Diesel je mrtvý. Řešením pro železnici je vodík nebo baterie, ale ne vždy, říká šéf Alstomu
Stánek výrobce železničních vozidel Alstom na veletrhu UITP v Barceloně. Foto: Jan Nevyhoštěný, Zdopravy.cz
V katalánské Barceloně se minulý týden konal světový veletrh veřejné dopravy UITP. Na stáncích převažovala zelená témata.
Někdo by jim měl zavolat a říct, jim, že to řešení existuje už 10ky let a říká se mu trolejové vedení. Vlak nemusi sebou tahat žádné nádrže s výbušným plynem, nebo vagón těžkých hořlavých baterii, stačí jen elektrická výzbroj a nahoře pantograf.
Pri nehode pak nehrozí masivní až neuhasitelné vzplanutí baterii, nebo exploze plynu.
Trolej a hotovo. Kde (zatím) ne, tam kousek troleje a holt baterky. Ale klidně taky postupně dožívá ten diesel. Hlavně nezacit vytvářet úplně “novou trakci” a pro ni extra infrastrukturu.
Suma sumárum, vodík jako náhrada fosilních paliv je slepá ulička.
To bylo prakticky všechno v dosavadním technickém vývoji lidstva.
Ano, spravne, nejvetsi rozvoj prumyslu, techniky a zemedelstvi v dejinach je navazan na masove pouzivani fosilnich paliv, za ktera lidstvo doposud nema adekvatni nahradu, co se tyka kompromisu mezi energetickou hustotou a bezpecnosti. A nakolik „zdroje jsou“ (ze skolnich skamen si pamatuji, ze ropa mela dojit nekdy pred 10 lety, a ze kolem roku 2020 bude cele Nizozemsko zalite morem… inu, takovy byl dobovy Vedecky Konsenzus), jaky ma smysl se od techto zdroju na silu a bez adekvatni nahrady odstrihavat drive, nez v jinych castech sveta? Zakazy, danemi a povolenkami se clovek vedeckotechnickeho pokroku jeste nikdy, opakuji nikdy, nedobral. Prechod… Číst vice »
Bohužel to tak zatím vypadá.
Článek hned pod tím: Slovinské železnice kupují dvacet dieselových jednotek od Stadleru
:-O
Však jsem to tam dávno napsal: je rozdíl mezi tím, co se nyní nakupuje pro okamžitý provoz, tím spíš s možností budoucí přestavby na jiný pohon, a tím, co dnes výrobci vyvíjí a budou dodávat za 5 či 10 let.
I automobilky dnes z velké části vyvíjí něco jiného, než co aktuálně prodávají.
Totální nesmysly.. zlata nafta. A zbytek tratí elektrifikace.
Prečítajte si skúsenosti Stadlera s vodíkovým vlakom v poslednom ŽM. Neboli ním nadšení, jeho logistika je dosť náročná. Udržovať nádrže na 200-450 bar vodíka, palivové články, meniče, batérie, reguláciu nie je jednoduché. Ak spočítame prínos presunutia 10 ľudí z SUV do jedného vlaku či autobusu trebárs aj s Euro 6, tak aký je prínos? O koľko klesne spotreba aj emisie? Len ich dostať z áut je zložité, pohodlie nadovšetko.
10 SUV už bude mít celkově vyšší hmotnost než malý autobus či lehký motorák, a je celkem jedno, zda bude obojí na naftu či elektřinu (ať už honěnou přes baterie nebo vodík). Nejsem si jist, zda zrovna u malých motoráků je tak naléhavé se zbavit ropy, jestliže místo nich pojede větší množství aut též na ropu. Zvláště to může vyniknout při plynulé jízdě po kolejích versus po asfaltu.
A k té plynulé jízdě motoráku by se hodilo, aby nemusel každých 200m zpomalovat na 10km/h na přejezdu.
