně jako váš příklad
De iure de facto.
Mezi systémem USA a kraji ČR je taky zásadní rozdíl, na což Gwann právě odkazuje.
V Brně byl sice Vrchní zemský soud, ale vůči němu byl nadřízený Oberster Gerichtshof Wien.
Morava nebyl stát ve státě.
Ale ať to bylo jak chce, v budoucnu na to bude pamatováno. Už tím, že odvolací instancí vůči Apelačnímu (nyní krajskému) nebude Vrchní soud v Olomouci, ale Nejvyšší soudní dvůr v Praze (vůči kterému už nebude žádná pomoc).
Oni to ti komunisti v roce 1949 zrušili z nějakého praktického důvodu…
Morava samozřejmě byla stát ve státě. 🙂
a když chcete odpověď na toto: Jan Jindřich Lucemburský, Jost Lucemburský (vládnoucí) a jeho bratři Prokop a Jan Sobeslav (jen titularni), Albrecht Habsbursky (později i král v Čechách), Matyáš Korvin. taky nevím, že bychom na Moravě přijali Karla Bavorského za zemepana, narozdíl od českého království. minimálně do terezianskych reforem šlo více méně o personální unii (po roce 1490 až Karla VII. dokonalou). jedinými společnými úřady byl tuším nejvyssi kancléř (a později česká dvorska kancelář ve Vídni) a dále nejvyšší maršalek (v podstatě ceremonialni funkce bez významu). nejvyšším zemským urednikem v českém království byl nejvyšší purkrabi pražský, na moravě pak moravský… Číst vice »
de facto i de iure existovalo až do roku 1918.
dojeďte do Brna a běžte se podívat, kde byl moravský sněm (nyní Ústavní soud), zkuste si najít, kde sídlil až do jeho reformy/zrušení tzv. zemský soud (nyní Nová radnice), kde sídlilo místodržitelství (bývalý klášter u sv. Tomáše), proč bylo postaveno dnešní sídlo krajského úřadu JmK.
zemské instituce (byť už ne markrabské) tam většinou byly ještě i za 1. republiky….
Tedy, za 5.
Rakousko-uherské vyrovnání byla jedna věc, ale ještě před tím byli FJ i AB korunováni jako uherský král / královna, z dědičně byl FJ králem českým (sic nekorunovaným) ….
Uhrám se po vyrovnání říkalo Zalitavsko, Rakousku (včetně Českého státu) Předlitavsko … hranici tvořila řeka Litava (Leitha) …. hraniční žst. byl Bruck a.d. Leitha ….
oficiálně to bylo:
království a země na říšské radě zastoupené (cislajtánie) a
země koruny svatoštěpánské (translajtánie)
Ty počty Vám pane Sůra nějak nesouhlasí.
3 lehátka KDS, barový vůz KDS, 6 vozů ČD a 9 lehátek KDS, to je celkem 19 vozů. V nadpise máte 18.
Pardon, chybný počet u ČDC – 5 vozů Bc. Díky za upozornění