Infrastruktura Komentáře Názory Železnice

Emanuel Šíp: Rychlovlak přes pražské letiště? Když se nechce, tak se nechce

Nové vysokorychlostní jednotky pro HS2 od sdružení Hitachi - Bombardier

Předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp komentuje skutečnost, že varianta vedení vysokorychlostních tratí přes pražské letiště padá pod stůl. Tuto variantu prosazovala především Hospodářská komora, podle studie Správy železniční dopravní cesty je ale příliš drahá. Spojení centra Prahy s Ruzyní rychlovlaky by podle SŽDC vyšlo dráž než chystaná vysokorychlostní trať Praha – Brno.

Emanuel Šíp. Pramen: Hospodářská komora
Emanuel Šíp.
Pramen: Hospodářská komora

Dle zpráv ze dne 29. listopadu měl na údajné konferenci k vysokorychlostním tratím prohlásit ředitel odboru strategie Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), že zmíněná státní organizace opouští myšlenky tlačené Hospodářskou komorou ČR na trasování vysokorychlostní železnice z Prahy do Drážďan přes Letiště Václava Havla, a důvodem mají být extrémně vysoké náklady. To způsobilo pochopitelný mediální rozruch, přičemž články v médiích o této záležitosti obsahují povícero nekorektních argumentů, které je únavné vyvracet.

Struktury SŽDC nemohou – jak bylo řečeno – opustit myšlenku na trasování vysokorychlostní železnice z Prahy do Drážďan přes Letiště Václava Havla, protože tuto myšlenku nikdy neměly ani nepodporovaly. Přinejmenším od doby zpracování již šestnáct let staré a stále směrodatné trasovací studie byly vždy takové návrhy odmítány, stejně jako byly před dvěma lety zamítnuty návrhy, aby byla trasa prosazovaná podnikateli a Hospodářskou komorou zahrnuta jako varianta do nyní zpracovávané studie proveditelnosti Praha – Drážďany. Kdyby tomu tak bylo, asi bychom brzy věděli víc a nebylo by tolik prostoru k dohadům, co za touto nepřekonatelnou averzí stojí, zda snad spíše nechuť ke změnám jednou přijatých postojů, prestiž nebo odpor k letecké dopravě jako takové.

Ty dohady jsou však už zbytečné. Bylo jen otázkou času, kdy zástupce SŽDC vystoupí s tím, že nelze návrh Hospodářské komory realizovat. V tomto případě využili patrně konečnou verzi územně technické studie, která měla navrhovanou podzemní trasu prověřit a která zatím není veřejnosti k dispozici. Je ale třeba zdůraznit, že taková studie v žádném případě nemá mít za cíl posuzovat náklady trasy, nýbrž její technickou proveditelnost a územní průchodnost. A zde zřejmě velké problémy nejsou. K posouzení nákladů je určena klasická studie proveditelnosti, která podle standardní metodiky staví u každé posuzované varianty proti nákladům její přínosy. A aniž bychom odhadovali konečný výsledek, některé přínosy návrhu Hospodářské komory jsou zcela očividné. V tomto případě tedy struktury SŽDC projevily pozoruhodnou netrpělivost, která může být projevem snahy vyřadit návrh Hospodářské komory z posuzování budoucí studií proveditelnosti pražského uzlu, či případně dát budoucímu zpracovateli této studie vodítko, k čemu má dojít. I takové podezření údajné vystoupení funkcionáře SŽDC vzbuzuje.

Je třeba zmínit, co se skrývá pod alternativní představou SŽDC, která byla v článcích letmo zmíněna. Vysokorychlostní vlaky se mají v takovém případě pohybovat v Praze po historických málo kapacitních tratích, a to smyčkou po trase Vysočany – hlavní nádraží – vinohradské tunely – Vršovice – Běchovice se spoustou rušících vlaků různé úrovně. Aby se alespoň zčásti omezilo rušení, má se realizovat v článcích zmiňovaná soustava tunelů pro příměstské vlaky známá jako Nové spojení II, což v praxi znamená rozkopání podstatné části centra Prahy s celou řadou nových stanic a vestibulů, na jejichž základě se mají denní vlakoví cestující do práce vynořovat nejméně z hloubky 40 m, neboť bude třeba podejít všechny trasy metra. Kdo si představí rozsah a naprosto rozdílnou kvalitu tratí pražských příměstských vlaků, asi tuší, jak složitá a nákladná bude taková síť včetně její centrální stanice, která je zatím umisťována do různých míst širšího okolí Václavského náměstí, a bude určitě napínavé pustit se do vyhodnocení jejich nákladů.

Vysokorychlostní železniční doprava je naprostou špičkou evropské pozemní osobní dopravy a jako taková je obrovsky drahá jak z hlediska investic, tak z hlediska provozu. To je však právě důvodem, aby se tolik nehledělo na propočty nákladů roku 2019 (včetně velmi sporného ocenění trasy Praha – Brno), ale daleko víc na evropské trendy, a tudíž na její využitelnost, kvalitu a spolehlivost do budoucnosti několika desítek let. A to bez ohledu na to, zda bude či nebude přijat návrh Hospodářské komory. Z hlediska takového časového období je využití historických tratí pražského uzlu pro vysokorychlostní vlaky pouhým provizoriem. A pokud by se nerealizací návrhu Hospodářské komory ušetřily nějaké budoucí prostředky, což je pochybné, pak se dle dosavadní praxe snadno utratí někde jinde. Největší úsporou nákladů by koneckonců bylo nestavět vysokorychlostní tratě vůbec.

Jaký by tedy měl být další postup v přípravě studie proveditelnosti pražského uzlu? V žádném případě by tam neměla chybět varianta Hospodářské komory v té podobě, jak je navrhována, protože se v rámci prací na územně technické studii ukázalo, že dílčí odchylné varianty byly obecně horší. Samotné zadání studie má umožnit objektivní posouzení všech variant, a to v plném územním rozsahu, v němž se liší. Objektivita a kvalita studie – patrně nejsložitější ze všech dosud zpracovaných studií proveditelnosti na železniční infrastruktuře – by měla být pod stálou kontrolou odborné veřejnosti, kam snad patří i pověřený zástupce Hospodářské komory. Tak si lze představit postup odpovědné a dobré správy.

