Lidí na běžkách přibylo. Ještě je naučit platit za údržbu stop. V lesích jsme jen hosty, říká šéf rolbařů
Hlavní je vzájemná ohleduplnost mezi běžkaři a chodci, říká šéf Jizerské o.p.s. Provozu v Bedřichově pomohlo posílení veřejné dopravy.
S Martinem Kuncem jsme se sešli v den, kdy by sice podle kalendáře mohl být v plném nasazení v rolbě, ale podle jeho zkušeností je v takovou chvíli lepší vůbec nevyjíždět. V Bedřichově byl v polovině prosince ještě sníh, ale pršelo a byl mokrý. Pro šéfa Jizerské o.p.s, která se stará o údržbu Jizerskohorské magistrály, je takové počasí nejhorší. Se stopou nejde prakticky v takovou chvíli nic dělat. „Déšť je náš největší nepřítel. S vodou toho moc nesvedeme, hrozí jen, že dostaneme kamínky z cest do stopy a rozmeteme je,“ říká Kunc, který šéfuje týmu rolbařů pečujících o jednu z největších a nejlépe udržovaných sítí lyžařských tras v Evropě.
Martin Kunc žije v Bedřichově celý svůj život, kromě vedení Jizerské o.p.s. je také místostarostou obce s 350 stálými obyvateli, která se během některých víkendu nafoukne počtem návštěvníků i i více než desetinásobně. Probrali jsme jak samotnou údržbu tratí, tak plány organizace s Jizerskohorskou magistrálou.
Vaše práce je extrémně závislá na počasí. Jakou aplikaci na předpověď používáte?
Koukáme do pěti různých předpovědí. Někdy vyjde dobře jedna, jindy druhá. V praxi jde většinou o takový průměr všech pěti. Hodně je to také o zkušenostech a intuici místních, kteří zdejší počasí dobře znají.
Pečujete o 250 kilometrů tratí. Jak často vyjíždíte?
Nemáme přesný rozpis, záleží hlavně na počasí i počtu návštěvníků. Obecně se snažíme, aby tratě byly třikrát týdně projeté.
Nejlepší je údržba přes noc
Kdy je ideální čas vyjet upravovat stopy?
V noci, protože stopa pak stihne umrznout a mnohem déle vydrží. Vyjet přes den znamená, že často po dvou hodinách není ani poznat, že jsme trasy upravovali. Ideální je pro nás vyjet kolem 23. hodiny a být zpět kolem 5. hodiny ranní.
Kolik strojů se o úpravu stará?
Máme čtyři rolby, abychom mohli 250 kilometrů upravit co nejrychleji. Nejnovější máme nyní na Jizerce, další je u Bílé Desné u Protržené přehrady a dvě máme v Bedřichově. Každá má svoji oblast, do které vyjíždí.
Máte celkem šest rolbařů, co musejí umět?
Podmínkou je řidičské oprávnění skupiny C, je to hlavně kvůli váze rolby: malá má kolem šesti tun, větší přes osm tun. Je to i kvůli bezpečnosti. Máme tu rolbaře, kteří přes léto obsluhují bagry, to je velmi dobrá příprava. To hlavní je ale znát hory. Vědět, jak se mění sněhová pokrývka, kde jsou větší terénní nerovnosti, kde je třeba jen naváto. To vše člověk získává jen praxí a je k tomu potřeba i určitá dávka talentu,
Vy sám jste se k práci rolbaře dostal jak?
Vyrůstal jsem tu, kolem běžek se pohybuji odjakživa. Pamatuji ještě doby, kdy se stopy prošlapávaly, žádná strojová úprava. Byl jsem tu pak i na civilní službě a už jsem u této práce zůstal.
Online poloha je skvělý způsob informování
Je velký rozdíl v tom, jak se stopy upravují podle typu sněhu?
Ano. Nejlepší je samozřejmě prašan, když je k tomu i jasno, je to radost. Naopak nejhorší je mokrý sníh, který zmrzne. Někdy je problém stopu vyříznout, musí se jet pomaleji.
