Alza začala vozit zboží z Číny po železnici. Kvůli nespolehlivé námořní dopravě
Vlak s nákladem zboží do Česka v Číně. Foto: Alza.cz
Podle Alzy vyšla cesta po železnici levněji než při cestě po moři.
Podle Alzy vyšla cesta po železnici levněji než při cestě po moři.
Z Pekingu až do Malaszewicz je široký rozchod?
Ne.
Obsah článku přímo volá po přidání mapky s trasou. Nebo tam je a přehlédl jsem?
Jasně že tam je. Ve zdrojovaném článku na cnews.cz .
To už Alza prodává i lokomotivy? Chm už jsou jak na Alibabě. Tam maj, ale myslím maximálně 4-nápravové HV normálního rozchodu.
Ovšem. https://www.alza.cz/hracky/lokomotiva-vlak-cervena-d6100130.htm?o=3
V tomto případě by mě zajímalo jestli neuvažují dopravní společnosti, které zajišťují přepravu zboží po železnici z Číny do Evropy o tom, že by standardizovaly nákladní vůz s měnitelným rozchodem 1435/1520 mm, technologie na to již máme a hmotnost takových vozů není problém. Třeba na polskoběloruských hranicích je přechodové zařízení pro změnu rozchodu SUW 2000.
Také mně to napadlo. Tyto vozy jsou sice dražší, ale to vícesystémové elektrické lokomotivy taky. Pokud bude zájem a třeba i tlak kvůli omezení lodní dopravy, postačilo by u takového z technického hlediska pouze vyměnit hnací vozidlo.
Když si představím výrobu a údržbu SUW2000 tak mi přijde přeházení kontejneru jednoduší i s nějakou časovou ztrátou.
Nevím jak je to rozšířené, kolik provozují mezi Polskem a Běloruskem vozů ale přijde mi že moc velký hit nebyl, jestli se mýlím rád se poučím.
Jenže mluvíme o vlacích ne jen z Běloruska, ale z Číny, tj o překládku navíc. 1435 – 1520 – 1435 – kamiony.
A co přispět zemím, kde mají špatný rozchod na vybudování splítky? Nemusely by se ani měnit podvozky, ani kontejnery překládat. Zpočátku velká investice, o které se však domnívám, že by se vyplatila.
No vzhledem k rozloze země sovětů máme ten špatný rozchod spíše my 😀
Jenže Čína a celá Evropa určitě nebudou své trasy přerozchodovávat na 1520, takže vozy schopné měnit rozchod během jízdy budou asi lepší řešení.
Vážně si myslíte, že jejich extrabuřtovní rozchod na zeměkouli vítězí vzhledem k délce tratí?
Dá se to také říct jinak. Ta jejich magistrála už moc funkční není. Až ji někdo obnoví, bude to se vší pravděpodobností na čínský rozchod, tedy normální.
A vzhledem k provozu…
To by mohl být první krok. Já tak trochu očekávám, že když ruský medvěd přešel se 335letým zpožděním ve 20. století na gregoriánský kalendář, ve 21. století by mohl přijít na řadu železniční rozchod.
Změna kalendáře je daleko jednodušší než změna rozchodu.
Co se týče reálné podoby změny rozchodu, tak viz Španělsko, které přitom je daleko menší než Rusko.
Ve Španělsku mají dva rozchody, na VRT je normálních 1435 mm a dokonce i napájení našich 25 kV.
Zrovna ve Španělsku by mohli jako první normalizovat i zbytek sítě. Pokud se plány na rychlá vlaková spojení po celé Evropě uskuteční tak to budou muset nějak vyřešit=přizpůsobit se většině.
Zpět k původnímu tématu diskuse: Rusko jak ho známe stejně do 50 let padne. To jejich strašení Ukrajiny a otravování ostatních států je jen poslední předsmrtnou křečí. Tedy nejpozději až se budou integrovat do Evropského společenství tam přejdou na normální rozchod.
Vy jste mi nějaký optimista. Jestli Rusko zeslábne, integrace do jakého Evropského společenství čekáte? Snad nějakého nástupce rozpadlé EU navazující na zaniklé ES? Pokud se EU rozpadne, bude to s příliš velkým hlukem, než aby bylo něco podobného. A i kdyby, Rusku se určitě nebude chtít. Prvně ztratí Sibiř ve prospěch Číny a pak se uvidí, jakou polohu u nich nabere tradiční a velmi podporovaná konfrontace se „Západem“. Možná vůbec žádnou, jestli je Čína koupí i s Moskvou.
