Zpoždění do konce srpna, škoda 59 milionů. Vyhořelé zabezpečení komplikuje provoz na „Ferdinandce“
Montážní vůz trakčního vedení MVTV. Foto: Pohled111 / Wikimedia Commons
Výpadkem se výrazně snížila propustnost trati, zpoždění jsou zhruba 20–40 minut.
Důsledek používání elektronických paskvilů parodujících zabezpečovací zařízení.
Zpoždění jsou v řádu 20–40 minut? Neměl by autor psát “v řádu desítek minut”?
ČD je takové zpoždění jedno. Stejně za to cestujícím nemusí platit.
Jak může jakýkoli dopravce urychlit práci správce komunikace ❓❓❓
Nijak. Jenže, nechci aby to vyznělo sobecky, ale oni zajišťují dopravu, příčína zpoždění mě nezajímá. Avšak, odškodnění cestujících je víceméně nulové.
Takže zpoždění autobusu, kvůli nehodě, či rekonstrukci vozovky, taky přičítáte dopravci?
Ano. On a mnoho dalších odmítá, nebo nemůže používat šedou kůru mozkovou
Nejde o to, komu se to přičítá. Ale cestující má smluvní vztah s dopravcem, od něj by měl dostat odškodnění za zpoždění. A pokud je příčina zpoždění mimo dopravce, měl by mít zase dopravce možnost vymáhat odškodné po tom, kdo zpoždění způsobil – po viníkovi nehody nebo správci komunikace.
Ale snad každý, kdo vychodil ZŠ, dokáže rozlišit mezi dopravcem a správcem infrastruktury, a nenadávat dopravci za něco za co nemůže.
To vůbec nesouvisí s tím, s kým má „smlouvu“. Racionálně uvažující člověk by měl snad být schopen říct, ok vinna není na vaší straně, ale vy jste mi prodali jízdenku,tak mi dejte odškodnění a řešte si to se skutečným viníkem.
Jde mi o to, že v případě drah, za vše můžou ČD, a na odpověď, ale oni nejsou správcem následuje arogantní odpověď: To mě nezajímá.
S takovým chováním se v případě autobusové dopravě zas tolik nesetkáme.
Tak, že by po něm vymáhal odškodnění (pokud by mohl). Když správce komunikace nemá žádnou motivaci práce urychlit, protože je z jeho pohledu jedno, kdy skončí, tak je neurychlí.
Inu, dobrá správa.. Mnohdy neviditelné, nečitelné nebo zarostlé návěstní tabulky jsou běžným obrázkem na síti SprŽel. A pověsit ukolejneni na návěstidlo, to si o průser přímo říká. I strojvůdce je jen člověk a může se přehlédnout, může řešit jinou závadu, případně další nezbytné záležitosti.
Ano, ale bohužel (a to říkám jako strojvedoucí) velká část projetí je z nedbalosti (ne přehlédnutí). Klasická výmluva – abych projel.
Tak ono to není kam jinám vyvázat, když nebude poblíž mřížák a kolej má zůstat sjízdná alespoň beznapěťově.
A zas tak nebezpečné to není, dělá se to úplně běžně, a toto je ojedinělý případ, kdy shořela zabezpečovačka, takže je spíš pravděpodobné, že třeba už byl kabel napálený (vzhledem k tomu jak často k tomu dochází), a toto projetí ho dodělalo.
Pokud se to pokazit může, tak se to pokazí. Pokud to stálo zato (je 60 mega dost penež?), tak se chyba zopakuje.
Kolik kilometrů svršku by se za ty peníze dalo vyměnit se strojem SUM 1000?
Všechno kovové na elektrifikované trati je ukolejněno … tedy i stožár hlavního návěstidla ….
Ale ne všechno kovové na takové trati má i spojení s místností, ve které se povaluje zab zař. Tohle fakt na průser doslova čeká.