Emanuel Šíp, předseda dopravní sekce Hospodářské komory

Reakce SŽDC:

Na konferenci SŽDC k VRT ve vystoupení ke Studii proveditelnosti Praha –Brno zaznělo pouze konstatování, že projekt v rozsahu požadovaném HK ČR bude stát až 200 miliard korun a že SŽDC má pochyby, zda se najdou přínosy, které realizaci záměru odůvodní. Záměr nicméně vstupuje jako projektová varianta do Studie proveditelnosti železničního uzlu Praha, kde součástí zadávacích podmínek je i prověření této varianty. To nic ale nemění na skutečnosti, že se jedná o velmi nákladné a technicky složité řešení, které přinese prospěch velmi úzkému okruhu uživatelů VRT na úkor většinového přepravního proudu a neřeší problémy spojené s potřebou navýšit propustnost uzlu.

107 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jirka Z

Jaké by byly přínosy takové tratě, kromě napojení letiště na VRT? Já tam vidím spíš problémy: 1. Tunel na Beroun by vedl mimo letiště a očekávat, že větev z Berouna přes letiště na sever by měla nějaké větší využití, také nejde. Navíc by nebyl využitelný pro nákladní vlaky, přitom právě ty je třeba dostat z údolí Berounky společně s rychlíky a budoucími VRT vlaky. Toho je možné dosáhnout jen napojením nové trasy současně na Smíchovské nádraží i na most Inteligence. Berounská větev tak nedává žádný smysl. 2. Zde kritizované Nové spojení II má mimo jiné umožnit zkoncentrovat hlavní přestupní uzel… Číst vice »

Emanuel Šíp

Možná, že vaše i moje představy už nejsou aktuální. Mám zprávy, že na SŽDC oprášili historickou představu o vybudování pražského nádraží VRT v Libni. Je to hezké, super úsporné, až na to, že je velkou záhadou, jak tam dostat lidi. Metro B není nafukovací a Nové spojení I je už teď na vrcholu své kapacity.

Jiří Kocurek

Já teda nevím. Ale už „krátký“ tunel pod Prahou 6 má problémy s návratností investice. On si někdo doopravdy myslí, že 5x delší tunel s adekvátně vyšší cenou se vyplatí?
A co tunel na Jadran? Ten bude ještě delší!

Emanuel Šíp

Tunel pod Prahou 6 nemá oproti povrchovému řešení v zásadě žádné přínosy, pokud nemáte na mysli klídek v blízkých vilách. Jenom fakticky prodraží stavbu o cca 10 mld. Kč. Ale ať už ta Buštěhradka konečně je…

Takový Gotthard také asi nějak vyšel.

Tomáš

„Přínosem“ je, že si zlikvidujeme nejstarší železniční trať v Praze, která by v normální zemi byla dáno prohlášena ze technickou památku, byla nedotknutelná a pokud po ní částečně vlak z letiště pojede, pak na informačních panelech pro turisty poběží, že jedou po jedné z nejstarších trvale provozovaných železnic světa.

Poudy

A koho to bude zajímat? Veřejná správa opravdu nemá být muzeem a turistickou atrakcí.

Jan Sova

Jo tak ono k letadýlkům s nízkou palivovou daní ještě musí přijet nejlépe zdarma rychlovláček ?? Dobře ty, Hospodářská komoro….

Otmar

Na co budou létat letadla až dojde ropa? Na co nám bude vlak na letiště když tam nebudou už letadla. Protože za 20 let si možná řekneme že v r.2060 dojde ropa. Má to smysl dělat to na 20 let provozu. To raději VRT mimo letiště a rychlodráhu do centra Prahy k VRT.

eLKá

Potíž je, že zatím všechny odhady o tom, kdy dojde ropa, fatálně selhaly, na druhou stranu si dovedu představit i u letadel např. vodíkový pohon. Pochopitelně – je otázka, kolik to bude stát, jak moc a kam se bude v budoucnu létat a otázka je, jestli naopak napojení letiště na VRT by z PRG neudělalo zajímavý bod mezi VIE, MUC a BER. IMHO, toto bychom jako ČR měli zvážit (a zvážit != postavit).

Martin

To si nemyslim, musite se podivat na jeji zasoby zhlediska dostupnosti,… 1. zacalo se tezit i ve velkych hloukach v mori, drive nemyslitelna zalezitost 2. mame lepsi technologie, tedy i vrtat umime hloubeji a take tezime z ropnych pisku,… 3. pocet dostupnych nalezist klesa, je cim dal tezsi najit novy zdroj… 4. mene ji spotrebujeme, resp. efektivneji ji vyuzivame 5. cena ropy je oproti cene pred 100 lety vice nez stonasobna, aby se zaplatily nove technologie a drazsi tezba… Ropy je dost, ale otazkou je, zda ji budeme vuci spotrebe schopni v dostatecnem mnozstvi tezit,… Bez novych technologiich bychom uz… Číst vice »

Emanuel Šíp

Ano, VRV letadla zčásti nahradí, ale to by ty tratě musely nejdřív být. Letecká doprava bude bezpochyby zatížena ekologickým zdaněním, ale už v minulosti prokázala, že se dokáže přizpůsobit. Letecká doprava je rozhodně inovativnější než železnice. A když už jsme u toho fantazírování, pak si nějaká elektroletadla s nouzovým ropným pohonem taky dokážu představit.

Když si představíme, že letiště na Ruzyni jednoho dne zmizí (David Copperfield by asi uměl), pak stejně zůstane rozsáhlé obchodní centrum, a v našem případě také výhodný západní přestupní uzel na VRT v pražském uzlu.

Jiří Kocurek

Píše se tok 1930 a moudří mužové se ptají: Na co budou vlaky jezdit, až v roce 1970 dojde uhlí.
PS: Na elektřinu sotva, když ta se vyrábí z uhlí, vodní nestačí. V roce 1930 totiž nebyly ani atomové elektrárny ani fotovoltaika.

