Je bezpečné letět přes půlku Evropy na jeden motor? QS1125 ve 13 otázkách a odpovědích
Přesně před dvěma týdny odstartoval Boeing 737-800 společnost Smartwings se 170 cestujícími na palubě z řeckého ostrova Samos do Prahy.
Přesně před dvěma týdny odstartoval Boeing 737-800 společnost Smartwings se 170 cestujícími na palubě z řeckého ostrova Samos do Prahy. Let QS1125 se stal bezkonkurenčně nejprobíranějším za poslední roky v českém letectví: krátce po vzletu přestal fungovat motor a posádka se rozhodla pokračovat na jeden motor až do Prahy, i když postupy mluví o přistání na nejbližším vhodném letišti.
Smartwings k případu téměř mlčí, i proto se kolem letu na jeden motor vyrojila rázem spousta „odborníků“, kteří mají jasno, co vše se mohlo stát či jak byl let naopak bezpečný. Zdopravy.cz proto přináší odpovědi na nejzásadnější otázky spojené s tímto letem. Odborné otázky jsme konzultovali s několika profesionálními piloty, kteří létají u zahraničních leteckých společností.
Doplněno 5. září v 19:30 z ČTK: Společnost Smartwings dnes doručila Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) veškeré požadované dokumenty k letu ze závěru srpna, který letadlo absolvovalo jen s jedním funkčním motorem. Podle interního vyšetřování dopravce nešlo o systémovou chybu, uvedla mluvčí Vladimíra Dufková.
Co se přesně stalo?
Po vzletu Boeing 737-800 registrace OK-TVO vystoupal do plánované letové hladiny 36 tisíc stop. Po necelé půlhodině ale levý motor přestal fungovat a letadlo muselo klesnout do hladiny 24 tisíc stop. Posádka se snažila motor znovu nastartovat, ale neúspěšně. Pokračovala v letu dál do Prahy, aniž by řídícím letového provozu po trase řekla, že pravým důvodem pro změnu letové hladiny je závada jednoho z motorů.
Proč vzbudil let takovou pozornost?
Let dvoumotorového dopravního letadla na jeden motor na tak dlouho vzdálenost v oblasti, kde je spousta vhodných náhradních letišť, není rozhodně obvyklý. Svědčí o tom i reakce některých úřadů. Například Úřad civilního letectví byl postupem podle svého vyjádření šokován. „Nedošlo k přistání na nejbližším vhodném letišti tak, jak je to v zájmu bezpečnosti posádky a cestujících na palubě v tomto případě přímo požadováno výrobcem letounu,“ uvedl ÚCL v prohlášení. Postup dopravce navíc může vyvolat otázku, zda nejde o systémový problém v zajišťování bezpečnosti u tohoto provozovatele.
Jaké jsou běžné postupy pro případ vypnutí jednoho motoru?
Manuály Boeingu i Airbusu uvádějí, že piloti mají přistát co nejdříve na nejbližším vhodném letišti. Proč se rozhodli piloti pokračovat až do Prahy, zatím není jasné.
V čem je možné nebezpečí letu na jeden motor?
Na první pohled v ničem. Letadla jsou konstruována tak, že zvládnou bezpečně dokončit let na jeden motor. Piloti jsou na takové situace pravidelně školeni. Hlavní problém je v té chvíli snížení manévrovacích schopností letadla, snížení možností zálohování systémů letadla, zhoršení výkonů letadla a nezbytná aplikace dodatečných omezení pro let s jedním motorem, což výrazně komplikuje další provoz letadla a zvyšuje pravděpodobnost zhoršení nouzové situace. V případě, že by došlo k závadě i na druhém motoru, například vlivem špatného paliva, z letadla se stává v podstatě kluzák a jeho manévrovací schopnosti a výběr plochy pro přistání jsou výrazně omezené.
Lze přistát s letadlem se závadou obou motorů?
Ano, v minulosti jsou takové případy známé, kromě mediálně známých případů přistání na Hudsonu či nedávno v kukuřičném poli u Moskvy, kde došlo k poruše krátce po startu kvůli srážce s ptáky, byly i v minulosti takové případy. V některých případech takové přistání část cestujících na palubě nepřežila. Nicméně je třeba zdůraznit rozdíl mezi pojmem přistát a bezpečně přistát.
Kde mohlo letadlo po trase bezpečně přistát?