Nebylo by ►rychlejší a ►levnější, kdyby si na každý přejezd stoupla několikačlenná hlídka s vysílačkami a suplovala tak (aspoň částečně) vystražné zařízení a vlaky by se nemusely ploužit 10km/h? Možná naivní ale snad logický dotaz.
Šlo, jezdilo by se 15km/h 😉
Je to v háji, musí se to opravit. Teď je ten přejezd na úrovni polní cesty na louce.
A nešlo by alespoň na každém přejezdu prověřit SKUTEČNÉ rozhledové poměry, případně operativně vyřezat maximum křoví a podle toho stanovit maximální rychlost vlaků? Alespoň u některých přezdů by to snad sneslo víc než těch 10 km/h. Každá vteřina se počítá, 20 km/h nebo 10 km/h je velký rozdíl…
Ale prosím vás, tohle není o vyřezání křoví. I tam kde křoví není existuje tzv. „rozhledový“ trojúhelník stanovící při jaké rychlosti musí řidič silničního vozidla vidět kolejové vozidlo.
Bohužel zákonem není ošetřeno, jak standardně tohle řešit z hlediska účastníka silničního provozu – jednoznačně tam během několika desítek hodin osadit červenou dopravní značku STOP, osadit informační tabule – přejezdové ZZ mimo činnost, příápadně výstražné světelné zařízení zakrýt, aby nemátlo účastníka silničného provozu …
Navíc o umístění dopravních značek rozhoduje příslušná složka POLICIE ČR, nikoli provozovatel / správce dráhy ….
Spíš je bohužel zákonem dána příliš velká pravomoc organizaci sloužící k hrůzovládě. O značení by měly rozhodovat buď vlastníci komunikací, nejvýše samosprávy, ne někdo kdo si udělal kariéru z podezřívání všech z nepravosti. Což je bohužel základní východisko dopravní policie.
Polní cesty? Vy už jste někdy viděl, že by vlak před přejezdem bez signalizace zpomalil na krokovou rychlost? Já teda ne.
všechny vševědy, kteří mínusovali, bych prosil o komentář
S těma hlídkama jsem si to říkal taky. Ti mínusáři třeba vědí, to co my netušímě. Anebo mínusují bez rozmyslu jen tak. Někdy mi to tak připadne.
Já nemínusoval, ale…., kde byste ty lidi vzal. Střežit přejezd nemůže kde kdo. To už bych raději nějaký méně důležitý přejezd trvale uzavřel. ( nemám místní znalost, jaké přejezdy tam jsou)
Ale zabezpečení jsme tu přece vyřešili! Na zabezpečení přejezdu potřebujeme 8 policistů, 4 střeží trať na obě strany a výstřelem signalizují čtyřem u přejezdu, že mají začít dřepovat v jízdních pruzích a tím zastavit dopravu. Bude to užitečnější než jejich hlídání rovných silnic.
Na jeden přejezd potřebujete jednoho člověka, který by ho zavíral ručně.
Na nepřetržitý provoz = do turnusu těch lidí potřebujete PĚT.
Jistě ovládáte počty základní školy, abyste si spočítal, kolik osob byste potřeboval a jistě ovládádáte zákon o provozu na pozemních komunikacích + prováděcí vyhlášku (lidově řečeno „pravidla silničního provozu“), abyste věděl, jakým způsobem se dává účastníkům silničního provozu signál k zastavení ….
Když neznáte kontext z minulé diskuse…
Nicméně dřepující opravci by byli mnohem užitečnější než dopraváci v kříčkách.
Jak jsem zvládl z dopraváků udělat opravce?
Třeba já tu mám K.S. Haters club. Za chvilku asi začnu prodávat merch 😀
když by jel vlak, mrkali by střídavě levým a pravým okem, když by nic nejelo, otvírali by hubu jako kapr…
Když by to nezafungovalo, tak Studénka v 2.0 a zmrzačený strojvedoucí. Jen s tím rozdílem, že závory byly nahoře a nic neblikalo, ale magoři můžou pořádat hon na řidiče.
