lot
Automobily Paliva

Benzina bude mít v Česku první veřejné stanice na plnění vodíku

Vizualizace plnícího stojanu na vodík na čerpací stanici Benzina v Praze na Barrandově. Foto: Unipetrol
Vizualizace plnícího stojanu na vodík na čerpací stanici Benzina v Praze na Barrandově. Foto: Unipetrol
První dvě plnící stanice vzniknout v Litvínově a v Praze, další se chystají.

Tuzemští řidiči budou mít příští rok možnost natankovat poprvé v Česku také vodík. Smlouvu o výstavbě tří plnících stanic na vodík podepsala společnost Unipetrol RPA s firmou Bonett. První dva stojany začne stavět letos na čerpacích stanicích Benzina v Litvínově a v Praze na Barrandově, další vzniknou příští rok v Brně, v Plzni a v Praze na výjezdu dálnice D10.

Dohodu oznámil Unipetrol v tiskové zprávě. Bonett vyhrál veřejnou zakázku na stavbu tří stanic, na další dvě chystá Unipetrol další soutěž. Stavbu má z velké části zaplatit dotace z ministerstva dopravy. Odhadovaná cena zakázky byla 106 milionů korun, konečnou cenu zatím firma nezveřejnila.

„Těší mě, že po náročném procesu příprav a administrativy můžeme konečně zahájit stavbu prvních tří vodíkových plnících stanic v České republice. V příštím roce plánujeme otevření prvních dvou plnicích stanic a ve druhé fázi otevření třetí stanice v Brně. Zároveň připravujeme zahájení veřejné zakázky na výběr dodavatele dalších dvou projektů, které se budou nacházet v Plzni a Praze,“ řekl Tomasz Wiatrak, předseda představenstva skupiny Unipetrol.

Čerpací stanice Benzina v Praze na Barrandově a v Litvínově budou zásobovány vodíkem, který vzniká při zpracovávání ropy v rafinériích Unipetrolu v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.

Větší využití vodíku ve veřejné dopravě

Vodík je nejekologičtější palivo, jelikož při jeho spalování nevznikají nežádoucí látky. Vozy na vodíkový pohon na rozdíl od klasických elektromobilů nepotřebují k provozu baterie. Jejich tankování tak zabere stejně času jako u benzinových či naftových automobilů.

Věříme, že vodík postupem času doplní současnou bateriovou elektromobilitu a bude hrát stále významnější roli nejen v oblasti osobní mobility, ale především v oblasti hromadné dopravy a přepravních služeb. V této oblasti proto spolupracujeme s výrobci automobilů na vodíkový pohon, které chceme s jejich produkty přilákat do České republiky,“ dodal Wiatrak. Jedná proto i s Prahou, Středočeským nebo Ústeckým krajem o využití vodíku pro veřejnou dopravu.

V České republice doposud fungovala pouze jediná neveřejná plnící stanice na vodík v Neratovicích, která od roku 2009 sloužila pro autobus tamní veřejné dopravy. Vodík je populární především ve Spojených státech amerických, Japonsku a Německu. V sousedním Německu fungovalo ke konci loňského roku již 87 stanic na vodík, přičemž dvě z nich se nacházejí na čerpacích stanicích STAR patřících rovněž do nadnárodního koncernu ORLEN. Celosvětově bylo ke konci roku 2019 v provozu 432 vodíkových stanic, přičemž 330 z nich je otevřených pro veřejnost.

41 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jan Hojsák

Pěkná alternativa. Myšlenkově tuto cestu podporuji výrazně více nežli elektromobilitu.

Jiří Kocurek

Vodík je bezemisní. Vyrábí se ze zemního plynu a ropy. Elektřina není ebzemisní. Ale vodík se dá vyrábět bezemisně elektrolýzou. Zajíc polní žije v lese.

Greta

Vodíková auta a vlaky v cyklu TTW bez emisní jsou. Zajíc polní žije hlavně na trvalých travních porostech.

