Jihomoravský kraj jako jediný řeší budoucnost regionální dopravy nákupem vlastních vlaků. „V Jihomoravském kraji jsou nejstarší vozidla, mají v průměru 35 až 40 let, takže jsme nechtěli na nic čekat. Nechtěli jsme spoléhat, že nám nové vozy někdo nakoupí,“ říká v rozhovoru krajský radní pro dopravu Roman Hanák (ČSSD). Vysvětluje rovněž, proč je kraj velkým zastáncem soutěží i v autobusové dopravě.

V jaké fázi je nyní soutěž na dodávku nových vlaků pro Jihomoravský kraj?

Soutěž probíhá formou jednacího řízení s uveřejněním. Uchazeči museli v první fázi splnit základní kvalifikační předpoklady a následně s nimi proběhly a probíhají konzultace, při nichž si upřesňujeme jak smluvní, tak i technické parametry celé zakázky.

Nikdy jste oficiálně nezveřejnili těch pět uchazečů. Kdo tam je?

To nemohu říci.

Jak dlouho může výběr dodavatele trvat od doby, kdy zahájíte ostrou fázi tendru?

Myslím si, že bychom mohli mít jasno koncem letošního roku. Samozřejmě bude záležet i na případných odvoláních, je to přeci jen obrovská zakázka. Dnes lze těžko odhadovat, zda to neúspěšní uchazeči skousnou, či nikoliv.

Proč jste se vlastně rozhodli pro model krajské půjčovny vlaků? Jste přece z ČSSD, která byla celostátně proti půjčovně, když ji chystalo ministerstvo dopravy.

Náměstka hejtmana pro dopravu už dělám něco přes dva roky. A když jsem začal jezdit na Dopravní komisi Asociace krajů ČR, tak jsem byl několikrát svědkem prezentace Českých drah, kde nám bylo opakováno, že jejich možnosti investovat do obnovy vozového parku jsou omezené. Kraje přitom spočítaly potřebu obnovy vozového parku na 30 miliard korun. V Jihomoravském kraji jsou nejstarší vozidla, mají v průměru 35 až 40 let, takže jsme nechtěli na nic čekat. Nechtěli jsme spoléhat, že nám nové vozy někdo nakoupí. Řekli jsme si, že maximálně přijdeme o peníze, které vložíme do přípravy soutěže, což jsou jednotky milionů. Tenkrát se nám smáli, ale nakonec se k tomu i ostatní kraje začaly stavět jinak a dnes říkají, že jsme měli pravdu. Ale dnes už nestíhají.

Vy stíháte?

My jsme opakovaně vyzývali ministerstvo dopravy, aby vypsalo výzvu na dotace z Operačního programu Doprava II, protože jsme byli připraveni, ale nemohli jsme žádat. Toto zdržení způsobilo, že nová železniční vozidla bychom měli obdržet v průběhu let 2020 až 2022. Výběrové řízení na železničního dopravce, který bude zajišťovat regionální železniční dopravu v Jihomoravském kraji, jsme proto museli rozdělit do dvou kroků. Nejdříve vybereme dopravce pro takzvané překlenovací období, tedy od ukončení smlouvy s Českými drahami (konec roku 2019, pozn. aut.) do termínu dodání všech nových železničních jednotek. Teprve až následně můžeme soutěžit finálního dopravce.

Kdy se dá realisticky počítat s dodáním nových vlaků?

Dodávka tak velkého počtu kolejových vozidel zabere minimálně dva roky. A my počítáme s maximální lhůtou 36 měsíců. Vlak není auto, které se může vyrábět na sklad. Nicméně v podmínkách dotace je termín dodání do konce roku 2023.

To překlenovací období zadáte napřímo Českým drahám?

Ne, půjde o nabídkové řízení, přímému zadání nejsme nakloněni. Pro jeho využití je třeba splnit řadu podmínek. Pro mě je přímé zadání až krajní řešení, když jsou vyčerpány všechny ostatní možnosti.

Jiné kraje ale naopak počítají s přímým zadáním. Alespoň na pět let po vypršení dnešní desetileté smlouvy s ČD.

My jsme to řešili a rozhodli jsme se pro nabídkové řízení, protože si myslíme, že je pro podmínky Jihomoravského kraje výhodnější.

Jihomoravský kraj bude jako jeden balík?

Naším záměrem je, aby na území jižní Moravy zabezpečoval regionální železniční dopravu pouze jeden dopravce, a to především s ohledem na stávající, ale i budoucí železniční infrastrukturu. Jako příklad mohu uvést železniční uzel Brno, který je dnes již za hranou své kapacity. A dopravce, který do něj zajíždí, musí velmi operativně reagovat na změny podmínek. Bylo by velmi složité, aby se v tomto uzlu pohybovalo více regionálních železničních dopravců. Dalším důvodem je i budoucí elektrifikace některých železničních tratí, která bude mít na vysoutěžené dopravce svůj dopad. A další věc, nechceme kraj dělit také proto, že některé tratě jsou ekonomicky zajímavější než jiné. Nechceme se dostat do situace, že si zájemci vyďobají zajímavé tratě jako rozinky z koláče. Celou jihomoravskou síť budeme soutěžit jako jeden balík i pro následující období po roce 2023.

