Lanovka je nejekologičtější druh dopravy, v krajině ani není vidět. Zamítnutí EIA ohrožuje i další stavby, říká Scheinherr
Otec projektu lanovky z Podbaby do Bohnic Adam Scheinherr chystá podnět na přezkum rozhodnutí k ministerstvu.
Projekt městské lanovky Podbaba – Troja – Bohnice pravděpodobně nebude. Projektu vystavili stopku magistrátní úředníci z Odboru ochrany prostředí, když v procesu posouzení vlivů na okolí (EIA) vydali nesouhlasné stanovisko.
Záměr je podle úředníků z hlediska vlivů na krajinu a její ekologické funkce a vlivů na kulturní dědictví nepřijatelný. Mimo jiné „představuje významný zásah do znaků a hodnot krajinného rázu Trojské kotliny“. Projekt byl z velké části dítětem bývalého pražského náměstka pro dopravu Adama Scheinherra. Ten současné rozhodnutí považuje za nebezpečný precedens a radost odpůrců stavby upřímně nechápe.
Nepřijatelná. Magistrátní úředníci „zařízli“ lanovku Podbaba – Bohnice
Projektu lanovky z Podbaby jste věnoval hodně úsilí. Už na podzimním veřejném projednávání EIA však bylo vidět, že odpor městských částí je značný a zájem DPP poněkud vlažný. Jak se na celý proces díváte nyní?
Předně mi to přijde jako obrovská škoda pro pražskou městskou hromadnou dopravu. Protože spojení Prahy 6 a Prahy 8 je hrozně potřebné. Jsou to jedny z nejlidnatějších městských částí a navíc dává obrovský smysl, aby lidé z Bohnic, které jsou spíše rezidenční čtvrtí, měli tuto snadnou propojku na Prahu 6, kde je mnohem více pracovních příležitostí.
Dnes to spojení funguje hrozně dobře a rychle pro auta pomocí tunelového komplexu Blanka. Ale pro hromadnou dopravu nikoliv. Autem se tudy dostanete za 15 minut, zatímco v MHD musíte 40 minut přes centrum nebo složitě přívozem.
Proč vlastně myslíte, že lanovku nepodpořily ani městské části, kterým měla primárně pomoci? Třeba Praha 6 dala k EIA také zamítavé stanovisko.
Já si úplně nemyslím, že by to nepodpořily. Ty části to podporovaly, pouze k tomu měly určité výtky. Praha 6 tam prosazovala dlouhodobé parkování. V rámci projektové dokumentace se však ukázalo, že tam není vhodné budovat parkovací kapacity.
V oblasti Podbaby bude kolektivní napojení pomocí tramvaje ze Suchdola a zároveň pomocí železnice a není žádané, aby tam lidé přijížděli autem a pak přesedali, ale naopak, aby využívali veřejnou dopravu ze svých domovů nebo zaparkovali auto už na Výhledech v Suchdole. Tam bude velice kapacitní parkoviště, myslím až pro 1 000 automobilů.
Chybí parkování i přestupy, ztratíme soukromí. Městské části lanovku nad Trojou nechtějí
Parkovací dům u terminálu lanovky požadovala i Praha 8.
Ani tam si nemyslíme, že je vhodné ho budovat. Dopravní model ukázal, že mají lidé jet metrem z Letňan, pak přesednout na tramvaj a pak na lanovku.
Měla by se Praha proti rozhodnutí o zamítnutí EIA odvolat?
To navrhuje i ministr životního prostředí Petr Hladík. Podle správního procesu se Praha odvolat nemůže, ale může podat podnět na přezkum k ministerstvu životního prostředí. A to může udělat kdokoliv. Až si k tomu zpracuji podklady, jsem připraven to udělat.
Ohrožuje toto rozhodnutí i jiné pražské dopravní stavby?
Mně to přijde jako obrovsky nebezpečný precedens vůči všem ostatním stavbám. A to nejen třeba k zamýšlené tramvajové trati, která se svým mostem bude mít mnohem větší zásah do krajinného rázu. Což je připomínám jediný důvod, proč lanovka získala negativní stanovisko EIA.
Stejně tak je to nebezpečný precedent i pro o kus vzdálenější most Pražského okruhu v rámci části 518 a 519 u Suchdola. Ten bude ještě mnohem vyšší než plánovaný tramvajový most a zásah tam bude enormní. A z obou stran se dotýká přírodních památek.
