Kontroly čerpacích stanic, které zavedlo ministerstvo financí v reakci na prudce rostoucí ceny pohonných hmot, nenašly nepřiměřené marže, které by byly zásadně odtržené od cen burzovních. Ministerstvo financí to dnes oznámilo na svých stránkách.

„Kontrolou cenové politiky čerpacích stanic se ukázalo, že situace nemá jednoznačného viníka. Marže pumpařů byly ve sledovaném období velmi rozkolísané, někde vyšší, jinde i záporné. Dosavadní analýza zatím ale neprokázala plošně nepřiměřené marže, prodejní ceny zcela ustřelené od velkoobchodních cen na burze, ani podezření na kartelovou dohodu na úkor motoristů,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle něj se do vývoje cen promítla mimo jiné panika na burzách, která se rozšířila i mezi motoristy. „V takové situaci ničemu nepomohou laciná a instantní populistická opatření typu snižování daní nebo stanovování cenových stropů. V Maďarsku vidíme, jak cenovou regulaci záhy doprovází další restrikce a policejní dozor na pumpách,“ doplnil Stanjura.

Státní monitoring podchytil téměř 600 provozovatelů a více než 2400 čerpacích stanic, provozovatelé museli státu poslat vyžádaná data. Ministerstvo neuvedlo, jaké marže považuje za přiměřené, a jaké nástroje by na volném trhu proti „nepřiměřeným“ maržím nasadilo.

Ceny paliv začaly stoupat po napadení Ukrajiny Ruskem. To zahájilo vojenský útok na Ukrajinu 24. února. Den předtím činila průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 v Česku 37,43 koruny za litr a cena nafty 36,39 koruny. Po začátku invaze ceny pohonných hmot začaly rychle růst. Během zhruba dvou týdnů dosáhla cena benzinu 47,26 koruny a cena nafty 49,57 koruny, což bylo nejvíce za dobu sledování cen paliv. V posledních dnech ceny paliv klesají. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.

Tagy ceny pohonných hmot ministerstvo financí

35 komentářů