Koridor u Soběslavi postaví Eurovia a Strabag, nabídly 3,9 miliardy
Míjení s rychlíkem na staré trati Soběslav - Doubí. Po modernizaci povede koridor v jiné stopě. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Správa železniční dopravní cesty už má vítěze tendru na stavbu části 4. koridoru mezi Soběslaví a Doubím u Tábora. S
Stavět v roce 2019 jenom na 160 km/h je celkem zoufalost, ale jinak dobré.
Pane Šindeláři, věta „Jde o další soutěž, která ukazuje, že doba podkopávání cen skončila.“ je z oficiální zprávy SŽDC, nebo je to Vaše hypotéza? V každém případě je to klamavé tvrzení, které by se na seriózní platformě, ke kterým snad patří i Zdopravy.cz, objevit nemělo. Když poptávka převyšuje nabídku, protože je na trhu akutní nedostatek lidí, chybějí některé materiály a stroje, a když do toho ještě vstoupí totální neschopnost odborů 6 a 7 SŽDC kvalitně a zejména VČAS připravovat stavby a zajistit jejich kontinuitu, je nabíledni, že to (též dočasně!) zvedne ceny. Jakmile se trh srovná, ceny se opět vrátí… Číst vice »
A může mi někdo znalej vysvětlit, proč není zájem o narovnání trati až do Rakouska a zdvoukolejnení? Je mi jasný, že by bylo třeba těžký prosadit druhou kolej v Rožnově, kde to vede zástavbou, ale i tak… až na hranici se ten vlak klikatí jak had a zastávky typu Kaplice – nádraží, nebo Velešín jsou poměrně daleko od těchto městeček…finančně by to byla raketa, ale když odhlédnu od ceny, tak mělo by to smysl? Díky.
Co si představujete pod pojmem „zájem“? Studie jsem na to už viděl.
Problém ovšem je, že je to přeshraniční úsek, což znamená automaticky výrazně nižší poptávku v osobní dopravě, zatíženou sezónností.
Navíc tím směrem (tj. za Lincem) nic není. Klíčová místa pro překonání Alp jsou Brenner Base Tunnel (a k němu je lepší jet přes Mnichov), případně Semmering a Koralmbahn (a tam je lepší jet přes Vídeň). Za Lincem jsou pouze tratě na Selzthal a trať na Bad Gaistein, ale ty Rakušák neplánuje nijak zásadně modernizovat a na Bad Gastein se dá dojet i přes ten Mnichov.
Ten zájem/nezájem jsem naznačil tím, že jsem prakticky nikde nezaregistroval diskuzi, nebo články, který by se tím zabývaly. Díky za vysvětlení.
Radek Janata: Jen doplním, že spolková země Horní Rakousy dlouhodobě trvá na uvedení Summerau – Linz do nějaké lepší podoby, ve spolkovém plánu se hovoří o zatraktivnění („Atrraktivierung“), rozpočtováno je 75 milionů EUR, tj. cca naše 2 miliardy korun, konkrétní opatření tam napsaná nejsou. https://www.bmvit.gv.at/verkehr/gesamtverkehr/ausbauplan/downloads/praesentation_rahmenplan_oebb_2018.pdf
Nic víc tam bohužel není. 🙁 Snad v další pětiletce, tj.2023+.
Za dvš miliardy CZK uděláte takovou větší údržbu. Tu most, tam sanace svahu, tady výměna výhybky…
Podívejte se na cabview jak Sumerrausk8 dr8ha vypad8 co tam maj za terén. Korytnica hadr. 🙂
Poptávka po cestování do Rakouska tímto směrem samozřejmě je, ale díky monopolu ČD a výhodnému mezinárodnímu jízdnému se realizuje především na nedalekém silničním přechodu.
Není zájem o narovnání trati až do Rakouska, protože za absurdní částky předraženého mezinárodního tarifu o cestování vlakem do zahraničí není valný zájem. Holt pro těch sedm cestujících v celém vlaku by byla taková mnohamiliardová investice jen vyhazováním peněz z veřejného rozpočtu. https://www.krimi-plzen.cz/a/mezinarodni-rychlik-najel-do-stromu/
I na dnešek mi to nabízí VJE za 498 Kč, to je moc za 300 km štreku, z toho kus po Rakousku?