Emanuel Šíp

Ještě k vyjádření SŽDC: Beru na vědomí ujištění, že záměr HK ČR vstupuje jako projektová varianta do Studie proveditelnosti železničního uzlu Praha, kde součástí zadávacích podmínek je i prověření této varianty. V dané etapě HK ČR ani o nic jiného nešlo. Nebyl jsem přítomen na té údajné konferenci, proto nemohu posoudit, co a jak tam zaznělo. Jenom si dovolím protestovat proti výroku „řešení, které přinese prospěch velmi úzkému okruhu uživatelů VRT na úkor většinového přepravního proudu“. Diskuse se příliš soustředila na napojení letiště na VRT, ale pražský městský tunel VRT má za cíl také – a to v neposlední řadě… Číst vice »

Otmar

Nešířit bludy prosím. Pro VRT se i na území Prahy plánují další koleje. Např pro variantu přes Vršovice směr Eden je územní rezerva pro další dvě traťové koleje. Takže šest traťových kolejí vedle sebe.

Martin

Do toho nechci vstupovat, ale problematicka bude spise kapacita v Libni a v tunelech na Wilsonovo nadr…. vc. trati pres Vyton… to se zlepsi az s NS2 ale ne uplne,… zustane problematicka Liben-Bechovice, kde se sice ma pridat jedna kolej, ale take tam pribudou regio vlaky…
Jinak mate pravdu… Vrsovice maji rezervu pro dalsi dve koleje…

Emanuel Šíp

Tohle je jediné místo, kde lze na té smyčce rozšířit kapacitu. Ostatní krizové body jsem vyjmenoval v odpovědi na příspěvek „jozka“ dole. Opravdu nevím, jak byste si s nimi poradil.

Emanuel Šíp

Předně mi dovolte vám všem poděkovat za zájem o toto téma!

Zatím bylo velmi málo diskutováno, a to k celkové škodě. Vůbec je zapotřebí, aby byly dopravní projekty více probírány s veřejností, a tím se zabránilo řešením sice zdánlivě úsporným, ale ve skutečnosti nepříliš funkčním, jak to známe například z koridorového období.

Ondrej Kucera

Škoda, že nám pan Šíp alespoň nenaznačil, v čem konkrétně by podle něho spočíval přínos VRT na letiště, a jaký dopravní model by si tam představoval. Takhle si můžeme jenom domýšlet, jak to vlastně myslel. Je těžké něco prosazovat bez přesvědčivých argumentů. Ve všech těch úvahách o dálkových vlacích na Ruzyni je ústřední problém, jak u průjezdného modelu zvolit směr, kde přibližně stejně lidí vystoupí jako nastoupí, případně ze kterého směru lze naplnit vlak, který tam bude končit. Jinými slovy jde o to, jak zařídit, aby 1) nebyl nutný přestup v Praze (jinak to totiž nedává smysl), 2) nejezdilo mezi… Číst vice »

Nekdo

ideální model je samozřejmě přímý rychlovlak Ostrava-Praha-Viklef Hejvl-Ústí-Berlín, případně Bratislava-Brno-Praha-Viklef Hejvl-Ústí-Berlín (obě samozřejmě s vhodnými nácestnými stanicemi), tedy tak, aby se šlo z větší části (populačně) státu šlo bez přestupu dostat na letiště…

jozka

Zkuste si to nekdy nakreslit do mapy 🙂

Ondrej Kucera

Jenže to jsme zpět u otázky, kolik takových vlaků jihovýchod(Wien/Blava)-Berlin může hospodárně během hodiny jet? Já bych řekl, že přibližně jeden, což je na trať za půl bilionu trochu málo. Na NS2 lze oproti tomu reálně očekávat 8 vlaků v jednom směru za hodinu, což je přesně ten rozdíl, který panu Šípovi uniká.

Emanuel Šíp

Díky za tuto otázku. Skutečně bylo těžké se s naší koncepcí dostat do médií, ale teď už je to daleko snadnější. K Vaší otázce: možná si na všecko nevzpomenu a pokusím se být stručný. a) Přínos VRT na letiště spočívá v tom, – že VRV a letištní expres mohou podchytit podstatnou část poptávky po návazné dopravě, která zatěžuje letiště a jeho široké okolí až po okruh D0 a dálnici D1 přívalem automobilů. Podle našich velmi střízlivých propočtů by šlo v průměru o cca 400 osob za hodinu v jednom směru z celkových asi 2 500 (čísla 2018). Buštěhradská dráha sice… Číst vice »

Ondrej Kucera

Děkuji za odpověď. Podle mne přeceňujete význam pražského letiště, poptávku po dopravě na něj, i poměr regionálních vazeb. Čistě poměrem počtu obyvatel vám např. ta Jihlava udělá z 400 lidí za hodinu pouhé dva lidi. Když zohledním, že je to krajské město a není daleko od Prahy, tak to zřejmě bude více, třeba 8 lidí, ale to je pořád strašně málo. Ono by to samozřejmě bylo fajn dostat se na letiště rychle odkudkoliv, ale za ty peníze bychom si mohli pořídit třeba alespoň jednu skutečně dobrou univerzitu, která by přinesla řádově větší užitek.

Emanuel Šíp

Letiště jistě není středem všehomíra, ale nemůžeme podceňovat jeho špatnou silniční obsluhu. Směrem do centra nemůže vzniknout žádná kvalitní radiála dálničního typu, a i kdyby to šlo, ani by to nebylo žádoucí. Takže během let dojde k úplnému zahlcení ulic Evropské, Čs. armády, Bělohorské, Drnovské a dalších. Když jsme před desíti lety s mým ministerským řidičem chtěli jet na letiště spolehlivě, vždy jsme jeli přes tu věčně remcající Ořechovku :-D. To číslo 400 lidí za hodinu je skutečně minimální, vlaky na VRT by měly přilákat podstatně víc, ale pořád vám tam už dnes zůstává dalších zhruba 2 000 leteckých cestujících… Číst vice »

hank

„A provoz na letišti s růstem životní úrovně poroste.“

S růstem životní úrovně poroste leda tak podíl leteckých cestujících z letišť v sousedních zemích. Například pro cestující z Moravy je už dnes výhodnější létat kamkoli do světa z Vídně.

Emanuel Šíp

Hájíte zájmy Rakouska? EU není jen spolupracující systém, ale také tam řádí každodenní tvrdá konkurence o proudy zboží a cestujících. My bychom se v ní také měli udržet, a nejen na železnici.
Cestující by měl mít vždycky právo si vybrat. Není třeba bránit Moravákům létat z Vídně, kdy se jim zachce, ale měli by mít také dobrou možnost být třeba z Brna za hodinu a čtvrt na pražském letišti. Koneckonců to letiště je jediná česká dopravní infrastruktura, která má skutečně evropskou kvalitu.