Tak ono je hlavně naléhavé, aby ta auta nejela na ropu. Emise z dieslové osobní drážní dopravy skutečně nejsou ten největší problém. Ale pokud ta nafta z ostatních oblastí zmizí, tak přeci nemá smysl ji ve vlacích držet, to by pak i jako okrajová technologie vyšlo velmi draho. Přitom musíte uvážit, že cyklus vývoje a provozu je speciálně u drážních vozidel velmi dlouhý – to, co se teď vyvíjí, bude jezdit ještě za 50 let. A zásadní problém vodíkového pohonu je dnes plnicí infrastruktura, přitom vlaky se většinou sjíždějí do nějakého uzlu nebo depa, kde jich jednou stanicí lze obsloužit… Číst vice »
Zásadní problém vodíkového pohonu dnes jsou náklady, jak na palivo, tak na vozidla. Obé řádově na trojnásobku vůči konvenčním řešením. To se samozřejmě může měnit, zejména v závislosti na regulacích – emisní povolenky. Pak bude záležet na tom, co ještě ekonomicky uneseme a kdy/kdy se ten dnes v Evropě běžící proces zastaví, protože už to finančně neutáhneme.
K tomu mizení nafty: z některých oblastí nezmizí ještě dlouho (zemdědelské a stavební stroje, vozidla IZS, nákladní doprava na železnici), z některých troufnu si říct nikdy – armáda.
Ano ty náklady jsou nyní vysoké, ale to je tak u každé nové technologie, která ještě nepožívá úspory z rozsahu. Podívejte se, kolik ještě před 15 lety stály fotovoltaické články, tehdy se vše stavělo jen díky obrovským dotacím – a dnes si je na střechu dává každý, kdo může, prostě protože se to finančně vyplatí. Konvenčních řešení jsme se z pohodlí a kvůli nákladům drželi už příliš dlouho a zanedbávali vývoj alternativ – bohužel jsme se tím dostali do situace, kdy se těch konvenčních řešení musíme co nejrychleji zbavit, abychom ještě vůbec měli šanci, že si planetu nespálíme úplně na… Číst vice »
Úspora z rozsahu se dosahuje u výrobků, po terých je vysoká poptávka a zároveň neobsahují žádnou exkluzivní surovinu. Když budu vyrábět mosazné prstýnky se sklíčkem, tak v zásadě vyrobím tolik, kolik si trh bude žádat a cena se dostane někam nízko, do rovnováhy nabídka-poptávka-minimální zisk výrobce. Pokud budu vyrábět zlaté prsteny s diamantem, poptávka taky bude značná, ale množství diamantů přicházejících ročně na trh je omezné – množstvím dolů a jejich produkcí. Cena bude dost vysoká, kdo bude mít přístup k diamantům, velmi slušně vydělá. Fotovoltaické panely jsou takové mosazné prstýnky: křemík, hliník, měď, ocel, plast – no problem. Ovšem… Číst vice »
Sice s Vámi víceméně souhlasím, ale teď mi řekněte, co z toho neplatí pro spalovací motory na ropná paliva nebo i e-paliva? Platina je potřebná i do katalyzátorů pro benzínové motory a těch byly vyrobeny stovky milionů kusů. Že by jí bývalo bylo dost pro ně, ale není jí dost pro vodíkové články? Že ropa jednou dojde je bez diskuse, jen se postupně posouvá očekávaný termín, kdy by se tak mohlo stát. A pokud vodíkovou energetiku pokládáte za problematickou kvůli nízké účinnosti, tak pro e-paliva to platí čtyřnásob: vždyť ta ten vodík potřebují taky, a k tomu ještě další elektřinu,… Číst vice »
Jistě, teď je platina pro katalyzátory spalovacích procesů, v budoucnu bude pro palivové články. Ale – jde o to, že jak dnes, tak za 50 let, té platiny bude na trhu nějaké konečné množství – ročně to jsou řádově stovky tun, o které se „pere“ na trhu několik segmentů, což udržuje cenu na nějaké tržní úrovni a nelze předpokládat, že by zásadně klesla, protože v zemské kůře je platiny a spol nějaké konečné množství. To samozřejmě platí i pro ropu, Fe, Al, ale tam těch dodavatelů a zdrojů je výrazně více, takže to nemá takový dopad. E-paliva jsou samozřejmě bullshit,… Číst vice »
