Jak se postupuje při mimořádnostech a informování cestujících? Správa železnic doplňuje Andyho

Výpravčí. Foto: SŽDCVýpravčí. Foto: SŽDC

V prvních minutách (po neplánované mimořádnosti) se mnohdy velmi rozcházejí prvotní informace o celé situaci.

Správa železnic (SŽ) zareagovala na poslední vydání podcastu Cesty Zdopravy.cz, jehož hostem byl strojvedoucí ČD Cargo Andy CZ. Strojvedoucí mimo jiné kritizuje „informační chaos v provozu na dráze“. Poutací článek i podcast si můžete na stránkách deníku Zdopravy.cz připomenout.

Reakci přinášíme v plném znění bez redakčních zásahů, Správa železnic ji uvádí jako doplnění a „vyjádření kolegů z řízení provozu k tématům, jichž se v podcastu dotknul pan strojvedoucí Andy“. Je to trochu těžké čtení (spíše pro profesionály), nicméně níže jsou přiblíženy například postupy při mimořádné události, při komunikaci výpravčích se strojvedoucími nebo při informování cestujících.

Předpis SŽ D1 ČÁST PRVNÍ

Tvorba novelizace předpisu SŽ D1 ČÁST PRVNÍ byla zahájena v lednu 2018.

V předpisu provozovatele dráhy Správa železnic musela být zohledněna státní a evropská legislativa, která je pro provozovatele dráhy závazná [např. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, Vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, Prováděcí nařízení komise (EU) 2019/773 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii]. Dále musí být zohledněna „bezpečnostní doporučení“, která vydává Drážní inspekce nebo Drážní úřad v návaznosti na mimořádné události a další opatření vyplývající z modernizace železnice (např. zavedení nových zabezpečovacích zařízení, které zvyšují bezpečnost provozování dráhy včetně ETCS).

V roce 2021 se tvorby předpisu SŽ D1 ČÁST PRVNÍ aktivně zúčastnili zástupci dopravců (např. ČD, a.s., ČD Cargo, a.s.), zástupci sdružení ŽESNAD a zástupci odborových svazů zastupujících strojvedoucí (např. FS ČR, OSŽ). Do předpisu SŽ D1 ČÁST PRVNÍ byly zapracovány všechny jejich připomínky (k obsahu ustanovení předpisu, rozsahu znalosti a formátu předpisu), které byly v souladu se státní nebo evropskou legislativou.

V předpise SŽ D1 ČÁST PRVNÍ jsou uvedena všechna návěstidla, která provozovatel dráhy Správa železnic využívá k bezpečnému provozování dráhy. Zaměstnanec, který se má řídit návěstmi těchto návěstidel je musí znát. Návěstidla, která se na dráhách provozovaných Správou železnic již nově nezřizují (např. vložená návěstidla, mechanická návěstidla), ale v provozu se ještě vyskytují, jsou v předpise SŽ D1 ČÁST PRVNÍ popsána v závěru předpisu v přechodných ustanoveních. Některá návěstidla, která se již nově nebudou zřizovat (např. rychlostníky 3) jsou uvedena v základní části předpisu u rychlostníků a to na základě požadavku dopravců a odborových svazů zastupujících strojvedoucí, kteří se zúčastnili tvorby předpisu SŽ D1 ČÁST PRVNÍ.

Předpis SŽ D1 ČÁST PRVNÍ není tvořen pouze pro strojvedoucí a výpravčí, ale pro všechny zaměstnance, kteří se podílí na provozování dráhy a drážní dopravy.

U každého článku předpisu SŽ D1 ČÁST PRVNÍ je stanoveno, zda má tento článek v rozsahu znalosti dopravce či nikoliv. Na Portálu provozování dráhy je uveřejněn u předpisu SŽ D1 ČÁST PRVNÍ výpis z tohoto předpisu obsahující ustanovení platná pouze pro dopravce. Dopravce svou vnitřní legislativou stanovuje svým zaměstnancům, které články musí znát vzhledem k jejich pracovní činnosti.

Bezpečnost při provozování dráhy a drážní dopravy vychází z toho, že zaměstnanci, kteří se podílí na organizování a řízení drážní dopravy (výpravčí) nebo na provozování drážní dopravy (strojvedoucí) znají ustanovení předpisů podle rozsahu znalosti, stanovené pro jejich pracovní zařazení a dodržování těchto ustanovení. U strojvedoucích to znamená dodržování nejen předpisů provozovatele dráhy, ale i předpisů vlastního dopravce. Dále každý dopravce má mít vytvořenu tzv. „Knihu pravidel pro strojvedoucí“, kde by měl mít, mimo jiné, strojvedoucí uvedeny postupy, jak řešit mimořádnosti v drážní dopravě (viz Prováděcí nařízení komise (EU) 2019/773).

