Odšpuntováno. Na Branický most se vrátily vlaky, zatím stále jen na jednu kolej
Z mostu se postupně stává klíčové místo nákladní železniční dopravy. Letos slaví 60. let.
Na Branický most se v pondělí vrátily po několikaměsíční výluce vlaky. Trať pomůže zejména nákladní dopravě, která nyní kvůli téměř neprůjeznému pražskému uzlu musela jezdit po dlouhých oblížďkách, například i přes České Budějovice.
Zároveň podle Správy železnic postoupily do závěrečné fáze i práce na zdvoukolejnění mostu. Jako dvoukolejný byl most koncem 40. let 20. století naprojektován, nicméně druhá kolej nikdy nevzikla. V roce 1964 se po 15 let trvající stavbě rozjely vlaky jen po jedné koleji.
Dokončení celé stavby a zahájení plnohodnotného provozu plánuje Správa železnic letos v říjnu. Most a navazující úsek do Krče se nyní stane součástí pražské železniční sítě. Kvůli omezenému provozu na Výtoňském mostě plní významnou roli hlavně v nákladní dopravě. Právě kvůli komplikacím pod Vyšehradem však v blízké době vzroste význam trati i v osobní přepravě.
Nákladní vlaky na Výtoňském mostě dráždí. Část příměstských spojů na něj přitom nemůže
Celá trať bude po rekonstrukci sloužit také při odklonu vlaků během plánované stavby nového Výtoňského mostu. Využijí ji především dálkové vlaky směřující od Plzně na pražské hlavní nádraží.
Rekonstrukce začala před rokem. Jezdit se zde bude po první traťové koleji, na té sousední budou pokračovat práce na betonážích mostní desky a říms, odvodnění a hydroizolačním systému. Následovat budou úpravy železničního svršku, technologií a trakčního vedení.
V navazujícím úseku po novou odbočku Spořilov zůstává pro cestující zatím uzavřena zastávka Praha-Kačerov, kde pokračuje výstavba přístupové lávky s výtahem na nové ostrovní nástupiště. I zde se s obnovením provozu počítá v říjnu.
Přidání druhé koleje umožní zvýšení průjezdnosti pražského uzlu. Novou kapacitu využijí nejen nákladní dopravci, ale umožní i zavedení nových linek městské a příměstské železnice.
Branický most je někdy také přezdívaný most Inteligence. Celkové investiční náklady stavby dosahují 2 637 358 914 korun. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF).
Klíčový bypass
Zprovoznění alespoň jedné koleje Branického mostu je tak nyní klíčové. Most bude poté sloužit jako bypass a dočasné řešení nedostatku kapacity na trati číslo 171.
Nově dvoukolejná trať povede od Chuchelského tunelu přes Branický most, stanici Praha-Krč až do prostoru zmodernizované zastávky Praha-Kačerov, kde vznikne nové ostrovní nástupiště a lávka zajišťující přestup na MHD a metro. Současně se postaví odbočka Spořilov, ta umožní vlakům přejíždět z jedné koleje na druhou.
Kromě sanace konstrukce mostu se buduje i nové přemostění Údolní ulice a technologické objekty v Krči a na Spořilově.
Začala výluka na Branickém mostě, nákladní vlaky musejí přes Budějovice nebo Ústí
Po mostě se začalo jezdit přesně před 60 lety, první vlak se na něm objevil 30. května roku 1964. Jeho stavba však začala už v roce 1949, dlouhou dobu po dokončení pak čekal na stavbu navazujicích tratí, které na něj přivedou dopravu.
Přestože se budoval jako dvoukolejný, stavbaři rekrutovaní komunistickým režimem z řad pracující inteligence na něm nakonec položili pouze jednu kolej. Stejně tak se neuskutečnilo původně plánované pokračování pražského železničního okruhu, které mělo na most navázat tunelem do Hlubočep a Jinonic. Nedokončená odbočka mostu je dodnes patrná nad Strakonickou ulicí.