Martin 2

Tenhle člověk by měl svoje rady a komentáře vydávat raději snad jenom v Dikobrazu. Svoje kvality už totiž bohužel předvedl u ČD.

Dispečer

Přesně tak, jeho působení v čele železnice mám v živé paměti…

Emanuel Šíp

Mě obrovsky těší, že je moje působení na ČD v živé paměti. To se mým následovníkům zrovna nestává 🙂

mgr.pavel

Moje babička má v živé paměti nálety za druhé světové války, zase..

Emanuel Šíp

Pozdravujte Vaši babičku.

Lovosičan

Šíp byl vděčným terčem našich vtípků už před dvaceti lety. I v jeho případě platí ono biblické – po ovoci poznáte je. O rychlodráze na letiště Ruzyně se žvaní už třicet let. Výsledkem je „kladná nula“. Přijde mně zvláštní, že se vůbec ještě někdo z diskutujících dobrovolně namáhá s nástinem vhodných variant. Rychlodráha na letiště Ruzyně není a nebude. Šíp se jí nedožije určitě a já zřejmě také ne.

Cyklista

Snad se někdo z nás dožije alespoň nějaké rychlodráhy….

Riki

No možná se spíš dočkáme zase koňské dráhy 🙂 než rychlodráhy.

Emanuel Šíp

Prosím zapomeňte u Buštěhradské dráhy termín „rychlodráha“. Je to obyčejný příměstský vlak s řadou zastávek, nevyhovující konečnou v centru a problematickým míšením leteckých a městských cestujících po celé trase. Kdo někdy jel v Paříži na CDG linkou RER B, dobře ví, o čem mluvím. To neznamená, že větev Buštěhradské dráhy nemá smysl, jenom je určená jiné klientele: batůžkářům a levným dovolenkářům, leteckým cestujícím z nácestných zastávek, zaměstnancům letiště, nakupujícím v Šestce a přilehlých obchodních centrech a zákazníkům budoucího P+R na Dlouhé míli. Ale zdaleka letiště od aut neuvolní.

Jiří Kocurek

Jako že tam bude zákaz vstupu v saku?

Emanuel Šíp

Ne, ale představte si to blaho, když přiletíte v saku zpoza oceánu, hlavu plnou časového posunu, zasednete do vláčku, chcete si zdřímnout, a vzápětí to s vámi trhne na Dlouhé Míli. Přistoupí rodinka nakupující v Šestce, začne vám kopat do kufrů a probírat skvělý dnešní nákup a pár mladíků si zase bude povídat o včerejším tahu. Budete se snažit zůstat v klidu, pak to zase s vámi trhne ve stanici Praha-Ruzyně, kde k vám přisedne chlapík s kyblíkem, co právě maloval chodbu v blízké vile a trochu se o vás otře … mám pokračovat dál? Určitě to znáte z MHD… Číst vice »

Tomáš

To RER B je opravdu o nervy, přitom R znamená rapid. Je tam několik kilometrů, kde ho předjíždějí i cyklisté. Jinak pro nás služební cestující je ten navržený vlak na letiště opravdu použitelný jen pokud bydlíme v okolí Mas.n. Pro mě je spádové nádraží Smíchov, tak tím vlakem zřejmě tak hned nepojedu. Přestupy na metro s kufrem na Smíchově jsou nereálné, všude zdržování (dlouhé eskalátory, dlouhé intervaly metra mimo špičku, pak přijede vlak do Kladna místo na letiště), takže se čeká na Radlickou radiálu.

libcha

Vzhledem k Vašemu nicku jsem se nemohl ubránit povzdechu, snad se dočkáme cyklostezky. (Ostatně proč ne: turista si na masaryčce půjčí elektrokolo a dojede s ním na letiště. *jokingly*)

Martin

Tak at se navrhne odbocka z tunelu Beroun-Praha, nekde Rudny novou dvoukolejkou na letiste, nebo soubezny kratsi tunel podel toho tunelu, pro VRT, regio i klasickou dalkovku,… nemusi na letiste jezdit kazdy vlak VRT, a tahle spojka by resila vetsinu vlaku… K te smycce VRT pres Vysocany a Bechovice, tak nemusime vsechny primestske vlaky vest centrem mesta, tam uz je metro a pokud ma byt NS2, proc ne, ale uz taky by to chtelo premyslet o okruzni lince v tangencialnich smerech, bud metro nebo vlaky primesto, nebo kombinace… No a z letiste jestli nekam pokracovat s vlaky, tak muze byt… Číst vice »

Martin

Jinak proti tunelum nic nemam, naopak, dovedu si predstavit tunely pod mestem jako treba Kolin nebo Ml.Boleslav, apod., ktere jsou brzdou naprimeni trati a na povrchu neni prostor ani jak se rozumne mistu vyhnout a zaroven ponechat obsluhu mesta v centru, a vse lze resit dodatecne…
Ono i v Praze muze vniknout tunel pro VRT, ale uz by mel respektovat soucasne smery trati, aby mohl vzniknout i pozdeji, tento navrh by dle meho zase vratil na zacatek vystavbu a pripravu tunelu na Beroun i VRT na Drazdany…

Emanuel Šíp

Oproti původním německým koncepcím využívajícím vybombardování země v poslední válce se stále víc v Evropě prosazují tunely VRT pod centry měst. Příklady mohou být Antverpy, Stuttgart, Bologna nebo Florencie. Sem se dá i zařadit tunel na Berlín HBf tief, i když zatím VRV neslouží. Uvažovalo se o různých místech stanice VRT jako je Libeň nebo by mohly být Vršovice, ale to příliš komplikuje přestupy ve veřejné dopravě. Koncepce HK ČR počítá se stanicí v těsné blízkosti odbavovací haly hl.n., napojující také Masarykovo nádraží a všechny linky metra (eskalátory, pohyblivé chodníky). Jestli na SŽDC odhadují náklady na stanici 55 mld. Kč,… Číst vice »