Má to jednu nevýhodu: Asi žádný strojvedoucí na něčem takovém spolupracovat nebude, aby jezdil naplno přes otevřený přejezd a riskoval vlastní i cizí zdraví nebo i život.
Teoreticky máte pravdu, ale na každý přejezd byste musel mít „do turnusu“ 5 zaměstnanců, kteří by ručně ovládali zavírání a otvírání toho přejezdu, což v zásadě může dělat tzv. pohotovostní výpravčí povolaný do služby, který slouží ve stanici jinak dálkově řízené …. Základní problém bude ovšem v tom, kde ty zaměstnance vzít. Na výlukovou činnost se to dá naplánovat, dohoda se zaměstnanci. Ale SŽ s.o. není „vojensky organizovaná složka“, která by mohla – jako v případě armády / policie / hasičů – ty zaměstnance jednoduše převelet z jednoho konce republiky, kde je jich „nadbytek“ (on jich nadbytek není nikde) tam,… Číst vice »
Žádný vyšší úředník nemá zkoušky výpravčího a proto je nová D1 takovým šmejdem, jakým je.
Doufám že je toto dostatečným poučením že když se něco takového dělá, má se to dělat tak, aby drobná chyba nezpůsobila takto závažné následky.
Zatím to vypadá takto:
A) Stahovačka, má zabránit protažení trakce do vypnutého úseku
B) Ukolenění, má zabránit tomu, aby proud nešel, kam nemá
Chyba v dočasném zabezpečení v bodě A způsobila selhání v bodě B – zřetězení osamocených bodů selhání (EN: single point of failure).
V mnoha oborech by se řeklo, že selhal návrh/provedení dočasného zabezpeční a hledala by se cesta jak … nevěšet ukolejnění troleje přes návěstidlo.
Řešení existuje:
A) mřížák
B) vyloučení i kolejově a tyčka s kabelem bude v profilu.
Pardon, ale co když nelze dát na mřížák (třeba kvůli kotvení) nebo nelze vyloučit kolejově? Holt návěstidlo to vyřeší no. Fakt jsou místa kde to jinak nejde.
Ano, návěstidlo je varianta 3(velice častá), já uváděl varianty bez použití návěstidla.
Nějaká konstrukce vedle mimo profil. Asi bude levnější než 60 M za ZZ. No každý se časem poučí.
Troleje nelevitují, takže se ta tyč přichytí k břevnu brány. Návěstidlo fakt není žádnej věšák.
Jak na to břevno brány ze země dosáhnete?
A šaškovat tam nějak s MVTV to výluku rozhodně nezrychlí.
Nehledě na to, že břevno je vysoko, takže MVTV a na plošině ještě šaškovat s žebříkem. Na to opravdu není čas.
Navíc, když v místě zazkratovaní třeba ani brána není, ale je o 20 metrů vedle.
Ale jo, má to řešení, přestane se vylučovat jen napěťově, a začne i kolejově, a pak se budou nechávat tyčky v profilu. Když se z komára dělá velbloud.
A bude hur 🙂 vlaku hodne, system zastaralej , strojvudci pretizeni a vypravci liny hnout prstem.
Jen malá drobnost – jsou to TY Otrokovice, tzn do/z/od OTROKOVIC a ne do Otrokovice.
…. elegantně to lze obcházet nesklonně … z / do ŽST. Otrokovice / Vranovice / Pohořelice atd.
Jen takový nápad: Když může být „červený terč“ vedle koleje, tak proč ne stahovačka/vypínačka?
Proč č.1? Člověk, když se učil chodit, tak zakopával a to ho naučilo dívat se na terén před sebe. Platí to pro většinu lidí a lidské vnímání funguje podle toho, jak se naučili za mlada.
Proč č. 2? Říká se nespouštěj oči z koleje. Což zároveň říká nečum furt do troleje. Návěst ve výšce, ve které bývají i jiné návěsti, tomu rozhodně neublíží.
Šikmý trámec v příapdě nejasnosti, pro kterou kolej platí.