(Samotný Summerau-Linec stojí v rakouským tarifu 12 EUR).
Ve srovnání s autem je to cenově cca na stejno. Ovšem autem může jet za tuto cenu celá rodina, nehledě na flexibilitu, přepravu zavazadel, jízdu od domu k domu atp…
Do Ostravy lístek běžně stojí 130 Kč a je to za 350 km štreku – to je přiměřená cena.
S tím souhlasím 0,4Kč/km už je konkurenceschopná cena i proti cestě autem. Taky tomu odpovídá velký zájem o cestování na této relaci.
Ono jaksi ten první ranní Ex, který naboural, nedojel ani do Domažlic, kde samozřejmě je frekvence
(a bylo by výrazně, kdyby MDČR neblokovalo integraci Domažlice – Plzeň do IDP) vyšší. 🙂 V zimě zas tolik turistů do Čech nejezdí.
Jihočeský kraj od svého vzniku prosazuje modernizaci úseku České Budějovice – Linz v návaznosti na IV.koridor ČR Praha – ČB (ostatně tento koridor je až na státní hranici, bohužel zčásti dosud po trase Gerstnerovy koněspřežky z r. 1828). Tato trasa v širších souvislostech je součástí nejkratšího spojení od Baltu k Jadranu. Na základě jejího zařazení do sítě TEN-T nechal kraj vypracovat vyhledávací studii, jejíž kaplická varianta je součástí Zásad územního rozvoje JčK. Jedná se o dvoukolejnou trať 25 kV s v= 160 km/hod. Bohužel trasa je součástí comprehensive sítě s termínem realizace dle dokumentů EU do r. 2050. Rakouská strana… Číst vice »
Češtino, opravdu nabídly? Nebo spíše požadují? To už stavební firmy musí platit za to, že mohou stavět?
Nabídly cenu, za kterou to provedou, stačí pane hnidopichu?
Konečně bude dokončen ucelený dvojkolejný koridor z Prahy až k Ševětínu. Pokročíme do XX století. Oh wait :-).
Odtěžení náspů a zavezení zářezů, vážně? Proboha proč budou přehazovat hlínu o kus dál s naprosto nulovým přínosem?
Já být dotčenou fyzickou nebo právnickou osobou, tak tím podmíním svůj souhlas v územku / stavebku.
Jak osobu dotčenou stavbou nové trati v souběhu s dálnicí ovlivní zavezení nebo nezavezení zářezu o kilometr dál?
odstraneni stare trati a uvedeni krajiny do puvodniho stavu je nulovy prinos?
užitečnější by bylo, ze staré trati vybudovat cyklostezku.
Asi o ní nemají místní zájem.
No, SŽDC to tvrdí. Přitom cyklostezka by tam byla úplně ideální a vyšla by mnohem levněji než rekultivace původní stopy. Že by právě proto?
Já nevím, teď jsou v módě různé remízky a rozptýlená zeleň, nebo naopak tůně a mokřady. Dokážu si představit obojí, tedy že se to odbagruje/zaveze a z krajiny zmizí „jizva“, obzvlášť, když o kilometr dál jiná, ještě trochu větší jizva přibude. Ale taky si dokážu představit využití starého tělesa tratě jako místní lesní/polní cestu a podobně. Spousta různých úvozů jsou staré vozové cesty a nikoli přírodní útvary. Předpokládám, že to modré šrafování v mapě jsou ty náspy a zářezy o nichž je řeč. Odstraněných náspů je tam ale víc, tak mě napadlo, jestli spíš nepotřebují materiál na nové náspy.
Údajně je nevhodný materiál. Ve velkém se nahrazuje novým materiálem.
Krajinu člověk do původního stavu ještě nikdy nepřivedl, ani to nelze.
Aby jim tam náhodou nezačali jezdit cyklisti. 🙂
Ti jako že už mají stavební povolení?
uz mohou kopnout uz maji i uzavrene vyberove rizeni. skoda ze se stavba nezacala loni takhle je to rok zdrzeni.ale furt lepsi nez nic. 🙂
Kdy že to mělo být hotové, ty koridory? Asi tak 😀
Zjevně mají, když vysoutěžili dodavatele stavebních prací.