Martin

Jiste o tom neni sporu, ale domnivam se, ze na letiste nemusi zajizdet jen VRV, ale klidne EC a IC „nizsi“ kategorie, ale jestli se nepletu, uvazujete i s uvratovymi jizdami na letiste? Napr. Plzen-Pardubice/HK, nebo Brno-Plzen…? Pokud ano, tak by nebylo od veci z nejake soucasne planovane trate VRT odbockou a nebo zaokruhovanim trati VRT bez dlouheho tunelu…? Nerekl bych, ze to vyresi radu prazskych problemu, VRV nejsou jedine vlaky, ktera zahusti dopravu ve meste, to bude vice spise regionalka, ktera z me nepochopitelnych duvodu musi veskera projit centrem mesta a chybi nam uplne tangenty prave pro regionalni dopravu,… Číst vice »

Emanuel Šíp

Ona je to trochu hra s pojmy. Všechny ty vlaky s výjimkou plzeňského směru (chybějící trasa VRT přinejmenším Beroun – Plzeň) budou mít kvalitu VRT, i když nahradí EC nebo IC a budou někam přejíždět (dovedu si představit třeba Karlovy Vary nebo Zlín). A to až pokud se tam vejdou (i s nějakými trasami pro zpožděné spoje) a bude možné je přes letiště a hl.n. protáhnout opačným směrem. Podzemní stanice jsou obrovsky nákladné, takže úvraťové vlaky musí být naprostou výjimkou. Na letišti jen letištní expres na hl.n., a tam by ho mohly doplňovat kratší vlaky směr Olomouc nebo Wroclaw. Jinak… Číst vice »

Martin

Ano, take me napadlo spojeni od Vystaviste pres volne pozemky na zel. most v Holesovicich, ted uz me prave napada jedine odbocka z Dejvicke stanice podzemi do Stromovky a do Holesovickeho nadrazi, on by to problem nebyl, trat by sla asi pravdepodobne pres psi louku, nebo tesne pod povrchem… Prujezdne vlaky pocitam v hlavnich smerech nadnarodnich a narodnich spoju, tedy Berlin-Praha-Viden/Budapest, Norimberk/Mnichov-Praha-HK/Pardubice-Vratislav-Varsava… treti narodni zalezitost je hodne opomijena, C.Budejovice-Praha-Liberec, ta by ale pres letiste vest nemohla,… Ostatni mi prijde uz jako odbocky z planovanych trati… I kdyz osobne povazuji i dulezite koridory Plzen-Budejovice, Krusnohorska Cheb-Usti, ktere se Prahy netykaji… Dulezite… Číst vice »

Emanuel Šíp

Z Dejvické by to napojení ještě šlo, pokud by se vyřešilo křížení s metrem A a tunelem Blanka a nemuselo se kvůli tomu na povrchu bourat. Stejně jako v případě spojky z Výstaviště to bude velmi komplikované. ČB – Liberec skutečně musí po povrchu. Na Liberec by byla optimální nová trať, ne objížďky přes Lysou n. L., ale problém je v penězích. RS 5 na Vratislav půjde spíš přes Hradec Králové. Pozdější rychlá trať na letiště je v podstatě vyloučena. Jak už jsem uvedl v jiném mém příspěvku, celá síť Rychlých spojení bude stát 600 – 800 mld. Kč a… Číst vice »

Martin

1. krizeni s metrem A je vyreseno uz jeho hloubkou, Dejvicka trat nebude tak hluboko a krizeni s Blankou je uz mimo, na stoupani k miste tunelu ve Stromovce je dostatek prostoru… Komplikovane to bude z hlediska vystavby, ale po jejim skonceni uz problem nebude… 2. Liberec bych ja osobne videl jinak, tedy novou rychlou trati z Prahy do Ml.Boleslavi, rychlou myslim do 200-250km/h, za Blkou napojeni a zdvoukolejneni stavajici trate do Turnova a odbockou v trase Prisovice – Doubi (spise koridor 160-200km/h, mozna prelozka od Doubi po Hodkovice, a tunel Hodkovice-Liberec na 160km/h… lokalni propady rychlosti nejsou prekazkou, ani… Číst vice »

Emanuel Šíp

Ad 1. Asi by ta odbočka u stanice Dejvická šla, horší to je s průběhem pod Bubenčem a Stromovkou, protože na jedné straně by bylo třeba jít tak hluboko, aby nebyly narušeny domy na povrchu, a zároveň tak mělce, aby se ta spojka mohla na holešovickou trať vůbec napojit. Ale v dané situaci by zřejmě jiné řešení nebylo k dispozici. Ad 2. Novou rychlou trať na Liberec vidím také s přechodem přes Labe někde u Všetat a pak přímo k Mladé Boleslavi. Ale pokud nezvítězí Rychlé spojení 5 na Vratislav tudy místo Hradce Kr., přijde to na řadu někdy za… Číst vice »

ene bene

Hlavním cílem tohoto textu je poukázat na „výhodnost“ ohnout trať do Drážďan přes letiště. Je tu řada správných argumentů a závěrů, jako že „nové spojení 2“ je pitomost, nebo že jsou ve vzdálenějším horizontu nutné VR tratě v podzemí pod Prahou atd. atd. S velkou částí textu a argumentů beze zbytku souhlasím, jen mi z toho nevyplývá, že by přes letiště měla vést zrovna VR trať do Drážďan – tedy to, kvůli čemu to celé autor sepsal.

XXXD

Je tu řada správných argumentů a závěrů, jako že „nové spojení 2“ je pitomost, nebo že jsou ve vzdálenějším horizontu nutné VR tratě v podzemí pod Prahou …
V této větě jsem si nevšiml jediného argumentu, jsou zde pouze samé subjektivní dojmy, které nejsou ničím podložené. Jinak mě docela pobavila část o tom, jak bude centrální stanice NS2 nákladná. To samozřejmě při výstavbě nové centrální stanice pro VRT by byly náklady mnohem menší, protože koleje a nástupiště by byly delší a bylo by jich potřeba víc.