To si myslíte vy. O změnu kalendáře se vedla i válka.
Čína stejně v budoucnu může mít problém se svými ekonomickými zónami na pobřeží vlivem změny klimatu, proto by mohli začít přesouvat výrobu na hranici se zeměmi, co mají široko rozchodnou železnici a tu si postavit taky, bývala SSSR, Mongolsko, s Evropou a Tureckem musí být minimálně třetina jejich vývozu..
Tohle přímo rozporuje myšlenky ekonoma Adama Smithe z 18. století, kdy psal, že námořní doprava bude vždy levnější než jakákoliv pozemní. No, vzhledem k velikosti kontejnerových lodí by to byla donedávna pravda, nicméně, pokud nastane ve světě nepříznivá situace jako teď(počínající energetická drahota, ekologický tlak proti obřím lodím) , nebo kdyby teoreticky někdo blokoval úžiny jako Suez nebo Malacký průliv, tak vlaková doprava hraje prim. S pokrokem ve vlakové dopravě a s novou tratí mezi Asii a EU by strategické úžiny už neměly takový význam a snížila by se šance na vznik krize.
Drtivá většina velmi bohatých lidí Smithovu nejznámější knihu (Pojednání…) v životě nečetla. Dost možná je právě to jedním z hlavních důvodů jejich úspěšného zbohatnutí.
Proč myslíte? Pojďme se o tom pobavit. Samozřejmě, že jde o starší dílo, které je spíš teoretické, a že zbohatnete především prací, prací a zase jen prací. Jen mě zajímá, jak jste k tomu došel.
Adam Smith nemohl tušit, že někdy v budoucnu nebude o ceně rozhodovat tržní prostředí a nabídka a poptávka, ale regulace a masivní státní zásahy.
Možná. Nicméně že zákazník bude chtít zboží, ne blokované peníze a čekání na zrpujezdnění Suezu, to mohl čekat.
Regulací a masivními státními zásahy teď myslíte čínský Nový rok, olympiádu nebo pandemii covidu?
Adam Smith popisuje pouze obecné principy. Je to něco jako slabikář ekonomie. Argument, „že nemohl tušit“ nemůžeme aplikovat. Je to stejné, jako kdybyste řekl, že Pythagoras při formulaci Pythagorovy věty netušil, že jednoho dne bude existovat výpočetní technika.
Od doby vzniku ropného kartelu sice o ceně nabídka a poptávky rozhoduje, ale ta nabídka je tak nějak centrálně plánovaná, takže má k volnému trhu velmi daleko.
Za pana Smithse totiž lodě jezdili na vítr, který byl zadarmo, ne na ropu z vyděračského OPECu, ten by se mu určitě – jako jakýkoliv jiný kartel – nelíbil.
Zatímco voli z potahu toho vždycky museli hodně sežrat a formani museli nechat vždycky fůru peněz v hostincích. To byla tehdejší ekonomika.
V době, kdy žil, neexistovala ani železnice, ani Suezský průplav, ani elektronika. 🙂
To zajisté, ovšem mnohé z jeho pouček lze aplikovat i na dnešek. Např.: Že doprava lodí je vzhledem k množství a úsilí mnohem úspornější než po souši nebo letadlem. Čili, že na loď dám 20 000 kontejnerů, což je ekvivalentní většímu množství vlaků nebo kamiónů a paliva než pro zmíněnou loď. Technické zlepšováky jako umělé průplavy nebo elektřina pouze zmenšují význam vzdáleností a geografie a dávají v logistice nové možnosti. Nemohou ale vymazat bazální principy.
Nemohou vymazat bazální principy, hlavně že co trvá dlouho, prodražuje cenu. Také je hezké, že na loď se naloží 20 000 kontejnerů, jenže naložit je a složit je stojí týdenní úsilí.
A co teprv letadla. Take that, Adam Smith!
Tak doufam, ze levnejsi preprava se ve finale promitne do ceny zbozi 😀😀
Ono ve finále to levnější není, kdyby bylo už by se používalo dříve ve větším množství. Je to levnější ve smyslu že firmě neleží zaplacený kontajner někde v pristavu.
Důvod proč se nepoužívalo byl jiný. Byrokratické obstrukce, všeobecný chaos v obchodování a právu, u některých cest (přes Malou Asii) válečná nestabilita.
Nepromítne. Cena dopravy bude už jen stoupat.
Kdo by to řekl, co?
