Jedno parkoviště s široký výběr aplikací, kterými zaplatit. Anebo naopak jedna aplikace s možností zaplatit parkování kdekoliv. To je filozofie, kterou se snaží v Česku prosadit skandinávská firma EasyPark, která letos nákupem společnosti MPLA vstoupila na tuzemský trh.

Nyní usiluje o změnu zažitého systému, kdy si města tendrují provozovatele plateb za parkování a ten má pak často exkluzivitu. Od města dostává provize za vybrané parkovné.

Ty jsou v průměru pět procent a podle EasyParku to firmám na technologický růst nestačí. Otevřený systém a sdílení prostoru s konkurenty by podle zástupce EasyParku Patrika Piščáka snížil ceny za parkovné a zesílil tlak na digitalizaci i platební morálku řidičů.

Vedle aplikace by však měl být vždy k dispozici i parkomat jakožto inkluzivní varianta pro ty, co nové technologie nevyhledávají. „V Dánsku je už 90 procent plateb za parkovné realizováno přes platební aplikace,“ říká Piščák. Firma působí v 3 500 městech a má 10 milionů uživatelů.

V Česku je k dispozici v 50 městech. Místní uzavřený trh však připomíná šachovnici. „My prosazujeme vrstvy,“ popisoval Patrik Piščák spolu s kolegyní Karolínou Svobodovou na semináři České parkovací asociace.

Proč se EasyPark rozhodl usilovat o cestu otevřeného trhu na místo klasických jednotlivých tendrů?

EasyPark se rozhodl usilovat o cestu otevřeného trhu parkování mezi virtuálními platebními kanály z důvodu poskytnutí lepších služeb a inovací ve srovnání s tradičními tendry. Otevřený trh podporuje konkurenci mezi poskytovateli parkovacích služeb, což vede ke zlepšení v poskytovaných službách a inovacím v oblasti parkování pro uživatele i pro města. To umožňuje větší flexibilitu, transparentnost a více možností pro uživatele i města.

Otevřený trh jednoduše přináší výhody všem zúčastněným stranám. Řidiči na území, kde panuje otevřený trh, nemusejí přecházet z jedné platební metody na druhou, když se pohybují ve svém životním prostoru. Používají svou oblíbenou metodu všude.

Jaké jsou zkušenosti s tímto konceptem v zahraničí?

Tento koncept je nosným pilířem digitalizace ve stále větším počtu měst a zemí. Německo, Rakousko i Maďarsko, celý Benelux a Skandinávie jsou příkladem. Francie a Velká Británie jsou dnes na této cestě společně s Českem a Slovenskem. S rostoucí mírou urbanizace můžeme očekávat, že tento koncept bude čím dál více relevantní.

Pokud se nemýlím, tak v mateřské zemi EasyParku ve Švédsku má každé velké město jinou parkovací aplikaci a trh tak sjednocen není, což je pro uživatele značně nekomfortní.

Švédsko dlouhodobě fungovalo buď na bázi otevřeného trhu nebo na základě veřejných zakázek, kdy města soutěžila omezený počet poskytovatelů (typicky 1-3). Je tedy pravda, že některá města byla proti konceptu otevřeného trhu a preferovali jednoho nebo více poskytovatelů, které si vysoutěžil, což mělo za následek situaci, že ne každý poskytovatel mohl v tomto městě působit.

Je však nutno podotknout, že to neplatilo pro hlavní město Stockholm, které bylo jedním z měst propagujících model otevřeného trhu na základě autorizačních kritérií (tzn. město stanovuje jasná kvalitativní a kvantitativní pravidla, které poskytovatelé musí naplňovat a není tak třeba vypisovat tendry). Toto dnes známe v Česku z Jihlavy nebo Prahy.

A daří se nyní ve Švédsku trh plateb za parkovné sjednocovat a otevírat?

I ta města, která se rozhodla jít cestou veřejné zakázky a soutěžila poskytovatele převážně na základě kritéria, kterým byla cena, si v nedávné době uvědomila, že jejich dřívější rozhodnutí nebylo úplně výhodné.

Dnes tedy i ta města, která byla proti otevřenému trhu jako např. Borås, Göteborg a Gävle již otevřený trh zavedla, neplatí poskytovatelům žádnou provizi a umožňují jim provozovat aplikaci s vlastním obchodním modelem, který umožňuje udržitelné marže. Z mého pohledu to jen potvrzuje, že tento koncept je dříve nebo později preferován, obzvlášť pokud města chtějí jít s dobou a zajistit kvalitní služby pro své občany i návštěvníky.

Jaké jsou nejčastější výhrady měst vůči vašim návrhům a jak se s nimi vypořádáváte?

Souvisejí s obavami z nových postupů, strachem ze změn a také se zájmem nepřenášet poplatky za použití virtuálních platebních metod na koncové uživatele. To, že město nepřenese poplatky na koncové uživatele však jen znamená, že město platí za komfort všech parkujících z rozpočtu města. Město zároveň typicky provádí značné investice do nákupu parkovacích automatů, poskytuje rezidentům zvýhodněné parkování atd.

Proč je podle vás pro město výhodnější nejít systémem provizí z plateb pro poskytovatele?

Z důvodu podpory otevřeného a spravedlivého trhu. Provize omezují konkurenci a inovace, a to není dobré jak pro poskytovatele virtuálních platebních metod, tak ani pro uživatele, kteří by rádi používali služby, které jdou s dobou a přinášejí jim komfort, který město typicky nemůže zajistit nebo je to pro ně příliš nákladné (např. možnost platit parkovné přes infotainment vozidla, mít podporu pro Apple CarPlay, Android Auto atd).

Otevřený trh umožňuje různým poskytovatelům soutěžit o zákazníky na základě kvality služeb a inovací, což jednoznačně vede k lepším a více uživatelsky přívětivým řešením. Zároveň to poskytovatele aplikací nutí stanovit si udržitelnou cenovou politiku pro svou aplikaci, která reaguje na konkurenci.

To v konečném důsledku znamená, že pracujete s udržitelnými maržemi. U tradičního pojetí výběru poskytovatele, které je na základě tendru, toho nikdy město nedosáhne a chtě nechtě platí provizi, která není příliš udržitelná a zároveň přenáší provizi do ceny parkovného.

A jaké jsou výhody pro běžné řidiče?

Třeba možnost platby parkovného po minutách a možnost předčasného ukončení parkování. To umožňuje uživatelům platit pouze za skutečně využitý čas parkování, což může být ekonomicky výhodné.

Dále aplikace umožňuje jednoduché placení parkovného a správu firemního parkování přes jednu aplikaci, což usnadňuje firmám získat kontrolu nad svým vozovým parkem a mít jednoznačný přehled o parkování svých zaměstnanců napříč městy.

Tagy Česká parkovací asociace parkovací automaty parkování

23 komentářů