cargo

Rozhovor: Na náměstí by auta být neměla, říká šéf parkovací asociace Petr Horský

Parkoviště na Václavském náměstí v Praze. Autor: Zdopravy.cz/Jan ŠindelářParkoviště na Václavském náměstí v Praze. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Koncem minulého týdne se v Praze konala mezinárodní konference odborníků na parkování a rozvoj měst. Pořádala ji Česká parkovací asociace,

Koncem minulého týdne se v Praze konala mezinárodní konference odborníků na parkování a rozvoj měst. Pořádala ji Česká parkovací asociace, organizace POLIS (Cities and Regions for Transport Innovation) a Evropská parkovací asociace. Jak vidí současnou realitu a budoucnost předseda České parkovací asociace Petr Horský?

Petr Horský, předseda České parkovací asociace. Autor: ČPA

Petr Horský, předseda České parkovací asociace.
Autor: ČPA

V čem vidíte největší problém parkování v České republice. Zmiňoval jste tady příklad Václavského náměstí, kde se hodinové ceny za dvacet let nezměnily. Je to v té nízké ceně?

To je jedna z příčin, protože nízká cena nijak nereguluje. Bohužel na tomto konkrétním příkladu vidíme, že přímo v srdci Prahy se platí 40 korun za hodinu. Přitom slušný řidič, když nechá auto na parkovišti na magistrále, tak zaplatí 50 korun. To jde proti logice. Mělo by se podporovat to, aby auta na náměstí nebyla a byla někde mimo uliční prostor. Realita je přitom opačná, člověka, který se chová odpovědně, finančně trestáme.

Tedy v centrech měst by cena měla mít daleko větší regulační funkci?

Určitě. Máme dva možné regulativy. Jedním z nich je cena a druhým z nich je institut trvalého pobytu, který je uplatňován v modrých zónách. Ale v případech běžného zpoplatněného parkování pro návštěvníky je opravdu jedinou možností regulace cena.

Mluvil jste tady ale i o ceně rezidenčního parkování. Stojí třeba tisíc korun ročně, říkal jste, že by mohlo stát pět tisíc. Kam ti obyvatelé ale potom svá auta dají, když tu cenu nebudou akceptovat?

Částečně si třeba vypomohou využitím různých garáží, naplní se kapacity uvnitř objektů. A když ti lidé auta v konečném důsledku zahodí úplně, tak to tomu městu jen prospěje. Z mého pohledu: já se o své auto starám, ročně mě to stojí nějakých deset tisíc; chovám se zodpovědně a prostě ho nenechávám na ulici.

Jde tedy i o to oprostit se od letitého pohledu, že každá rodina musí mít jedno dvě auta?

Já si myslím, že v podmínkách Prahy je to nesmysl. V Praze neplatí, že by měla rodina dvě auta, poměr je zhruba 0,8 auta na byt. Je to trochu dáno tím, že když si člověk skutečně ta auta spočítá na ulicích, tak dojde k odlišným číslům, než jaká jsou v registru. V pražském registru je spousta aut, která se fyzicky nacházejí úplně jinde. Uměle tak zatěžují pražskou statistiku.

Zaznělo tu v diskusi, že česká parkovací politika je spíše nepolitikou. Mělo by ale být parkování řízeno nějak centrálně, nebo je dobře jej držet v kompetenci měst a obcí?

Jednoznačně je správně, že si to města řídí sama. Asi by nebylo vhodné vytvářet celostátní parkovací politiku. Stát má pouze vytvořit právní prostředí, aby ta politika mohla být účinně vymáhána. Zástupci měst se musejí sami rozhodnout, jestli budou pouze reflektovat tu část veřejnosti, která denně užívá automobily, nebo jestli náhodou nezačnou zohledňovat přání i té druhé části, která potřebuje chodit po chodnících s kočárky, který by ráda měla trochu větší a volnější prostor k pohybu po městě. Je to odpovědností volených zástupců. Já si myslím, že přijde doba, kdy začneme daleko účinněji srovnávat, co platíme za parkování a co reálně město ta služba stojí.

Můžete to rozvést?

Zatím si to plně neuvědomujeme, ale když my jako občané platíme tisícovku za parkování, tak město musí někde vzít další dva tisíce korun a dofinancovat to. Cena tisíc korun je dotovaná cena.

Váš zahraniční kolega Philippe Crist z International Transport Forum tady prezentoval budoucnost jako mix nových technologií a nového přístupu k vlastnění a užívání aut, s hesly jako carsharing, doprava na zavolání, autonomní vozy. Součástí těchto vizí je i dynamický prostor, kdy ráno je na místě kavárna, večer třeba parkoviště. Vidíte to podobně?

Já si myslím, že to je budoucnost, byť to nejspíš není otázka příštích pěti let, spíše deseti dvaceti let. Osobně jsem velikým skeptikem vůči rychlé aplikovatelnosti nových technologií na člověka. Ano, technologie využívám, ale mám otazník nad tím, zda si lidé plně naučí a budou využívat širokou škálu technologií. Příkladem je mobilní telefon. Vidíme spoustu lidí ve velkých moderních autech, a ti lidé si nedokáží ani spárovat mobilní telefon s vlastním vozidlem. Jedou a telefonují s mobilem u ucha.

Tagy Česká parkovací asociace parkování Petr Horský
28 komentářů