Lanovku v porovnání s mosty vlastně tvoří jen dvě lana nad vodou…
Ano, z tohoto hlediska je to rozhodnutí iracionální. Nerozumím tomu a skutečně si myslím, že právě lanovka je subtilní a neinvazivní stavba. V podstatě se jedná o tři stanice a čtyři sloupy a mezi nimi natáhlá lanka. Když se kouknete na ten celkový pohled, který byl představen, tak v tom údolí tu lanovku ani nevidíte. Na rozdíl od mostu. A ten bude muset mít i velké předpolí. On vlastně začíná stoupat už v rámci ulice Podbabská a už tam se vytváří mostní estakáda. Myslím si, že to bude mít mnohem větší zásah i vzhledem třeba k přírodní chráněné památce Baba.
Zarážející je to o to více, že z hlediska emisí, hluku a spotřeby energie je lanovka nejekologičtějším způsobem dopravy.
Váš kolega Václav Brejška na síti X napsal, že „někteří místní politici už týdny dopředu informovali, že znají dnešní rozhodnutí orgánu přenesené působnosti státní správy“. Jak si to vysvětlujete?
Ano, já byl u toho. Říkal to například pan předseda výboru pro dopravu Martin Sedeke na lednovém zasedání. Byl jsem tím zaražen, protože já jsem ty informace ze státní správy neměl a on by je také neměl mít. A přitom už tehdy publikoval na Facebooku, že ten projekt je mrtvý. Přijde mi to zvláštní, protože toto rozhodnutí státní správy by mělo být nezávislé od samosprávy a od politiků.
Ale to, že projekt lanovky neměl politickou podporu současné koalice, je pravda. Můžeme třeba vidět, jak se nyní ze zamítnutí EIA raduje třeba paní náměstkyně Jana Komrsková. Přitom já si myslím, že každý výrok, který odsuzuje nějakou důležitou stavbu, je pro město poškozující.
Kdy podle vás ztratil projekt politickou podporu? Jaká v tom byla role tehdejšího primátora a dnes náměstka Zdeňka Hřiba?
V minulém volebním období Zdeněk Hřib projekt velmi podporoval. Ale ve volební kampani přišel s vizí tramvajového okruhu, proti kterému v podstatě nic nemám, a myslím si, že se má připravovat a že je pro Prahu správný. Ale on se proto zaměřil více na tramvajovou trať než na lanovku.
Ale já se obávám, že to nynější rozhodnutí je poškozující i pro tramvajovou trať v tomto místě. Ta je navíc velmi nákladná, je to vlastně 700 metrů dlouhý tramvajový most přes dvě ramena řeky s navazujícím kilometrovým tunelem s maximálním stoupáním.
Jeho náklady jsou minimálně čtyřikrát vyšší než samotná lanovka. Určitě se nemáme z čeho radovat a tramvajovou trať tam jen tak neuvidíme, minimálně ne v následujících 10 letech.
Video: Dopravní podnik rozhýbal lanovku Podbaba – Bohnice, zatím jen virtuálně
Nebylo by z dnešního pohledu už v minulosti lepší akcentovat tramvajovou trať namísto lanovky? Neztratil se tím čas?
Ty projekty se připravovaly paralelně. Tehdy tramvajová trať nebyla ani v územním plánu, měla tam pouze územní rezervu. Takže jsme zpracovali studii na obsazení přesné polohy, ale zároveň jsme vždycky vnímali, že ty náklady pro tramvajovou trať jsou vysoké a stavba to bude složitá. A Praha má okolo 15 jiných prioritnějších tramvajových tratí, takže bylo lepší se zaměřit na ně.
A když se podíváte po Evropě nebo i po světě, tak přesně na takových podobných místech města budují lanovky. Většinou je to nějaké komplikované území přes řeku.
A tady máme stometrové převýšení se strmým svahem a lesem, takže přesně na tuto polohu je lanovka ideální. A srovnání nákladů ukázalo, že toto je skutečně ten projekt, který je realizovatelný ještě v tomhle desetiletí a může zásadně pomoci občanům v dohledné době.
Na projektu lanovky se odvedlo hodně práce, vznikla i nákladná architektonická studie britských architektů, která vzbudila velký zájem veřejnosti. Domníváte se, že je ten projekt přenositelný třeba na jiné místo v momentě, kdy je z velké části připraven?
To asi příliš není a nevím, že bychom v Praze měli podobně dopravně vhodné místo.
Vnímal jste lanovku jako dopravní projekt, nebo i další turistický cíl, který mohla Praha nabídnout návštěvníkům?
Určitě prioritně to byla funkce dopravní v rámci systému městské hromadné dopravy. Sekundárně by byla funkce určitě i částečně turistická. Cíl spíše pro rodiny s dětmi, o víkendech na návštěvu do zoo. Sloužilo by to obojímu.