Nebylo by to poprvé, kdy stavební povolení bylo později, než smlouva se zhotovitelem.
Nemusí být vůbec pravda. Rek Přerova už má taky zhotovitele, ale stavební povolení chybí.
Soutěžit dodavatele stavebních prací můžete i bez stavebního povolení. Ale je to samozřejmě risk, který se občas nevyplácí, viz např. SudoVo nebo HlaHos.
Tak to by mně nenapadlo. Taková nezodpovednost :-(.
Taky by mě to zajímalo. Poslední, 2 měsíce stará informace byla o zahájení stavebního řízení… https://zdopravy.cz/koridor-sobeslav-doubi-se-zacne-stavet-v-zari-du-zahajil-stavebni-rizeni-25080/
Nemají a nemohou mít, když stále ještě nejsou hotové výkupy.
Ještě nemají stavební povolení, ale už je na spadnutí.
Doufám, že se nepletu, ale pokud vím, tak je tento úsek dodnes jednokolejný. Nemá cenu řvát, jak je možné, že se na nějakém úseku jezdí 140 místo 160, dokud nám tu zůstává takovéto úzké hrdlo, kde na sebe vlaky musejí čekat (kolik rychlíků by v Doubí ani nemuselo stavět). Konečně dostane již téměř dokončená modernizace zbytku koridoru smysl.
A co takhle kdybyste si před plamennými řečmi nejdřív otevřel jízdní řád a podíval se, co tam tak jezdí, vy úzké hrdlo? Za hodinu tam jede pár (to znamená dva) rychlíků, jednou za hodinu až dvě Ex, jednou za hodinu Os (jestli vůbec) a náklady v lepším případě čtyři za den. Pokud se bavíme jen o této trati, tak větší úzké hrdlo je úsek Nemanice-Ševětín.
Mimochodem, jaký rychlík pravidelně staví v Doubí?
Jste udeřil hřebíček na hlavičku. Myslet si, že když je něco jednokolejné, že je to hned „úzké hrdlo“, když tam jezdilo a jezdí pendrek (a i bude) je stejné jako tvrdit, že elektrizace vždy zvýší cestovní rychlost, bezpečnost, sníží náklady a zvýší kulturu cestování 🙂
A pokud jde o nákladní dopravu, nejezdí tam náhodou ten „pendrek“ především právě kvůli (nepřetržitým) výlukám v jiných částech té trati?
Je k tomuto úseku k dispozici vizualizace nebo lépe výkres? Případně děkuji
Odkaz na výkres jsme doplnili.
Mně nefunguje – ale může to být problém na straně mého přístroje: můžete, prosím, ten odkaz ocitovat?
Je to pdf, s malůvkou trati. Citovat obrázek je poměrně složité, ale jestli chcete odkaz, tak https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2019/05/Doubi_prehled.pdf
Díky – však jsem přece napsal „můžete, prosím, ten odkaz ocitovat?“
Už se mi to z toho odkazu otevřít podařilo, jen se mi to načítá pomalu: zajímavé zkrácení trasy – při pohledu v terénu (= na na mapě) bych byl ani netušil, že je to možné trasovat i takto.
Dík za situační plán. Nový úsek je trasován vcelku velkoryse. Jen škoda, že násep u Soběslavi a zářez na opačném konci u Doubí mají poloměr jen 1504 m, což mi vychází přesně na 160 km/h při převýšení 120 mm a nedostatku 80 mm (nebo spíš 100+100, když tam většina vlaků bude jezdit pomaleji). Přitom ve zbytku úseku nejde žádný poloměr pod 2600 m. Teď to samozřejmě stačí, ale vzpomněl jsem si na Ghegu, který v roce 1839 taky asi neuvažoval, že z Vídně do Brna by se jezdilo 160 km/h a o století později se velkorysé trasování náramně hodilo.
Vše je vždy jen a jen o penězích. Nastudovat historii Severní dráhy a Dráhy Frant.Jos. 🙂
Teď mi nešlo ani tak o srovnávání dávné historie, jako spíš o postesknutí nad tím, že na obou koncích velkorysé přeložky jsou dva oblouky natěsno, což teď nevadí, ale za 20 let možná bude. A trasování (na rozdíl od svršku, zab. zař. nebo vozidel) určuje stav na 100 let dopředu.