Teď s Vámi mohu opravdu jen naprosto souhlasit. Ale prostě že pro nějakou technologii nemáme dostatek suroviny „pro všechny“ neznamená, že bychom tu technologii měli zavrhnout jako celek. Protože to bychom nemohli rozvinout nikdy nic. Jinak, s tou platinou a úsporami z rozsahu je to stejné, jako s bateriemi do aut: o nich se říkalo, jak zlevní, až jich fabriky budou chrlit miliony kusů – a ony naopak zdražují. On totiž výrobní proces sám o sobě tou produkcí ve velkém měřítku sice zlevňuje – ale velmi zdražily potřebné materiály, což ty klesající výrobní náklady převýšilo. BEV taky nejsou konečné a… Číst vice »
A co se týče úspor z rozsahu, tak jestli se těch motorů vyrábí desítky nebo tisíce je samozřejmě nákladově na jeden velmi velký rozdíl i bez zohlednění cen surovin. A s benzinovým / naftovým autem čerpáte úspory z rozsahu i při provozu, totiž hustotou sítě čerpacích (a servisních) stanic. Kdyby od sebe byly vzdáleny 300km, moc byste toho nenajezdil, nebo by to minimálně bylo velmi neefektivní, kdybyste cesty musel plánovat podle toho, kde ty pumpy jsou. Totéž platí pro vodík: dokud nebude k dispozici dostatečně hustá síť plnicích stanic, bude jeho využití vázáno na izolované projekty, jako železnici v dosahu… Číst vice »
„Jako alkoholik, který má na výběr mezi tvrdou odvykačkou a márnicí.“
Bingo. Jako další četbu k tématu doporučuji esej Kurta Vonneguta Cold Turkey z roku 2004 (v originále lze stáhnout z internetu, vyšla i česky pod názvem Absťák v Literárních novinách v r. 2005 a v překladu poslední autorovy knihy – sbírky kratších textů nazvané Muž bez vlasti z roku 2006).
dnes je dotována pořizovací cena fotovoltaiky, bez toho se to pořád víceméně nevyplatí.
To se nám to hoduje, když nám to jiní zadotujou!
Jinak by si s vodíkem ani neškrtli. Ale ideologie je mocná čarodějka :/
Asi to tak, zrovna v ty lokomotivě, kde se úplně nemění otáčky je diesel zlatej … Pro posun se ale třeba nehodí. A pak diesel… Nový kousky z EURO 6 a močovinou z náklaďáků by nevadily, ale něco, cenu je 30 let a kouří to jak z reklamy na rakovinu?
Když se stavěli plničky na diesel tak se to dotovalo celé. Jo stat to platil.
Jo, to se to hoduje na fosilních palivech, když ty škody zaplatí jiní! Neurčité a vzdálené, zato masivní externí náklady jsou mocná čarodějka.
Podle čerstvé studie, aby ČR méně průmyslovým částem světa vykompenzovala všechny emise, které za posledních 200 let vyprodukovala, by příštích 30 let musela každoročně platit cca. částku odpovídající celým příjmům státního rozpočtu.
Jasne. A potom si zase my muzeme za emise nechat platit od Ciny, Indie, Indonesie, Filipin a vubec celeho regionu JV Asie, kde zije vic nez pulka svetove populace a kde masivni industrializace prave ted dostava forsaz.
Takze nula od nuly pojde a vsechno bude slunickove. 🙂
No sluníčkové to už moc nebude, protože ovzduší je tak znečištěné, že se to nebezpečně začíná vymykat kontrole. Až budou vedra 50°, sucha, či povodně, tak pánbůh s námi.
A prosím žádné argumenty o sopkách. Podle jednoho článku jeden výbuch sopky vyprodukuje tolik emisí, co lidstvo za 2,5 dne.
Tak ony sopky atmosféru znečišťují úplně jinak než současné lidské emise. CO2 a podobných ty sopky asi moc nevychrlí, jenže vychrlí obrovské množství prachu, který v atmosféře působí úplně jinak. U současných lidských emisí je to naopak. A la sopka to ve městech bylo v minulosti při smogových situacích, kdy nikoho ještě netrápily emise skleníkových plynů, které nejsou vidět ani cítit a působí velmi pomalu.
S prvním odstavcem ale samozřejmě souhlas.
