egoe-plus
Infrastruktura Komentáře Názory Železnice

Komentář: Hlášení je plné zbytečných informací, z nádraží přece nejezdí ponorky

Nádraží v Turnově. Foto: České dráhy
Nádraží v Turnově. Foto: České dráhy

Prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka je proti zrušení nádražních hlášení, měla by se ale podle něj výrazně zestručnit. 

Současný způsob předávání akustických informací pro cestující na síti SŽDC je poplatný době. I když bylo hlášení staničního rozhlasu v roce 2013 mírně redukováno, stále jde po obsahové stránce o hloupý způsob předávání naprosto nepotřebných informací cestujícím.

Zrušení hlášení vlaků na nádražích je nesmysl, protože tato forma předávání informací je nenahraditelná například pro cestující s omezenou schopností orientace. A i přes všechny informační cedule, displeje a chytré telefony, je stručné informování cestujících s pomocí staničního rozhlasu důležité.

Na ŠZDC by si měli uvědomit, že vizuální informační systém převzal hlavní roli, a staniční rozhlas je doplňkový informační kanál. Proto není potřeba v rozhlase přeříkávat naprosto dokonale všechny informace, stejně jako obtěžovat cestující nepodstatnými informacemi, které znají jen železniční fandové (šotouši) a zaměstnanci dráhy.

Není potřeba nic vymýšlet, stačí se podívat do Švýcarska, kde přepravují 3x více cestujících, jak tam funguje audiovizuální informační systém. Inspirace Švýcarskem by byla jistě prospěšná i pro cestující v České republice.

Na nádraží v Česku zní hlášení přibližně takto:
„Stanice Tišnov, osobní vlak číslo 4936 společnosti ČD, linky S3, ze směru Vranovice, pravidelný příjezd 15 hodin 0 minut, přijel k nástupišti číslo dva, kolej druhá. Vlak dále pokračuje ve směru Vlkov, Žďár nad Sázavou, pravidelný odjezd 15 hodin 10 minut.“

Musím si položit otázku, proč se na začátků hlásí stanice. Jako cestující vím, že nejsem v přístavu. Proč číslo? Každé malé dítě ví, že 4936 je číslo a ne písmeno. A vůbec k čemu hlásí číslo vlaku, když jej 99 procent cestujících nepoužívá k identifikaci spoje a pro vlakový personál a šotouše je číslo zobrazeno na informačních tabulích. Vlak dále pokračuje … předpokladem je, že dále nepojede ponorka, ale na vlakovém nádraží to bude vždy jen vlak. Proto je na čase tyto nesmysly ze staničního hlášení vyškrtat, a udělat normální hlášení pro lidi, kteří cestují vlakem, a zrovna jsou v místě, kde se nepohybují pravidelně. Ti tyto základní informace potřebují nejvíc. Podrobněji by se mělo informovat pouze v případě mimořádností.

Fakticky totéž lze cestujícím sdělit například takto:
Vlak linky S3 přijel k druhém nástupišti, v 15 hodin 10 minut odjede ve směru Vlkov a Žďár nad Sázavou.

Ještě horší je situace v dálkové dopravě, kde hlášení jednoho vlaku trvá 30 sekund až jednu minutu. Než v Praze hl.n. vyjmenují tímto způsobem všechny odjíždějící vlaky, tak cestující, který chtěl na některý přestoupit, jej nemůže stihnout.

Přitom by po příjezdu vlaku stačilo cestující informovat velmi jednoduše:
Přestupujte na Jižní expres do Budějovic na nástupišti 6, na Regiojet do Ostravy a Havířova na nástupišti 4, na Rychlík do Havíčkova Brodu na nástupišti 5, na railjet do Brna, Vídně a Grazu na nástupišti 3 a na Eurocity do Ústí nad Labem, Drážďan, Berlína a Hamburku na nástupiště 4.

Za kratší čas, než trvá jedno hloupé hlášení v současné podobě, lze cestujícím sdělit čísla nástupiště pro přestup na pět nejbližších přípojných vlaků. S kufrem v ruce se v mobilu špatně hledá a informační tabule nejsou na každém kroku.

Závěrem nutno dodat, že je potřeba rozlišovat nádraží velká, malá a vlakové zastávky. Na nádražích s menším provozem nebo na zastávkách může být hlášení rozhlasu v místě, kde není drážní personál, jediná možnost, jak získat aktuální informace. Proto by mělo být hlášení staničního rozhlasu zachováno jako doplňkový způsob předávání informací pro cestující. Rušit jej je nesmysl, ale nutností je výrazné zkrácení o nesmyslné informace, které cestující okamžitě nepotřebují a mohou si je zjistit z jiných informačních kanálů.

Miroslav Vyka

247 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vladimír

to má svoje racionální zdůvodnění. Slovo „Stanice“ na začátku slouží k tomu, aby si lidi uvědomili, že teď bude hlášení. Kdyby se začínalo rovnou názvem stanice, mohli by to někteří lidé přeslechnout nebo tomu špatně rozumět. A když někdo neví, kde je, protože zrovna přijel a nezná to tam, tak se musí dovědět, kde je, nejlépe z hlášení. Dále je všechno formulováno tak, aby ty proměnné části hlášení byly v 1. pádě, minuty tam jsou, i když jich je 0, aby nebylo pochyb, že jich je 0. Před každou informací je uvedeno, jaký je to druh informace. Příjezd nebo odjezd… Číst vice »

p.ondrash

asi jste ten soutouš, nebo jak to autor popisuje.. pro mne jako cestujícího je to opravdu děsný, starodávný a většinu informací vůbec nepotřebuju… romantiku nechme romantice, ale v dnešní době rychlého cestování…?? ať si železniční šťoura šťourá na internetu, kde to lehce dohledá.. pro orientaci v Brně, když se vracím do Prahy, to opravdu důležítější: kam, z kolikátého a za kolik.. howg 🙂

Jana

Měly by se rovněž přečíslovat nástupiště a zrušit čísla kolejí, jako je to v Rakousku nebo Německu. Stačilo by nahlásit číslo nástupiště. Ta čísla kolejí koneckonců často ani nemají pro cestující logiku, ověřila jsem si, že například kolej druhá může být při vizuální kontrole třetí.

Vladimír

Ano, druhá kolej může být třetí, protože ta jedna je nějaká postranní a nebo má číslo 0. Ještě „složitější“ je to v Pardubicích, kde se koleje počítají od té nejrovnější, směrem KE staniční budově. Takhle to kdysi bylo v Rakousku-Uhersku. Potom to změnili, aby to bylo od staniční budovy. V moderní době „liberální demokracie“ to přenechali na jednotlivých stanicích, jak si o tom rozhodnou. A Pardubice se vrátily … nechci říct kam. Tohle by mělo být jednotné.

SpitiPater

Vážená paní Jano, pane Vladimíre. Druhá kolej nikdy nemůže být kolej třetí. Druhá kolej bude vždycky druhá. Na číslování kolejí máme přece již zavedený dlouhověký logický systém. Koleje se přece nečíslují podle toho, která je blíž výpravní budově nebo hospodě nebo veřejnému WC. Nechápu proč zavádět číslování kolejí podle nějakého systému „blíž k něčemu“. Ikdyž je fakt, že existují stanice, kde se proti systému užívá číslování jaksi od výpravní budovy. Potom do systému proniká nejednotnost a zmatečnost. Paradoxně existují i stanice, kde se oficíalně užívá číslování kolejí vzestupně od výpravní budovy ( Brno hl.n., Ostrava Uhelné n. ). Pokud někdo… Číst vice »

Vlaďka

Ha, přes 200 příspěvků v diskuzi, takže můj postesk asi stejně nebude nikdo číst. No, tady lepší než v „lampárně“, protože ty už taky nejsou potřeba a většinou je zbourali… Ale zkusím to. Za mého „mládí“ měly vlaky normální jména – Detvan, Perner, Janáček (ano jezdila jsem na Ostravu) a tak se mi hlášení hodila a pod těmito jmény jsem si kupovala i jízdenky. Dnes je hlavní identifikační znak vlaku číslo – v hlášení lehce přeslechnutelné, na tabuli s velikostí písma pro středoškolský tahák nečitelné. Tedy zbytečná informace. Odkud a kam vlak jede a ve kterých hlavních stanicích stojí, je… Číst vice »

thegrid

Naopak ja nez to hlášení vyslechnu, tak nepochopím nic. Nejezdim často vlakem takze je opravdu potreba to zjednodušit. Včetně tech cisel nástupišť s tím souhlasím. Je treba mit veci blbuvzdorne. Vsichni nejsme železniční fandové, presto potrebujeme jezdit.

Premek

S dostatečným předstihem (aby nebylo hlukem přijíždějící soupravy rušeno) pustíte automatické hlášení, vlak zastaví, má na panelech zobrazeno cílovou stanici vč. směrování, přesto se za 12h směnu najde spousta cestujících, kteří se zeptají, kam dotyčný vlak jede. Kde je chyba ??? Na straně ČD nebo SŽDC to rozhodně nebude.

rota pomsty

Ze stručného hlášení devedesát devět procent cestujících nic nepochopí. Bohužel i při polopatickém hlášení mají naši cestující (90%) problém něco pochopit a stejně se pak ptají různými dementními zbytečnými dotazy.

Jiří

Hlášení v angličtině u mezinárodních vlaku v menších stanicích je rovněž hloupost.
Napr. Karvina hl. n. Vlak ze Slovenska do Prahy je hlášen v češtině a angličtině.
Garantují, že v tom vlaku nejede ani jeden Angličan, ale hromada Slováků, par Poláků a většina Čechů.
Proč tedy ta šaškárna s angličtinou v hlášení???
JSME ČEŠI, MLUVME TEDY ČESKY A BUĎME UŽ KUR*A KONEČNĚ NA TO HRDÍ!!!!!!!

Jo.

Plus řada cizinců, jejichž mateřštinou není angličtina, ale anglicky na rozdíl od češtiny rozumějí.

Prngr

v Karviné, jo?

Xaver

Tohle je bez prominutí jeden z nejhloupějších komentářů na této diskuzi.

Cestovatel

Prohlásil volič SPD a Zemana a posluchač Ortelu. Maloměšťáckých názor na hrdost je důkazem toho, že asi nevytahnul paty z ČR a píše rádoby vlastenecká hesla z 19.stoleti. Nebo vyjel za hranice a pak hrdě popíjel sebou dovezené pivo, dlabal konzervu a kritizoval vše, co není z Česka a jak to dělají místní blbě. Mimochodem, i v takovém Dánsku, s menší populaci než ČR, jsou hlášení v angličtině, místní velmi dobře ovládají nejen angličtinu a tak se můžou chlubit svým vlastenectvím v cizím jazyce a jsou na svou zemi patřičně hrdí!