Strojvedoucí musí vždy znát podmínky pro jízdu podle rozhledových poměrů nebo se zvýšenou opatrnostní. Tyto podmínky jsou stanoveny předpisem SŽ D1 ČÁST PRVNÍ a vychází z ustanovení vyhl. 173/1995 Sb.

Školení zaměstnanců řízení provozu

Provozovatel dráhy Správa železnic má nastaven systém pravidelného proškolování pro všechny zaměstnance včetně zaměstnanců řízení provozu. Každý provozovatel drážní dopravy si stanovuje vlastní formu proškolování zaměstnanců.

Od 1. ledna 2023 byl zahájen výhradní provoz pod dohledem systému ETCS na trati Uničov – Olomouc a výpravčí, kteří na této trati organizují a řídí drážní dopravu, jsou proškoleni o systému ETCS.
Na tratích, kde probíhají ověřovací provozy systému ETCS (tzn. nebyl tam ještě zahájen rutinní provoz pod systémem ETCS) jsou výpravčí školeni v rozsahu tohoto ověřovacího provozu. Na jednotlivých aktivovaných úsecích probíhají zkušební jízdy a objevují se první vybavená hnací vozidla s tímto systémem. Správa železnic má zpracované i tzv. check-listy pro nejčastěji vyskytující se situace a jsou průběžně seznamováni s novinkami vzniklými v průběhu ověřovacích provozu.

Provozní zaměstnanci Správy železnic již nejsou zatěžováni výukou a znalostí všech typů zabezpečovacího zařízení. Takto je i nově koncipován základní předpis SŽ ZAM1 (Předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob při provozování dráhy a drážní dopravy). K základním zkouškám jsou dále potřebné nástavbové zkoušky dle jednotlivých typů zabezpečovacího zařízení. Zároveň probíhá výcvik pouze na konkrétním zabezpečovacím zařízením v místě plánovaného výkonu služby.

Komunikace

Informování cestujících

Provozovatel dráhy Správa železnic má svou legislativou (SŽ SM100 – Směrnice pro poskytování informací cestujícím ve stanicích a na zastávkách prostřednictvím provozovatele dráhy) nastaveno jak informovat cestující o jízdě vlaku. Mimo jiné stanovuje pravidla pro to, aby cestující byli dostatečně včas informováni o jízdě vlaku nebo jeho přistavení k nástupišti.

Informování cestujících se dá rozdělit na dva základní okruhy. Jednak na plánované a na neplánované mimořádnosti. Při plánovaných výlukách je výsledek závislý na správnosti a včasnosti zpracování opatření odchylných v základu od ročního jízdního řádu. Správnost a plnopočetnost při prvním vydání opatření dopravce eliminuje potřebu vytváření změn ve zpracovaných opatřeních, kdy při každé další opravě či doplnění hrozí riziko přehlédnutí vydané změny anebo riziko nedostatečného času pro zapracování ze strany dodavatele informačního systému, a i obsluhujícího personálu.

V případě neplánovaných mimořádností je situaci odvislá od místa, času, rozsahu a dopadu mimořádnosti na provoz. V prvních minutách se mnohdy velmi rozcházejí prvotní informace o celé situaci. Detailně formalizovat takové události vzhledem ke stochastickému charakteru provozu nelze, ale co lze a Správa železnic tak i postupuje, je aktivně působit na provozní zaměstnance za účelem dodržování stanovených postupů v jednotlivých nastalých případech.

Komunikace mezi zaměstnanci řízení provozu a strojvedoucím

V předpise SŽ D1 ČÁST PRVNÍ a v předpise SŽDC (ČD) Z11 (Předpis pro obsluhu rádiových zařízení) je nastaveno, jak a kdy mají spolu zaměstnanci řízení provozu a strojvedoucí komunikovat.
Pokud se stane mimořádnost na vlaku, nejdříve se musí o ní dozvědět zaměstnanec řízení provozu – strojvedoucí má povinnost každou mimořádnost, která má vliv na provozování drážní dopravy ohlásit výpravčímu. Kontakty na výpravčí má strojvedoucí uvedeny v Tabulkách traťových poměrů – telefonní číslo pro ohlašování mimořádné události. K tomu byl vydán ze strany Správy železnic i dopis s upozorněním pro dopravce a žádostí o dodržování ohlašování těchto mimořádností, aby byly eliminovány časové prodlevy pro zahájení řešení dané mimořádnosti.

Pokud se stane mimořádnost na zařízení dopravní cesty, která má vliv na jízdu vlaku, musí o této skutečnosti výpravčí strojvedoucího informovat. Výpravčí v případě ohrožení provozování drážní dopravy buď použije funkci Generální STOP prostřednictvím GSM-R nebo radiostanice TRS (= analogová Traťová radiová stanice), nebo se snaží o jakýkoliv jiný kontakt se strojvedoucím.