Pletete znecisteni, tj. prach, SOx, NOx a dalsi, s neskodnym krmivem pro kyticky, to je pak tezky… Pritom ty skutecne skodlive veci jiz byly zasadnim zpusobem zredukovany v devadesatych a nultych letech, velmi draha ekologizace provozu (filtry, odsireni, …). Nemam vsak dostatek informaci o tom, zda a nakolik si s temito problemy lamou hlavy jinde. Dobra zprava vsak je, ze i pokud by si JV Asie s emisemi SOx a NOx hlavu prilis nelamala (ackoliv ty technologie jiz davno existuji), pak by se stejne pod vlivem smogu k jejich reseni museli dostat. Koneckncu, smog a tlak na ekologii prispel i… Číst vice »
Až těch kytiček vysázíte tolik, aby zbaštily i jen to krmivo, které pro ně vyprodukujete Vy sám, dejte vědět.
Jo, pokud bychom jednou do toho stavu dospěli, že by ta JV Asie musela platit nám, tak samozřejmě. Jenže pokud na to budeme čekat a přitom dělat „business as usual“, tak než se toho dočkáme, bude dávno celá planeta na popel. A jinak právě ta „masivní industrializace“ a odvolávání se na to, že co my bychom se měli snažit, když oni staví nové uhelné elektrárny, je jen čirý alibismus, který nemá nic do činění s fakty. Čína a Indie sice v absolutních číslech produkují ohromné množství emisí – jenže v každém z těchto států žije přes miliardu lidí, téměř dvojnásobek… Číst vice »
„Emise CO2, které by vyprodukovala průměrná středoevropská domácnost svojí spotřebou elektřiny, i kdyby se ta vyráběla čistě z uhlí, odpovídají cca. 20 tisícům km jednoho SUV nebo dvěma místům v letadle z Evropy do Thajska a zpět.“
Jenže volat po omezení individuální automobilové nebo zbytečné letecké dopravy je pro někoho komunismus.
A pro miliardy lidí na téhle planetě, kteří nic z toho nevyužívají, přímé ohrožení jejich existenčních podmínek. Koneckonců i pro ty, kteří to využívají a ještě by to rádi déle než 20 let využívali. Že se někomu něco nelíbí není argument, aby to společnost tolerovala či dokonce obhajovala. . Ukončím to tady za mě citátem nějakého vědce, který jsem si kdysi přečetl: „Před 30 lety jsme si mysleli, že největšími problémy planety jsou znečištění, oteplování a vymírání druhů, a že si s tím věda za pár desítek let poradí. Dnes víme, že jejímy největšími problémy jsou lhostejnost, chamtivost a sobectví.… Číst vice »
Ano.
Někdo to může považovat za omezování práv garantovaných listinou základních práv a svobod.
Kde je v Listině garantováno právo na individuální automobilovou nebo leteckou dopravu?
Souhlasím s tím, že problémem je masivní průmyslová výroba v Asii.
K tomu mám takovej hloupej dotaz: Komu ta výroba převážně slouží? Kam se ty asijské výrobky nejvíc exportují?
Slouzi vsem a casy, kdy byla velka cast exportu na Zapad, se zrejme pomalu meni a vyraznejsi pozici zastane spotreba primo v danem regionu. Dost tomu napomohlo zpretrhani dodavatelskych retezcu v poslednich letech. Prece jenom pulce lidi na Zemi ted jde a pujde zivotni uroven poradne nahoru, cimz se zvysi jejich spotreba. Nenazyval bych vsak rozvoj prumyslove vyroby v JV Asii neni za problem (neco jinyho je, ze Cinan si uz jede svuj vlastni vyzkum, vede registrace novych patentu a celkove nas huste prevalcuje). Spolu se zvysovanim zivotni urovne lze ocekavat, ze se jim prestane libit zit v bordelu, plasty… Číst vice »
„Slouzi vsem…“
Omyl, slouží především majitelům a akcionářům korporací, které sídlí převážně v USA a v západní Evropě.
Lidstvo by se bez většiny té výroby v pohodě obešlo. Že většina lidstva její produkty údajně potřebuje, za to může kombinace naší chamtivosti a nenažranosti zděděné po opičích předcích a marketingových metod korporací, které za použití manipulativních metod ty pseudopotřeby vytvářejí a zdůvodňují.