Vladimír

No jo, jenomže Dánsko je země s tradičními vazbami na Velkou Británii. Dánsko je politickým spojencem Velké Británie nejméně od 19. století. Dánština je angličtině mnohem bližší než čeština, polština nebo slovenština. Všechny tyto 3 jazyky jsou si navíc tak blízké, že „to železničářské“ je plně vzájemně srozumitelné ve všech 3 jazycích.

S tím, kdo koho volil, a kam kdy jel, to nesouvisí.

Ondřej

Cestovateli, sice jsem osobně dal Jiřímu mínus, ale je nutné mu jen kvůli projevení názoru hned nadávat do Zemanovců, příznivců Zemana apod.? I v takovém Dánsku si lidé v klidu své názory vyslechnou a když spolu nesouhlasí, tak si prostě řeknou, že spolu nesouhlasí. Osobní a emocionalitou zapříčiněné útoky na druhé k civilizovanému člověku nepatří.

Vlaďka

Koukám, že jste schytal dost mínusů. No, lepší než hlášení v angličtině by určitě bylo, kdyby ve stanici uměli zaměstnanci alespoň anglicky pípnout (vlak od do, kdy a hlavně, kde jsou pokladny a záchody). V Německu se anglicky taky nehlasí a garantuji všem diskutujícím, že těmi vlaky jezdí i lidé, kteří německy ani nepípnou, ale angličtinu sypou z rukávu.

motorak831

Dobrá, předložím p. Vykovi následující hlavolam: Nedávno jsem jel vlakem, který byl v části trasy nahrazen autobusem kvůli výluce. Staniční hlášení znělo takto: „Vlak 9876 ze směru Horní Dolní přijel k nástupišti číslo 2, kolej 3.“ (Tato část hlášení by se klidně dala vypustit.) „Upozornění pro cestující: V úseku mezi stanicemi Podivná Lhota a Kocourkov je tento vlak z důvodu výluky nahrazen náhradní autobusovou dopravou. Stanoviště náhradní dopravy je před staniční budovou. Vlak zde jízdu končí, prosíme vystupte.“ Z nádraží tedy evidentně nejezdí jen vlaky, i když ponorku bychom zde hledali asi opravdu těžko. Jak to tedy cestujícím vysvětlit, když… Číst vice »

Radek Janata

Prostě budete hlásit autobus jen v případě, že to je autobus. Jinak se předpokládá vlak. Tak to i naprostá většina cestující pochopí. Ostatně stačí se podívat do zahraničí (na západ od nás), kde opravdu rozhlas není tak ukecaný jako u nás. Poud řekneme „EuroCity“ už prostě není třeba dodávat, že to je vlak.

Poirot12345 T

S předloženými argumenty nemohu souhlasit. Identifikace spoje podle čísla (např. Os 6108) je využíváno čím dál častěji i běžnými cestujícími. Situace se stává horší v případech, kdy (např. kvůli mimořádné události) dojde k „předjetí“ či „dojetí“ jednotlivých vlaků stejné linky, které však mohou mít různé odklony či jiné cílové (nebo odborněji konečné) stanice Jak to pak člověk odliší? Ano, odpověď zní „nijak“. Nebo se podívejme na zavedení vázaných jízdenek i u ČD, kdy daná jízdenka je vázána na jeden určitý vlak, a v případě do-, resp. předjetí by pak člověk nevěděl, který vlak je ten „jeho“, zvláště v případě, že… Číst vice »

Souprava

Zase téma železnice? Kdy si tato nezisková organizace jménem Svaz cestujících ve veřejné dopravě a její admirál (prezident je imho příliš přízemní titul) všimne, že existuje i autobusová doprava a roste mnohem více, než železniční? Nebo, co se aspoň pro férovost přejmenovat na Svaz cestujících v železniční dopravě? Více by to vystihlo skutečné aktivity této neziskovky, která lobbuje pouze za železniční dopravu a často vyloženě za nevyužívané lokálky a jejich nesmírně drahé opravy (Středohořka), zatímco o autobusové dopravě tato neziskovka vypouští obvykle jen ničím nepodložené lži (o setrvalém poklesu, o obří nepopularitě autobusů* apod). Dalším znakem této neziskovky je, že… Číst vice »

jan

to už mi hraničí s nemocností..

A.R.

On už dávno tu hranici překročil.

Radek Janata

„autobusová doprava a roste mnohem více, než železniční“

To není pravda. Např. mezi lety 2017 a 2018 podle MDČR vzrostl přepravní výkon železnice o 8.3% a naopak linkové osobní dopravě (tj. autobusům) klesly výkony o 0.2%.

Souprava

Až nebudou mít vlaky o 80% menší přepravní výkon i počet přepravených cestujících, pak se můžeme bavit.

gagarin

lžete

Neřeknu

Kdyby to aspon byla pravda to co píšete.

Xaver

Tohle je už posedlost. Máte opravdu psychický problém.

Ondřej

Soupravo, přiznejte se…nevzali Vás na strojvedoucího a musíte řídit autobus, že jo?
😀

Martin

Hlášení konkrétní stanice je předpokládám k tomu, aby cestující právě sedící ve vlaku věděl, kam zrovna přijel. Nebo se pletu?

Michal J.

Mně to taky přijde užitečné. Ne vždy je to vidět (tma, mlha, vzdálená pozice vagónu), ne vždy člověk dané nádraží pozná a při zpoždění se nedá moc orientovat ani podle času příjezdu.

David

Z klimatizovaného vozu bez oteviratelných oken nemáte šanci slyšet nic. Zlepšit se musí naopak hlášení uvnitř vlaku.

Dan

No, doba postoupila a na mobilu se dá zapnout GPS a na mapě zobrazit přesné místo kde právě jsem. Toto ale využívá jenom zlomek majitelů tzv. chytrých telefonů.

Poirot12345 T

Bohužel (díky výše zmíněným neotevíratelným oknům v klimatizovaných vozech a jiných konstrukčních „ošemetností“ mnoha vozů nejen dálkové dopravy) tato možnost nepřipadá v úvahu, neboť pokud v takovémto voze zachytíte signál GPS více než jednoho satelitu (pozn. pro určení polohy jsou potřeba 3 – 4 podle využité technologie), mohu s nadsázkou zkonstatovat, že jste vyhrál jackpot ve Sportce…
Jen tak mimochodem, mysleme i na lidi, kteří touto technologií vybaveni nejsou…

Alexandr

Musím říct, že starý systém (do roku 2013) měl o něco delší hlášení, ale líbil se mi mnohem víc. Dopravce se vůbec nehlásil, u rychlíků se hlásilo řazení, u osobáků přeprava jízdních kol nebo zastávky na znamení. V Praze na hlaváku se zase hlásila platnost tarifu PID. Co bych změnil na dnešním systému? 1. Vypustil bych hlášení dopravce všude tam, kde jezdí jen jeden. Ve stanicích, kde jezdí dopravců víc, hlásit jen ty minoritní. 2. Zpoždění hlásit ve tvaru: „Hlášení o zpoždění: rychlík č. 975 ve směru Brno hlavní nádraží bude opoždění asi o 10 minut (-z důvodu výluky na… Číst vice »

Michal J.

V zásadě souhlas, s několika drobnými změnami:
1) Vypustit dopravce zcela. Vypustit jen ČD by nebylo fér.
2) Ponechat jen název města (ne stanice) a skloňovat ho: „rychlík č. 975 z Ostravy do Brna“.
3) Hlásit jen železniční uzly, kde cestující mohou čekat nějaké přípoje.

Čísla linek bych do hlášení nedával. Kdo jezdí pravidelně (dojíždí), tak je nepotřebuje, a kdo jen nahodile, tak tomu stejně nic neřeknou. Víc označení pro jeden vlak mnohé lidi mate, zvlášť když mohou obě začínat na R-.

Poirot12345 T

Zde narážíme na problém víreco stanic v jednom městě, nemluvě o výše zmíněném Brně, kde teď díky „VVV“ dochází k určitému chaosu v jízdách jednotlivých vlaků, byť je na to GVD připraven…

Michal J.

Proto bych hlásil názvy stanic v daném městě jen v případě, že to v daném případě hraje roli – většinou to ale roli nehraje.
Názvy nádraží jsou navíc většinou delší než názvy měst a neumožňují název města přirozeně skloňovat.

Xaver

Nejlepší je ovšem hlášení zpoždění. Než se člověk přes vyjmenovávání všech těch naprosto nesmyslných a zbytečných údajů dozví, kolik že má vlak zpoždění, tak mu už tečou nervy 😉

Ondřej

A proto má to zpoždění! Kdyby jel načas, tak než to hlášení dopovědí, tak je pryč!
😀

Paja

Zkrátit hlášení by se jistě mělo, ale také by prospělo v hlášení operativně reagovat na mimořádnosti. Opravdu nevypadá dobře při téměř dvouměsíční výluce na 4. koridoru, když se u ex do Lince hlásí umístění lůžkového vozu do Curychu, že tam platí jednotný tarif a je v něm vyloučena vnitrostátní přeprava. Ten vůz tam celou dobu výluky není! 🙂 A takových případů je víc…

ivosh

„Vlak linky S3 přijel k druhém nástupišti, v 15 hodin 10 minut odjede ve směru Vlkov a Žďár nad Sázavou.“ Špatně. Tohle je přeci pořád moc dlouhé. Jak již autor psal, na nádraží nám jezdí obvykle pouze vlaky, nikoliv ponorky. Navíc můžeme předpokládat, že vlaky staví u nástupiště, nikoliv třeba u výstupiště – můžeme říct jen tu dvojku. A čas? České dráhy ho zásadně udávají v hodinách a minutách, nikoliv například v beatech – použijme stručné 15:10. Že odjede ve směru? Měl by snad odplout proti směru? Vyhlásíme pouze kam je odjezd. Výsledek mnohem obstojnější: „S3 na dvojce, 15:10 odjezd… Číst vice »

Xaver

Možná je to myšleno jako ironie, ale v podstatě takhle a ještě jednodušeji hlásí např. ve Vídni. Tam jen zahlásí např. : Zug nach Leopoldau fährt ein.“ A hotovo.

Michal J.

Tak jako ne všude jsou nástupiště, někde jsou jen koleje. Hlásit „dvojka“ bez dalšího by bylo matoucí. Linku lze vypustit, naopak namísto bezobsažného „vlak“ lze zmínit jeho kategorii.