Jiří Kocurek

Samozřejmě. Stačí přece v Bratislavě z Dunaje odebírat vodu, která nepřitekla z Moravy ale z bezemisního Rakouska. Přes prostředníka, který zajistí, že v Bratislavě vodu z Moravy z Dunaje nečerpá. Bude mít dekret na to, že odebírá jenom rakouskou vodu.

jakub (easydrink)

Benzinou by se měli inspirovat ostatní čerpací stanice a umožnit platby přímo u stojanů.

Greta

Tak už jsem dost těch které to dělají, Prim, Tesco.

RHh

Krásná vizualizace, hezky lup s tim do vjezdu 😀

Kubrt

Jen dvě „drobnosti“: vodík nevzniká při zpracování ropy; vodík se v Litvínově vyrábí z ropy a používá se při zpracování ropy (hydrokrak) – a v dalších aplikacích.
Vozy na vodíkový pohon potřebují k provozu baterii, byť menší, než elektromobily.

PetrD

A také vodík se v palivových článcích nespaluje.

Martin V.

Jak se to vezme. Už jste někdy slyšel, že při běhu spaluje vaše tělo tuky? Sice ty tuky nehoří plamenem, ale oxidují se v exotermické reakci, čímž se uvolňuje energie pro náš život.

Jarda Š.

Ano, v palivovém článku vodík oxiduje, čímž vzniká voda a uvolňuje se elektřina (obrácená elektrolýza).

PetrD

Ano, jenže vodík jde i reálně spalovat ve spalovacích motorech. V kontextu toho, že drtivá většina využití vodíku v dopravě je pomocí palivových článků a ne ve spalovacích motorech, tak se vodík nespaluje(dost lidí se mylně domnívá, že je to pouze náhrada benzínu a pod. za vodík ve stávajících spalovacích autech).

Josef Trögl

V endergonické reakci, v biochemii pracujeme s Gibsovou energii.

Josef Trögl

Exergonicke, neměl bych tolik machrovat.

Greta

Vozy na benzinový, dieselový a plynový pohon také potřebují baterii, to jste nevěděl?

Lukáš F.

Ale ta se nepoužívá pro pohon ani rekuperaci, u elektroauta na vodíkové palivové články ano.

Jarda Š.

Vodík lze použít i ve spalovacím motoru, ale účinnost je nižší než při použití palivového článku a elektromotoru. (A výroba spalovacího motoru na vodík je také daleko náročnější na použité materiály než u motorů na uhlovodíky.)

Jiří Kocurek

A já vůl startuju pilu špagátem.

Greta

Kupte si elektrickou pilu.

Martin V.

Greto, jak to, že nepropagujete ruční pilu? 🙂

Greta

Mám solární elektrárnu, tak na co se dřít.

Kalanis

A Číňan ten panel vyrobil ekologicky v ekologické továrně z ekologických zdrojů?

Martin V.

Takže v Litvínově nevyrábí vodík parním reformováním zemního plynu, ale parciální oxidací ropy? Nějak takhle? http://www.petroleum.cz/zpracovani/zpracovani-ropy-44.aspx

Pro ty méně bystré bych jen poznamenal, že při obou metodách výroby VZNIKÁ CO2. Takže fakt, že v autě už nám CO2 nevznikne, máme „předplacený“ podobně jako u čistého trolejbusu (či elektromobilu) poháněného uhelnou elektrárnou.

K.S.

Nevzniknou ale i další věci a dá se očekávat že postupem času by se měl začít uplatňovat i vodík z elektrolýzy, na to ale není dost zařízení v Evropě zatím. Poslední velké pouštěli někde v Holandsku pro krytí potřeba rafinerií. Výkon nějakých 250MW.

Kubrt

Jojo, mají tam parciální oxidaci. Tady je takové pěkné schémátko:
https://www.unipetrol.cz/cs/Media/Documents/18_0368_Unipetrol_infografika_Litvinov_A4_WEB.pdf

Martin V.

Hezké schéma. Jen mi vrtá hlavou, proč při parciální oxidaci zoxiduje preferenčně uhlík a vodík zůstane. Z laického pozorování při nedokonalém spalování uhlovodíků naopak vznikají saze (i první stupeň rakety Falcon 9 je po přistání na nožičky motorem napřed notně očouzený). Je to tím, že saze vidím, kdežto molekulární vodík nevidím? Nebo pro výrobu vodíku je potřeba vyladit teplotu, tlak a přidat nějaký katalyzátor?