Strojvedoucí elektrické trakce je ideálně trojoký…
Koleje, troleje, voltmetr…
A čtvrté oko na rychloměr.
Přechodné stahovačky i zvedačky se běžně umisťují i na zem, libovolně, kam to odborně způsobilého zaměstnance napadne. Třeba i hned 2 m za rychlostník, takže je v zákrytu a ze stanoviště je vidět cca 2 sekundy.
Nebo na trojnožku do výšky asi 10 cm nad koleje.
Dobrý den,
mohl by mi prosím někdo jako nezasvěcenému vysvětlit, jak se stalo, že strhnutí troleje zničí zabezpečovací zařízení?
V diskusii k prvemu clanku odJenki“ Pokud se mi podařilo přechroustat a pochopit informace zde uvedené, vychází mi z toho následující průběh události: – fíra projede stahovačku – natáhne oblouk přes jednoduchý úsekový dělič – za děličem je trolej ukolejněná lanem visícím na návěstidle – zkratový proud začne protékat uzemňovacím lanem – protože měnírna je daleko tak proud na rychláku nestačí na vybavení ochran – uzemňovací lano visící na návěstidle se plynule mění v plazmový hořák – trakční napětí si nachází cestu do kabeláže zabezpečovačky k návěstidlu – 3kV (no spíš tak 2kV) z troleje v zabezpečovačce způsobuje totální destrukci… Číst vice »
Tohle ještě tak nějak dokážu pochopit. Proč shořel Tlumačov? To opravdu dokáže dojít tak daleko?
Jako by někoho napadlo protáhnout bleskosvod přes domovní rozvaděč…
Když je potřeba aby kabel a tyčka byly mimo profil, tak jinou možnost, jak návěstidlo (pokud není poblíž mřížák) nemáte.
A ty troleje levitují?
Samozřejmě, že ne, ale všude nejsou mřížáky, to byste pak musel zajišťovat ideálně s jeřábem, abyste mohl tyčku vyvěsit mimo.
A co z mandelinky?
Moc daleko, možná s vysunutou postranní plošinou, ale asi ani to by nestačilo.
Navíc, nezřídka se zkratuje (pro urychlení) na více místech naráz, takže by byla potřeba více mandelinek.
A hlavně to neřeší problém v místech (např. ve stanicích), kde jsou brány.
1) Sloup TV.
2) Příčně tyč, na ni uzemňovací drát, který bude ukotven pomocí plastové skoby do štěrkového lože, aby byl napnutý.
Evidentně jste nikdy nezazkratovával pracoviště.
Ano sloup TV – když je mřížák, tak se to vyvěsí tam, na kulatý těžko vylezete.
A ta tyč tam bude jako levitovat, když poblíž sloup není? Snažím se vaše řešení představit, ale vychází mi samé blbosti.
No, je fakt, že upevňovat tu tyč jenom čistě na trolej by úplně nešlo…
Tak příště aspoň nevést ten kabel kolem dokola návěstidla (asi to tak bylo, aby nevlál), ale prostě ho ukotvit do země (byl by napnutý šikmo).
Šikmo? V tu chvíli bude kolej nesjízdná, protože bude v profilu.
Šikmo podél koleje.
To na ten sloup musím lézt?
Na trolej taky nelezu, tam to dám z mandelinky, a MVTV 2.3 mají bočně výsuvnou plošinu (příp. si vezmu plošinový vůz z plošinou 🙂 ) a k tomu sloupu to uvážu z té plošiny.
Výsuvnou plošinu mají i MVTV 2.0, ale mám obavy, že její dosah je malý, nedal by až k sloupu. A hlavně to neřeším problém, tam kde jsou brány a jsou přes více kolejí.
Tzn. Není jak jinak vyvázat tyčku, jak o návěstidlo.
Hlavně to zas tak nebezpečné není, za návěstidlo se vyvazuje úplně běžně, bohužel zde došlo k souhře více souvislostí.
Tak jednou za čas 60 milionů. Když to nejde.