Takže za mně nějak takhle:

„Rychlík do Žďáru nad Sázavou odjede v 15.10 z druhého nástupiště.“

Poirot12345 T

A jak chcete řešit Kolín (potažmo Prahu), kde jede více rychlíků do jednoho města, ale a) na jiné trase (Č. Třebová vs. Kutná Hora), b) do jiných konečných (cílových/koncových) stanic?

Radek Janata

Pak tam lze přidat např. „přes Nymburk“. Ale pozor – jen v těch případech, kdy to mýá smysl. Dnes se vyjmenovávají stanice vždy.

A navíc, dnes jsem si všimnul, že je rozhlas schopen ohlásit zpoždění u příjíždějícího vlaku, aby vzápětí na to, vyhlásil totéž zpoždění u téhož vlaku, ale jako odjíždějícího. Přitom ten vlak měl pobyt 1 minuta.

Michal J.

Kolín? Snadno:
a) Osobní vlak do Prahy, Masarykova nádraží přes Nymburk odjede z druhého nástupiště.
b) Rychlík do Kutné Hory odjede z druhého nástupiště.

Vlaďka

😂😂😂 😉

Pan X

Kdyby už konečně došlo ke zrušení zbytečných a dávno přežitých lokálek, hlášení by bylo mnohem méně bez jakéhokoli zkracování.

Okoloidúci

Viete mi vysvetliť, aká mentálna akrobacia vás doviedla k záveru, že za dlhé hlásenia môžu lokálky?

Pan X

Je to úplně jednoduché. Kdyby nebylo zbytečných lokálek, vlaků by z nádraží odjíždělo mnohem méně a bylo by zapotřebí i méně hlášení. Ano, není to zrovna případ stanice Praha hl.n., ale třeba z takového Tábora vedou hned tři tratě (směr Bechyně, Písek a Horní Cerekev), které už nemají ve 21. století co pohledávat. Jejich zrušením by na nádraží ubyla cca. polovina vlaků a tudíž by se hlášení zredukovalo na polovinu bez zkracování vět.

Alexandr

A kolik lidí by v Táboře nastupovalo do rychlíků a expresů? 😉 Myslíte si, že kdyby se zrušily všechny lokálky a po koridorech se proháněl expres každou půlhodinu, tak by vlaky přepravily víc lidí? Už teď je Jižní expres jednou z nejzbytečnějších dálkových linek v republice a zrušení „napáječů“ by mu jen uškodilo.

Pan X

Jak jsem již psal níže, napáječe můžou tvořit i autobusy, které budou pro 99% cestujících mnohem výhodnější, jak časově, tak i docházkovou vzdáleností.

Karel

Ne každý chce ale jezdit autobusem. Ne každý může jezdit autobusem. Mimo jiné. Je nedoatatek řidičů autobusů. Ja bych je přešaltoval z Tábora třeba na Moravu a utobusy úplně zrušil. A bude klid. 😉

Ušatá

Že by Souprava = Pan X ???

Pan X

Není tomu tak, stačí si přečíst celou tuto diskuzi.

noerf

Alexandr: Tak Jižní expres v podstatě odebral rychlíkům část cestujících.
Je otázka, zda zrovna zachovávat pravidelný provoz na traťi do Bechyně, když autobus zvládá cestu z Tábora o 10 minut rychleji.
Kladem této trati je historický přínos a turistická atraktivita (1. elektrifikovaná trať v ČR), nevýhodou napájení DC 1,5 kV, což je již jediná trasa s tímto napájením snad v celé střední Evropě, nedostatek náhradních dílů a nízká traťová rychlost).
To znamená, že pravidelný provoz 810 nebo regionovy by tam mohl skončit, ale bude složitější trať udržet pro výletní vlaky.

Marian

Nová identita pana Soupravy/Bobíka/Matiáška? A nebo jen shodná mentální akrobacie/diagnoza?

Pan X

Říkám to tu pokaždé, nejsem Souprava, jen mám velmi podobný názor.

Lektor

a že vás to tak štve, když to ení pravda.

Marek Turnovec

Jasně, lidé, co přijdou o dopravní obslužnost určitě velmi uvítají, že na nádraží v Táboře bude méně hlášení staničního rozhlasu. To jim v jejich žalu jistě pomůže…

Pan X

Jak přijdou o dopravní obslužnost? Copak neexistují autobusy? Nevím jestli to víte, ale autobus je několikanásobně levnější a navíc toho dokáže obsloužit daleko víc, než vlak. Například trať Tábor – Bechyně kopíruje silnice a autobusová linka v této trase by byla prp cestující mnohem příjemnější, nejen kvůli vzdálenosti zastávek, ale i rychlosti (vlak, který jede celou trasu 50 minut, v žádném případě nemůže konkurovat IAD. Tato trať měla být zrušena už před 30 lety. Velmi podobně je to i u tratí Tábor – Písek město a Tábor – Horní Cerekev. Nahrazením vlaků autobusy by místní o dopravní obslužnost nepřišli, naopak,… Číst vice »

Poirot12345 T

Autobusy bohužel nezmohou vše. Vzpomeňme si na dálnici D1, a zkuste posadit dva lidi do autobusu a vlaku (po jednom do každého)… Kdo dorazí do cílové destinace rychleji? Kdo se bude cítit méně vystresovaný a více odpočatý? Já si (z osobní zkušenosti) myslím, že vlak vyhraje ve všech měřených kategoriích…

Pan X

Samozřejmě, pokud jedete z Prahy do Brna, může nastat i situace, kdy cesta vlakem potrvá kratší dobu, pokud D1 stojí. Jenže to je trasa, kde jezdí natolik velké počty cestujících, že se vlak ekonomicky vyplatí. Tam, kde se počet cestujících v jednom vlaku vejde do čtyř autobusů (nebo dokonce i do menšího počtu), nemá vlak co pohledávat. Zmíněné tři lokálky z Tábora jsou navíc časově zcela nekonkurenceschopné silniční dopravě a jsou už prostě přežitkem z minulého (či dokonce předminulého) století.

Ušatá

Nemáte pravdu, fakta najdete v minulých diskusích a v odborných pojednáních, včetně prací na VŠ

Souprava

Já vím, že jste troll, ale nedá mi to… Ty vaše návrhy o tom, jak drahá je ve skutečnosti silniční doprava jsou tak ujeté, že by mě fakt zajímalo, jak si to vlastně představujete… Na chvilku na to přistoupím. To chcete zvednout spotřební daně z 10kč na litr na tak 30kč/l, aby benzín a nafta stály nejméně 60kč/l? A do toho zavést daň za vozidlo aspoň 20.000/rok a za SUV třeba 30.000? A k tomu ještě mýto i pro osobní vozidla a znovu zvednout mýto kamionům a zdražit dálniční známky třeba na 5.000-10.000/rok? Tohle by lidi z aut spolehlivě vyhnalo… Číst vice »

Hanzi

Supr napsané.

David

Z Tábora vede lokálka pouze jedna – do Bechyně.

noerf

Tábor – Horní Cerekev a Tábor – Písek jsou co?

Pan X

Z Tábora vedou tři lokálky – do Bechyně, Písku a Horní Cerekve. U všech tří platí, že už dávno neměly být v provozu a měly být zlikvidovány. I před 10 lety bylo už pozdě.

Jindra

A kudy by ty autobusy jezdily Pane X/Soupravo? Například z toho Písku do Tábora je hlavní cesta ok, ale pokud by bus sjel na okresky a měl pokrýt zastávky ze zrušené trati, tak by to jel za a) mnohem déle a za b) po strašných cestách, kde i polňačka je supr cesta. Takže mnohém horší dopravní obslužnost. A to se kvůli zkrácení hlášení opravdu vyplatí. Takže zrušíme již vybudovanou infrastrukturu a zahustíme už tak přetíženou silniční dopravu. Opravdu ne, děkuji

Pan X

K čemu by ten autobus měl vymetat všechny ty vesničky? Tam stejně jezdí každý autem (tomu už se prostě v dnešní době zabránit nedá) a pro těch několik málo lidí, kteří tam dnes nastupují do vlaku, by se vyplatilo objednat taxi. Z Tábora do Písku lidi bez problémů přepraví autobus, který může, narozdíl od vlaku, obsloužit i Milevsko (obsluhu nějakého jihovýchodního okraje města nejde považovat za plnohodnotnou). Z Písku do ČB se plánuje modernizace trati, takže ano, tam jsem i já pro zachování vlaků, ale z Tábora do Písku po stávající lokálce rozhodně ne.

Jindra

A to je právě ono, vůbec tomu nerozumíte a plácáte nesmysly. Vzít lidem základní dopravní obslužnost je už konec pro vesnice. Že všichni jezdí autem je taky hloupost. Co starší lidé nebo děti do školy? Pro ty všechny budeme objednávat taxíky?
Jen tu hejtujete a plevelíte diskuze názory hodné tak IQ50. Vlaky i autobusy a jejich kombinace je nezbytná a nutná, aby krom velkých měst fungovaly malé a dokonce i venkov. A k tomu patří i lokálky.
A ano, ta trať by potřebovala modernizovat a zrychlit a využívat lepší vlaky než Reginovy, ale to je zas na jinou diskuzy

Souprava

Čistě technická – mně je to v celku jedno, když mě vydáváte za někoho jiného, protože já znám pravdu z principu, ale věřím, že těm lidem, které za mě vydáváte, je to nepříjemné. I oni vědí z principu, kde je pravda, ale těžko se mohou bránit. Je snadné někoho onálepkovat, že je někdo jiný. Co takhle trochu slušnosti v tomhle? Představte si, že by to někdo dělal vám. Klidně se nesnášejte s odpůrci lokálek, ale nefaulujtu v diskuzi. Jinak můj názor je jiný než Pana X. Já nepatřím k těm, kteří odmítají autobusy na vesnicích, já je naopak hájím. Se… Číst vice »

Pan X

Já také nejsem pro rušení venkovských autobusů, ale když dnes někam jezdí vlak a průměrný obrat cestujících na nějaké zastávce je nižší, než 1 člověk na 1 spoj, pak se ekonomicky nevyplatí ani ten autobus. Ano, samozřejmě by šlo zavést i vymetákovou linku z Tábora do Písku, ale pochybuji o tom, že by s ni jezdil takový počet cestujících, který by se nedal považovat za zanedbatelný. Jistě, pro studenty školní autobus ať klidně jezdí, jsem pro, nicméné o víkendu by zcela jistě jezdil prázdný. Raději ať autobus jedoucí po hlavní silnici má více zastávek, např. Sepekov nebo Záhoří by tím… Číst vice »

noerf

Jindra: Na trati z Tábor – Písek je několik obcí, které vlak zcela míjí a autobus by je v přímé trase obsloužil a nikomu to nevadí, pak jsou obce jako například Záhoří u Písku, kde je zastávka cca 2 km od obce a pak jsou obce kde staví vlak a pro autobus by to bylo složitější. Ale ne neřešitelné a těch je minimum a většinou tam nikdo nenastupuje.