Víc, víc, víc… A sežrat všechno, co se v našem okolí sežrat dá, dřív, než to sežere někdo jiný.
„Lidstvo by se bez většiny té výroby v pohodě obešlo.“
Ano, ale snížilo by to životní úroveň. Čím větší je spotřeba, tím větší je výroba, tím více lidí má práci, tím více lidí může zbohatnout, a tím více mohou investovat do ochrany přírody, tím déle budou žít.
Záleží, z jakého úhlu pohledu se na to díváte.
„…tím více lidí může zbohatnout…“
Omyl. Prakticky i teoreticky bylo dokázáno, že „prokapávání“ bohatství směrem k nejchudším vrstvám nefunguje.
Například reálný příjem pracujících v USA závislých jenom na mzdě od 80. let, tj. od nástupu reaganomiky a přijetí konceptu „prokapávání“, stagnuje.
Tomu se říká excelentní racionalizace
Do Evropy, jelikož Evropa se zbavuje „nečistých“ technologií, ale produkty těchto technologií potřebuje. Typická je výroba železa, kde pro hromadně použitelnou redukci kyslíku z rudy potřebujete „spalovat“ uhlí(k), a rozumně jinak se to dělat prostě nedá.
No jistě. A proto je „zelenání“ Evropy jedno velké pokrytectví.
Navíc ty externality lze beztrestně vypouštět z ekonomických modelů, aniž by mainstreamové ekonomy někdo obviňoval z používání nevědeckých metod; naopak se na ty údajně vědecké modely odvolávají všichni politici (nebo aspoň ti, kteří chtějí být zvolení i příště).
Účel světí prostředky…
Žádná převratná technologie vytvořená ve 20. a 21. století by nevznikla bez státní podpory.
Zrovna nedávno jsem četl, že vodík je také skleníkový plyn. Nepůsobí přímo, ale zpomaluje v atmosféře rozklad metanu. Vodík bude přitom z nádrží a potrubí unikat trochu vždy, neb je řídký. Vliv při přechodu energetiky a dopravy na vodíkovou akumulaci by prý velmi významný,
Hlavněže metan při těžbě, přepravě a spotřebě neuniká.
Prý to má mít srovnatelný vliv. Ovšem metan je z toho menší zlo, protože se s ním zachází snáze, a nemusí se vyrábět.
To s tím menším zlem bude platit jenom do chvíle, než se metan začne ve velkém uvolňovat z permafrostu a než někdo dotáhne do konce ty šílené plány na jeho těžbu z mořského dna.
Diesel je mrtvý! Musíte ho nahradit vodáíkem nebo batreriemi a když se vám to nepodaří tak ničím!
Alstom je mrtvý.
Stejně jako celá tahle planeta.
Z opravdu dlouhodobého hlediska jsme mrtví všichni, i ti, kdo se ještě nenarodili.
Teď jde o to, za jakou hodnotu v této souvislosti považujeme planetu schopnou podporovat (nejen náš dočasný) život, včetně toho mimolidského.
Kocurek, jako ideolog je mrtvý. A elektromotor s 95% účinností, je rozdíl oproti dieselu s 40% účinností. Nehledě nato, že ta elektřina se stejně musí vyrobit aby se ten diesel vytěžil a zpracoval.
S tou účinností srovnáváte nesrovnatelné, ona totiž její výroba má účinnost stejnou nebo nižší než ten spalovací motor.
Ale účinnost 20% u OZE je pořád lepší než 40% u fosilu…
Pro sólo vůz by ideální vodíkový řešené nebyl vodík v podobě baterií a palivových článků, ale s použitím podíkových splovacích motorů . Už i Cummins má vodíkovej motor. A zbytek pohonnýho řetězce zůstává. Navíc ani ten vodík nemusí být zdaleka tak čistej jako pro palivový články.
Energetická účinnost pohonu s vodíkovým spalovacím motorem je ještě horší, než pohonu s palivovými články.