Za rok zdražila námořní doprava 2-5x, a hnedle je vlak levnější.
To je normální ekonomika, zachvili se to srovná až nebude stačit kapacita té trasy.
fakt tolikrat? co jsou za tim za duvody?
největší dva důvody jsou pandemie a Trumpova obchodní válka s čínou. To změnilo a zpomalilo oběhy lodí a kontejnerů a do té doby poměrně dobře promazaný stroj lodní dopravy se zasekl. Lidi chtěli zboží z číny, ale v číně nebyly kontejnery, ve kterých by se mohlo převézt, protože zůstaly v americe, protože čína nechtěla zboží z ameriky atd. a když je něčeho nedostatek, tak se to řeší tím, že zboží veze ten, kdo zaplatí víc. Víc toho létá i letadly. Ale obecně toho zboží jde z asie tolik, že to vlaky nemají šanci odvézt , to by musel někdo postavit… Číst vice »
Jojo, před 3 lety jsme platili za kontejner Ningbo-Olomouc se vším všudy (tedy door to door) 2300 až 2500 USD. Dnes běžná cena stejné trasy kolem 17.000 a více.
+ občas zavřené čínské přístavy, které rozhodí oběhy lodí.
Docela zklamání, že Zelený mimozemšťan musí používat červenou lokomotivu. Čekal bych minimalne flotilu futuristických dronu. … 😂
😃👍👏
Co mě na Alze vyhovuje, že si můžu vyzvednout zboží třeba ve tři ráno a nemusím se dohadovat s nějakým neumětelem, co neví, kde má kterou krabici. Jakou mají barvu nebo jak se „futuristicky“ natřásají mě nezajímá, spíš mi vadí vlezlá až urážlivá útočnost. Nebýt toho, možná by pro mě byli víceméně samozřejmou volbou.
Tak ať naložej toho zelenýho skřeta a odvezou ho do Číny. Možná si Alza myslí jaké mají úžasné reklamy,ale pravda je opak.
Inu, negativní reklama je taky reklama. Nelze popřít, že tu skřehotavou žábu zná skoro každý.
Přesně. Ale sere mě stejně a apriori u nich nenakupuji.
přesně stejně to mám taky
Ten skřehotavý vlezlý paňáca mi je natolik protivný, že jsem si u Alzy ještě nic nekoupil a asi ani nekoupím. Na mě má reklama přesně opačný účinek.
Naštěstí umím ovládat internet tak si u zboží porovnám cenu / dodací podmínky / služby a nebudu se řídit podle toho jaká reklama je hezká či není.
A když to je (což je celkem často) srovnatelný nebo prakticky stejný, tak si vyberu toho, kdo mě míň otravuje odpudivejma reklamama.
Oni vůbec marketéři IMO dost podceňujou dlouhodobý účinky tý negativní reklamy. Většinou maj tendenci vidět jen ty nejvýraznější případy, tedy lidi, který to naštve tak, že už u nich nenakoupěj nikdy. A těch je samozřejmě minimum. Daleko víc lidí ale taková reklama odradí ve chvíli, kdy se mají rozhodovat mezi jinak rovnocenejma nabídkama.
Vybírám podle toho s kým mám lepší zkušenosti při reklamaci.
Patřím k těm typům, kteří nemají rádi vtíravost. Samotný přístup toho skřeta mi přijde vtíravý. Stejně tak se mi nelíbí, jak na účtenkách/fakturách od Alzy** jsou uvedeny údaje „zboží, které jste si zapomněli zakoupit“ a jsou tam uvedeny např. prodloužení záruky na zakoupené zboží či různé doplňky atd. Přitom ten zákazník to dost možná nezapomněl zakoupit, ale prostě tyto věci nechce. Stejně tak už před lety jsem si všiml, jak k přikoupení nabízejí „možnost vrátit zboží bez udání důvodu ve dvouměsíční lhůtě“, přičemž u toho nebylo uvedeno, že tuto možnost má kupující (při nákupu tzv. na dálku) každopádně dvoutýdenní „ze… Číst vice »
Skřeta nesnáším, „zapomněl jste si koupit“ taky, ale mají dobré ceny, služby i sortiment, takže tam – nerad – nakupuji.
