Benzina bude mít v Česku první veřejné stanice na plnění vodíku
Vizualizace plnícího stojanu na vodík na čerpací stanici Benzina v Praze na Barrandově. Foto: Unipetrol
První dvě plnící stanice vzniknout v Litvínově a v Praze, další se chystají.
Pěkná alternativa. Myšlenkově tuto cestu podporuji výrazně více nežli elektromobilitu.
Vodík je bezemisní. Vyrábí se ze zemního plynu a ropy. Elektřina není ebzemisní. Ale vodík se dá vyrábět bezemisně elektrolýzou. Zajíc polní žije v lese.
Vodíková auta a vlaky v cyklu TTW bez emisní jsou. Zajíc polní žije hlavně na trvalých travních porostech.
Samozřejmě. Stačí přece v Bratislavě z Dunaje odebírat vodu, která nepřitekla z Moravy ale z bezemisního Rakouska. Přes prostředníka, který zajistí, že v Bratislavě vodu z Moravy z Dunaje nečerpá. Bude mít dekret na to, že odebírá jenom rakouskou vodu.
Benzinou by se měli inspirovat ostatní čerpací stanice a umožnit platby přímo u stojanů.
Tak už jsem dost těch které to dělají, Prim, Tesco.
Krásná vizualizace, hezky lup s tim do vjezdu 😀
Jen dvě „drobnosti“: vodík nevzniká při zpracování ropy; vodík se v Litvínově vyrábí z ropy a používá se při zpracování ropy (hydrokrak) – a v dalších aplikacích.
Vozy na vodíkový pohon potřebují k provozu baterii, byť menší, než elektromobily.
A také vodík se v palivových článcích nespaluje.
Jak se to vezme. Už jste někdy slyšel, že při běhu spaluje vaše tělo tuky? Sice ty tuky nehoří plamenem, ale oxidují se v exotermické reakci, čímž se uvolňuje energie pro náš život.
Ano, v palivovém článku vodík oxiduje, čímž vzniká voda a uvolňuje se elektřina (obrácená elektrolýza).
Ano, jenže vodík jde i reálně spalovat ve spalovacích motorech. V kontextu toho, že drtivá většina využití vodíku v dopravě je pomocí palivových článků a ne ve spalovacích motorech, tak se vodík nespaluje(dost lidí se mylně domnívá, že je to pouze náhrada benzínu a pod. za vodík ve stávajících spalovacích autech).
V endergonické reakci, v biochemii pracujeme s Gibsovou energii.
Exergonicke, neměl bych tolik machrovat.
Vozy na benzinový, dieselový a plynový pohon také potřebují baterii, to jste nevěděl?
Ale ta se nepoužívá pro pohon ani rekuperaci, u elektroauta na vodíkové palivové články ano.
Vodík lze použít i ve spalovacím motoru, ale účinnost je nižší než při použití palivového článku a elektromotoru. (A výroba spalovacího motoru na vodík je také daleko náročnější na použité materiály než u motorů na uhlovodíky.)
A já vůl startuju pilu špagátem.
Kupte si elektrickou pilu.
Greto, jak to, že nepropagujete ruční pilu? 🙂
Mám solární elektrárnu, tak na co se dřít.
A Číňan ten panel vyrobil ekologicky v ekologické továrně z ekologických zdrojů?
Takže v Litvínově nevyrábí vodík parním reformováním zemního plynu, ale parciální oxidací ropy? Nějak takhle? http://www.petroleum.cz/zpracovani/zpracovani-ropy-44.aspx
Pro ty méně bystré bych jen poznamenal, že při obou metodách výroby VZNIKÁ CO2. Takže fakt, že v autě už nám CO2 nevznikne, máme „předplacený“ podobně jako u čistého trolejbusu (či elektromobilu) poháněného uhelnou elektrárnou.
Nevzniknou ale i další věci a dá se očekávat že postupem času by se měl začít uplatňovat i vodík z elektrolýzy, na to ale není dost zařízení v Evropě zatím. Poslední velké pouštěli někde v Holandsku pro krytí potřeba rafinerií. Výkon nějakých 250MW.
