Doba vodíková začala. V Dolním Sasku už jezdí vlaky s palivovými články v pravidelném provozu
Alstom má zatím pro vodíkové vlaky čtyři zákazníky.
Železniční trať mezi městy Cuxhaven, Bremerhaven, Bremervörde a Buxtehude je první, kde cestující začali jezdit v pravidelném provozu vlaky poháněnými vodíkem.
Dolním Saskem vlastněná společnost Landesnahverkehrsgesellschaft Niedersachsen (LNVG) tento týden zahájila provoz nového konceptu jednotek Alstom Coradia iLint, které na trati nahradily dieselové soupravy. Předcházely mu čtyři roky zkušebního provozu. Trať vede mezi řekami Labe a Vezera. Na projektu se podílí dopravce evb, vodík poskytuje společnost Linde. Zatím jezdí pět jednotek, postupně do konce roku nasadí všech čtrnáct.
Vodíková mobilita přináší zcela bezemisní dopravu. Alstom je v této oblasti průkopníkem, vodíkové jednotky se snaží prosadit i v Česku. Využití mají hlavně na tratích, kde se nepočítá s elektrizací. Alstom má aktuálně čtyři kontrakty na tyto jednotky: v Německu dodá 27 jednotek pro provoz v okolí Frankfurtu, šest jednotek má objednána Lombardie v Itálii, dvanáct jednotek dodá do Francie.
Vyvinuto a vyrobeno v Dolním Sasku
Dolnosaský premiér Stephan Weil prohlásil, že je to historický milník a že spolková země chce být v rozvoji bezemisní dopravy inspirací a vzorem nejen pro celé Německo, ale pro celý svět. Jednotky byly vyvinuty a vyrobeny v Dolním Sasku, konkrétně v Salzgitteru. Maximální rychlost vlaku činí 140 kilometrů v hodině, na zmíněné trati se ale povolená rychlost pohybuje od 80 do 120 kilometrů v hodině.
„Abychom mohli s provozem plynule začít, používáme teď na začátku takzvaný šedivý vodík. Máme ale velké štěstí, protože ve (městě) Stade máme velké chemické podniky, pro které je vodík odpadní produkt,“ řekl šéf dopravního podniku evb Christoph Grimm.
V budoucnu je ale plánována výroba zcela čistého, tedy zeleného vodíku. Ten vzniká elektrolýzou vody, kdy se rozdělí molekula vodíku od molekuly kyslíku za využití elektřiny získané z obnovitelných zdrojů.
Projekt má objem přes 93 milionů eur (2,3 miliardy Kč), z nichž 85 milionů eur (2,1 miliardy Kč) převzalo dolnosaské ministerstvo dopravy, spolková vláda pak poskytla 8,4 milionu eur (207 milionů Kč).