Výhoda méně čistého vodíku = tedy vodíku z fosilních zdrojů? To už je lepší spálit rovnou to palivo. Snad jen v případě uhlí jako zdroje by to mohlo mít nějaký význam. Ve spojení s CCS, když už tedy chceme dekarbonizaci.
Myslím, že měl na mysli čistý ve významu s příměsemi (Neboli původní význam tohoto slova). Aneb onen „šedý“ vodík, který je do palivových článků nevhodný, čištění drahé, ale ve spalováku by fungoval.
Ano, chápu. Ten šedý vodík je právě fosilního původu.
Apropo, zajimalo by mne, jak si kuci Zeleni vlastne predstavuji tu vyrobu zeleneho vodiku. To jako budeme mit chemickou vyrobu, ktera nepojede nonstop, ale bude se zapinat/vypinat podle toho, co zrovna vyleze z OZE? To bude asi svetovy unikat, jiste s ohromnou ucnnosti pri kazdym startu a konci. Nebo to budeme nekde ukladat, do baterek? Pokud ma byt mezistupnem baterka, kolikpak „nejvetsich bateriovych systemu v Evrope“ (kapacita 196 MWh; vizte https://www.bbc.com/news/uk-england-humber-63707463 ) potrebujeme pro zajisteni trvale vyroby stoprocentne Zeleneho vodiku behem zimni noci? Pro vyrobu jednoho kila vodiku je potreba 50-60 kWh elektriny, celosvetova poptavka po vodiku je podle IEA… Číst vice »
Ano, výroba elektrolýzou, ve větších či menších stanicicíh. Ty elektrolyzéry jsou poměrně pružné v čase. Samozřejmě z ekonomických důvodů je žádoucí, aby běžely co nejvíc, takže balancování systému zdroj OZE – elektrolzér v čase pomocí klasické baterie.
Já jsem takový vodíko-realista-skeptik, nemyslím si, že je to řešení všech energetických problémů lidstva, ale úplně tu technologii házet ze skály taky nemá smysl.
S posledním odstavcem kažodpádně souhlas. Není to konečné ani úplné řešení, stejně jako BEV nejsou konečným ani úplným řešením individuální mobility a našli bychom mnoho dalších příkladů.
Ale je to určitě užitečná technologie, která nám aktuálně v dekarbonizaci významně pomůže.
Bože to je blábol
To zkoušeli BMW ve své 740 před 25 lety. Z jejich směru bylo vyhodnoceno jako slepá ulička. Dělal jsem tehdy pro ne, ale už jsem 18 let od toho pryč. Už tehdy bylo řečeno, jít elektrickou cestou (palivové články), protože hmotnost motor, spojka, převodovka atd dělalo na té 740 cca 20-25% hmotnosti a úspory Diky hliníkovými bloku nebyly tak úžasné, jak se čekalo. Jj vývoj je jinde, ale v autech to jde jednoznačně palivová článkem pravé z důvodu, ze 30% hmotnosti běžného auta není třeba a nahradí to jeden či dva malé motorky. U vlaku očekávám podoby proces. Zde sice… Číst vice »
Mě by zajímalo, jak ekonomicky vychází postavit plnicí stanici na ty vodíkové vlaky, vs. elektrifikovat pár úseků tratí tak, aby se tam BEMU mohly dobíjet za jízdy.
Plnici stanice v Ostravě vyšla na 15mil (?), na Barrandově na 130 mil.
U BEMU se uvadí měnirna 80mil +1km = 10 mil. , někdo uvadí obecnějí 25 mil za km.
U těch plnícéch stanic na vodík je v první řadě potřeba si ujasnit, co si pod tím pojmem představujeme. To co mají v Ostravě i na Barrandově jsou „výdejní stojany na vodík“. Nádrž, kompresor, nezbytná bižuterie. Vodík se musí odněkud přivézt. Barrandov provozuje Orlen, mají nějaký svůj petrochemický vodík, u Svitlíka to bude podobné. Pokud se ale máme bavit o skutečné vodíkové energetice, akumulaci energie z OZE, tak se musíme bavit o skutečné stanici na výrobu a výdej vodíku: dělají se kontejnerizované – elektrická přípojka, měnič, elektrolyzér, kompresor, nádrže, výdej, nezbytná bižuterie. Tam budeme nákladově někde jinde a má smysl… Číst vice »
Však dotaz se bral na „vydejní stojan“.