Ušatá

Nemáte nějaké zdravotní problémy? Studoval jste někdy věci z oboru dopravy, ekonomiky, životního prostředí, klimatu apod?

Raddie

Přátelé, takové starosti bych chtěl jednou mít 😀

akcie na doručitele

Pokud bude cestující dlouhodobě přehlcován zbytečnými informacemi, logicky je začne ignorovat jako celek a uniknou mu podstatné údaje. Pak se zbytečně dostane do potíží.

Romanero

Je potřeba si říct jestli se půjde cestou kategorií, čísel, názvů, dopravců atd. nebo cestou označením linky (S3, R5), z čehož se dozvím ve 2-3 znacích prakticky totéž. Že číslo linky není dodnes uváděno jako klíčová informace v jízdních řádech (traťové, webové i appky) považuji za chybu.

Co mně osobně řve uši je zpomalené a dementní hlášení „dovolujeme si vás upozornit na odjezd autobusu linky airport express“ na pražském hl.n.

A nejsem si úplně jistý, jestli 100 milionové náklady klesnou, pokud se podaří hlášení zkrátit. To je cena za instalovaný HW, SW a jeho servis, samotné hlášení bude marginálie.

Marian

Kolik prosím z normálních cestujících, nemyslím tím orthodox railway fans, vůbec zaregistrovalo, že kdosi kdesi vymyslel nějaké linky na železnici? To je jedna z největších spamových informací, společně s tzv. služební kolejí.

Romanero

No právě málo. O tom můj příspěvek ale nebyl. Byl o tom, jestli to má vůbec smysl. Pokud ano, pak nevidím důvod dvojího (klasické + místní linka) značení a hlášení vlaků.

Haha

V Rakousku se u S-Bahnu hlásí jen číslo linky, vlaku vůbec. To je jen interně/po detailu při hledání spojení.

akcie na doručitele

OT: Kromě hlášení přímo ve vlaku mně dost leze na nervy ještě jedna věc. Docela rád pozoruji na displeji, jak „rychle“ náš vlak jede. Bohužel mně to není příliš přáno, protože ukazatel rychlosti je neustále přerušován údaji o dalším směrování jízdy. Jednak tedy údaj o rychlostí zmizí, druhak má člověk z posouvajícího se textu zanedlouho oči až na blůze, jako ten příslovečný jelen. Abych jen neplival: Jsem rád, že dráhy zrušily ty stupidní nány v šedém suknu. Některé se vozem procházely jako ředitelky zeměkoule a občas se na cestujícího s odporem podívaly jako na něco, co právě vylezlo zpod kamene,… Číst vice »

Michal J.

Tak předně bychom měli z ČESKÉHO hlášení vyškrtat vedle omáčky a služebních kolejí NEČESKÉ názvy nádraží. Normální člověk řekne, že jede vlakem do Vídně nebo do Drážďan a ne do „stanice vín hauptbánhof“. Navíc na tom „hlavním nádraží“ klade nádražácký rozhlas důraz, takže třeba „Vídeň“ úplně zaniká a člověk bez základů němčiny (i takoví cestují vlakem) by si mohl myslet, že vlak jede do nějakého exotického města jménem Hauptbánhof. V německé verzi hlášení nechť samozřejmě zazní Wien, v anglické pak Vienna. Ale nerespektovat česká exonyma (což je vidět třeba i na silničních ukazatelích) není výrazem světovosti, nýbrž tradiční české připosranosti.… Číst vice »

Človek

To je blbost. Exonyma vymírají, relevatni by to bylo jen u Mnichova, Drážďan, Vídně a částečně Budapešti. I kdyby ne, pořad to bude blbost.

Michal J.

Kdo v běžném hovoru používá věty jako „Jedu do Graz Hauptbahnhof“, buď neumí česky, nebo si vlastního jazyka neváží. Není jediný důvod, aby se k takové degeneraci uchyloval drážní rozhlas.

Alibaba

Jenže hlášení není běžný hovor.

Michal J.

Tím spíš by mělo být v bezchybné, nezdeformované češtině.

Rogue

Jenže například na vámi zmíněném stojí opravdu „Graz Hauptbahnof“… Připomínáte mi „osvícence“, co chtěli zavést do češtiny nosočistoplenu nebo klapkobřinkostroj vedení zcestnou myšlenkou všeho naprosto českého 🙂

Michal J.

A vy mi připomínáte propagátora newspeaku, co svou neznalost rodného jazyka vydává za pokrok.

Slova jako „Vídeň“ nebo „Drážďany“ není nutné zavádět, ona už v češtině několik staletí jsou.

Jasně, můžeme je zrušit, hlavně abychom „nemátli cizince“, „nebyli zpátečníky či nacionalisty“. A hned pak pojďme zrušit slova jako „Benátky“, „Rakousko“ nebo třeba „Spojené království“, neboť „tak se přece v originále nejmenují!“ A pak už budeme konečně světoví.

Rogue

Božíčku, vy newspeaku… 🙂 Jaksi vidíte problém tam, kde není. On totiž „Graz“ je napsán v rodném jazyce. Ale ne našem. Jejich. A se vší úctou k našemu rodnému jazyku, pro kolik lidí je „rodným jazykem“ čeština a pro kolik němčina? Takže nedělejme ze sebe něco co nejsme…
To co vy vydáváte za „vlastenectví“ je jen pouhé „čecháčkovství“. A víte jak se pozná vlastenectví? Obyčejný občan USA má vyvěšenou vlajku celý rok a obyčejný občan ČR jen 14 dní během MS v hokeji (příznivce SPD pomíjím, to je jiný případ). Konec debaty (palečky si naklikejte dle libosti).

Michal J.

Tak ještě jednou: Řeč je o hlášení v ČEŠTINĚ na ČESKÝCH nádražích. To by mělo být především SROZUMITELNÉ (nějaké vlastenectví jste si tam dosadil vy, to je klasický diskusní faul). A dokud se bude v naší zemi běžně říkat „jedu do Vídně“ nebo „dám si vídeňskou kávu“, bude pro ČESKÉ cestující vždy srozumitelnější hlášení „vlak jede do Vídně“.

Pokud bychom se měli držet vaší licoměrné rady a „nedělat ze sebe, co nejsme“, pak tedy zrušme hlášení v češtině úplně. Protože pro kolik lidí je rodným jazykem nějaká čeština?

Poirot12345 T

Omlouvám se, pokud bylo v zájmu všech tuto debatu uzavřít, ale zde musím potvrdit zrovna ohledně Graz Hbf (tak se to krom jiného píše a čte i mezi lidmi, které považuji za „ortodoxní Čechy“), že nikdo neřekne „jedu do Štýrského Hradce“, ale všichni (sborově) do „Gracu“. Právě žst. Graz Hauptbahnhof (nebo, chcete-li česky, Štýrský Hradec hlavní nádraží – zde je krom jiného vidět, jak je čeština zdlouhavá oproti jiným jazykům) je (nebo spíše byla) pro českého cestujícího velkou neznámou, neboť se podívejme, kolik cestujících projede trasu celou. Maximálně jeden až dva lidé měsíčně, a to jsem stále veliký optimista. Zde… Číst vice »

Michal J.

Kolikrát se ještě otočíte na tom Štýrském Hradci? Ten jsem přece uváděl hlavně kvůli tomu nesmyslnému Hauptbahnhof. Shodneme se v jednom: 99,8 % českých cestujících, pro které je to české hlášení určeno, je úplně jedno, že ten vlak pokračuje někam do Štýrska. Oni s ním chtějí jet do Brna, Pardubic, maximálně do Vídně. A právě proto by pro ně bylo mnohem srozumitelnější hlášení „rychlík do Brna a Vídně odjede ve 14.28 ze 3. nástupiště“ než to současné, které je 4x delší, protože se to hemží zbytečnými „hlavními nádražími“ a „hauptbánhofy“, ve kterém snadno zanikne klíčové a v češtině nesmyslné „vín“.… Číst vice »

Alibaba

Nejde o zrušení slov. Já mám zážitek takový, že když jsem jel po poprvé přes Rakousko do Benátek, tak na dotaz rakouských pasováků: Kam jedete? Jsem odpověděl Do Benátek. A myslíte si, že věděli kam jedu? Ne. Na název Venézia už reagovali normálně.

Michal J.

Kdybyste jim odpověděl, že jedete přes Rakousko, taky vám nebudou rozumět. To ale není důvod k tomu, abychom v češtině přestali používat slovo „Rakousko“.

Pezos

„což je vidět třeba i na silničních ukazatelích“
Mást zahraniční řidiče jen kvůli nacionalismu – to je ono!

Paja

No nevím co byste řekl o Němcích. U nás na návěsti Linz, Passau, na druhé straně hranice Prag (nikoliv Praha, jak se to město jmenuje). Jak je to s tím matením?

Vlaďka

Dlouho jste nejel po Rakouských a Německých dálnicích – co googl maps spustil svůj nacionalistický paskvil, tak už na dálničních uzlech jedete směr Praha, Brno, Cheb …

Alibaba

Promiňte, ale v dopravě uvádět názvy v místním jazyce (Němci – Reichenberg) je prasečina.
Ku příkladu ten Gradec je pěkná volovina. To jako na Směrovkách bude v ČR napsáno Štýrský Hradec hl.n. a po přejezdu hranic se to bude měnit na Graz Hbf? A co na to cizinci, kteří vůbec nevládnou češtinou a němčinou?
V soukromí si mluvte jak chcete, tam mi to vůbec nevadí.

Michal J.

Hlásit v češtině, že vlak jeden na „vín hauptbánhof“, je prasečina. V soukromí si to klidně říkejte.

Pro cizince jsou hlášení v němčině a angličtině + tabule (spletl jste si silniční směrovky a nádražní tabule).

Vyspělejší okolní národy jsou podle vás prasáci a nacionalisté:
https://pbs.twimg.com/media/DmVSSJQWwAEyys7.jpg:large
https://images.freeimages.com/images/premium/previews/3829/38296172-german-highway-sign.jpg

Falešně označovat úctu k vlastnímu jazyku za nacionalismus – to je ono!

A.R.