Martin V.

Jo, a ještě mi v tom schématu chybí síra. V ruské ropě jí je docela dost, že? A dnes nikdo o sirnatý mazut nestojí, od letoška ho i v námořních lodích zakázali. Dá se z ní vypreparovat v nějaké prodejné formě? Tedy jako kyselina sírová nebo elementární síra? A nebo skončí někde v sádrovci na skládce? Možná by se tím dalo topit v cementárně.

Kubrt

Síra se tam určitě řeší – obecně se dneska používá „hydrogenační desulfurizace“ (vida, další spotřebič vodíku). Je to katalytický proces, kdy se sirnatá surovina (už nějaká užší frakce, po rektifikaci) v plynné fázi nechá zreagovat s vodíkem a produktem je sulfan (a desulfurizované původní uhlovodíky). Sulfan se oddělí a v Clausově peci se (parciálně a dvoustupňově) zoxiduje na elementární síru (a poskytne dost tepla). Ta se pak, zpravidla tekutá, transportuje – zejména do výroby kyseliny sírové. Tam se spálí na SO2 (další velké množství tepla), katalyticky zoxiduje na SO3, ten se absorbuje do vody (resp. zředěné H2SO4) a kyselina je… Číst vice »

Josef Trögl

Vodík z ropy je do jisté míry odpad.
A elektromobil má environmentálně nižší dopady i když jede na plně uhelnou elektřinu.

Kubrt

Není to odpad – tu parciální oxidaci provozují, aby vyrobili vodík pro výrobu čpavku a hydrokrak. OK, surovina je „nic moc zbytek“, ale dala by se prodat a jejím zpracováním je získán nenahraditelný meziprodukt – vodík.

Martin V.

„A elektromobil má environmentálně nižší dopady i když jede na plně uhelnou elektřinu.“
Ve srovnání s čím? Pokud je alternativou auto na benzín, tak odpadají problémy s přenosem a skladováním elektřiny. Nerovnoměrnost spotřeby v místě a čase je u benzínu dobře zvládnutá. A termodynamická účinnost uhelné elektrárny taky není nic moc (pokud to není kogenerace s vytápěním). To tvrzení už jsem slyšel, ale dost o jeho platnosti pochybuju. Když se v 50. a 60. letech nahrazovaly parní lokomotivy elektrickými (na uhlí), tak to platilo naprosto jasně, o tom nikdo nepochyboval. Ale dnes?

Greta

Ne, vodík se v Litvínově vyrábí parciální oxidací zemního plynu.

Kubrt

To jsem si dřív taky myslel, ale teď ve sve prezentaci tvrdí, že z visbreakingoveho zbytku.

Martin

👍 vodíku fandím!

Martin V.

Já jsem obezřetný. Uvidíme, jak se to vyvine, ale je to jen jedna z forem akumulace energie, nic víc.

Pavel P.

Obezřetnost je na místě. Vodík je jeden z mála prvků, který může unikat z planety do vesmíru a ještě k tomu reaguje s ozonem …
Abychom časem nezjistili, že zlatá ropa.

Josef Trögl

Vodík uteče díky malým molekulám skoro odevšad. Ale v zemské kůře je ho naštěstí hodně, tuším 1%.

Martin V.

Hlavně v oceánech je ho nepřeberné množství a nikam neutíká. 🙂

Kubrt

Přesně tak, zásoby vodíku na Zemi jsou nevyčerpatelné. Připomnělo mi to reklamní heslo, že PVC je přírodní materiál, protože se získává z ropy a mořské soli.

Pavel P.

Neutíká, protože je tam svázaný s kyslíkem. Podle nějakých studii prý až 10 % vodíku použitého v dopravě uniká do atmosféry. Jinými slovy, pokud rozložíte 1 litr vody, tak v autě složíte zpět jen 0,9 l.

Ebr

Za kolik se bude prodavat?