Kamionová krize: Čeští dopravci ztrácejí pozice v mezinárodní dopravě
Čeští kamionoví dopravci, kteří jezdí do zahraničí, nezažívají navzdory všeobecné konjunktuře dobré časy. Naopak, jejich letošní výkony klesly pod úroveň
Čeští kamionoví dopravci, kteří jezdí do zahraničí, nezažívají navzdory všeobecné konjunktuře dobré časy. Naopak, jejich letošní výkony klesly pod úroveň roku 2004, kdy se Česká republika připojila k Evropské unii. Výkon měřený v tunokilometrech byl letos v prvním pololetí nižší oproti roku 2004 o 31 procent a činil 9,8 miliardy. Ve srovnání s rekordním rokem 2015 pak je nižší o polovinu. Objem zboží v návěsech českých dopravců je zhruba stejný jako v roce 2004.
„Vývoz a dovoz přitom roste, nedělají ho ale čeští dopravci. Ztrácíme pozice především u vzdálenějších přeprav, jako je Francie, Španělsko nebo východoevropské země,“ uvedl generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Důvodů svého ústupu ze slávy vidí dopravci několik. V první řadě jmenují nedostatek řidičů spojený s rostoucí neochotou jezdit na delší štace do ciziny. „Nejsme tak schopni uspokojovat poptávku. Za posledních pět let klesl kilometrický výkon na jedno vozidlo o 20 procent,“ říká Josef Melzer, viceprezident Česmadu a spolumajitel M+L Logistik. Kamion dnes odjezdí 10 tisíc kilometrů měsíčně.
S tím souvisí tvrdá zahraniční konkurence, především ze strany polských a maďarských dopravců. Podle Česmadu jsou čeští dopravci znevýhodněni vysokým zdaněním práce, neboť musejí na odvodech ze mzdy řidiče poslat státu 34 procent, zatímco v Polsku je to 21 procent. Poláci jsou rovněž pružnější v lákání ukrajinských řidičů, kterým stačí v Polsku deset dní na to, aby mohli usednout za volant. V České republice všechny úřednické procedury zaberou až půl roku.
Mezinárodní kamionová doprava je v krizi, ukazuje graf.
Pramen: MDČR, Česmad Bohemia
Neochota řidičů jezdit do zahraničí podle podnikatelů souvisí i s údajnou šikanou ze strany tamních úřadů spojenou s vysokými pokutami za drobné přestupky. „Řidiči, kteří se dostávají do mlýnice velkých sankcí za malicherné přestupky, jsou samozřejmě znechuceni,“ uvedl spolumajitel benešovské firmy MÁTRA Transport Jiří Povolný. Roli prý hraje i migrační krize a potíže s uprchlíky snažícími se dostat pod plachty. Naopak české úřady prý kontroly kamionů nedělají a obce pokuty v zahraničí kvůli vysokým nákladům nevymáhají. „Česká republika je prostor, který má pověst, že tu lze nečestně podnikat a beztrestně páchat přestupky,“ doplnil Melzer.
Dopravce rovněž trápí rostoucí náklady, především na mzdy, naftu a úroky. „Náklady letos ve třetím čtvrtletí poskočily více, než je obvyklé,“ uvedl Zdeněk Říha z dopravní fakulty ČVUT, který se podílí na tvorbě nákladového indexu pro kamionovou dopravu. Průměrná mzda řidiče podle něj vzrostla ve srovnání s loňským prvním pololetím o desetinu. Letos v prvním pololetí činila u řidiče tahačů 22979 korun, k čemuž je třeba u mezinárodní dopravy připočítat zhruba dalších 30 tisíc jako kapesné a stravné. „Rostoucí náklady se nedaří promítat do cen, kamionovou dopravu tak dotují ostatní činnosti firem,“ doplnil Povolný. Dopravci proto požadují snížení spotřební daně z nafty či zavedení takzvané profesionální nafty, snížení zdanění práce, důslednější kontroly zahraničních kolegů či zjednodušení procedur při najímání zaměstnanců ze zahraničí.
Podle Hromíře zároveň nemají dopravci jinou možnost, než zdražit své služby alespoň o deset procent. „Není jiné cesty. Je to o odvaze a chuti se do toho pustit i přes velké riziko, že dopravce přijde o zakázku,“ řekl Hromíř.