Ministerstvo dopravy zveřejnilo na svém webu definitivní verzi nové koncepce veřejné dopravy do roku 2025 s výhledem do konce dekády, kterou v říjnu schválila vláda. K revolučním změnám patří mimo jiné zavedení koncesního systému v železniční dopravě. Ministerský dokument zavedení koncesí doporučuje.

Ministerstvo posuzuje různé modely provozování vlaků, koncesní model přitom klade hned na druhé místo za klasickou objednávku vlaků státem. Dnes praktikovaný open access by pak z hlediska priorit skončil na chvostu a reálně by se omezil na provozování nostalgických vlaků.

„Lze reálně očekávat, že po relacích Praha – Ostrava a Praha – Brno bude s ohledem na zlepšující se infrastrukturu koridorových tratí růst zájem open access dopravců o vstup na spojení z Prahy do Plzně, z Prahy do Českých Budějovic nebo z Prahy směrem na Berlín. Na tuto situaci je třeba se připravit,“ píše se v koncepci. Současná situace na českém železničním trhu, kdy si může na koleje vyjet kdokoliv, vyvolává podle MD „určité problematické situace“. Jsou prý například opomíjeny okrajové časy nebo spoje v uzlech nenavazují.

Pro nejbližší období (přibližně roky 2024–2028) existuje podle ministerstva několik alternativ dalšího postupu (citace z koncepce):

1. Nečinit žádné konkrétní kroky. Následkem toho nedojde ve střednědobém výhledu k zavedení prvků koncesního modelu, čímž se zamezí možnosti přiblížení podmínek pro dopravu v závazku veřejné služby a dopravu komerční. Oba segmenty by pak bylo nutno řešit i nadále zcela samostatně. Za těchto podmínek lze očekávat rozšíření provozu vlaků v režimu open access na řadu dalších železničních tratí a tím i k narůstání tlaku na omezování vlaků v režimu veřejné služby, čímž se velmi ztíží podmínky pro udržení celostátního systému osobní železniční dopravy.

Hlavní rizika: Rozpad taktových systémů, tlak na odobjednání dalších hlavních taktových tras, negativní vlivy na propustnost železniční dopravní sítě, riziko zhroucení nabídky v relacích, které dnes stojí výhradně na open access v případě vyčerpané kapacity dopravní cesty a další nevýhody open access uvedené v tomto materiálu.

2. Přistoupit k situaci aktivně a posoudit potřebnost změn legislativy, přičemž předběžně lze uvést, že žádné zásadní kolize nebyly odhaleny. Vzhledem k síle dopravců v režimu open access je nutno vstoupit do jednání s dopravci o možnostech a termínech řešení koncesního modelu, neboť by se jednalo o radikální inovaci na českém železničním trhu.

Hlavní rizika: Zásadní riziko je, že se pro nesoulad například ze strany dopravců nebo politického charakteru se nepodaří provést všechny potřebné změny. Proti těmto argumentům ale existuje zájem dopravců nákladní dopravy. Ostatně i v nákladní dopravě, čisté mobilitě atd. má Evropa cíl významně převádět silniční nákladní dopravu na koleje. Hlavním problémem vedle kapacity terminálů kombinované dopravy je právě kapacita železniční infrastruktury a bude nutné to řešit,
protože nařízení č. 913/2010 se ukázalo jako ne zcela účinné, bude novelizováno a účinněji propojeno s politikou transevropských sítí. V takovém případě hrozí vznik hybridního systému, obsahujícího v dnes nepředvídatelném poměru prvky systému současného a prvky koncesního modelu. V nejhorším případě by byl ve výsledku přes veškerou aktivitu ministerstva dopravy zachován do budoucna stávající stav, ale alespoň by se z pohledu nákladních dopravců dále nezhoršoval a dal by se lépe předvídat.

Závěr MD:
Lze doporučit realizaci varianty 2. Pro řešení přetížené páteře veřejné dopravy v České republice – železničních koridorů a dopravních uzlů ve městech – může být dosažena lepší organizace veřejné železniční dopravy formou koncesního modelu, kdy na jednotlivé provozní soubory na železnici bude uzavřena smlouva o veřejných službách. Uvedený model by měla zjistit také systémové chování dopravních služeb v rámci integrovaného taktového jízdního řádu a dosáhnout základních požadavků na kvalitu. Tento model podpoří chování veřejné dopravy jako celistvé integrované sítě služeb.

Podle MD jsou přitom dvě podvarianty. Zavedení koncesního modelu v závěru otevírání trhu (začátek 30. let), přičemž koncese by se sjednala na základě nabídkových řízení. Nebo zavést koncesní model dříve s modelem přímého udělení koncesí „s maximálním respektem k současným dopravcům“ a teprve v druhém kole pak přistoupit k soutěžím. Rozhodnutí má být politické.

Koncesní systém běžně funguje v zahraničí. Nově se pro něj rozhodla například španělská vláda, která v rámci liberalizace vysoutěžila koncese na vysokorychlostní tratě. Dopravce musí splňovat určité podmínky provozu, za to má na trati zajištěnou exkluzivní kapacitu. Fakticky jde o objednávku státu bez kompenzací.

Tagy koncepce veřejné dopravy Ministerstvo dopravy Top vláda

407 komentářů