No, asi by bylo načase si nějaký preparát na posílení představivosti nechat předepsat. Ono to totiž může celkem snadno skončit tak, že si „čtrnáctka“ vydupe zákaz věšení zkratovaček na návěstidla.
Tyč pak zcela určitě levitovat nemusí, stejně jako nelevituje trolej ani nosné lano.
Snadno, kdyby nešlo o ojedinělý případ, tak neřeknu, ale vzhledem k tomu, jak běžný způsob vyvázání to je, tak by museli tedy hodně dupat, aby na základě ojedinělého případu k něčemu takovému došlo.
No a pak budou jen 3 možnosti, buďto se bude vylučovat i kolejově (tyčka prostě bude v profilu), nebo se budou prodlužovat výluky, protože se budou vymýšlet nějaká udělátka, jak vyvazovat (a samozřejmě umisťování o to dýl porvá).
Nebo se v případě stanic bude napěťové vylučovat víc, než je nutno, protože na záhlaví se většinou nějaký mřížák najde.
Mám za to, že rána za 60 mega je celkem dostatečný argument, aby se „zlomil“ §1…
To se ale děje. 🙂 Vodič PEN je spojen s bleskosvodem. Jinak by při úderu blesku do objektu byl bleskosvod na velmi ale velmi vetším potenciálu než PEN se všemi důsledky(lítání blesků po baráku). Problém jsou fázové vodiče, málokdo utratí desetitisíce za správnou přepěťovou ochranu. Ale tihle aspoň přežijou, a elektriku si pak natáhnou znovu. 🙂
Myslím, že jste to vysvětlil velmi výstižně. Jen bych poopravil, že rychlák má nastaven tak vysoký proud (3000A – aby se ve stejnosměru mohlo při dnešním rozsahu dopravy vůbec elektricky jezdit), že tok zpětného proudu z troleje přes zem do mínusu měnírny působí jen jako větší odběr. Tak tam měnírna cpe další proudy, čímž podporuje hoření. To samé se stalo v Bohumíně. To je problém izolované (neuzemněné) stejnosměrné soustavy.
Hlavně problém toho, že se tedy místo zkratovačky (schopné odebírat proud na vypnutí) dává topení.
Rychlák nemá nastavení 3000 A, nevím, jak jste na to přišel. Rychlak má maximalni nastavení podle predpisu SR34, které se spočítá podle magické formulky zvané Ohmův zákon doplněné o několik konstant a s odečtení 300 A. Tím by mělo být zajištěno vypnutí zkratu i v nejméně priznivem případě. Prostě si nemůžete říci, dám tam 3000 A ať to nepadá! Pokud to někdo někde dělá, je to jeho risk a nemusí to dobře skončit.
Jako odborníka exMD a Zesnad bych z Vasi strany očekával větší přesnost ve vyjadrovani.
A kolik to tedy je ? Rád si to nechám vysvětlit. Když podle ČSN EN 50388 je maximální přípustný proud vlaku 3000 A.
Pro jistotu, bavíme se o rychlovypínači (RV) v měnírně nebo spínače, že? Jak jsem řekl, podrobný návod najdete i s parametry TV v predpise SR34. Sic starý jako Metuzalem, a ve slovenštině, nebyl nový vydán. Nicméně fyzika funguje stále stejně, v předpisu však citelně chybí vliv rekuperace. Vztah je na úrovni fyziky 8. třídy základní školy. TV 120Cu+150Cu+1xzesilovacka má odpor cca 0.06 ohm/km. Při 25 km tedy 1,5 ohm. Pak je to I=U/R. Za U se dle SR34 dosadi 0,8xnapeti menirny, zpravidla tedy 0,8×3300=2640V. Pak je vypočtená hodnota zkratoveho proudu 2640V/1,5ohm=1760A. Pro nastavení ochrany se ještě hodnota zkratoveho proudu sníží… Číst vice »
Rád bych si s Vámi ty výpočty upřesnil. Jestli souhlasíte, ozvěte se mi na e-mail jaroslav.tyle@centrum.cz.
