Automobilový průmysl Automobily

Mezi poslance míří první zákon, který řeší provoz samořiditelných aut

Testování autonomního řízení na německé dálnici. Foto: Audi
Testování autonomního řízení na německé dálnici. Foto: Audi

Mluví se o ní jako o budoucnosti automobilové dopravy, technologický vývoj ale zatím předstihl legislativu. I proto vznikla první právní norma, která řeší budoucí provoz vozidel s autonomním řízením na českých silnicích.

Skupina právníků a automobilových nadšenců připravila novelu zákona o provozu na pozemních komunikací, která na poslední trendy v automobilovém průmyslu reaguje. Legislativní inicativu zastřešil místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Podle něj jde o důležitý materiál i kvůli tomu, jak je Česko na autech závislé a mohly se zde tak nové technologie vyvíjet a testovat. . „Novela neumožňuje jakýkoli provoz autonomních vozidel, umožňuje jen provoz aut tzv. třetí úrovně. To znamená, že ve vozidle musí celou dobu být způsobilý řidič. Navíc musí být připraven opět převzít řízení – pokud to situace vyžaduje, nebo ho k tomu vozidlo samo vyzve,“ přiblížil Marian Jurečka.

Zákon vychází z podobné normy v Německu, kde se už taková vozidla testují a v roce 2019 či 2020 by měla začít jezdit. Zatím se počítá pouze s provozem na silnicích dálničního typu nebo ve speciálních parkovacích domech. Proto se lidé nemusí bát toho, že by po jakýchkoliv silnicích v Česku jezdila auta s minimálním zapojením řidičů.

Novela rozšiřuje definici pojmu řidiče, je jí i osoba, která auto fyzicky neřídí, ale která autonomní režim aktivovala. Současně definuje i technické požadavky na autonomní vozidlo, například schopnost zvládnout řízení včetně podélné a příčné jízdy, dodržovat odstup před sebou, včas brzdit, změnit směr jízdy, předjíždění a objíždění, návratu do původního pruhu, dodržovat rychlostní limity  a hlavně schopnost rozpoznat nutnost převzetí řízení řidičem a efektivně ho k tomu vyzvat.

Novela je momentálně pro Českou republiku nezbytná, protože autonomní řízení budou zákazníci využívat možná už příští rok. Jeho vývoj a testování je ve finální fázi, proto nesmíme zaspat. Pro Česko je krok k autonomnímu řízení jedinečnou šancí, jak se udržet na špičce automobilového průmyslu,“ dodal Jurečka.

V Česku se už samořiditelné technologie vyvíjí, své velké centrum zde má Valeo. Okruhy pro testování mají vzniknout u Stříbra,u Sokolova chce polygon s podporou státu stavět BMW. Ministerstvo dopravy chce i vlastní projekt v areálu železničního zkušebního okruhu ve Velimi, zatím ale s jeho přípravami příliš nepohlo. „Orientace na segment autonomního řízení by také přinesla řadu výhod menším firmám a start-upům, jež se zabývají softwarovým vývojem, kyberbezpečností či například telekomunikačními technologiemi,“ tvrdí Jurečka.

 

Znění novely zákona č. 361/2000 Sb. (zákon o silničním provozu)

doplnění § 2 písm. d)

řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na zvířeti; řidičem je také ten, kdo aktivuje vysoce nebo plně automatizovanou funkci řízení a používá ji pro řízení vozidla, i když vozidlo sám neřídí

nový § 5 odst. 4

Řidič vozidla se smí během řízení vozidla pomocí vysoce automatizovaných nebo plně automatizovaných jízdních funkcí odvrátit od dění v provozu na pozemních komunikacích, má však povinnost okamžitě, nestanoví-li výrobce vozidla jinak, převzít řízení vozidla, pokud jej k tomu vysoce automatizovaný nebo plně automatizovaný systém vyzve nebo pokud rozpozná nebo na základě zjevných okolností musí rozpoznat, že již neexistují předpoklady pro využití vysoce nebo plně automatizovaných jízdních funkcí v souladu se stanoveným účelem.

nový § 10a

Provozování motorového vozidla s aktivovanou vysoce nebo plně automatizovanou jízdní funkcí je přípustné, pokud je funkce používána řádně a v souladu se svým účelem.
Motorovými vozidly s vysoce nebo plně automatizovanou jízdní funkcí se pro účely tohoto zákona rozumí vozidla s technickým vybavením:
které může řídit příslušné motorové vozidlo po aktivaci, aby zvládlo úkol řízení, včetně podélné a příčné jízdy,
které je po aktivaci schopno dodržovat dopravní předpisy týkající se provozu vozidla během vysoce nebo plně automatizovaného řízení,
které může řidič kdykoli deaktivovat a převzít jeho řízení,
které dokáže rozpoznat nutnost převzetí řízení vozidla jeho řidičem ,
které může jeho řidiči vizuálně, akusticky, hmatově nebo jiným způsobem zřetelně signalizovat požadavek na převzetí jeho řízení s dostatečným předstihem před předáním jeho řízení řidiči, a
které je schopno upozornit na užití v rozporu s podmínkami použití systému.
Výrobce motorového vozidla s vysoce nebo plně automatizovanou jízdní funkcí vydá v popisu systému závazné prohlášení, že vozidlo splňuje požadavky odstavce (2).