No ještě je tady jedna skupina, do který se řadím já, ač se stále nepovažuju za fosila, a to lidi, co to znaj stále jako alzasoft, kterej ještě sídlil naproti přes ulici a toho skřeta bereme jako historickou epizodu…
No nevím, CZC mi přijde drobet levnější
Občas použiji Alzu, jindy CZC. CZC má často užší sortimant, tím Alza vítězí. Zelený skřet je veleotravný, ale že by byl ten tlouštík z CZC o tolik lepší se říct nedá…
Vzájemně si lezou do zelí :-))
Jedna věc je to jejich podbízivé nabízení dalších prouktů jako prodloužená záruka. To se dá ještě pochopit a přežít. Ale daleko horší je, když si jako zákazník bez registrace objednáte zboží, telefon dáváte s vědomím že vás akorát pošlou SMS s kódem pro vyzvednutí nebo info o expedování objednávky. Ale k tomu se vám ještě 2x ozve chlapík, který vám nevybíravě cpe další pojištění a tu prodlouženou záruku znova. Jednou před vyzvednutím s tím, že pak už to nepůjde zařídit a druhou pak o týden později, že to jde dodatečně. A ještě kecá jak jsem si koupil drahý ale zřejmě… Číst vice »
Právě proto, že ste utratil, Vám nabízí pojištění a záruku. Myslí si, že je něco jako Váš „osobní bankéř“, proto přeci volá právě Vám. To že Vás vlastně obtěžuje, si ani nepřipouští.
Tohle je pozůstatek po nekalé obchodní praktice, kdy (nejen Alza, nutno dodat) přímo přihazovali zboží do košíku bez souhlasu zákazníka.
https://www.idnes.cz/technet/internet/nenapande-prihazovani-zbozi-do-kosiku.A181210_135725_sw_internet_pka
Souhlas, Alza udělala z reklamací a vrácení zboží skoro až nechutný byznys. Nějaký zákaznický přístup se úplně vytratil.
Kdysi jsem je měl rád, právě pro jistou zákaznickou přívětivost, teď jsem je pro pár zkušenostech, právě kvůlí tomu zatratil. Naštěstí má teď Alza mnohem zdatnější konkurenci.
a ta konkurence je jako kdo?
„zapomněl jste si koupit“ = dělají z váz blba.
ale oni maji uzasne reklamy. ona ta reklama finguje. prave proto, ze je vtirava
je to obecne jedna z nejuspesnejsich kampani na ceskem trhu
Když jsem četl knihu nějakou o reklamě, tak tam autor psal:
Dobrá reklama je ta, která prodá víc zboží vyššímu počtu zákazníků za vyšší cenu.
Z toho pohledu je reklama Alza skvělá.
Fuj
To je možný, stejně tak je možný, že vy další v této dikuzi v Alze nenakupují. Ale Alze je to opravdu úplně jedno, protože jim ta reklama zjevně funguje.
Jestli je úžasná nebo ne, o to vůbec nejde. Ale co se Vám jako první vybaví pod slovem reklama? Pokud je odpověď: „…ten zelenej skřet“, tak byla úžasně účinná.
Přesně tak to je. Uřvaný zelený skřet vtloukl národu do hlavy pevné povědomí, že prodejce elektroniky = Alza. A konkurence na to za dlouhá léta nikdy nenašla dobrou marketingovou odpověď.
Fakt? Na elektroniku používám především CZC. Alzu spíš na jiné věci.
Dost dobry.
„Vlak převážel mix produktů pro vánoční trh, ale i zboží na leden a únor“ … tak proč 41 kontejnerů obsahovalo Alza boxy???
Asi náhrada za poškozené/nefunkční.
Dovezeme vlakem přes půl světa a pak to na posledních 40 km překládáme z vlaku na kamion, protože v Česku za poslední čtvrtstoletí vznikla řada obřích velkoskladů, které nejsou na železnici napojeny. A to i v případech, kdy je dráha na dohled od skladů.
A víte proč? Protože si ty velkosklady zvykly, že jim to vyskladní řidiči těch kamionů. A správa železnic vlečky z širé trati nerada. Schválně zda-li existence ETCS změní její přístup. A bez podpory státu, se to málokde finančně vyplatí. Kusové zásilky je problém odeslat, aby dorazili brzy a ne za týden či měsíc. Buďte rád, že jen těch 40 km. Ten kontejner také z vlaku musíte nějak sundat.
Rozumím tomu správně, že všechno mohlo být v cajku, kdyby existovala závora přes Magistrálu u Merkurie a následně vlečka kolem celých Holešovic až do pražské tržnice… ?
Ne. Zkuste si to přečíst ještě jednou.
