Belavia může létat už jen přes Rusko, ostatní země jí uzavřely prostor
Vzdušný prostor uzavřela Bělorusům i Ukrajina.
Šest dní po únosu letadla Ryanairu Běloruskem může jejich státní aerolinka létat už pouze do Ruska nebo do destinací přes ruský vzdušný prostor.
Včera uzavřela svůj vzdušný prostor pro běloruské aerolinky Ukrajina. Už dříve k tomuto kroku přistoupily Polsko a Litva s Lotyšskem. Belavii tak zůstává z Běloruska možnost letět jen do Ruska. Včera proto firma oznámila zrušení letů do Larnaky, Bělehradu, Budapešti a Kišiněva. Zachová spojení s Istanbulem, poletí ale oklikou přes Rusko.
Podle svého vyjádření aerolinka zvažuje, že by do některých dalších destinací létala přes Rusko, konkrétní ale nebyla. Jde například i o charterové lety do Egypta.
At this point, Belarus’ state airline Belavia is effectively cut off from Western Europe. Flights to Turkey continue, but will be routed via Russia now, adding time to each flight. Flights to destinations to the east remain unaffected. https://t.co/IvLIqTrOMU pic.twitter.com/ugDXrIUgMf
— Flightradar24 (@flightradar24) May 28, 2021
K vyhrocení situace došlo po nedělním únosu letadla Ryanairu běloruskými úřady, kdy byl letoun přinucen přistát v Minsku kvůli přítomnosti kritika režimu a novináře Ramana Prataseviče na palubě. Nejprve některé aerolinky přestaly využívat běloruský vzdušný prostor, později došlo k uzavření letových tras pro běloruské dopravce. Rusko dvěma aerolinkám odmítlo změnit trasu letu do Moskvy, pokud nepoletí přes Bělorusko.
Před včerejším setkáním s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem označil ruský prezident Vladimir Putin situaci za vzplanutí emocí. Běloruský autoritářský vůdce do ruského Soči přiletěl, aby, jak sám řekl, Putinovi vysvětlil, co se nyní v Bělorusku děje. A to včetně nedělního zásahu běloruských úřadů, které donutily komerční let společnosti Ryanair na trase Atény – Vilnius k nouzovému přistání v běloruské metropoli.
Cílem bylo zatknout novináře Ramana Prataseviče, nepohodlného Lukašenkovi. Západ incident odsoudil, přičemž řada politiků neváhala postup běloruského režimu označit za pirátství, únos či akt státního terorismu.
„Děkuji, že jste přijel, jak jsme se na tom dohodli ještě před dalším kolem… vzplanutí emocí. Ano, vzplanutí emocí,“ pronesl podle agentury Putin, přičemž udělal krátkou pomlku, když se obrátil na Lukašenka, než větu dokončil. „I bez těchto událostí máme o čem hovořit,“ dodal.
Lukašenko uvedl, že Putinovi přivezl materiály, které mu pomohou porozumět, o co v Pratasevičově případě jde. „Vzal jsem některé dokumenty, ukážu vám je, abyste pochopil, co se děje, abyste pochopil, co je to za lidi,“ prohlásil. Přitom dodal, že se jedná o pokus „dostat situaci až na úroveň srpna loňského roku“.
Běloruský prezident tak narážel na v Bělorusku nebývale rozsáhlé protesty, které následovaly po srpnových sporných prezidentských volbách. Za vítěze se tehdy prohlásil Lukašenko, ale to kvůli manipulacím při hlasování odmítla uznat nejen běloruská opozice, ale i řada západních zemí včetně Evropské unie.
S využitím ČTK