Infrastruktura Vodní doprava

Jako loni i předloni. Úřady zavírají novou vodní cestu mezi Týnem a Orlíkem

Vltava pod vodním dílem Kořensko. Pramen: Povodí Vltavy, dokumentace EIA
Vltava pod vodním dílem Kořensko. Pramen: Povodí Vltavy, dokumentace EIA

Státní plavební správa dnes potvrdila tristní stav nové vltavské vodní cesty, když oznámila uzavření plavební komory Kořensko pod Týnem nad Vltavou. Obsluha komoru opustí v neděli, stane se tak kvůli poklesu hladiny Orlíku. Opakuje se tak situace z loňska i předloňska, ačkoliv letos si vůdci vltavských rekreačních lodí mohli cestu užívat o několik dní déle.

„Z důvodu dalšího poklesu hladiny vodního díla Orlík pod kótu 347,00 m n. m. s s ohledem na předpokládaný vývoj budou dne 14. 8. 2019 odstraněny plovoucí signální znaky v úseku vodní cesty ř. km 193,00 (Rejsíkov) – 200,40 (Kořensko). Trvalá obsluha plavební komory Kořensko bude ukončena dne 18. 8. 2019 v 17:00 hodin,“ oznámila plavební správa.

Zároveň přislíbila, že v případě opětovného vzestupu hladiny Orlíku nad kótu 347,60 m n. m. bude opět plavební dráha vytyčena a provoz plavební komory obnoven. Nová stokilometrová vodní cesta z Českých Budějovic na Orlík (pro malá plavidla i dále do Prahy), která vyšla na dvě miliardy korun, tak od slavnostního otevření v roce 2017 potvrzuje svou nespolehlivost. K největším slabinám patří právě úsek pod plavební komorou Kořensko.

Parník na Hněvkovické přehradě. Autor: Jan Šindelář/Zdopravy.cz
Parník na Hněvkovické přehradě.
Autor: Jan Šindelář/Zdopravy.cz

Sucho a pokles hladiny Orlíku zde v minulých letech vedly k zavření komory a tím znehodnocení celé vodní cesty, která tím bývá rozdělena na dva oddělené úseky. Situace by se ale mohla v příštích letech zlepšit. Povodí Vltavy nedávno po dlouhé přípravě vypsalo tendr na prohloubení a úpravu řeky pod Kořenskem.

„Předmětem plnění veřejné zakázky je prohloubení plavební dráhy na úroveň záporníku plavební komory v šířkových a směrových parametrech I. klasifikační třídy za účelem výrazného rozšíření období provozu vltavské vodní cesty ve významném úseku propojení oblasti vodní nádrže Orlík s horní Vltavou,“ píše se v zadávací dokumentaci. Předpokládaná hodnota zakázky je 63 milionů. Práce by měly začít v listopadu, potrvají 13 měsíců. Nejspíše se ale protáhnou až do roku 2021, neboť nebudou probíhat v letní plavební sezoně.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Dushan
Host
Dushan

Je lhostejné, jestli bude zdymadlo zavřené, tato vodní cesta nemá žádné ekonomické využití, slouží pro rekreační účely a zábavu majitelů soukromých jachet.

Kubrt
Host
Kubrt

Nepovažuju rozvoj rekareační plavby za top prioritu v invetsicích do dopravní infrastruktury ČR, ale rekreační plavba může být ekonomicky dost významná (gastro služby, uybtování, pronájem lodí, stavba jachet pro ty zpropadené bohatce tyjící z krve a mozolů dělného lidu).

Jaroslav
Host
Jaroslav

Přesně, já bych zase zavřel dálnice. Slouží převážně majitelům soukromých automobilů a soukromým dopravcům.

Dushan
Host
Dushan

Proplutí jachty po Vltavě nepřináší pro společnost žádnou hodnotu, proč by tedy společnost měla přispívat miliony na zábavu těchto pár jednotlivců?

Martin V.
Host
Martin V.

No a motorovou loď Vojtěch Lanna, která je na snímku uprostřed textu byste vzal na milost? Ta je i pro prostý lid, ne jen pro pár boháčů. Zatím je problém (asi pořád) podjezdná výška pod nýtovaným historickým mostem v Týně, ale snad ho časem zvednou. Já jsem si třeba jen tak pro zábavu kdysi projel kus Baťova kanálu v kanoi (a pak meandry Moravy od Strážnice do Rohatce), jindy Baťák v pramici s motorem. Hausbót by mě taky lákal. To je mimochodem vodní cesta stejné kategorie jako Vltava pod Budějovicemi (Baťa okopíroval francouzský https://cs.wikipedia.org/wiki/Freycinet%C5%AFv_gabarit ). V Oxfordu jsem zase viděl… Číst vice »

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Především bych tu loď rozhodně nenazýval parníkem!
A nemyslím, že by rekreační plavba byla nějakým extra velkým ekonomickým přínosem pro společnost – velice silně pochybuji, že sama „zaplatí“ aspoň všechny své vlastní provozní náklady. Určitě sice stojí za to vytvářet pro ni lepší podmínky, jen si nejsem jist, zda to rozmařilé investování do „říční infrastruktury“ musí být až tak intenzivní, když zároveň na akce pro celospolečenskou ekonomiku mnohem důležitější se finančních prostředků často nedostává a kvůli tomu vznikají nedokonalé paskvily.

Martin V.
Host
Martin V.

Sice teď prší, ale moc optimisticky to nevypadá… http://www.pvl.cz/portal/Nadrze/cz/pc/Mereni.aspx?id=VLOR&oid=2
Přítok do Orlíku 20 m3/s, odtok v průměru 37 m3/s. To by muselo pořádně zapršet, aby se začala hladina stoupat.

liberal shark
Host
liberal shark

Musíme počkat, až se šumavské lesy vzpamatují z řádění Bursíkova brouka a začnou zase plnit svou vodohospodářskou funkci. To bude trvat tak 30-50 let 🙁

Pedro72
Host
Pedro72

Na porozumění vodnímu režimu lesa by to chtělo znát víc, než jen poučky z přírodovědy pro první stupeň. Lesníci se to pokouší modelovat, modely se ovšem špatně testují. Vzrostlý strom určitý objem vody zadržuje, snižuje výpar ze svrchní vrstvy půdy, zároveň ale z půdy vodu odčerpává a v určitém objemu odpařuje. Na Šumavě podle všeho nula od nuly pojde a na průtoky řek to nemá vliv.

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Vodu zadržují především mechoviště, a ta stromy nad sebou potřebují …

liberal shark
Host
liberal shark

Já jsem sice jen prostý strojař, ale z historie vím, že když zmizí stromy, tak se krajina promění v lepším případě na savanu, v horším na poušť. Viz dnešní středomoří.

Frantisek
Host
Frantisek

Jenže při současném způsobu hospodaření zaměřeném výhradně na okamžitý zisk a souběžném vývoji podnebí tam zřejmě časem převládne brouk nad stromy a nakonec tam nebude ani jedno. V řece sice bude dost vody, ta ale bude chybět v půdě. Kdo a kam pak po té řece popluje, je otázkou.

Křišťálová lupa

Zdopravy křišťálová lupa

Partneři



CSCARGO
RSD
czechtoll