Zpátky k té vlakopůjčovně. Jak budete řešit zázemí pro krajské vlaky?

My vše soutěžíme s plným servisem, takže to bude mít na starost výrobce. Bude na něm, s kým, jak a kde si nasmlouvá zázemí nebo opravárenské kapacity.

Bude ten takzvaný překlenovací dopravce na léta 2020 až 2023 využívat už i nové krajské vlaky, které budou postupně dodávány? Nebo budou čekat až na vítězného dopravce pro období po roce 2023?

Vlaky chceme uvádět do provozu postupně, jak budou dodávány, tedy je využijeme určitě i v překlenovacím období. Je to i jednou z podmínek v právě probíhajícím tendru na dopravce.

Jak velkou část výkonů v kraji pokryjí vlaky z krajské půjčovny?

Dá se říci, že téměř polovinu výkonů.

Soutěže kraje na dopravce budou v režimu brutto nebo netto, tedy ponese riziko tržeb kraj nebo dopravce?

Teď je riziko tržeb na dopravcích, nově ho ale chceme přenést na kraj stejně jako je to již dnes u autobusů . Tržby tak poplynou kraji, který bude mít i vlastní revizory.

Jak se vůbec na jižní Moravě vyvíjí zájem o cestování vlakem?

Teď je trochu problém v tom, že jsou výluky, takže je vše těžko měřitelné. Část hlavního nádraží v Brně byla čtyři měsíce uzavřená. Když se kvůli tomu domluví čtyři lidé a začnou jezdit autem, tak se pak těžko vracejí do vlaků. Nicméně já v železniční dopravě vidím obrovský potenciál, protože město Brno je přeplněno automobily. Podle mého je smysl a budoucnost v tom, že do města a z města budou lidi vozit vlaky. Pokud k tomu ještě přidáme komfort nových vozidel, můžeme očekávat velký nárůst zájmu o osobní železniční dopravu.

Pojďme celkově k integrované dopravě. Vy řešíte s KORDISem nový systém odbavování, například pomocí bezdotykových karet. V jaké fázi to teď je?

Máme teď vypsaný asi 50milionový tendr na nové odbavovací přístroje, který řeší společnost KORDIS JMK. Následně na to navážou další kroky, jako je například zřízení e-shopu pro předplatní jízdní doklady.

Od kdy to bude fungovat?

Soutěž ještě není ukončena. Ještě nějaký čas potrvá, než se uzavře smlouva. Jde asi o tisíc pokladen, takže i výrobce potřebuje na dodání nějaký čas. Počítám, že v plném běhu by měl být systém někdy koncem roku 2019.

Není tisíc přístrojů málo, když si vezmeme, kolik vozidel má jen samotný brněnský dopravní podnik?

Dopravní podnik města Brna si nakupuje odbavovací zařízení sám, ten jsem do toho čísla nepočítal. Bavíme se teď o regionálních autobusech, které platí kraj.

Je nějaký vývoj kolem memoranda, které má do budoucna zajistit, že stát bude přispívat krajům na autobusovou dopravu podobně, jako to činí u železniční dopravy?

To je pro nás dost nešťastné téma, protože Jihomoravský kraj byl průkopník v zavedení integrovaného dopravního systému a byl také první, který dopravu vysoutěžil podle zákona o zadávání veřejných zakázek. V průběhu doby jsme se samozřejmě snažili reagovat na vývoj a v rámci vysoutěžených smluv jsme stanovovali třeba palivové nebo mzdové doložky. Ale nikdy neošetříte úplně vše. A poté přišlo ono vládní nařízení, které zvyšuje mzdy řidičům. My jej samozřejmě podporujeme, protože si řidiči za svou náročnou práci zaslouží odpovídající odměnu. Ale bohužel se nejednalo o dotažené a systémové řešení. Vláda vydala nařízení a už neřešila, jak peníze pro řidiče dostat do smluv. My jsme opakovaně upozorňovali na to, že pokud to nedostaneme přímou dotací od ministerstva dopravy nebo pokud si ministerstvo nevypořádá vše přímo s dopravci, tak s tím nejsme v současné době schopni již nic víc dělat.

Smlouvy měnit nemůžete?