Letišťák

Poté co jsem si studii pročetl musím souhlasit s vaším názorem. Jen bych doplnil, že: i) cílem studie mělo být zajištění průjezdu VRT Prahou se zastávkou v centru, což je jasná první volba pro umístění zastávky v Praze, ovšem pokud by měly být v Praze dvě zastávky, tak další vhodné místo je právě letiště, mezi cestujícími letiště x VRT je velká synergie a cestujícím ve velké části republiky by toto velmi zjednodušilo, zrychlilo a zpříjemnilo cestování. ii) tento směr dává potenciál například na napojení ve směru Beroun, Plzeň – třeba by se nemusel dělat tunel do Berouna? iii) v budoucnu… Číst vice »

pamětník

Studie na řešení ŽUP i VRT zpracovávané někdy na konci 80. let minulého století (SPŽUP + SUDOP) uvažovaly i s možnou podzemní trasou VRT přes letiště, ale rozhodně ne s trasou do Drážďan, ale do Plzně (odpojující se od drážďanské trasy někde v oblasti Roztok u Prahy) – to by samozřejmě dávalo mnohem větší smysl a bylo by to asi i levnější než nesmyslný tunel neprozkoumaným Barrandienem, protože za letištěm už by se asi dala najít povrchová trasa VRT – ale cestu z centra Prahy na Plzeňsko a trs by to o několik (asi o víc než 10) minut prodloužilo.… Číst vice »

Martin

Dobry den, smerem na Plzen se pocita take s nakladni dopravou na Nemecko, to nevyresi trat z Plzne na letiste…
Ale souhlasim, ze by se dal uzavrit okruh od Roztok/Suchdola pres letiste a napojit jej na Barrandovsky tunel nebo na dnes regionalni trat na Plzen a novou trati do Prahy mimo semering…

Martin

i) Naprosto souhlas ii) nesouhlasim, barrandovsky tunel je dulezity i pro nakladni dopravu i rychle spojeni regionalnimi vlaky, trat v udoli je defacto jen pro metro S a kapacitne to bude akorat… Dulezita je druha nakladni trat do Nemecka… iii) castecne souhlas, v Praze se vse snazi dostat do centra na jediny prestupni uzel roztazeni od Florence az po Vaclavak, coz mi neprijde nijak prakticke, naopak spise odstrasujici, natoz i NS2 v planovane podobe, pro S-linky by to chtelo vice smeru i tangent, aby vse nemuselo pres centrum… U VRT a dalkove dopravy je pak otazkou, zda ji umistit do… Číst vice »

Emanuel Šíp

Žádný vzdálený horizont, uvědomte si, že celá síť Rychlých spojení bude stát 600 – 800 mld. Kč a po dvacet let zbudou peníze z velké části jen na standardní údržbu zbylých tratí, a možná ještě elektrizaci něčeho a ERTMS. Takže když se to nepostaví teď, už to nebude, respektive za života všech dnešních Čechů ne. Proto je třeba myslet na fungující a perspektivní řešení.

TomikV

Tak já nevím, možná tomu úplně nerozumím, ale nějak mi uniká smysl rychlovlaků na letiště. Nemohu si pomoci, ale nestálo by za úvahu, spíše tam protáhnout metro ?? Nevím, možná to je zastaralejší názor, metro již možná není in, ale nežli stavět nesmysl …..

Martin

Metro A je v centru vc. stanice Muzeum jednim z nejvytizenejsich useku, … navic neprilis komfortni, zvlaste kdyz se smichaji cestujici MHD po meste s cestujicimi na letiste… napojeni letiste na dalkovou dopravu at uz primo nebo neprimo s nadrazim dalkove dopravy je nutne, i vzhledem k rostouci poptavce a VRT jeste cestovani zatraktivni…
Idealni je tedy spojit primo nadrazi a letiste tedy vlakem, ale otazkou je, zda primo VRT, nebo neprimo letistnim expresem a kudy…

Původní Pražák

Očekával jsem odpověď na základní otázku, k čemu by to bylo tak zásadně dobré, že má vůbec smysl se tím zabývat. Tak snad příště… Jestli má někdo představu, že z Ruzyně by se díky tomu stalo hlavní letiště pro Sasko, tak potřebuje akorát opatrně vysadit halucinogeny. Ústí, Most a další severočeská města s obrovským ekonomickým a populačním potenciálem to při vší úctě nevytrhnou, a jak by to pomohlo komukoliv jinému v rámci republiky, si nějak neumím představit. Leda že si někdo plete Ruzyni a Kbely, pak by to smysl dávalo.

Martin

Myslim, ze odpoved na zakladni otazku…. je 42.

mgr.pavel

Když Šípovu polemiku shrnu, tak:

– většinu textu věnuje útočení na SŽDC (možná pravdivému, ale irelevantní k tématu)
– kritizuje tunely Nového Spojení II pro X linek, ale sám navrhuje obrdlouhý tunel jen pro VRT – trochu schíza
– nemáme hledět že jeho nápad je šíleně drahý, protože „evropské trendy“ (huh?)
– cena VRT do Brna je podhodnocená (argumenty se radši nenamáhá podat, protože asi žádné nemá)

Celkový dojem: bídný, nedůvěryhodný.

XXXD

Můžu jenom souhlasit.

Emanuel Šíp

Argumenty můžete posbírat v této diskusi i k původnímu článku, diskusi jsem nezanedbal, je jich tam dost. Šlo mi hlavně o to, aby se zabránilo předpokládanému vyřazení nebo zkreslení návrhu HK ČR v rámci připravované studie proveditelnosti pražského uzlu. No, a byl jsem ujištěn, že se tak nestane, tak fajn. Když si představím tu strašlivě komplikovanou trasu VRT Praha – Brno, tak se číslu 150 mld. Kč musím ze srdce smát. A asi se nedá věřit, že zhruba 20 km dlouhý tunel včetně dvou podzemních stanic může stát tolik jako zhruba 200 km dlouhá trasa samý tunel a viadukt. No… Číst vice »

Martin

Me malinko zarazi proc je navrzena trat na Brno severni trasou pres Poricany? Kdyz ji slo ohnout primo na Z.Mesto mimo poricanskou trat…
A zda skutecne do nakladu na severni trasu je take pocitana nova trasa na Benesov, ktera byla v pripade severni trasy doporucovana…
Nelibi se mi odriznuti Liberce a ted i Budejovic od dalkovych vlaku…