Jak rychle po magistrále jezdíte?
Zhruba 10–12 kilometrů za hodinu.
Jste již pár let pod online kontrolou, data o pohybu rolb jsou k dispozici na mapy.cz a bilestopy.cz. Nevadí vám takové sdílení informací?
Naopak, je to skvělá věc, jak dostat informace o naší práci k lyžařům. Než vyjíždíme, často třeba na web nebo Facebook dáváme informace, kam se chystáme. Pak nastanou komplikace a můžeme jet jinudy a zbytečně nám někdo nadává, že jsme nesplnili slib. Tady může každý vidět, co je upravené a co není.
Hlavní slovo mají lesáci
Když jsme u toho nadávání. Projel jsem si facebookové stránky Jizerské o.p.s. převažují kladné komentáře a slova díků. Ale také člověk narazí na kritiku, že je to někde špatně upravené, že někde je to poškozené od lesáků. Nebere vám toto energii na práci?
Ta kritika nás mrzí. Všichni tu práci děláme, protože nás baví. Často ta kritika ale pramení spíše z neznalosti. Někdo si myslí, že hospodaříme na svém, ale my jsme jen hosté u Lesů ČR. Proto nejsou některé stopy v prosinci upravené, protože ještě běží práce v lese.
Jak spolupráce funguje?
Skvěle. Jen díky domluvě s Lesy ČR jsme mohli upravovat část magistrály už nyní v prosinci. A proto některé úseky nebyly upravené, protože bylo potřeba dokončit práce. Bohužel lidé to často nechápou, pak nadávají lesákům, kteří jen dělají svoji práci.
Čistě laickým pohledem se mi zdá, že lidí ve stopě v poslední době více přibylo. Je to tak?
Máme k tomu přesná data, na některých místech máme sčítací kamery. Za posledních pět let se počet lidí zdvojnásobil. Už nyní v prosinci o víkendu bylo jen v Bedřichově kolem čtyř tisíc lidí za den. Celková roční návštěvnost magistrály je kolem milionu lidí.
Čím si ten nárůst vysvětlujete?
Ten největší nárůst nastal během covidu. Během zimy byly běžky v podstatě jediný sport, který bylo možné legálně provozovat, když pominu ta nejtvrdší omezení pohybu, ke kterým se opravdu nechci vracet. Lidé navíc zjistili, že je to levný sport. A hlavně, že pohyb na lyžích po horách je opravdu krásný.
Kam bez davů?
Nelze si také nevšimnout, že se provoz koncentruje na pár tras. Není škoda, že lidé nejezdí i jinam?
Trošku je, protože nikdo nechce jezdit v davu. Ale myslím, že se to již mění, jak se rozšiřují nástupní místa. Hodně nových parkovacích míst vzniklo na Souši, kde vidíme velký skok v počtu běžkařů, letos tam nově bude i bufet. Místní samozřejmě mají místa, kam jezdí, aby se vyhnuli davům…
Prozradíte nějaká?
Když zůstaneme v Bedřichově, nedoceněný je podle mého názoru Vysoký hřeben a pokud je dost sněhu, tak navazující trasy v Harcovském lese. Mají skvělý profil, lidé tam moc nejezdí podle mého názoru jen kvůli tomu, že tam není žádný bufet.
Bedřichov v zimě pravidelně o víkendech zažíval kolaps kvůli náporu aut. Jde s tím něco dělat kromě zdražení parkování?
Myslím, že se to hodně mění. Velmi pomohlo navýšení počtu autobusů z Liberce a Jablonce nad Nisou, za to patří kraji a městům velké díky. Lidé zjistili, že je to pohodlná cesta nahoru bez stresu s parkováním. Nově tu budujeme také systém, který pro případ přetížení parkovišť zastaví řidiče už dole pod Bedřichovem. Jak jsme zdražili parkování, lidé se naučili jezdit i více hromadně, ne jeden lyžař na jedno auto.