Jak jsem se již zmiňoval, máme smlouvy vysoutěženy podle zákona o zadávání veřejných zakázek, který nám umožňuje měnit cenu zakázky maximálně ve výši 5,7 milionu korun na jednu smlouvu, což jsme také učinili. Jen v loňském roce nás toto navýšení stálo 109 milionů korun a pro letošní rok předpokládáme výdaje dalších 85 milionů. Více peněz však již nemůžeme dopravcům poskytnout, protože bychom porušili zákon. A proto apelujeme na vládu, aby přišla se systémovým řešením. V rámci Asociace krajů byla proto zřízena pracovní skupina, která se touto problematikou zabývá. A předpokládám, že na příštím zasedání dopravní komise obdržíme první návrh možného řešení. Ano, děkujeme vládě, že nám poslala peníze ze SFDI na silnice druhé a třetí třídy, ale to situaci se mzdami řidičů na jihu Moravy nevyřeší.

Co s tím?

Nabídli jsme dopravcům, kteří nesouhlasí s vládním nařízením, ať vypoví smlouvu, což také někteří učinili. Vládní nařízení totiž musejí respektovat a platit ten dopad ze svého. Pokud vypoví smlouvu, my oblast vysoutěžíme znovu. Pokud vím, tak nám smlouvu zatím vypovědělo šest nebo sedm dopravců.

Když budete nově soutěžit některé oblasti v autobusové dopravě, tak už budete mít ve smlouvách nějaký nástroj, jak přilepšit řidičům ze státních či krajských peněz?

My ale takový nástroj nevidíme. Pokud jsme se rozhodli pro soutěže, tak musíme ctít literu zákona. Jestliže se nemění rozsah dopravy, nemůžeme jen tak navýšit cenu za výkon. Máme ve smlouvách mzdovou doložku, jenže ta se vypočítává podle čísel z předešlého roku, takže navýšení mezd se řidičům promítne s ročním zpožděním. Ale oni potřebují ty peníze hned.

Zmínil jste, že kraj patřil k prvním, kdo autobusovou dopravy vysoutěžil. Jak to s odstupem času hodnotíte? Protože podobně na tom byl i Ústecký kraj, kde se ale ukazuje, že to dopravci za vysoutěžené ceny nezvládají, a kraj si zakládá vlastního dopravce.

Musím říci, že jsme s dopravci měli řadu jednání, a to prostředí je opravdu silně konkurenční. Možná ve stavebnictví je to podobné, ale mezi dopravci je skutečně velká nevraživost.

Není to tedy tak, že by si rozdělili sféry vlivu?

Ne, mně připadá, že s jídlem roste chuť a i ten, kdo už má hodně, chce ještě více. Dám vám příklad. V loňském roce jsme soutěžili Znojemsko a volali mi šéfové odborů, že máme horní hranici 33 korun za kilometr stanovenou hodně nízko, že se tam dopravci nemohou nikdy vejít. A my jsme přitom následně vysoutěžili některé oblasti za přibližně 23 korun. Ano, vedli jsme diskusi s příslušným dopravcem, jestli je skutečně za tuto cenu schopný jezdit. Chtěli jsme nabídku rozklíčovat, protože další na pásce nás upozorňovali, že je nereálná. Vítěz se nicméně zaručil, že dopravu za tuto cenu zajistí a také tak doposud činí.

To je ale skutečně dost nízká cena. Nedávno soutěžil Olomoucký kraj, a tam je všechno nad 30 korun.

Mne to také překvapilo. Nevím, jestli se u nás jezdí pořád z kopce nebo s větrem v zádech či čím to je. Ale ten dopravce nám tu cenu rozklíčoval a nenarazili jsme na nic zásadního. Takže nám se soutěže osvědčily, máme s nimi čím dál větší zkušenosti, a proto jsme se nebáli skočit teď i do vlaků.

Má cenu hovořit o brněnském hlavním nádraží? Krajské zastupitelstvo nedávno hlasovalo jednoznačně pro jeho přesun k řece Svratce…

Zelení a další začínají mluvit o tom, že jsme se nedotazovali veřejnosti, nedělali průzkumy a tak dál. Jenže za těch sto let už bylo debat nepočítaně. Všechna referenda byla kvůli nízké účasti nezávazná. Teď jsme k tomu svolávali starosty a z více než 670 obcí jich přišlo možná 14. Takže zas tolik je celá záležitost nepálí. Kolik lidí vůbec ví, co obě varianty znamenají? Já si myslím, že když sednu do vlaku třeba do Slavkova, tak polovina cestujících o nich nebude nic vědět. A ti, co o tom vědí, mívají zase zkreslené představy, protože i varianta Petrov znamená posun asi o 300 metrů a nikoliv zachování nádraží na dnešním místě. Nikdo přitom nechce budovu starého nádraží bourat. Ona je navíc pronajata někomu na desítky let. Teď je podle mě poslední šance do toho bouchnout, a když se potvrdí varianta Řeka, můžeme v roce 2022 začít stavět a ještě na stavbu čerpat evropské peníze.

Jan Sůra, Jan Šindelář

Tagy doprava Jihomoravský půjčovna Roman Hanák vlaky

23 komentářů