Emanuel Šíp

Pokud je mi známo, hlavním důvodem preference severní trasy je vyhnout se nádrži Želivka, kde SŽDC vidí velký problém s ekology. Dále má tzv. pilotní projekt VRT Praha-Běchovice – Poříčany ulehčit dnešní velmi vytížené trati. Ale i tak by jižní trasa byla sice o něco kratší, ale komplikovaná a nákladná by byla obdobně. Protože jižní trasa Praha – Brno asi nebude, mají Benešov i Budějovice smůlu. Jako v případě nějaké pozdější rychlé spojky na letiště i v tomto případě budou nejdříve řešena Rychlá spojení, takže velmi potřebné nové tratě kvality VRT Praha – Benešov a Praha – Liberec přijdou na… Číst vice »

Martin

No ja jen premyslim, zda tolik vytizeny smer Praha-Brno pujde na stejne VRT jako Praha-HK/Pardubice, vcetne jine dalkove dopravy…
O Zelivce vim, ale neverim, ze to neni resitelne…
S trati na Budejovice, souhlas,… ale i pro vnitrostatni dopravu je dulezita… spoji Taborsko, Veseli, Budejovice s Prahou… hlavne rychleji nez po dalnici, takhle ten cast nebude nic moc…

Stanley

Odborník pán Šíp se předvedl už jako ředitel ČD…sic takových odborníku tady bylo více..podle řčení „o mrtvých jen dobře“ bohužel už tady byl odborník na dopravu pan Stráský z kterého se posléze stal fundovaný 🙁 ministr zdravotnictví…

Miro

Myslím že VRT by zpozdila trať na letiště o dalších 20 let, takže místo roku 2034 (můj odhad) by se letiště dočkalo kolejí v roce 2054.
Nevymýšlet sci-fi, tři vlaky za hodinu a nové soupravy (klidně dieselové) je to co potřebujeme, čím dřív tím líp.
VRT na letiště by byla super, ale jsme v Čechách a normální trať je úkol pro dvě generace, tož to nekomplikujme ještě víc.

Richard P.

Otazka do placu, nemohla by zastavovat VRT do Drazdan u letiste Vodochody?

Radek Janata

Mohla. Ale tam je hlavní problém zprovoznit to letiště. Místní jsou silně proti, zatímco na západě tyhle malá letiště naopak místní správa podporuje.

Tomáš

Je to smutné. Samý ekoterorismus NIMBY. Když jsem v Praze, přespávám přímo pod koridorem a letadla mi nevadí. Jen si hlídám A380, to jdu k oknu koukat. Penta se snaží blokovat rozvoj Ruzyně, aby Vodochody zvedly cenu, a prodat číňanům, takže strategické riziko s tím nějak moc v rámci státní koncepce počítat.

Původní Pražák

Ale tak pár hezkých příkladů, kdy místní správa tahle malá letiště podporuje, máme i u nás několik: České Budějovice, Pardubice, Brno, Ostrava, hit za hitem.

jozka

Mistni si jeste pamatuji jak to vypadalo, kdyz letiste fungovalo, navic od te doby osidleni (uz tak huste jeste vic zhoustlo. Jsou vubec nekde takhle blizko dve relativne velka letiste?

Jirka

Třeba New York – La Guardia a JFK jsou od sebe as 15 km.

Emanuel Šíp

Ano, pokud by se prosadily dnešní představy SŽDC, bylo by to rozumné. Ale jak píše Radek Janata níže, neptejte se na to, co by tomu řekli místní. Už VRT tam protáhnout jako určitý další hlukový zdroj bude problém.

Glo

Nebylo by levnější zbourat pulku Dejvic atd a vést to

normálně na povrchu nejkratší vzdálenosti na ruzyni?

Poudy

Ne

Kylchap

Vasila Bilaka nepouštět na saka, Emanuela Šípa na dopravu. Však již ukázal co umí!

pamětník

To je naprosto trefné!

Richmond

to je zas rádoby odborník :((

Tomáš

Mě už zarazilo, když se začala prosazovat severní varianta VRT tunely pod Vítkovem. Dříve byla jižní v Vinohradskými tunely, kde se na jihu volný prostor pro další portál i se starými dovedenými kolejemi, které měly pokračovat do podzemí pod hl.n. a dále na server na Nergeliho viadukt. O tomto se už ani nemluví. Ještě lépe by bylo, kdyby se nově navržené tunely z Prahy 6 nesměrovaly do Stromovky, ale přímou čarou směr hlavní nádraží. Při délce současného navrženého tunelu byl už tolik nezbývalo ho protáhnout až na hl.n. Vrtací stroj už tam bude, podzemní stanice pod hl.n. dříve nebo později… Číst vice »

Tomáš Gottschalk

Letiště pro Brňáky je v Tuřanech, nebo ve Schwechatu. Nikdo příčetný z Brna a okolí se nebude tlouct na cajzlovsko-havlovské letiště.

Nekdo

a pritom prave tahle VRT pres nej by to elegantne vyresila. bez jedineho prestupu v Brna, Svitav, Trebove, Pardubic, Jihlavy, etc. na letiste? ano, to je presne to, co by melo slusne letiste nabizet. a jestli to bude VIE nebo DRS drive nez Viklef Hejvl, nebo naopak, tak to celkem jednoznacne zmeni pravidla hry…

jozka

Takze zkvalitnime pro 100 cestujicich (20/50/200..) v kazde souprave cestu na LKPR. Fajn. Jak nadseni z te zajizdky budou ti, co je letiste nezajima? Pulhodiny prodrbana z jejich pohledu zbytecne. Co je bude motivovat k pouziti VRT, kdyz za vyssi cenu nedostanou kratsi dojezdovy cas?

Nekdo

jenom pulhodina? a neni to malo, soudruhu odborniku?

jozka

Mate lepsi cislo? Sem s nim!

