Analýza: za česko-ruským sporem stojí expanze Rusů i letadla Smartwings
České letectví se po dlouhé době dostalo kvůli dnešnímu omezení letů do Ruska do hledáčku světových zpravodajských agentur. Spory o
České letectví se po dlouhé době dostalo kvůli dnešnímu omezení letů do Ruska do hledáčku světových zpravodajských agentur. Spory o letecká práva mají své počátky na konci loňského roku.
Pro jednodušší pochopení celé situace je potřeba na úvod vysvětlit, že provoz mezi Českem a Ruskem upravuje letecká dohoda z roku 1966. Neplatí tedy pravidlo, na které jsou zvyklé aerolinky v rámci Evropské unie, že na jejím území mohou létat v podstatě kam chtějí (tzv. Open Sky). Smlouva přesně stanovuje pravidla, kdo a jak mezi oběma zeměmi může létat. Jednoduše řečeno znamená, že každá země má mít u spojení mezi českými a ruskými městy na stejné trase vždy stejný počet dopravců z každé země.
Zatímco u spojení mezi Prahou a jinými ruskými městy kromě Moskvy je jen jeden dopravce na každé straně (někdy dokonce jen jeden celkově), mezi Moskvou a Prahou má povolení aktuálně pět dopravců: za českou stranu České aerolinie a Smartwings, za ruskou Aeroflot, Rossiya (ovládá ji Aeroflot, ale aktuálně nelétá) a Ural Airlines.
Tato rovnováha byla ale loni na konci loňského roku narušena ruskou stranou. Důvodem bylo spuštění nové linky Ural Airlines z moskevského letiště Žukovskij. „Česká strana tedy považuje Ural Airlines již jako třetího dopravce na trhu Praha – Moskva,“ řekl František Jemelka z tiskového oddělení.
Právě spory o kapacitu na lince mezi Prahou a Moskvou jsou jedním z hlavních důvodů současné krize v „leteckých vztazích“. Ne ale jedinými. České ministerstvo samo uvedlo, že problém nastal už loni v prosinci, kdy česká strana požádala o umožnění vzájemné výměny letadel mezi majetkově propojenými leteckými dopravci České aerolinie a Smartwings při provozu do Ruské federace. U ČSA v té době končily airbusy a Smartwings chtěl na linky ČSA nasadit boeingy 737-800. Rusové ale podmínili změnu tím, že letadlo musí být provozováno ČSA. „Ruská strana byla ochotná uvedené umožnit pouze za podmínky navýšení počtu leteckých dopravců na lince Praha – Moskva ze stávajících dvou na tři z každé strany,“ uvedl Jemelka.
I proto došlo k přeregistraci jednoho Boeingu 737-800 OK-TST ze Smartwings na ČSA. Jenže jedno letadlo nestačí a tak se běžně děje, že do Ruska jako linka ČSA letí letadlo Smartwings. A to se Rusům nelíbí.
Podle českého ministerstva dopravy ale byly požadavky obou stran výrazně nevyvážené. „Navýšení počtu leteckých dopravců by mělo významný dopad na existující přepravní trh na rozdíl od požadavku české strany. V dané záležitosti se vedla aktivní korespondence mezi leteckými úřady obou stran a taktéž se uskutečnilo přímé jednání, na kterém ruská strana zde poprvé zmínila možnost nepovolení přeletů. Přesto zatím nebylo dosaženo definitivní dohody,“ upřesnil Jemelka
„Navýšení počtu leteckých dopravců na lince Praha – Moskva se jeví pro českou stranu za dané situace jako nevýhodné a neopodstatněné, přičemž by došlo k ještě vetší disbalanci mezi českými a ruskými dopravci na daném přepravním trhu. Celkově je ruskými dopravci provozováno na dané lince až 49 frekvencí týdně a českými pouze 14,“ uvedl Jemelka.
ČSA postupně své dobré postavení na letech do Ruska ztratily i tím, jak se změnil jejich produkt. Jde o zdánlivý detail, ale Aeroflot na lince do Moskvy stále nabízí bezplatné občerstvení, ČSA ne. Pro Aeroflot hraje navíc do hry fakt, že linku neživí jen cestující mezi Prahou a Moskvou, ale většinový podíl mají ti, co přestupují dál v Moskvě, zejména na lety dál do Ruska či Asie. Oblíbený je Aeroflot zejména pro českou vietnamskou komunitu. Nejlépe to vyjadřují čísla: ČSA létá do Moskvy dvakrát denně, Aeroflot šestkrát denně.
To, že vztahy mezi oběma zeměmi na poli letecké dopravy nejsou ideální potvrdila i situace na jaře, kdy ČSA zažádaly o povolení takzvaných doplňkových letů mezi Prahou a Moskvou na vykrytí poptávky ruských občanů pro lety do Prahy na květnové prázdniny. Rusové žádost zamítli.
Na jaře letošního roku došlo podle ministerstva dopravy k navýšení kapacitních limitů pro druhé dopravce obou stran (Smartwings a Rossija a ruské straně umožněn provoz z letiště Žukovskij. „Jednoznačně obsluhuje moskevský region a v rezervačních systémech se běžně označuje jako Moskva,“ dodal Jemelka. Podle něj se česká strana domnívá, že aktuálně je na lince Praha – Moskva dostatečná kapacita i pro následující období a letečtí dopravci tak disponují odpovídající flexibilitou provozu. „Aktuální kapacitní limity navíc nejsou ruskými ani českými leteckými dopravci zdaleka využívány. Navýšení počtu dopravců neodpovídají ani provozní výsledky dosahované na dané lince v posledním období, kdy v roce 2018 byl oproti roku 2017 zaznamenán pouze zanedbatelný nárůst počtu cestujících,“ dodal Jemelka.
Impulsem pro omezení leteckých práv z české strany se tak stal jednorázový krok ruského ministerstva dopravy, kdy od 1. července zrušilo povolení létat ČSA přes Sibiř do Soulu. „Česká strana chápe postup ruské strany jako zjevný nátlak k dosažení svého požadavku na navýšení počtu leteckých dopravců a porušení existujících vzájemných ujednání. Právo provozu na lince Praha – Soul včetně využití transsibiřských přeletových tras bylo uděleno Českým aeroliniím a Aeroflotu v roce 2005 dohodou obou stran, a veškeré podmínky, které se s jeho využíváním váží, jsou českým dopravcem beze zbytku dlouhodobě plněny,“ míní Jemelka.
Nejde zdaleka o první případ, kdy Rusko využívá svého postavení pro blokování letů přes Sibiř a následnému vydírání. V nedávné minulosti tento problém u letů do Asie řešil například norský dopravce Norwegian Air Shuttle.
Ruské ministerstvo zatím příliš mnoho informací o sporu nevydalo. Ruská agentura Interfax pouze citovala vyjádření ministerstva, že dohodu porušila česká strana.