Jojo, mají tam parciální oxidaci. Tady je takové pěkné schémátko:
https://www.unipetrol.cz/cs/Media/Documents/18_0368_Unipetrol_infografika_Litvinov_A4_WEB.pdf
Hezké schéma. Jen mi vrtá hlavou, proč při parciální oxidaci zoxiduje preferenčně uhlík a vodík zůstane. Z laického pozorování při nedokonalém spalování uhlovodíků naopak vznikají saze (i první stupeň rakety Falcon 9 je po přistání na nožičky motorem napřed notně očouzený). Je to tím, že saze vidím, kdežto molekulární vodík nevidím? Nebo pro výrobu vodíku je potřeba vyladit teplotu, tlak a přidat nějaký katalyzátor?
Jo, a ještě mi v tom schématu chybí síra. V ruské ropě jí je docela dost, že? A dnes nikdo o sirnatý mazut nestojí, od letoška ho i v námořních lodích zakázali. Dá se z ní vypreparovat v nějaké prodejné formě? Tedy jako kyselina sírová nebo elementární síra? A nebo skončí někde v sádrovci na skládce? Možná by se tím dalo topit v cementárně.
Síra se tam určitě řeší – obecně se dneska používá „hydrogenační desulfurizace“ (vida, další spotřebič vodíku). Je to katalytický proces, kdy se sirnatá surovina (už nějaká užší frakce, po rektifikaci) v plynné fázi nechá zreagovat s vodíkem a produktem je sulfan (a desulfurizované původní uhlovodíky). Sulfan se oddělí a v Clausově peci se (parciálně a dvoustupňově) zoxiduje na elementární síru (a poskytne dost tepla). Ta se pak, zpravidla tekutá, transportuje – zejména do výroby kyseliny sírové. Tam se spálí na SO2 (další velké množství tepla), katalyticky zoxiduje na SO3, ten se absorbuje do vody (resp. zředěné H2SO4) a kyselina je… Číst vice »
Vodík z ropy je do jisté míry odpad.
A elektromobil má environmentálně nižší dopady i když jede na plně uhelnou elektřinu.
Není to odpad – tu parciální oxidaci provozují, aby vyrobili vodík pro výrobu čpavku a hydrokrak. OK, surovina je „nic moc zbytek“, ale dala by se prodat a jejím zpracováním je získán nenahraditelný meziprodukt – vodík.
„A elektromobil má environmentálně nižší dopady i když jede na plně uhelnou elektřinu.“
Ve srovnání s čím? Pokud je alternativou auto na benzín, tak odpadají problémy s přenosem a skladováním elektřiny. Nerovnoměrnost spotřeby v místě a čase je u benzínu dobře zvládnutá. A termodynamická účinnost uhelné elektrárny taky není nic moc (pokud to není kogenerace s vytápěním). To tvrzení už jsem slyšel, ale dost o jeho platnosti pochybuju. Když se v 50. a 60. letech nahrazovaly parní lokomotivy elektrickými (na uhlí), tak to platilo naprosto jasně, o tom nikdo nepochyboval. Ale dnes?
Ne, vodík se v Litvínově vyrábí parciální oxidací zemního plynu.
To jsem si dřív taky myslel, ale teď ve sve prezentaci tvrdí, že z visbreakingoveho zbytku.
👍 vodíku fandím!
Já jsem obezřetný. Uvidíme, jak se to vyvine, ale je to jen jedna z forem akumulace energie, nic víc.
Obezřetnost je na místě. Vodík je jeden z mála prvků, který může unikat z planety do vesmíru a ještě k tomu reaguje s ozonem …
Abychom časem nezjistili, že zlatá ropa.
Vodík uteče díky malým molekulám skoro odevšad. Ale v zemské kůře je ho naštěstí hodně, tuším 1%.
Hlavně v oceánech je ho nepřeberné množství a nikam neutíká. 🙂
Přesně tak, zásoby vodíku na Zemi jsou nevyčerpatelné. Připomnělo mi to reklamní heslo, že PVC je přírodní materiál, protože se získává z ropy a mořské soli.
Neutíká, protože je tam svázaný s kyslíkem. Podle nějakých studii prý až 10 % vodíku použitého v dopravě uniká do atmosféry. Jinými slovy, pokud rozložíte 1 litr vody, tak v autě složíte zpět jen 0,9 l.
Za kolik se bude prodavat?