Aktivistům vadí chystaná demolice nádražních budov na trati z Olomouce do Bruntálu, chystají petici
Oprávněnost existence drážních staveb nesmí být posuzována jen měřítky ekonomickými, často s argumentem špatného stavu, jehož příčinou byla absence údržby, říká Národní památkový ústav.
Aktivistům z Hnutí Duha Jeseníky a části odborné i laické veřejnosti se nelíbí projekt Správy železnic (SŽ) na modernizaci výpravních budov na trati Olomouc – Bruntál. Vadí jim především fakt, že se chystá demolice celých objektů či jejich částí. Podle nich se objekty mají opravit a najít pro ně nové využití. ČTK to řekl koordinátor hnutí Ivo Dokoupil. Naopak SŽ argumentuje špatným technickým stavem objektů a jejich předimenzovaností.
„Již v letošním roce má proběhnout demolice nádraží v Dětřichově nad Bystřicí. Demolice částí budov se chystá v Moravském Berouně a Valšově. Na další nádraží nyní úředníci zpracovávají dokumentaci,“ uvedl Dokoupil. S takovým postupem podle něj nesouhlasí jak odborná veřejnost, tak obyvatelé regionu. „Státní organizace, které namísto aby pečovaly o svěřený majetek, navrhují jeho demolici. Příští týden bude spuštěna petice proti takovému postupu. Cílem kampaně za záchranu nádraží by mělo být nalezení prostředků na rekonstrukci budov a jejich nové využití,“ řekl.
Mluvčí SŽ Nela Friebová ČTK řekla, že uvedené výpravní budovy jsou v nevyhovujícím stavu, pro současné potřeby předimenzované a z velké většiny nevyužité. „V případě Moravského Berouna a Valšova proto dojde k jejich částečné demolici a následné kompletní rekonstrukci tak, aby vyhovovaly současným požadavkům. Nádražní budova v Dětřichově nad Bystřicí je již v realizaci. Nahradí se novostavbou menšího, plně dostačujícího objektu,“ uvedla. Podobný krok proběhne i u dalších nádraží, například ve Varnsdorfu.
Náklady na jednotlivé rekonstrukce se budou pohybovat v rozmezí od 25 do 31 milionů korun. V Dětřichově už práce začaly, v Moravském Berouně začnou v říjnu a ve Valšově v květnu příštího roku. Dokumenty, o které se SŽ opírá, jsou ale nedostatečné, tvrdí statička Barbora Bartecká. „Přílohy, které popisují stav objektů, nemají atributy odborného vyjádření, které se běžně používá ve stavebnictví pro rozhodování o objektu,“ řekla.
S demolicemi nesouhlasí ani Alena Borovcová z Národního památkového ústavu. „Oprávněnost existence drážních staveb nesmí být posuzována jen měřítky ekonomickými, často s argumentem špatného stavu, jehož příčinou byla absence údržby. Hlavní motivací jejich zachování by mělo být uvědomění si jejich hodnot a snaha zachovat je příštím generacím,“ uvedla. SŽ by podle ní měla jít spíše cestou hledání nového využití historických budov. „Například výpravní budova v Domašově nad Bystřicí, kterou údajně čeká také částečná demolice, je autenticky dochovanou stavbou s malebnou historizující fasádou s mnoha detaily. Její prostory představují potenciál pro nové využití,“ uvedla Borovcová.
Využití by se mohlo najít například v turistickém ruchu. „Trať Olomouc – Bruntál je velmi pěkná a vede turisticky atraktivním územím. Stavby nádraží jsou historické a unikátní. Navržené razantní stavební zásahy zcela pustoší atmosféru trati,“ řekl autorizovaný projektant Karel Siuda.
Odpor proti bourání nádražních budov může přinést i své výsledky. Díky petici se tak podařilo například nedávno zabránit demolici části nádražní budovy v Chotyni na Liberecku.
ČTK