Já to pochopil tak, že v Obrnicích je terminál, kde to přeloží na kamion a ten to těch 40 km doveze do centrálního skladu. místo toho aby ty krabice dojely přímo do toho skladu, protože vlečka není a ani není politický zájem to řešit.Tahat vagony po prodejnách nikdo nechtěl ne?
V podstatě máte pravdu. Jen upřesním. Ty kontejnery musí někdo vyložit. Strojvedoucí to neudělá a také z vlaku je skládat přímo ve skladu je logistický problém. K tomu potřebujete vybavení co má kontejerový terminál. V tomto konkrétním případě si jeden objednavatel nechal poslat celý vlak. Je spousta skladů, kde co kamion to jiný dodavatel či odběratel. Ti celý vlak dohromady nedají, jedině jako kusové zásilky. To není jen otázka jestli někam do velkého skladu vede železnice, to je i otázka co odkud a kam proudí. A jak jsou železniční dopravci schopni nabídnou vhodnou alternativu vůči kamionu a zda existuje politická… Číst vice »
Nedávno byli konference tuším Žesnadu, kde jeden nákladní dopravce řekl, že vlak sem jede z Polska čtyři dny. Kamion odkudkoliv to dá za dva dny. Ono železnice by měla pro nákladní dopravu velký potenciál, kdyby byla lepší propustnost tratí pro nákladní dopravu.
Kamion to dá i za den. Ráno vyrazí, večer je na místě a vykládá. Ty velkosklady jedou mnohdy nonstop. Propustnost je samozřejmě podstatný problém, ale to souvisí s tou politickou podporou. Bez ní peníze na zlepšení nebudou. Stejně tak, ale nelze opomenout ani ty zdánlivě méně podstatné okolnosti. Kontejery se musí nějak vyložit, z kamionu prostě nacouvá k rampě a kontejner se odkóduje a otevře, vyloží. Tohle z vlakem neuděláte tak jednoduše, buď posun nebo vykládka kontejneru jeřábem a další manipulace s nimi. Málo kdy jede z jednoho místa do druhého dvacet, třicet kamionů v jeden den, aby to udělalo… Číst vice »
Na kamion by se to zboží překládalo tak jako tak. To by museli mít vlečky do všech svých prodejen.
Asi nechápete rozdíl mezi dovozem desítek kontejnerů na jedno místo (velkosklad) a rozvozem drobných zásilek (objednávek) do výdejen. To první by se dalo provést vlakem bez překládání na kamion, pokud by ovšem velkosklad měl vlečku. To druhé je věc malých nákladních automobilů a o vlaku nikdo ani neuvažuje.
1.) 40 km z celé té štreky není vůbec špatných. Kdyby to jelo lodí, spousta z těch kontejnerů by možná jela po silnici už z přístavu. 2.) Sice jsem také zastáncem co nejvyšších výkonů železniční dopravy na úkor silniční, ale uvědomujete si, co to je vyložit ucelený vlak intermodální linky? To není jako dřív, když se vagóny s bočními dveřmi přistavily k rampě, prásklo se bičem a dobytek vyskákal, nebo náklad přeložili nádeníci. Tady potřebujete dostatečně dlouhé manipulovatelné koleje, abyste ten vlak nemuseli rozpojit třeba na deset kousků, nakladač, plac na složení kontejnerů a nějaký systém, jak přeložit zboží z… Číst vice »
Chapu. Na druhou stranu ty skladove arealy treba v Pocernicich jsou tak obri a zeleznice tak blizko, ze si clovek rika, jestli by ten intermodalni terminal nemohl byt rovnou tam. S tim, ze do jednotlivych skladu by ty kontejnery rozvezlo par tahacu jako v trajektovych pristavech.
Tech 40 km je samozrejme prd z pohledu delky cely cesty a to je fajn. Ale kolem hlavniho mesta je to dost exponovanejch 40 kilaku, takze odstranit do budoucna i ty by nemuselo byt zly.
Jo, taky mohl bejt v Malešicích …. 🙂
Nebo na Žižkově.
Souhlas. Green Deal žádá zvýšení přepravních výkonů u železnice (+vnitrozemské vodní dopravy) na dvojnásobný podíl na modal split oproti dnešku. Cestou k dosažení je mj. výrazné zahuštění překladišť oproti stávajícímu stavu (a tím zkrátit cesty po silnici). A dávalo by smysl udělat menší terminály ve velkých průmyslových či logistických zónách, jak píšete. Samozřejmě za předpokladu, že by na nadřazené železniční síti byla dostatečná kapacita. Jinak na okraji hlavního města budou cca 2 velké terminály, které obslouží velkou část tamní poptávky (Uhříněves a snad i Malešice). A v okolí je Mělník, rozvíjí se Kolín a zatím to obsluhují i Lovosice a… Číst vice »
https://www.neprekladisti.cz/o-prekladisti.php
Tak to jelo po silni asi 0,04 % cesty. Ale furt je to rpo někoho příliš. Vlečka do každého skladu je nesmysl.