Když se někdo dotaže za kolik by vyšla postavit benzinka. Tak taky do toho nebude počitát stavbu rafinerie v Kataru.
Však Lukáš se ptal na porovnání plnicí stanice a elektrifikace. V tom případě mi přijde relevantní uvažovat dvě varianty připojitelné na elektrickou síť: klasickou elektrickou trakci, nebo výrobnu vodíku. Vodíková benzinka s dovezeným petrovodíkem je nonsens.
Ale vodíková benzinka s dovezeným OZEvodíkem může být efektivnější řešení (centrální výroba vodíku pro víc výdejen může být o dost levnější), než výrobna u každé plničky.
To je samozřejmě taky možnost. Nějaká taková velkovýrobna se plánovala v Německu, zatím jsem nenašel, že by se to realizovalo.
Však jo. Já zatím zaznamenal uvahy, kdy počitaji přímo s benzinkou v místě výroby vodíku, protože tam přimo vedou koleje a do nejblížího žel. uzlu je kusek.
Tak jednak to není o tom „elektrifikovat pár úseků“, jak se píše v rozhovoru, trolej + baterie má smysl, když ten vlak většinu jede pod trolejemi a kousek mimo, jako třeba Český Těšín – Krnov anebo hypoteticky Pardubice – Dvůr Králové. Přitom musíte uvažovat i náklady energií: elektřinu do trolejí musíte vždy kupovat na spotovém trhu, tj. potenciálně velmi draho, nemůžete ji skladovat, kdežto zelený vodík se bude vyrábět pomocí levné elektřiny z OZE v časech, kdy jí bude přebytek. A tento rozdíl mezi nedostatkem a přebytky nepochybně poroste, zelený vodík pak bude hrát i významnou roli ve stabilizaci sítě.… Číst vice »
„elektřinu do trolejí musíte vždy kupovat na spotovém trhu“
Cože? Proč?
Protože kolik přesně jí v konkrétní čtvrthodině někdy ve vzdálené budoucnosti spotřebujete, si na železnici narozdíl třeba od průmyslu nedokážete naplánovat. Nebo pak pošlete polovině vlaků vzkaz „sorry teď musíte čtvrt hodiny stát, protože vás je na kolejích víc, než jsme počítali, a nemáme pro vás elektřinu“?
Nějaké malé množství, které spotřebujete vždy, asi na forward nakoupit můžete, ale většinu musíte na spotu – právě podle aktuální spotřeby.
Na elektřinu se uzavirají dlouhodobé smlouvy za kosnatní cenu, byvaji o tom zde na webu članky.
No vidíte, a já tady na webu zase četl, že dodavatelé elektřiny pro dráhu ji musí kupovat na spotu, právě protože spotřeba je velmi volatilní a oni nevědí, kolik ve které čtvrthodině to bude. A ta „konstantní cena“ pak je jen konstantní přirážka k tomu spotu.
Nesmysl. Distributoři drážní energie velmi dobře vědí, jakou mají v čase spotřebu a kupují pomocí dlouhodobých kontraktů.
Radči bych bral výměnu nádrží s vodíkem než kdekoliv stavět plnící stanice jen pro vlak.
Ono to nebude kdekoliv, ale v depu, odkud budou vyjíždět vlaky na okolní tratě. Jak píši výše, smysluplná plnička na vodík není jen výdejna, ale i výrobna. Kdyby se měly měnit nádrže, tak by se to taky dělalo v depu, s potřebnou manipulační technikou.
Ok ale stalo by to minimum oproti novová plnící stanice.
Tak do těch nádrží ten vodík taky někdo musí vyrobit a natlačit.
No nestalo. Protože by jste musel mít hromadu drobný nadrží, které by se měnily a k tomu manipulační technologii.
To ale není špatný nápad. Jen měnit tlakové lahve.
Je to špatný nápad. Výměna tlakových lahví by zabrala násobně víc času a hlavně práce, než tankování pomocí hadice.
3 násobek toho co usetris na hmotnosti spalovacího motoru a pohonného řetězce , dáš do několika metráků baterií