Kde je u nás to „Prag“? Jsem v Praze, ne v žádném „Pragu“.

Karel V.

Vy jste z Brňáky milovaného P R Á G L U

p.ondrash

mno, já hlavně nechápu, proč bychom neuměli být natolik nad věcí, abychom těm desítkám milionům Rakušáků, Němců a Švýcarům neukázali, jak se dobře dostat domů.. jak Italům, Francouzům a třeba Slovincům neukázat ve většinově využívaných jazycích směr jejich výletu /newspeaci používáme krásné slovo roadtrip/. Já včera hledal ve Vídni Prag a našel vč. velkého bíločerného CZ, mno pro spokojenost brněnské části: opravdovým BRNO CZ 😀 Spokojenost. Hájit takový malichernosti jako např. Vídeň/Wien pod článkem o hlášení na nástupištích je prostě ubohost…

Souprava

Ve Slovinsku je hezky. 🙂 I ty železnice jsou tam mnohem hezčí než u nás. A hlavně mnohem zajímavější než ve sterilním vyPHSkovaném Rakousku. I když trať Linz-Selzthal je hezká. Ale klasika z Vídně přes Semmering do Brucku je až na ten Semmering strašná nuda. Navíc tou tunou PHS to udělali ještě víc nudné. Údolí je široké, kopečky od vlaku daleko a z vesnic vidíte v lepším případě střechy díky stěnám. Zato ve Slovinsku trať Jesenice-Bled-Most na Soči-Nova Gorica… to kdo nejel, neví co je hezká trať. Vedle toho je Posázavský Pacifik odvar z 3x použitého čajového pytlíku. 🙂

kik

Hmm, zajímavá cedule. Ale např. ve Vídni máte na cedulích psáno Praha, Brno či Bratislava… Stejně tak jako na Chodově na D1 máte na cedulích Wien či Linz. A tak by to mělo být. Jedete do jiné země, tak prostě název cíle v té zemi bude v jazyce té země. Takže Wien / Graz Haupt Banhof místo Vídeň / Štýrský Hradec hlavní nádraží.

Michal J.

Tak to je samozřejmě chyba a ukázka české malosti. Na cedulích by mělo být Vídeň/Wien tak, jak to mají Slovinci. Pak to bude srozumitelné pro všechny. A české značky by měly být v první řadě srozumitelné pro Čechy.

Alibaba

Řekl bych, že ta modrá cedule odporuje úmluvám pro mezinárodní silniční provoz.
Ta zelená (pravděpodovně Slovinská) mě nevadí, tam vím kam jedu. Kdyby tam byl jen název Trst, tak nevím jestli by mě napadlo, že to je Trieste. Beljak bych si možná odvodil.

Michal J.

Ano, zelená je slovinská a ukazuje, že to jde. Plní ještě jednu cennou roli: Vzdělává ty Slovince, kteří nevědí, jak se místně píše třeba Beljak, Trbiž nebo Benetke. Cizinci navíc získají informaci, že třeba Vídeň se ve slovinštině řekne Dunaj, což může být při případném hovoru s místními užitečné.

A.R.

Město se jmenuje Graz, žádný Štýrský Hradec neexistuje. Není mi známý jediný racionální důvod, proč bych měl jezdit do nějakého Štýrského Hradce, když takové rakouské město neexistuje.

Jackub

Jezdíte do Wienu, nebo do Vídně? A občas si uděláte výlet do Dresdnu, nebo do Drážďan? Některá exonyma jsou prostě silně využívána, hlášení by mělo být v souladu s tím, jaké názvy lidé běžně používají. Jistě – Zvěřín, Solnohrad, Stoličný Bělehrad, Pětikostelí, atd. už vymizela, ale ta, která se běžně používají, bych ponechal. On totiž každý taky neví, že např. Mnichov je německy Muenchen.

Rogue

Nikoliv. To je jen varianta s přepsanou přehláskou pro stroje, které ji neumí. München. Ze staroněmčiny Munichen – bei den Mönchen – u mnichů…

A.R.

Zvěřín? Stoličný Bělehrad? Co to je? 😀
Muenchen taky žádný není, je to München. Přehlásku máš poblíž klávesy Enter.
V osobní řeči používám samozřejmě v nejnutnější míře české názvy. Ale v nejnutnější míře. Ale jinak jedu do Plauen nebo do Görlitz. A v hlášení nebo v jízdním řádu by mělo být město napsáno a řečeno tak, jak se doopravdy jmenuje.

Michal J.

Cože? Jaképak „rakouské“ město?! Žádné „Rakousko“ přece podle vás a vám podobných neexistuje! Ten stát se jmenuje Österreich. Takže už prosím žádné podobně pokrytecké výroky.

A.R.

Názvy států jsou u mě výjimkou. Takže něco o pokrytectví piš někomu, kdo o to stojí.

Michal J.

Aha, takže se budeme všichni řídit tím, co zrovna pan A. R. považuje za výjimku, a co už ne. Paříž, Kodaň a Benátky jsou taky na seznamu? Jen abychom věděli, jak máme aktualizovat češtinu.

Pokrytectví se nepřipisuje tomu, kdo o to stojí, ale tomu, kdo si to zaslouží.

Souprava

Pravidlo internetových debat č.1: V každé diskuzi se vyskytne alespoň 1 jazykový troll. (Pan. A.R. je jeho slušná obdoba.)

A.R.

Pravidlo internetových debat č. 2: V každé diskuzi o železnici se vyskytne lokálkový troll – jmenovitě uživatel „Souprava“.

A.R.

Všichni se tím řídit nemusí, řídím se tím já.

Michal J.

Pak se ale nemůžete divit označení pokrytec, když něco vehementně hlásíte, abyste to druhou větou popřel, a namísto vysvětlení si vymyslíte nějakou šikovnou výjimku, která ale platí jen pro vás, ačkoli původní tvrzení stavíte na odiv jako jedinou univerzální pravdu.

A.R.

Jenže výjimka potvrzuje pravidlo. 😉
O univerzální pravdě jsi možná přesvědčen ty sám. Jen jsem vyložil svůj postoj. A sice, že žádný Štýrský Hradec nebo Zvěřín prostě není. Stejně jako se anglickému princi říká Charles, nikoliv Karel.

Poirot12345 T

Pokud bych se směl připojit do konverzace ohledně (v tuto chvíli) silničního značení, pak bych rád upozornil na to, že zahraniční cestovatelé kvitují použití cizojazyčných názvů v případě zahraničních měst. V tom případě (u železničního hlášení) bych byl spíš pro, aby „Praha hlavní nádraží“ se do ANGLICKÉHO hlášení překládalo jako „Prague main railway station“. mnohokrát jsem zažil situaci, že byl na pokladně naveden jako „main station“, ale v hlášení zaznělo „hlavní nádraží“.

Michal J.

Naprosto souhlasím (psal jsem i výše). Otázkou je, jestli cizinci potřebují znát název nádraží, když všechny mezinárodní spoje standardně jezdí na to hlavní (výjimky bych samozřejmě hlásil).

Anglické hlášení například v Brně by mělo být něco na tento způsob:
„Train from Vienna to Prague is coming to 2nd platform and will depart at 4.38 pm.“
Dnes místo toho cizinec slyší mj. „…Česká Třebová, Pardubice hlavní nádraží…“ apod., což mu je v 99 % případů úplně k ničemu a rozmělňuje to jeho pozornost, takže mu pak unikne to skutečně důležité.

traveler

Větších útrap nabývám při jízdě EC s ČD. Vždy si musím ve 3 jazycích vyslechnout uvítání a info o vlaku včetně řazení a infu o jídelním voze, a pak mi to po zastavení v každé stanici pro přímenuti celé opět ve třech jazycích zopakují. A vypnout to nejde :/

Tomáš Záruba

Jo tak to je fakt. To křečovité kopírování „trendů“ od (zřejmě) DB je peklo. Absolutně by stačilo tak půl minuty před příjezdem ohlásit gong a název stanice (i v dálkovce). Možná, dejme tomu, informace „uvítací“ s tím, kam vlak jede, ale jen ještě během stání – hlavní smysl jako „varování“ pro ty, kteří omylem nasedli blbě.

akcie na doručitele

Na lince U28 jezdí nějaký obézní starší průvodčí a ten se hrozně rád rozvážně vykecává v němčině, kterou zřejmě dost ovládá. To jsou učiněné romány, co pouští nebohým cestujícím do uší…také to nejde vypnout.

Pezos

A na konci zazní „přejeme Vám příjemnou a ničím nerušenou cestu“? Nebo to raději zrušili?

David

Hlavně vyhodit tu zbytečnou němčinu, angličtina úplně stačí.

Sch

Naopak zachovat oznámení přeshraničního spoje v jazycích sousední země je ok. U vlaků do Polska, by měla být polština. Slovenštinu bCh při vší účtě k bratrům nezvadel.

Haha

Němčina je možná zbytečná pro vás, nemůžeme za to, že ji neumíte. 🙂

Paja

Dřív se v ČB hlásily spoje z/do Rakouska německy, pak se začlo hrát na světovost a hlásí se anglicky. Mě to moc smysl nedává, ještě tak když to bylo třeba ve třech jazycích, ale proč hlásit anglicky vlak na Slovensko nebo do Rakouska, tomu nerozumím.

Michal J.

Přesně tak. Na Slovensko stačí čeština, do Polska angličtina, případně i polština, do německy hovořících zemí němčina, případně i angličtina.
Nejlepší je anglické hlášení pro spoj, co jede třeba do Žiliny, takže 93 % času stráví na českém území.

JiP

Ano, ano, hlaseni jsou neuveritelne dlouha a ty podstatne informace zmizi v balastu nesmyslu, navic dulezita informace zazni mnohdy az na konci. Mame miliony socio studii o lidske pozornosti, chovani atd. a mam pocit ze se vetsinou delaji jenom do supliku. Napr. u nas na zastavce je zajimava synchronizace mezi hlasenim zpozdeni vlaku, kdy se prvni dovim mraky nesmyslu a projizdejicim vlakem, ktery totalne prehlusi tu dulezitou informaci kolik minut. Kdyby misto toho balastu rekli jednu temer holou vetu vlak do ma XX s odjezdem XX ma zpozdeni XX min a cele to radsi 2x zopakovali udelaji sluzbu mnohem vetsi.… Číst vice »

Roman Svačina

Já bych hlavně změnil sousloví „pravidelný odjezd“ na „PLÁNOVANÝ odjezd“ protože slovíčko pravidelný může pro mnohé působit jako sůl v očích (když některé vlaky pravidelně jezdí zpožděné)

Roman Svačina

Jo na zastávkách typu Lupěné,Hostejn, Krasíkov apod bych naopak k hlášení přidal informace, že vlak je na znamení. Protože lidi potom sedí a koukají na konec vlaku

Poirot12345 T

Bohužel „pravidelný …“ je správně česky více, než vaše „plánovaný …“, neboť v tuto chvíli je „pravidlem“ Grafikon Vlakové Dopravy nehledě na to, zda dochází k „pravidelnému“, tedy opakujícímu se zpoždění. Stejně tak je matoucí u systému HIS-Voice, že pro překlad pravidelného příjezdu/odjezdu používá sousloví „regular arrival/departure“, správně je „scheduled arrival/departure“.

fly

V Ostroměři umí na Knopovi hlásit takhle: „Ukončete nástup do spěšného vlaku ve směru Kolín na koleji číslo 2 a dále do spěšného vlaku ve směru Trutnov hlavní nádraží na koleji číslo 3. Vlaky jsou připraveny k odjezdu.“ Spoustu zbytečných informací lze vynechat a vše je pouze o nastavení.