Jen pro upřesnění, 1. Je to jen teoreticky výpočet. 2. Ve vzorci je počítáno i s odporem koleje, ale každé vodivé spojení má svůj přechodový odpor, SR34 počítala s měděnými propoji, dnes nahrazeno nedostatečne železem, kolik spojů mají kolejové obvody na 25 km tratí. 3. P. Tyle možná nemá pravdu s hodnotou A, ale má pravdu v tom, že je dnes vše nastaveno “ na krev“, aby se dalo jezdit. 4. I ta svorka zkratovací soupravy má na rezavé kolejnici svůj přechodový odpor. 5. A když přidané všechny tyto proměnné do vzorce z SR34, tak vlaky opravdu dojezdily rychlosti, na… Číst vice »
Já s Vámi v lecčems souhlasím, dovolil bych si však reagovat: Ad 1. Je to výpočet dle předpisu pro provozní zaměstnance, dostatečně rezervy by v něm tedy měly být reprezentovany konstantami 0.8 a -300A. V případě pochybnosti jde provést měření při zkratové zkoušce, což se místy i dělá. Ad 2. Ten vzorec je z 80 let. O co je dnes horší vodivost kolejnic (výměna za lepší mechanické vlastnosti) a propojení, o to méně bych sázel na kvalitu dotažení propojek a údržby svršku vůbec v době reálného socialismu. Vzhledem k tomu, ze se od 80 let nezměnil ani princip KO a… Číst vice »
Děkuji za polemiku a výbornou diskuzi, ano při dnešních výkonech ( okamžitých) jsou opravdu měnírny daleko od sebe, někde u nás 😗 se používá příčné propojení napájecích stop, má to své výhody v dnešním provozu. Kolejnice se změnili dle nových měření mají větší odpor na km. Měřili jsme přechodové odpory v reálném provozu kolej,lano tlumivky kolej a vycházela poměrně zajímavá čísla, průměr 10 miliohm na jeden izolovaný styk, ale pokud zpětný proud dosáhne na tři pramenném železném laně cca 1500A tak konec, velmi stoupne teplota a exponenciálně úbytek napětí v tomto zapojení, a více proudu už nepřenese, naopak proud začne… Číst vice »
A odpor oblouku hořícího na děliči se do té magické formulky dává jakej…?
Díky za vysvětlení.
Vyšetřené to není.
Pravděpodobně, opřeno i o komenty zde i o moje odhady:
Vlak projížděl stahovačku se zvednutým sběračem. Vytáhl oblouk, propojil napájenou trolej se zkratovanou.
Zkratovačka nebyla pověšená na sloupu troleje, ale na návěstidle. Bylo to daleko od napájecí stanice, takže ochrana nevypla a zkratovačka hřála, až se propálila izolace a připekla se k návěstidlu. A napětí troleje procházelo přes návěstidlo.
Samotné připečení by kdovíjaké napětí do zabzař neposlalo, spíš to působí dojmem, jako by ta zkratovačka dole neuhořela a šlo tam pak plný…
Jízda ze Zlína na Hulín možblná je, avšak kvůli vysokému času přípravy vlakové cesty jezdí pouze nákladní vlaky s kontejnery do Lípy nad Dřevnicí.
Díky, informace v článku mi přišla přinejmenším podezřelá.
Takhle to mají na stránkách České dráhy.
Takže bude ježdění jak „za Císaře pána.“
Jo? O předávání žezla mezi strojvedoucími se v článku nepíše 🤔
Úplně první byl chlápek s praporkem, pouštěl vlaky nastřídačku.
Tak, to předávání žezel je stále ve hře, za nemožného dorozumění a říká se mu POVOLENKA.
Jenom do konce měsice.
Tak jest. Nová D1
Řekl bych, že za Císaře pána se jezdilo rychleji
A spolehlivěji. Už byla elektromechanika a tak se nemuselo spoléhat na silně odfláknutá elektronická zab.zař.