Emanuel Šíp

Máte-li české zkušenosti, musíte rozlišovat jízdní řád „pro krásné počasí“ a denní realitu. Formální zpoždění napojením letiště je zhruba 5 minut (ta podzemní trať by snesla 200 km/h), zato na povrchové trase je kamenů úrazů dost: rozplet na Balabence, tunely Nového spojení I, zhlaví hlavního nádraží, samotné hlavní nádraží, Vinohradské tunely, a ještě možná cosi u Hostivaře. To by v tom byl čert, aby se na té smyčce něco nesemlelo :-).

jozka

200km/h? Predpokladam, ze na tu rychlost dosahne na konci nastupiste a zabrzdi z ni na zacatku nastupiste na letisti. Nebo na letisti brzdit nebudou a s pokrikem stevardky „nestavime, mame zpozdeni“ budou cestujici vyskakovat saltem na peron? Zda se, ze jste skutecny odbornik…

Emanuel Šíp

Máte pravdu v tom, že do kopce (hl.n. – letiště) bude ta rychlost o něco nižší, což se může projevit prodloužením jízdní doby o 1 – 2 minuty. Ale asi nechápete dynamiku běžných vysokorychlostních souprav, které dosahují rychlosti 200 km/h už zhruba po 2 km jízdy. Takže podstatnou část trasy ten vlak touhle rychlostí, nebo do kopce o něco nižší, pojede.

😀

jozka

Jasne, po 2 km. Z kolika? Z 12? Plus brzdeni, plus oblouky, vyhybky… mam pro vas radu, kupte si v IKEA takovy ty dreveny kolejnice a vlacky… pojede to jako Sip.

Martin

na 200km/h to je pomerne hracka,… dnesni vlaky v pohode, i z 0-300 se da dostat u modernich souprav za 3min a ani to jako cestujici nepocitite,…
2/3 delky trasy plnou rychlosti je malo?

Tomáš

Také jsem v okolí Brna pár let bydlel a pondělní ranní letadlo do Prahy bylo plné zcela příčetných lidí, než do ČSA zrušilo. Pak jsem jednou zkusil Swechat. Oproti Praze je to ošklivé šedivé letiště s mizerným salonkem. Praha má nejkrášnější letiště (terminál 2), jaké jsem kdy viděl, a to jsem jich viděl už hodně. Jeto díky barvám a téměř úplné absenci šedé. Vždy prozáří návrat z cest, teď jsem například několikrát týden na šedivém Schipholu. Po zavření letu BRQ – PRG jsem se odstěhoval do Prahy, kde jsem na pondělních ranních letech nadále potkával řadu příčetných lidí z okolí… Číst vice »

Nekdo

pekne to pisete, dekuji za nazor. u nas v praci (cca 300 lidi, nejmene polovina nejmene jednou rocne nekam sluzebne leti) prakticky vsichni konvergovali na odlety z Vidne. je to holt bliz…

Martin

V Praze zase hodne lidi vyuziva letiste v Praze, i jako mezinarodni firma k nam cestuji z USA nebo Svycarska na sluzebky na letiste v Praze… mozna, ze s VRT se to zmeni, ale nemyslim…
V Brne maji zase bliz do Vidne a v Ostrave do Katovic…
Prazske ma vyhodu, ze v Cechach je tak nejak nejbliz pro vetsinu lidi, pokud nebydli v pohranici blizko jinych letist…

hank

Nejen pro Brňáky… Každý příčetný Olomoučák nebo Zlíňák letí taky z Vídně, dokonce i Ostraváci…

Vít Jůza

Obávám se, že přímý tunel od Ruzyně by na hlavní nádraží dorazil příliš hluboko a v blbém směru, osobně myslím, že by mohlo lépe vycházet na Masaryčce 2 koleje zamířit do tunelu přímo směr Ruzyně.

AAA

odpor k letecké dopravě jako takové.

No, pokud nám greténi zrealizují byť jen část svých představ tak dopravu na letiště vskutku nebudeme muset řešit

AAA

Co se na tom mínusářům nelíbí?

https://kremlik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=728765

Jan Sova

ať žije flygskam, a to je můj životní kamarád kapitán letadla…. Létání by skutečně mělo být pouze pro bohaté….

Jiří Šrámek

OT. Slušný rychlý vlak do Liberce. Když se nechce, tak se nechce.

Petr-666

nechce, protože autobus i dálnice již byly vynalezeny – tím se pro spojení aglomerace velikosti Liberce+okolí s milionovým velkoměstem stala železnice stejným ekonomickým nesmyslem jako malé průplavy vynálezem železnice.

Vít Jůza

Ta dálnice se tam vůbec neměla stavě (podobně jako jiné), protože již byla vynalezena železnice!

sladlu

no do podzemí by trať ani nemusela
rychlovlak by mohl z Ruzyně do centra po stejné trati jako lokálka… přes Veleslavín a Bubny. Popř. vybudovat propojku mezi Praha-Bubny a Holešovicemi a pokračovat na Vítkov.
A nemusel by to být Expres TGV Praha-Drážďany-Berlin. Jednou do hodiny by mohlo jezdit něco pomalejšího jako SC Pendelino 230km/h do Ústí či Mostu

sladlu

Není nic ztraceno. Pokud se postaví Nové spojení II a lokálka z letiště bude jezdit tunely pod Hlavák… PRej VRT nádraží pod Operou bude drahé. Ale pro lokálky bude také moc drahé. Vidím to na 6 nástupních hran a výtahy prej z hloubky až 80m …. Spojení na sever ČR by mohlo pokračovat z Ruzyně do Kralup tratí „jen“ okolo 250km/h a tam někde se připojit na VRT do Drážďan. A místo snu VRT z Plzně na Ruzyni už se rýsuje sekundární trať – lokálka. Ze Smíchova přes Hlubočepy na Zličín a dále na Hostivice. Nebo by mohla jezdit lokálka… Číst vice »

simeon

VRT spojení mají nahradit leteckou dopravu, tak proč je tahat na letiště

ketchup1970

Protože se nahrazují pouze letecká spojení cca do 1000 km. První evropská VRT byla Paříž Lyon a tuto relaci stáhla pasažery z letadel. Tedy myšlenka je: přiletím z LAX , NY etc do Prahy a pak pojedu vlakem. Nebo naopak přiletím do Vídně, pak přejedu do Prahy , kde mám jednání a pak z Berlína poletím do někam. Proč je TGV u Paris-CDG taky nevíte?

Jan Sůra

Zkuste porovnat nejprve počty cestujících na CDG a v PRG.

Jan

Víme, protože neexistuje železniční propojení centrem Paříže mezi G.Nordem a G.Lyonem. Tak byl vybudován obchvat Paříže přes letiště CDG. Mimochodem po povrchu.