Tomáš Záruba

A právě jim tam zamířila kontrola z GŘ ve věci porušování Směrnice …blabla… o tom, jak se musí hlásit. 🙂

fly

Odejdou s nepořízenou, protože hlášení lze pustit pouze pro obsluhu. 😉

ApolloXI.

Na peronech je bezpečnostní pás podobný jako v metru, za kterým nemá co kdo dělat do zastavení vlaku, takže jediné, co se dá pochopit, je ještě ohlášení průjezdu vlaku, co v té stanici nestaví . Hlásit ovšem průjezd MUVky mi přijde poněkud absurdní. Mnoho hlášení je jen o alibismu drah (a daného zaměstnance ve službě), co by, kdyby – hle´, plán zelených okýnek je splněn, jsme z obliga. Nebo snad v metru někdo hlásí, že vlak přijede, přijíždí, přijel, odjede, odjíždí 😀

Poirot12345 T

Vysvětlete mi, jakým způsobem chcete po informačním systému, aby odlišoval Motorový Univerzální Vozík (MUV) od jiných vlaků? Toto neumí ani samotné zabezpečovací zařízení, které je prakticky vždy alfou a omegou pro spouštění hlášení.

Radim

Vzpomínáte někdo, jaké bylo hlášení, když to nehlásil počítač? Aspoň na Vsetíně to bylo docela stručné… „Rychlík číslo 440 ze Žiliny do a Prahy hl.n. přijede na 4. kolej, pravidelný odjezd v 6:57.“ a po příjezdu „Stanice Vsetín. Rychlík číslo 440 ze Žiliny do Prahy hl.n. přijel na 4. kolej, pravidelný odjezd 6:57 a je připraven k odjezdu.“ Zato teď, když se tam sejde Ex a 3 osobáky, tak než to dohlásí, tak je to stejné, jak v Praze, prostě už je dávno z nádraží venku… Ok, dalo by se z toho vypustit to číslo vlaku, ale jinak je to… Číst vice »

Alibaba

Pamatuji si i druhý extrém, kdy bylo hlášení u mezinárodních vlaků přehráváno (asi) z magnetofonových pásků. Konkrétně v Havl.Brodě, kde vlaky stály cca 2 minuty, tak než se přehráli všechny jazykové varianty, tak byl vlak pryč.

Ušatá

Ano, stačí se vrátit k selskému rozumu. Takto to má vypadat. Vypustit ve směru a ze směru, protože to splývá. Vždy vlak z a do v příslušném pádu (např. do Prahy hlavního nádraží), vypustit linky, nikoho to nezajímá a učit se to nebude. Důležité ale je říct, že vlak do Brna jede přes Českou Třebovou, Svitavy atd……

ApolloXI.

Dráha měla vždy něco extra – vytápěné čekárny třeba, teď má rozhlas. Zajímavé je, že na autobus.nádražích a letištích nic takového věčně nevyvdakuje a taky žijou.

Poirot12345 T

Zajímalo by mě, na kterém letišti jste se ocitl, neboť v Praze mají zavedené hlášení podobným stylem jako u železnice (let – obdoba čísla vlaku a linky, dopravce, stojánka/gate a terminál – obdoba koleje a nástupiště, pravidelný odlet, případné zpoždění a důvod, pokud existuje). Toto vedou i na většině dalších mezinárodních letišť ve světě. Výjimkou je Dubaj, kde je ale na každém rohu tabule se všemi přílety/odlety o ploše cca 3 m^2… (dobře, teď trošku přeháním, ale nejsem daleko od pravdy…)

Ušatá

To není nic extra. To má být samozřejmost, zejména ve 21. století. To je právě ta úroveň a kvalita dopravy. Toto by cestující chtěl u všech druhů dopravy. A právě u těch autobusů se toho nedočká, stejně jako vody, WC apod.

Daniel Mach

Když už tam máte fotku z Turnova, tak hlášení odjezdu vlaků z Dolánek vítám, protože jinak se o zpoždění nedozvím. Hlášení o názvu stanice, kde vlak stojí beru jako informaci pro nepravidelné cestující ve vlaku, případně ospalce, které může probudit (děje se to překvapivě často). Také by se měly nechat některé mezistanice, protože třeba ze Železného Brodu občas vyjíždí vlaky do Liberce jak přes Turnov, tak přes Tanvald. Ale určitě by se hlášení mohlo zkrátit. Vzhledem k tomu, že jde o software, který si hlášení skládá z přednatočených slov, musí to být skutečně nějak zvlášť drahá záležitost?

A.R.

S něčím se souhlasit dá, s něčím zase ne. Na nádražích bych po vzoru své oblíbené Basileje ve Švýcarsku především zrušil čísla nástupišť a nechal jen číslo kolejí. Je to přesnější a méně matoucí. Na co je mi číslo nástupiště a číslo koleje, když ta kolej u toho nástupiště je a i to jedno číslo mě tam dovede? Hlášení by pak mohlo být o pár sekund kratší. Celková změna hlášení pak ale vyžaduje změnu přemýšlení kaštanů, což se ne vždy podaří. Někdo pro orientaci používá číslo vlaku, někdo zase název, někdo jen čas odjezdu. Mámě třeba na cesty mimo svůj… Číst vice »

Dan

Zkuste Česká Třebová najít kolej číslo 1 které to bude.

VRT

Ta, která bude mít velkou bílou jedničku v modrém poli. Celkem jednoduché. Není v tom potřeba hledat nějaké šotoušské nesmysly.

ApolloXI.

Když dokázali před přibližně deseti lety osadit „experti“ informační tabule v jedné nejmenované stanici podle služebního označení kolejí a nikoli podle běžně používané praxe, číslováním od budovy, protože místo selského rozumu se tupě drželi projektu (běžně dělaných systémem CTRL+V, CTRL+C), tak jim pak nezbylo nic jiného, než to následně předělat.

Pezos

To udělali i loni, když už asi rok platila nová směrnice o značení – Karviná hl.n. a Louky nad Olší (tam je to vyšperkováno tak, že jsou koleje 1 a 2, ale v opačném pořadí než má být podle směrnice).

Dan

Jsou tam ctyri prvni koleje a kazda ma velkou bilou jednicku v modrem poli. Tak jeste jednou septam na ktere nastupiste pujdete?

Radek Janata

Bude tam samozřejmě jenom jedna kolej s číslem 1.

Dan

Po novém se budou koleje už všude číslovat podle traťových kolejí od začátku po konec tratě. Takže nalevo 1,3,5… a napravo 2,4,6…
Nicméně pokud si myslíte, že je to jenom o přečíslování kolejí tak se dost mýlíte. Ono musíte kůly přečíslování defacto překopat celou ZDD. To nejsou jenom nové tabulky.

Pezos

Díkybohu se nesmysl s vnucováním služebního číslování cestujícím pomalu končí. Překopání ZDD – to jako proč? I když to kvůli §1 nemusí tak vypadat, služební číslování a číslovaní pro potřeby informačního systému není to samé.

A.R.

Čtyři první koleje? 😀 Kde to je? 😀

Dan

Česká Třebová, každé nástupiště má svoji první a kromě prvního nástupiště i druhou kolej.

A.R.

Až tam pojedu, podívám se. Ale moc tomu nevěřím.

Alibaba

A chcete dopravní kolej nebo pro cestující?
Dopravní je tam jedna (4. nástupiště), pro cestující 3 na každém nástupišti jedna.

Dan

Tak dopravní bude vždycky jenom jedna, toto vlákno ale začíná vyšplechem pána který si neuvědomuje, že jsou nádraží kde je víc stejných kolejí a proto hlásit minimálně v těchto nádražích pouze kolej nestačí.

Flinta

A když Vám staniční rozhlas na hlavním nádraží v Praze oznámí odjezd vlaku z koleje č. 5, na které ze sedmi nástupišť zamíříte? A to už nemluvím o tom, že zde odjíždějí vlaky jinam ze severní a jinam z jižní části nástupiště.

dopravak

Zkuste se zajet podívat k západním sousedům. Všude jednoduché číslování kolejí a ne náš chaos. Nástupiště třetí, kolej osmá – wtf?

A.R.

Tak půjdu k tomu podchodu, který ukazuje na kolej č. 5j nebo 5s. V čem je problém?

VRT

Ach jo.

Radek Janata

Půjdu podchodem, dokud nepotkám ceduli číslo 5. Nástupiště vůbec čísla mít nebudou. Vy jste snad v tom Německu nikdy nebyl.

VRT

Podle všeho nejdál v Lužné.

ApolloXI.

Však i tady se říká „je to na pětce“. A bude úplně jedno, jestli tou „pětkou“ bude č. nástupiště nebo koleje. Prostě je tam 5, tak jdu, dokud ji neuvidím (nebo nenarazím na konec podchodu) 😀

Jirka

No jo, jenže když v Praze na hlavní přijedu na 3. nástupiště a hlásí mi to, že R odjede ze 6., tak přesně vím na jakou stranu se dát. Prostě jdu dozadu (číslování nástupišť je logicky od budovy dozadu). Pokud ale bude číslování kolejí taky takto jasné, tj. 1,2,3,4… (takže současné 3. nástupiště bude mít logicky kolej 5,6 a to 6. potom 11,12), tak to všichni pochopí. Ale současný systém číslování kolejí je tak pro zaměstnance SŽDC a ČD, ale normální cestující nechápe sudé, liché, číslování nelogicky na přeskáčku … To by pěkně lidi lítali v podchodu sem a tam… Číst vice »

Tomáš Záruba

Kdo to nechápe jste vy. Nepoužívalo by se číslování služební, ale „lidské“ = od budovy postupně 1,2,3,… Nanejvýš nějaké koleje kdesi za rohem třeba 21, 51 apod.