Zpoplatnění nejde, sázíme na dobrovolnost
Výnos z parkovišť v Bedřichově částečně financuje úpravu stop. Zatímco v Alpách běžkaři běžně platí, tady je jízda zcela zdarma. Plánujete to změnit?
Neexistuje legislativní opora, jak vstup do stop zpoplatnit. Nejde o naše pozemky. Snažíme se dělat různé kampaně, aby lidé platili dobrovolně, ale příspěvky jsou kolem deseti procent našich nákladů. Drží nás hlavně dotace od měst a obcí a od Libereckého kraje. Lidé si myslím hlavně neuvědomují, jaké náklady s údržbou jsou.
Kolik stojí jedno projetí celé magistrály?
Rolba má spotřebu kolem 23 litrů nafty na hodinu, jezdíme rychlostí do 12 kilometrů za hodinu. Když připočtu personální náklady a odpisy, jsme na částce kolem 50 tisíc korun za jedno projetí celé sítě.
Kudy z toho ven?
Rádi bychom zvýšili podíl dobrovolných příspěvků. Pokud se podíváme na počty návštěvníků, stačil by od každého příspěvek kolem 20 korun. Zkoušíme různé způsoby, například QR platbu nebo samolepky podporovatele stop. Ale je to běh na dlouhou trať.
V případě sjezdovek lyžaři pravidelně porovnávají české areály s alpskými. Jak si stojí běžkařské stopy?
Nechci, aby to znělo jako vychloubání, ale myslím, že je i předčíme. Délka tras je neuvěřitelná, díky rozvoji v Polsku jsme krásně propojeni s Krkonošemi. (O kvalitě stop a tras svědčí i zařazení Jizerské 50 do pětice elitních dálkových běhů na lyžích na světě, pozn.redakce.)
Obec plánuje zasněžování části stop
Jak pociťujete klimatickou změnu.
Zimy se posouvají, to vidí všichni. Letos jsme začali s úpravou relativně brzy, ale celkově se zimy zkracují a sněhu ubývá.
Stadion v Bedřichově zasněžujete, přemýšleli jste i o zasněžování stop?
Na stadionu dříve stačilo jedno dělo, nyní tu máme tři, aby bylo alespoň někde lyžovat. Je to hlavně kvůli dětem a mládeži, kteří zde trénují, koná se tu spousty závodů. I díky tomu se podařilo letos například během oblevy uspořádat dětské mistrovství republiky v době, kdy jinde už sníh nebyl. Obec má projekt rozšíření zasněžování až k rozcestí U Buku, kde se lyžaři dostanou o zhruba sto nadmořských metrů výše do oblasti, kde je sněhu již více. Mělo by jít o takzvané sprchy, které budou na cestu nastříkávat sníh, ten bude sloužit i jako zásobárna pro další tratě. Součástí je i projekt vybudování zázemí na stadionu.
Velkým tématem jsou pěší ve stopách. Lze to nějak řešit?
Hlavní je vzájemná ohleduplnost. Když se podívám do historie, než byla úprava stop, tak to nikoho v zimě ani nenapadlo do hor chodit pěšky, protože by se brodil ve sněhu. To se úpravami tras změnilo. Z každého nástupního místa je modré značení, které ukazuje, že jde o cestu společnou pro chodce a běžkaře. Ne každý ho bohužel chápe. Důležitá je jen vzájemná ohleduplnost.
Úpravy stop provádíte hlavně v noci, v Jizerkách je ale hodně běžkařů s čelovkami. Nepřekáží vám?
Je to fenomén, ze kterého nejsme úplně nadšeni. Nejen kvůli bezpečnosti. Myslím, že příroda si zaslouží odpočinout přes noc. Chápeme to, je tam večer krásně a ne tak plno. Zatím řešíme, jak například zamezit parkování přes noc.
Chcete přispět na údržbu Jizerskohorské magistrály? Všechny možnosti jsou zde.