Pokud jede vlak podle jízdního řádu bez jakýchkoliv mimořádností, tak není důvod strojvedoucího kontaktovat. Zde byl i požadavek od Drážní inspekce (Drážního úřadu) jako jedno z „bezpečnostních doporučení“, aby strojvedoucí byl co nejméně kontaktován, zejména při jízdě k blížícímu se hlavnímu návěstidlu (pozn.: toto výpravčí v mnoha případech nemůže na svém zařízení poznat), aby se mohl věnovat řízení hnacího vozidla.

Výluky a operativní řízení drážní dopravy

Při předpokládané výluce se vždy zpracovává výlukový rozkaz, který je projednáván se zástupci výlukou dotčených dopravců a na základě tohoto projednání dopravce zpracovává opatření pro své vlaky a zaměstnance. Tato opatření mohou např. stanovit, že osobní doprava je nahrazena autobusy, aby mohla být uvolněna kapacita dráhy např. pro vlaky nákladní dopravy. Jízdy vlaků ve výlukou dotčeném úseku se řídí buď podle výlukového jízdního řádu, nebo v případě, že není výlukový jízdní řád vydán pak podle priorit pořadí vlaků stanovených předpisem SŽ D1 ČÁST PRVNÍ, který plně vychází z vyhl. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah. Dojde-li k uvolnění kapacity dráhy (např. odřeknutím vlaku, zpožděním vlaku), může výpravčí uvolněnou kapacitu dráhy využít k jízdě jiného vhodného vlaku, nejčastěji nákladního.
U nepředpokládaných výluk se jízda vlaků řídí operativně, ale v souladu s ustanoveními o prioritě pořadí vlaků stanovenými předpisem SŽ D1 ČÁST PRVNÍ.

Ustanovení o prioritě pořadí vlaků stanovená předpisem SŽ D1 ČÁST PRVNÍ musí být aplikována i v případě, že vlak jede s náskokem nebo zpožděním, ale jízdou tohoto vlaku nesmí být narušena jízda jiného vlaku, který jede v čase své přidělené kapacity dráhy, nerozhodne-li provozní dispečer Správy železnic jinak vzhledem k dopravní situaci.

Provozovatel dráhy Správa železnic doposud neobdržela od Ministerstva dopravy požadavek na zajištění jízdy vlaku v „energetickém zájmu“, proto vlaky převážející suroviny do elektráren jezdí buď ve svém čase přidělené kapacity dráhy, nebo jedou-li s náskokem nebo zpožděné, pak plně v souladu s ustanoveními o prioritě pořadí vlaků stanovených předpisem SŽ D1 ČÁST PRVNÍ.

Správa železnic tento druh přeprav dlouhodobě sleduje a aktivně na denní bázi spolupracuje s dopravci pro hladký průvoz těchto vlaků i bez nutnosti použití nově schválené metodiky pro vlaky ve veřejném zájmu. Případné nařízení použití tohoto mimořádného institutu bude mít přímý vliv na osobní dopravu. Snahou Správy železnic je maximálně využít veškerou dostupnou kapacitu dráhy v operativním řízení provozu, tak aby byly v maximální míře uspokojeny požadavky všech 119 dopravců a 15-ti objednavatelů veřejné osobní dopravy.

Mimořádné události

Postupy při vzniku mimořádné události jsou určeny § 49 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, a vyhláškou ministerstva dopravy (dále jen „MD“) č. 376/2006 Sb., „o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách“, v platném znění. U státní organizace Správa železnic jsou dále rozpracovány předpisy SŽ D17 Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí, v platném znění, a SŽ D17 – 1 Prováděcí opatření k předpisu pro hlášení a šetření mimořádných událostí, v platném znění.

Postup a obsah ohlášení mimořádné události je zaměstnanci ohlašovacího pracoviště (výpravčímu) stanoven vyhláškou MD č. 376/2006 Sb., a uvedenými předpisy Správy železnic, státní organizace. Výpravčí v případě vzniku mimořádné události postupuje v souladu s ohlašovacím rozvrhem, který je součástí předpisu SŽ D17 – 1. Ohlašovací rozvrh je vyvěšen na každém Ohlašovacím pracovišti.

Při vzniku mimořádné události probíhá na místě jejího vzniku nejprve šetření mimořádné události, které je prováděno zaměstnanci Správy železnic, státní organizace, v součinnosti se zaměstnanci dopravce. Další činnost zaměstnanců dopravce, tj. i strojvedoucích, je organizována vedoucími zaměstnanci příslušného dopravce. Mezi činnosti vedoucích zaměstnanců dopravce patří mimo jiné i rozhodnutí o další činnosti strojvedoucího, případně jeho vystřídání jiným zaměstnancem.

Za většinu nastalých mimořádných událostí odpovídá tzv. „Cizí vliv“, zahrnující osoby nedovoleně vstupující do kolejiště, řidiče silničních vozidel, přírodní vlivy atd. Druhou skupinou odpovídající za vznik MU jsou dopravci, jak z vlivu lidského faktoru, tak z vlivu technických závad.

Tagy Andy CZ Správa železnic strojvedoucí výpravčí
81 komentářů