nový § 10b
Vozidlo s vysoce nebo plně automatizovanou jízdní funkcí podle §10a zaznamenává během řízení vozidla prostřednictvím satelitního navigačního systému zjištěné údaje o místě a času předání řízení mezi řidičem a vysoce nebo plně automatizovanou jízdní funkcí. K záznamu dochází také tehdy, pokud je řidič systémem vyzván k převzetí řízení vozidla a nebo pokud dojde k technické závadě vysoce nebo plně automatizovaného systému.
Údaje zaznamenané podle odstavce 1 jsou předány na základě žádosti příslušným orgánům veřejné moci při vyšetřování dopravní nehody, které se vozidlo s vysokou nebo plně automatizovanou jízdní funkcí účastnilo. Tyto orgány jsou oprávněny takto předané údaje ukládat a dále zpracovávat. Předávání těchto údajů je možné pouze v rozsahu, který je v přímé souvislosti s prováděným vyšetřováním ze strany těchto orgánů. Ustanovení obecných právních předpisů o ochraně osobních údajů tímto nejsou dotčena.
Provozovatel vozidla předá údaje zaznamenané podle odstavce 1 třetím osobám, pokud se jedná o údaje nezbytné pro uplatnění, uspokojení nebo obhajobu jejich právních nároků v souvislosti s dopravní nehodou a dotčené vozidlo s vysokou nebo plně automatizovanou jízdní funkcí se takové události účastnilo , Předávání těchto údajů je možné pouze v rozsahu, který je v přímé souvislosti s uplatněním, uspokojením nebo obhajobu právních nároků třetích osob v souvislosti s dopravní nehodou. Ustanovení obecných právních předpisů o ochraně osobních údajů tímto nejsou dotčena.
Údaje podle odstavce 1 se zaznamenávají na dobu 6 měsíců. Pokud se však dotčené vozidlo vybavené vysoce nebo plně automatizovanou jízdní funkcí přímo účastnilo dopravní nehody, příslušné údaje se zaznamenávají na dobu 3 let.

5 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Autonomní řízení je neskutečná zvrhlost. Zatímco dneska se jako chodec musím dennodenně obávat, že mě přejede zfetované hovado, nově ještě budu žít v permanentním strachu, že mě přejede robot. Za jeho nehodu samozřejmě nebude nikdo odpovědný.

  • To je zase právnická pitomost, zákon PROTI(!!!) provozu autonomních vozů a jejich rozšíření, jde naprosto proti smyslu autonomie, kterou je aby vozidla mohli používat všichni bez ohledu na to jestli vlastní tu pitomou kartičku, nebo ne. Tento paskvil nesmí projít, jinak nás sice urychlí o rok, ale pak na dlouho zabrzdí. Bohužel jsme si ale na paskvily zvykli. Připomeňme z dopravy například dělení motorek podle nesmyslného údaje o výkonu, nikoliv o rychlosti, zrychlení, wattech na kilogram, přenášeném momentu, nebo dělení získatelnosti ŘP jen na základě věku a nikoliv fyzických schopností atd.

    Na řešení oblasti stačí pouze deklarovat že v momentě pokud je v činnosti automatika tak řidičem není nikdo, pokud dojde k závadě systému, tak se to bere jako technická závada vozidla a že pokud je systém vypnut, tak osoba musí splňovat dané řidičské oprávnění. Dále že se do činnosti automatiky nesmí zasahovat, nesmí se modifikovat atp., resp zásah do řízení vede k odstavení systému, které je indikováno třeba malou červenou LED s proudem 2mA v zadním zavazadlovém prostoru, nebo nějak jinak, to je už jedno jak.

    Dále že nelze postihovat posádku vozidla za škody způsobené autonomním režimem, že je třeba aby vozidlo absolutně chránilo svou posádku a že za chybu ve vyhodnocení není možné žalovat původce SW, že je zakázáno vstupovat do jízdní dráhy, tedy silnic, mimo míst k tomu speciálně označených a pokud dojde k nehodě mimo takto označení místo není možné po nikom žádat odškodnění. Dále že stát je povinen vybavit všechna místa k přecházení navigačním majákem (obdoba značky). Dále také že pohyb osob na silnicích je vždy na jejich vlastní nebezpečí a nikdo nemůže být vláčen po soudech dojde-li k újmě na zdraví či majetku takovéto na silnici se pohybující osoby.

    Dále že je stát povinen silnice označit aktivními patníky, které vydávají světlo určité malé intenzity a jsou schopny provozu X hodin, to není sice zrovna jenom pro autonomní vozidla, ale hodilo by se to. udělat takový patník totiž není zase technologicky problém, dokonce je to odporně triviální záležitost.

  • Lokálky už nebudou potřeba. Nikdo normální nebude jezdit lokálkami, když ho na venkově auto hodí bez řízení až do cíle a to kdykoliv a za kratší dobu. Provozovat lokálky pro pár výletních vláčků by byla ekonomická šílenost. Ukáže se, že předělat je na cyklostezku bude nejméně špatné řešení. Tím získají alespoň nějaký účel. Pokud vedou v těsném souběhu silnice (horské lokálky, Velvary), bude možné je využít i k tolik potřebnému rozšíření silnice.

    • Nebo můžeme ukrouhnout problematická stoupání, pokud to jde, a udělat z nich nákladní tratě.

  • „Proto se lidé nemusí bát toho, že by po jakýchkoliv silnicích v Česku jezdila auta s minimálním zapojením řidičů.“
    Bát?! Auta s minimálním zapojením řidičů jsou naopak něco, co člověk v Česku napjatě vyhlíží!

Newsletter

Partneři


Výběr editora