Ale podle jakych meritek to staci? Dyt na zapade se to na 160 stavelo nekdy v 70. letech? A stavi se to pomalu na 50, 100 let.
Máte někdo informace o posledním zbývajícím úseku Ševětín – Nemanice? Už je potvrzené, že trať povede v tunelech? V jaké fázi je teď příprava? A kdy by se mohlo začít stavět?
Tunely jsou potvrzené a schválené už více než rok, psali jsme zde: https://zdopravy.cz/prulom-ministerstvo-dopravy-schvalilo-tunely-u-budejovic-budou-nejdelsi-v-republice-8083/
Do přípravy ale sype písek Hosín, respektive náplava z jeho podřízené obce Dobřejovice. Dříve než za čtyři roky se stavět nezačne.
Jsou to… ošklivá kačátka. Zase na druhou stranu, taky mohla tam zůstat jednokolejka… Což se naštěstí zarazilo.
Taky tam ještě dlouho jednokolejka bude, než stát ušetří peníze aspoň 11 miliard, protože z EU peníze neuvidí, když nevyšla ekonomika…
Kdyby nevyšla, tak se nemůže stavět. Změnili metodiku a ekonomika vyšla.
Proč by se nemohlo stavět? ČR si může stavět co chce, ale pouze na co vyjde ekonomika lze čerpat evropské dotace. Krom toho se taky nestaví ani neprojektuje, proč asi….
Četl jste co jsem napsal?
A četl jste co jsem napsal já? Četl jste výsledky Záměru projektu ze začátku letošního roku?
Tak vyšla ekonomika nebo ne? Když jste to četl.
Papírově vyšla, ale Jaspers výpočet pro účely spolufinancování neakceptoval.
Konečně někdo, kdo to četl.
Na druhou stranu, oni ještě mohou změnit názor, stejně jako u těch EIA na dálnice. A i kdyby ne, 11-12 giga, to je 2,5/rok? Asi nic co by nešlo dát.
To je sice pravda, ale to byly ještě původní náklady. SŽDC však šroubuje ceny závratně nahoru (mají z toho prémie), takže ekonomika už nevychází a mají velký problém.
Super. Jen tak dál. Vlaky aspoň do Tábora a Budějovic zrychlí o několik minut.
Hlavně se zvýší celková propustnost trati a zvýši se tlak na vybudování tunelů do Nemanic. Trať přes Zámostí bude posledním úzkým hrdlem na IV koridoru.
Jj, průměrná cestovní rychlost rychlíku se mezi Prahou, Táborem a Budějicemi v roce 2023 přiblíží ke 100 km/h (z 65 před modernizací, resp.opravou trati) – to posadí na zadek 😀
Abychom si to uvedli na pravou míru:
rychlík (JŘ 1988/89): 2h 50, osobák 5h 17 (!!!)
Cílový stav: 90 min (bez RS Praha-Bystřice u Benešova)
To jste sáhnul záměrně cíleně příliš hluboko, aby to vypadalo 😀 Navíc ty Os v nácestných stanicích stály i několik desítek minut kvůli přípojům. Tohle srovnání je zavádějící, řeč byla o průměrné cestovní rychlosti před modernizací a po ní, tedy JŘ 2005/06 (kdy byla tato zahájena) a po roce 2023 (kdy bude v podstatě dokončena). Matematiku neokecáte. Předpokládaná jízdní doba 2022 Pha-Tábor hodina (po dokončení SuVo) na cca 100 km délky je průměrná rychlost 100 km/h 😀
Jak záměrně? Sáhl jsem do zlatého období (alespoň pro šotoušky). 90 minut při 30 minutovém intervalu bude slušný i při existenci dálnice, ta taky nebude před rokem 2030. Jak byste to viděl jinak? Nebo co jiného by se na této trati dalo udělat víc? Pokud nechceme zvyšovat náklady nad únosnou mez.
Žádná RS Pha – Bystrice jen tak nebude, spíš nikdy. 90 min je s megadrahými tuleni u Chotýčan. O kolik se zkrátí trať tam nevím, ale i když to bude 160 km z Phy do Budějovic za hoďku a půl, tak se někdy kolem roku 2027 zvedne ten průměr na 106,7 km/h.