Kdo se baví o každém skladu.
Řeč je o těch centrálních každého obchodníka a věřte, nejsou malé. Do skladu vjede zboží na vlaku, ven v kamionu.
A kde dáš portálový jeřáb. Systém vykládky z kontejneru apod.
Když je kontejner na žel. voze tak nejde otevřít přece.
Nebo si má každý centrální sklad kdejaké firmy, postavit ještě intermodální terminál za miliardu?
Jde, i na kamionu jde otevřít. Ale musíte mít ten s bočním vstupem. Jinak jen ten na posledním voze ve vlaku. Tedy pokud znáte přístupový kód. 😉
Portálový nebo mostový jeřáb může být klidně i v hale, ten mostový v té hale nezabírá žádné místo (tedy půdorysně), a funkcí mají oba stejnou
Jenže oproti běžnému kontejnerovému terminálu sklad Alzy opravdu maličký je.
Jasně že by bylo super, kdyby to používala Alza třeba společně s Amazonem … jenže to je tak trochu na opačné straně Prahy.
A po kolika kontejnerech by to mělo do všech těch velkých skladů jezdit? Přijede tam 15 kontejnerů naráz, jak dlouho se to bude vykládat, jak se to logisticky provede, bude tam muset pořád posunovat lokomotiva, jaké bude muset mít každý sklad kolejiště a personál jen pro tohle… no nevím. To snad radši ty průběžně jezdící kamiony co toho otočí mnohem víc. Samotná cesta po železnici z Asie do Obrnic je v pořádku.
Mě by fakt docela zajímal itinerář té cesty. Pokud je to řekněme 10 tis. km, tak by vycházela průměrná rychlost 21 km/h. Zajímavější údaj by ale byl po odečtení celních odbavení a jiných „pohraničních“ procedur, to by ukázalo „aktuální technické možnosti“ za předpokladu, že by se napříč těmi státy povedlo dohodnout nějaké zjednodušené papírování. Pokud tedy už tohle není zjednodušené. 🙂
Ještě se to muselo dvakrát překládat z vlaku na vlak, takže nejen nějaké papírové procedury.
Právě, že ty procesně přirozeně významnější hranice jsou na trase vlastně akorát ty dvě „sovětské“. Takže zároveň místa překládky (kontejnerů?) – podle mě je velmi zajímavé vědět, jestli z těch 20 dnů tyhle hranice „sežraly“ třeba 7 nebo naopak jen 2 dny s tím, že celkem 4 dny dalšího zdržení stálo čekání na kapacitu, mašinu nebo fíru, popř. naopak zda to týden stálo kdesi na pomezí Kazachstánu a Ruska z nějakých úchylných důvodů a tak. Nebo naopak, zda se jelo „jako střela“ Dostyk – Brest, a zde týden pauza a pak třeba další 3 dny „přískoky vpřed ve zbytkové kapacitě“… Číst vice »
Taky mě zajímá jak to je s výměnami strojvedoucích, na kolik směn to vyjde, kde to nechávají stát půl dne, jestli se vyplatí jezdit ve dne v noci i s příplatkem nebo spíš přes den atd. Mít tak moderní koridor s průměrnou rychlostí třeba 80 km/h pro nákladní expres, to by byly hned jiné dodací lhůty a mohlo by se to vozit daleko víc po kolejích. Plus digitalizace a modernizace papírování (asi zvlášť v Rusku a Bělorusku), aby to odbavili během překládky nebo výměny podvozků nebo co tam provádějí.
21 km/h vypadá směšně, ale je to dvakrát rychleji, než co se psalo tak asi před rokem. Zjevně se zlepšují. Přeci jen to není EU. Den prostoj na výměnu podvozků na jiný rozchod je zřejmě ještě hodně rychle, možná i za pří/úplatek.
Ovšem na překládku kontejnerů by to mohlo stačit celkem v pohodě. Pletu se nebo ne, že už za komunistů kontejnery přes čáru (i na Západ) byly kontrolovány jen na neporušenou pečeť, a nikoli otevírány/prohlíženy?