A.R.

Nesmysl. V podchodu, když sestoupíš z eskalátoru, máš směrové šipky s číslem koleje, tedy
Co je na tom pořád k nepochopení?

A.R.

Tak ještě jednou: byla by tam cedulka:

A.R.

Nějak mi tam nejdou vložit ty znaky.

Alibaba

Tak on nebyl asi ani na Masaryčce.

Jack Brody

Já myslím, že by se to dalo zestručnit a zároveň přidat prvek dobrodružství: „Vlak do Liberce za jednu minutu odjíždí. Hádejte, z kterého nástupiště?“ 😀

Tomáš Záruba

To je samozřejmě chyták, Liberec přece nemá na nic nárok. 🙂

VRT

Myslím, že velmi dobře vysvětleno. Především to s tou ponorkou a především: většina hlášení je šotoušský balast, který cestující nezajímá. Samozřejmě stále platí to, co jsem psal minule: uvádět odjezdy dříve, než 5-10 minut před odjezdem. Jinak inspirací by se ve Švýcarsku našlo vícero. Třeba uvádění kolejí místo nástupišť. Obecně bychom mohli jejich informační systém zkopírovat z fleku. Tam žádná špecifiká v podobě Alp a HDP nehrají roli.

železničář v důchodu

Dost drsná je ovšem situace například u „sudé Hungarie“ v Praze-Holešovicích, kde na příjezdové i odjezdové tabuli jsou uváděna zpoždění zjištěná ještě před jejím příjezdem do Prahy, resp. na příjezdu do Prahy hlavního nádraží, ale vzhledem k delšímu pobytu na hlavním nádraží nelze kvalifikovaně odhadnout, kdy vlak v Holešovicích skutečně zastaví – a protože na perónech tam jsou jen tabule umožňující zobrazit údaje jen pro jeden vlak a skutečné zpoždění lze zobrazit až po skutečném odjezdu z hlavního nádraží, bývá tam občas docela zmatek …

Lektor

Ještě by to chtělo omezit počet kategorií vlaků, to je taky naprostá zbytečnost, bohatě stačí osobní vlak, rychlík a expres. Vše ostatní je k ničemu a jen to máte.

Anonymni Petr

ono to tak skoro vlastně je: Os, Sp, R, Ex … jen tu máme hromadu komerčních kategorií IC, EC, EN, SC, rj, RJ, LE, AEx

Frantisek

Spíše jde o komerční označení vydávaná za kategorie. Také bych je klidně zrušil.

VRT

V podstatě stačí IR a R (interregio, regio), i z hlediska objednávky vyřešeno.

Anonymni Petr

Proboha, na zastávkách a malých stanicích hlášení zachovat jak je. Těch vlaků tam tolik nejezdí a nikdy se mě nedotlo, když mi rozhlas řekl nějaké informace navíc.

A nemám pocit, že by větší stanice nestíhaly. Problém může nastat maximálně při výlukách (ty mají v hlášení logicky přednost a většinou trvají dlouho).

Navíc, informace „ze směru“ a „čas příjezdu“ je důležitá pokud chci někoho kdo mi řekne „ahoj zlato, přijedu v 13:55 rychlíkem od Luhačovic“ na nádraží vyzvednout. (dnešní případ)

michal

Přesně tak, to že nestíhají v Praze hl.n, neznamená, že budeme škrtat hlášení na zastávkách, kde například není ani informační tabule.

babilon

Opravdu jste i na malých zastávkách zvědavý na balast typu „Předpokládané zpoždění příjezdu a odjezdu vlaku bude asi 10 minut. Vlak je opožděn z provozních důvodů. Upozorňujeme cestující, že ohlášená doba zpoždění se může změnit. Vážení cestující, omluvte prosím zpoždění vlaku.“?

Standa

Právě na malých zastávkách kde v 99% případů je jen papírový jízdní řád je takovéto hlášení přínosem a naopak bych ho zavedl.
V době levných datových přenosů kdy lze příslušné hlášení spustit dálkově z velkého nádraží a není problém mít hlášení i na malých zastávka h “ v lese“.
Z vlastní zkušenosti vím, že pokud má vlak větší zpoždění nebo je nějaká mimořádnost, lidé netuší co se děje a ti kteří ví, že v tom domecku někdo je mi klepaji na dveře a ptají se.
Ovšem na většině zastávek dnes nikdo není

VRT

Máte recht, to by se třeba v Kaprounu skvěle vyjímalo!

ApolloXI.

Tak i srnky potřebují vědět, kdy jim to jede 😀

Standa

Tak to v “ lese“ bylo samozřejmě míněno obrazně.
I na relativně velkých nádražích dnes často nikdo živý není takže informace “ vlak xx má 60minut zpoždění protože nám zase jeden blbec se sluchátky spadl pod vlak“ se hodí.
Viz třeba Janovice nad Úhlavou- rychlíková stanice na dálkově řízené trati, velké odbočné nádraží. Nikde nikdo, jenom v patře bydlí jeden nadražák, z obslužného personálu nikdo

Knedla

Opravdu u na té malé zastávce, kde je jen papírový jízdní řád stačí hlasit: Vlak do Horní dolní má 5 mit zpoždění. Žádné zbytečné „Vážení cestující“ , žádná „omluva“ , atd…

Standa

Ono se tam až na vyjímky dnes nehlásí vůbec nic.

Jo.

Na malých zastávkách dnes už často ani papírové jízdní řády nejsou – jen seznam odjezdů bez informace, v jakých stanicích (aspoň nejbližších) vlak staví.

Jo.

Jak jsem napsal níže, na malých zastávkách dnes nebývá ani ten papírový jízdní řád – jen seznam odjezdů s cílovou stanicí, ze kterého se místa neznalý nedozví, zda jede tam, kam se potřebuje dostat.

A.R.

Myslím si, že by hlášení mělo mít nějakou jednotnou formu.

ApolloXI.

Však ji má – jmenuje se to SŽDC Sm100 a má jich až moc. Stránek. K mání na netu.

Jirka

Tak nejlepší je třeba v Rokycanech, kde rychlíky z Prahy a do Prahy jedou vždy kolem půl. Takže než to vše ohlásí, tak se neznalý člověk ztratí, který rychlík jede do Plzně a který do Prahy. Jasně, nástupiště jsou skoro vždy stejná. Ale proč musí v hlášení být vždy rychlík číslo 776 Berounka společnosti České dráhy přijede ….. mezi stanicemi Kařez a Klatovy platí jízdenky IDP…. Vždyť jiný rychlík než Berounka a než ČD tam nestaví (jen večer nebo mimořádně expres a to není rychlík) a všichni ví, kde platí IDP a i když to neví, už mají koupenou jízdenku… Číst vice »

michal

To je těžké, můžeme si myslet, že to všichni vědí, ale pak se najde halda lidí, kteří vám sdělí, že jim to nikdo neřekl a jak že se tu informaci mají dozvědět a co třeba lidi, co nemají internet. Stále jsme v ČR..

Frantisek

Platnost jízdenky je v jízdních řádech a na vývěskách ve stanici. Tohle může zajímat leda tak někoho, kdo jede úplně naslepo a s tou integrovanou jízdenkou už přestupuje. Ještě by mohli hlásit, že ve vlaku není řazen restaurační vůz.

Petr

A tak to uděláme pro každou stanici spešl. Něco jiného budeme hlásit v Praze, něco jiného v Budějicích a něco úplně jiného v malé obci kousek za Brnem. A někde dáme informační tabule, a někde je zase sundáme… Prostě jako v Kocourkově, tak jak mito tady v Česku těď děláme.

Miroslav

Úsměvné je třeba hlášení ve stanici Liberec-Horní Růžodol ve stylu: Vážení cestující, osobní vlak číslo 6604 společnosti České dráhy ze směru Liberec přijede ke třetímu nástupišti vpravo. Vlak pokračuje ve směru Brniště, Mimoň, Zákupy, Česká Lípa hlavní nádraží, Horní Police a Děčín hlavní nádraží. Pravidelný odjezd 9 hodin jedna minuta. Upozornění pro cestující: Vlak projíždí zastávku Zákupy. Vůz první třídy, vůz pro přepravu spoluzavazadel (zejména jízdních kol) a vůz pro přepravu cestujících na vozíku je řazen v tomto vlaku. Celé to trvá neskutečně dlouho a nejlepší je, když přijede místo Sharka jako náhrada Regionova… bez ohlášeného „vozu první třídfy“ a… Číst vice »

Vojtěch Zvolský

Pokud si dobře pamatuju, tak takhle to vypadalo loni v Linzi: NightJet 247 přijíždí k násupiští 4.
Pozn. bylo 11 večer.

Pepin

Ten pán asi nejezdí vlakem. A neumí česky. Pak je zarážející, proč má takovou funkci. „Stanice Tišnov“ mi po příjezdu pomůže zjistit, kde jsem (zejména, pokud mám nějaký handicap…nebo obavu). Vlak nemůže být jenom 4936, protože má i jiné přívlastky, které ho identifikují. „Číslo“ prostě informuje, že jde o číslo. To číslo mi pak pomáhá odlišit vlak od jiných ve stejném směru, nebo i v jiném směru. A že je to vlak? On to taky může náhradní autobus. Nebo cokoli jiného. Jako cizinec nebo člověk, který není místní prostě nevím, co všechno odsud odlétá, nebo odplouvá. Ve velkoměstě to klidně… Číst vice »

Frantisek

Vy v tom vlaku něco slyšíte? Navíc už umíme hlásit zastávky ve vlaku či požádat o zpravení průvodčího. Hlásit úplně všechno jen pro případ, že se někdo náhodou nevidomý náhle rozhodne ihned jet někam, kam v životě nejel, mi přijde podobné snaze zabezpečit na kolejích všechno tak, že každý pak radši sáhne po silničním dopravním prostředku…

Pepin

Slyším ve vlaku i na nástupišti. A jsem za to rád. Až neuslyším, tak mi zbudou jenom tabule…

Fedexak

Absolutní souhlas s autorem článku
..i vtipně podané – ta ponorka mě rozsekala 🙂 🙂 🙂

Martuff

Je fakt, že když na Hlaváku v Praze hlásí „Ukončete nástup, vlak je připraven k odjezdu…“, tak vlak už většinou vjíždí do tunelu.

jan

Podle mě je věc funkční. Chápu, že v Praze na hlavním to může být problém. Tak ať si to změní v Praze na hlavním. Já jsem za informace jinak o příjezdu vlaku, zpoždění atd rád.