Po trase byla spousta vhodných letišť s dostatečně dlouhou dráhou, například Soluň, Záhřeb, Budapešť, Vídeň, Bratislava. „Mezi Samosem a Prahou je i jiné vhodné letiště na přistání s jedním motorem, než jen Praha,“ uvedl mluvčí ÚCL Vítězslav Hezký.
Co dalšího bylo na letu nestandardního a jaké problémy mohl letoun způsobit?
Podle vyjádření několika organizací řízení letového provozu posádka pravdivě neinformovala, proč letí níže. „V případě tak závažného technického problému, jako je ztráta funkčnosti jedné ze dvou pohonných jednotek, zcela určitě není standardní, aby o této situaci velitel letounu odpovědné středisko řízení neinformoval,“ řekl České televizi mluvčí ŘLP Richard Klíma. Pokud o problému dispečeři nevěděli, mohli například posádku žádat o urychlenou změnu letové hladiny, která by nebyla možná a komplikovat tak letový provoz celému řízení.
V čem mohlo být výhodnější pro piloty letět až do Prahy?
Piloti po vysazení motoru nemají řešit ekonomiku, ale postupovat podle procedur stanovených pro nouzové a abnormální situace. Jisté ale je, že posádka Smartwings ušetřila nemalé náklady v řádu milionů korun. Pokud by letadlo přistálo neplánovaně na náhradním letišti, firma by musela zaplatit kompenzace cestujícím, poslat pro ně náhradní letadlo, které by chybělo na jiných linkách, neměla by na letišti své servisní zázemí.
Do jaké míry souvisí problém s uzemněním letadel 737 MAX?
Zdánlivě nijak. Nicméně Smartwings letos chybí kvůli tomu část letadel, dopravce má méně záloh. Každé letadlo, které vypadne z provozu, se firmě nemusí podařit kvůli chybějícím strojům rychle nahradit.
Řešily české úřady už v minulosti let na jeden motor a přistání na letišti, kam až neměla posádka dolétnout?
Ano. V roce 2009 u letu Boeingu 737-400 z Ostravy. Krátce po vzletu vysadil motor, posádka se ale po dohodě s dispečery provozovatele rozhodla pokračovat v letu do Prahy. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) tehdy konstatoval, že došlo k porušení bezpečnostních pravidel, když se piloti nerozhodli přistát v Ostravě.
Jaký je nyní stav vyšetřování?
Let aktuálně řeší Úřad civilního letectví a Ústav pro odborné vyšetřování nehod. Smartwings mají do 6. září předat všechny potřebné dokumenty k letu.
Proč případ řeší ÚCL i ÚZPLN?
ÚZPLN v rámci svých kompetencí zjišťuje příčiny události. ÚCL s ohledem na své pravomoci a v rámci možných kroků daných mu správním řádem požádal provozovatele o podání vysvětlení s ohledem na postup provozovatele a posádky, vztahující se k letu s jednou pracující pohonnou jednotkou do Prahy. „Jedná se tedy o separátní šetření, vedená podle postupů daných příslušnými kompetencemi obou orgánů,“ řekl mluvčí ÚCL Vítězslav Hezký. Podle něj obě organizace v rámci svých na základě společných dohod a postupů daných příslušnými předpisy spolupracují a předávají si příslušné informace.
Jak se k případu staví Smartwings?
Firma se hned na úvod omezila na strohé konstatování, že posádka postupovala podle předpisů a že patřila k nejzkušenějším. Na další otázky neodpovídá.
Jaké nezodpovězené otázky zůstávají ze strany Smartwings?
Veřejnost se dosud nedozvěděla odpovědi na několik otázek. Proč piloti nerespektovali stanovené postupy a rozhodli se i se závadou motoru pokračovat až na plánované letiště přistání? Proč neinformovali řídící letového provozu v několika zemích o výskytu závady na motoru a předepsaným způsobem nevyhlásili stav nouze? Měli při přistání alespoň požadované množství paliva? Na tyto odpovědi marně veřejnost zatím čeká. Dozví se je nejspíše až po zveřejnění závěrečné zprávy. „Nejde o systémový problém. Netváříme se, že se nic nestalo, vyhodnocují se postupy posádky. Novináři by se měli mírnit, cítím hodně antipatií, nenávisti, bonzáctví lidí. Nechte to v klidu vyšetřit,“ odpověděl předseda představenstva Jiří Šimáně.