Cestovní ruch Doprava ve městě Infrastruktura Vodní doprava Zprávy

Plány státu na vodě: Kontejnerové lodě, odvoz odpadků z měst a splavnění Berounky

Přetížená plavební komora na Smíchově. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Přetížená plavební komora na Smíchově. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Více plavebních dnů na Labi, prodloužení vodní cesty pro nákladní lodě nebo výtah na Orlíku. To jsou projekty, které obsahuje nová (a vůbec první) státní koncepce rozvoje vodní dopravy. Dokument vláda v pondělí vzala na vědomí.

„Materiál je zaměřen na významné vodní cesty. Plánujeme odstranit nesplavné úseky vodních cest, které přerušují stávající síť, a chceme je napojit na atraktivní přepravní cíle. Zároveň předpokládáme, že dojde k prodloužení vltavské a labské vodní cesty na 338 kilometrů,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok.

Klíčovou a vůbec nejdražší stavbou má být po léta odkládaný plavební stupeň pod Děčínem, který má zlepšit podmínky na příhraničním úseku Labe. Zatímco dnes při průměrných srážkách zde lze proplout s limitním ponorem 140 centimetrů 170 dní v roce, po dobudování jezu by to mělo být 345 dní. U ponoru 220 centimetrů by se měl počet plavebních dní zvýšit z dnešních 120 na 180 v roce. Náklady se odhadují na 5,2 miliardy.

Spolu s úpravami komor, prohrábkou dna a zvednutím mostů na hořínském kanálu na Vltavě by se pak na labsko-vltavské vodní cestě měly objevit kontejnerové lodě. Ty by podle představ plánovačů v rezortu dopravy odlehčily silnicím a zvýšily hned po zavedení první linky podíl lodní nákladní dopravy z dnešního necelého procenta na dvě procenta. Díky novému plavebnímu stupni Přelouč II za tři miliardy, jehož součástí má být tříkilometrový kanál, by se lodě měly dostat až do Pardubic. Tam vznikne nový veřejný přístav za více než 200 milionů. Obě stavby ale po léta blokují spory s ochránci přírody.

Zdymadlo České Vrbno na Vltavě, foto: Zdopravy.cz
Zdymadlo České Vrbné na Vltavě, foto: Zdopravy.cz

Dokument nezapomíná ani na Vltavu. Vedle zmíněného zvedání mostů má dojít k výstavbě nové plavební komory u Dětského ostrova v Praze, která odlehčí přetíženému Smíchovskému zdymadlu na protější straně ostrova. Náklady budou 600 milionů. Rekonstrukce Hlávkova mostu pak má umožnit vjezd do Prahy i lodím se sedmi metry na výšku.

S tím souvisí i zcela nový plán na takzvanou citylogistiku. Podle něj by se lodě daly využít k obsluze města tak, aby se odlehčilo ulicím. Lodě mají odvážet například kaly z čistírny, suť ze staveb, komunální odpad nebo sloužit k zásobování centra. U břehů by po vzoru Paříže či Bruselu byly upoutány plovoucí sklady se striktně omezenou provozní dobou, jako překladiště by pak mohly sloužit například přístavy v Holešovicích či Radotíně. Projekt má podporu města. Vedle Prahy se má koncept citylogistiky uplatnit i v Ústí nad Labem a Pardubicích.

Koncepce řeší i rekreační plavbu. Z nově zprovozněné vltavské cesty přinesl deník Zdopravy.cz v srpnu sérii reportáží. Počítá se například s lodními výtahy na Orlíku a Slapech, zvednutím historického mostu v Týně nad Vltavou nebo prodloužením Baťova kanálu a výstavbou přístavišť tamtéž. Počítá se i se zaváděním nových přívozů nebo splavněním Berounky do Černošic. Z těch by se tak stalo přístavní město, odkud by bylo možné se dostat rekreační lodí na jih do Českých Budějovic a na sever do Hamburku.

Pokud jde o nákladní vodní dopravu, ta je mezi ostatními druhy dopravy popelkou. Zatímco tuzemská nákladní auta převezla loni 432 milionů tun zboží a vlaky 98 milionů tun, u lodí je to jen 1,8 milionu tun.

Vybrané projekty z koncepce vodní dopravy do roku 2023 s výhledem na další léta

Plavební stupeň Děčín – 5150 milionů Kč
Stupeň Přelouč II – 3063
Silniční mosty přes Labe mezi Valy a Mělicemi – 223
Modernizace plavebního stupně Srnojedy – 418
Veřejný přístav Pardubice – 224
Rekreační přístav Pardubice – 150
Veřejný přístav Lázně Toušeň – 300
Veřejný příístav Nymburk – 250
Zvedání mostů na vltavské cestě mezi Mělníkem a Prahou – 1004
Modernizace rejd plavební komory Štvanice – 102
Plavební komora Praha, Staré Město – 650
Lodní zdvihadlo Slapy – 2158
Lodní zdvihadlo Orlík – 1186
Modernizace/výstavba druhých plavebních komor na dolní Vltavě (Miřejovice, Dolánky, Roztoky) – 4000
Zvýšení podjezdné výšky mostu v Týně nad Vlltavou – 130
Splavnění Berounky do Černošic – 2600
Baťův kanál,komora Hodonín – 423
Baťův kanál, přístav Kroměříž – 180

3 komentáře

Klikněte pro vložení komentáře
  • Lodní doprava je sice hezká věc, ale silně pochybuji o hlavním argumentu, jímž je ulehčení silnicím. S tím má dnes problém i železnice, která je oproti vodě rychlejší a rozsáhlejší. Odvoz odpadu a suti – kam? Máme u řeky skládky, nebo tam bude dvojí překládka? Zásobování centra Prahy odkud? Přestěhujeme haly od dálnic k řece, když jsme je nebyli schopni ani přiblížit železnici? Kde budeme překládat kontejnery z lodí a zboží z kontejnerů na dodávky, když neprošlo ani zachování původní funkce nákladového nádraží na Žižkově? Obávám se, že tady proinvestujeme spoustu peněz, abychom mohli říci, že jsme podpořili šetrnější dopravu, a zároveň zbude dostatek nákladních aut jako argument pro stavbu dalších silnic. Bude to ještě horší než na železnici, kde aspoň nějaká šance byla… 🙁

  • Existuje kalkulace ekonomické.efektivity uvedených investic?

    • Jistě. Stejně jako existuje kalkulace ekonomické efektivity silnic III třídy.