Rodney

Já bych ještě podotknul jednu věc. Vizuální předávání informací je hlavním kanálem, ale co zastávky, kde žádné tabule s aktuálními informacemi nejsou. nemusím chodit daleko, třeba Brno-Řečkovice. Tam se informaci o zpoždění vlaku dozvíte pouze rozhlasem. To jako chtějí doplnit všechny zastávky elektronickými tabulemi? Jinak jsem také za zkrácení hlášení například tak, jak to uvedl p. Vyka.

ApolloXI.

A k čemu Vám ta informace o zpoždění je? V Brně půjdete na MHD, u zastávky mez poli zpátky do auta nebo domů?!? Nebo budete dál čekat??

Jonas

Já osobně nastupuji na zastávce bez tabule a hlášení a nemít přístup na net, tak vlakem nejezdím. Abych čekal a nevěděl, zda má 5, 10 či víc minut zpoždění, či z nějakého důvodu nepřijede. Jeden známej tak kdysi jel a jelikož neměl tehdy internet, tak po nějakých10 minutách odešel na autobus (což je trochu dále) a zjistil, že zrovna nic nejede. A vlak mu mezitím možná ujel,ale to nevím.

Vít Jůza

V podstatě má pravdu, ale pak hned doporučuje chyby, které předtím vytýká: „Vlak linky S3 přijel k druhém nástupišti, v 15 hodin 10 minut odjede ve směru Vlkov a Žďár nad Sázavou.“: „vlak“, „linky“, „hodin“ a „minut“ jsou „nadbytečné“ „informace“; čísla linek typu „S3“ cestující stejně nepoužívají a vzhledem k ustavičným změnám si je ani nemohou pamatovat. Ovšem „Na druhé od Vranovic, v 15:10 na Vlkov a Žďár.“ je sice stručné a jasné, zas však někomu může přijít divné a nekultivované … .

Bdtax Fan

Čísla linek by mělo SŽDC tlačit víc a víc, aby se chytla, protože jejich používání dlouhodobě dává smysl. S jejich zachováním v hlášení souhlasím. Naopak čísla spojů by měla kromě specifických na významu ztrácet.

Lektor

Naopak číslo linky je úplná zbytečnost, ta by měla smysl pouze ve chvíli kdyby měla stejným cíl a konec jinak ne, a pro nepravidelného cestujícího naprosto neznámá informace.
Mělo by to být něco ve smyslu: Osobní vlak do Žďáru nad Sázavou přijede na druhou kolej, pravidelný odjezd 9:30. Případně je možné vložit opravdu důležitou mezilehlou stanici.

Miras

To je klasická Vykovina. Nejdřív zkritizuje stávající stav, ale když má navrhnout řešení, tak je v pasti… Ještě mohl nadhodit něco o zábradlí, abychom na něj náhodou nezapomněli…

ApolloXI.

Tak nějak to bude. Navíc – kolik těch cestujících ve VHD zastupuje? Předsedu, místopředsedu a pokladníka tak nanejvýše. A že takových spolků je (některým se pravidelně nadává, jiné holt vynášejí až do nebes, ale rozdíl žádný).

Tomáš Záruba

Hlášení příjezdu bych přinejmenším u regionálky (a pak taky ve velkých uzlech) vypustil úplně. Ten Tišnov by podle mě zcela stačil takto:
„S3 ve směru Vlkov a Žďár nad Sázavou odjede v 15 hodin 10 minut z nástupiště 2.“

Kromě toho bych ve velkých uzlech zvážil úplně zrušit hlášení regionálky (kromě mimořádností). Naopak bych byl proti snahám omezovat cizojazyčná hlášení (v relevantních případech).

Ale jinak souhlas.

Jan Balák

Se zkrácenými variantami souhlasím. Pouze bych ještě doplnil číslo koleje.

Fedexak

K čemu mi jako cestujícímu proboha bude číslo koleje???? Zamysli člověče… Potřebuju vědět z jakýho násupiště, kam a v kolik… na dálkovce a plus třeba S1 na regionálce – NIC VÍC

michal

Kolej může zajímat třeba dopravní zaměstnance, neříkám že musí být nutně v rozhlase, ale na tabuli určitě.

Michal

Pokud má nástupiště 2 hrany (což má každé ostrovní), tak je dobré vědět, ze které koleje vlak jede. V Praze na hlavním to ještě může být rozdělené na sever a jih. Takže u jednoho nástupiště mohou stát 4 vlaky. Ultimátní řešení mají v Německu: tam používají pouze čísla kolejí a nekomplikují to kombinací nástupiště/kolej jako u nás. To by se mi líbilo. Kromě zjednodušení by tím došlo ke sjednocení informace pro cestující i pro služební účely (takové to „služebně na 21. kolej“).

Apollo17

Nová nádraží(např. K.Vary) to tak mají i u nás.

Standa

Nejen v Praze na hlavním
V HK máme severni a jižní část (třetí koleje), z každé odjíždí vlak jinam.
Někde už jsem viděl Vpravo,Vlevo, pripadne Východ, Západ.

A.R.

Číslo koleje je přesnější informace než číslo nástupiště.

Herold

Kde jako cestující zjistím číslo koleje?

Lektor

Na úplně stejném místě jako číslo nástupiště.

Alibaba

Vzhledem k lidové tvořivosti to není pravda. Třeba v České Třebové je 16. kolej u prvního nástupiště, ale tuhle informaci nikde jako cestující nenajdete. Obdobně je to v ČT i u ostatních nástupišť (vždy 1. a 2. kolej).
Možná se trefili akorát mezi 3. a 4. nástupištěm, kde je 1. a 2. kolej.

A.R.

Na odjezdové tabuli, v podchodu u každého nástupiště. V Německu to mají ještě uvedeno na velkých tabulových papírových jízdních řádech.

Standa

Na přesně tom samém místě, co je číslo nástupiště?

Standa

Třeba proto, že každé nástupiště má dvě koleje různých čísel.
U nás v Hradci například 3/5, 3/4 . Třetí nástupiště pátá kolej a třetí nástupiště čtvrtá kolej.

Jan Balák

Třeba ten zmiňovaný Tišnov. U jednoho nástupiště se naprosto běžně potkávají 2 vlaky stejným směrem. Jak odliším, který odjede dřív? A text na infosystému mně osobně opravdu nepomůže.

Tomas

Podle mě nejde začínat hlášení bez nějakého uvedení rovnou informací. Minimálně „vlak“, když už ne tradiční „prosím pozor“ tam musí zůstat, aby se člověk stihl „naladit“. V opačném případě nemá šanci tu vaši „S3“ zachytit, a pak je to tam taky zbytečně.

Tomáš Záruba

Znělky už byly vynalezeny. Nemyslím „hudbu“, ale nějaké pípnutí/cinnutí apod.

Jan Sova

Souhlasím v podstatě s Tomasem. Slovo Vlak by nemělo být ještě pořád na nádraží na škodu, kvůli zostření pozornosti posluchačů. Správně by se měl nahradit slovem „spoj“, ale zase by někdo namítal,že jako je nesprávné, aby neživá (nehybná) věc (spoj) odjela z nástupiště 5.

A.R.

Řekl bych, že spoj není zase tak špatný. Člověk očekává, že v železniční stanici nastoupí na vlak, čili není nutné nějak zvýrazňovat dopravní prostředek. U MHD se taky nějak nezvýrazňují dopravní prostředky, ale linky nebo spoje.

Tady na Moravě

Hele, akusticke hlaseni je predavani informace zvukem. Ke kodovani teto informace pouzivame staletimi vyvinuty system, tedy jazyk. A jazyk ma nejaka pravidla.
Ja vim, kazdy vi, ze to neni ponorka, ale pokud ta veta ma davat nejaky smysl, musi tam byt uvedene aspon „vlak“ nebo „spoj linky“.

Tomáš Záruba

No tak to jeďte vysvětlit těm Švýcarům (kde úplně v pohodě používají např. „S3“ jako podmět). Ostatně v MHD taky přece říkáme „jede dvaadvacítka“ a ne „tramvaj linky dvacet dva“.

Tady na Moravě

Tomáši, jestli jste si povšiml ve Svycarsku se sice mluvi 4 oficiálními jazyky, ale ani jeden z nich není čeština.

A.R.

Jenže něco jiného je žargon mezi kaštany a něco jiného oficiální informace od dopravce. Kdybys z hlášení slyšel „es trojka jede ze čtvrtého nástupiště“, asi by to nebylo košér.

Lektor

Taky nelze zapomenout že klidně S3 můžete klidně skončit ve Vranovicích.
Ale v zásadě je číslování linek typická šotoušovina. Pravidelného cestujícího to nezajímá a nepravidelnému to nic neřekne.

Lektor

Naopak číslo linky je úplná zbytečnost, ta by měla smysl pouze ve chvíli kdyby měla stejným cíl a konec jinak ne, a pro nepravidelného cestujícího naprosto neznámá informace.
Mělo by to být něco ve smyslu: Osobní vlak do Žďáru nad Sázavou přijede na druhou kolej, pravidelný odjezd 9:30. Případně je možné vložit opravdu důležitou mezilehlou stanici.

Lektor

Mimochodem když budete stát na nástupišti a budete ztracený. Tak se někoho zkuste zeptat kde stojí vlak linky S3, to nikdo nebude vědět, ale když se zeptáte kde stojí vlak do Žďáru, tak se někdo chytne

Apollo17

Navíc vlaky linky S3 tam mohou být současně dva(například každou hodinu jsou v Ústí nad Labem 2 Pantery linky U1-jeden do Děčína a druhý do Mostu.Oba odjíždějí v x:58).Takže směr ,nebo cílová stanice tam musí být.

Lektor

Ano v Ústí budou dva, ale Teplicích to jsou čtyři.

Kulík

Tak já nevím, ale na Masarykově nádraží v Praze je zcela běžné, že vedle sebe stojí dva vlaky do Kolína jeden je linka S1 a druhý linka S2. Podle označení linky se dá snadno poznat, že jeden jede přes Poříčany a druhý přes Nymburk. Jak toto chcete řešit? Text na informačních cedulích o stanicích, přes které vlak jede je poněkud zdržující…

Lektor

No vidíte já třeba vůbec nevím jestli jede přes Nymburk S1 nebo S2, ale nikdy sem do špatnýho vlaku nesedl. Krom toho takto ty vlaky jezdí snad čtyřicet let. Bohatě stačí ohlásit vlak do Nymburka a Kolína, což musíte ohlásit i tak.