Z Pardubic do Hamburku. Prezident ratifikoval smlouvu s Německem o Labi, tři roky po podpisu
Německo se ve smlouvě zavazuje udržovat v Labi od hranic do Hamburku hloubku alespoň 140 centimetrů.
Labe se aktuálně zařadilo mezi říční vodní cesty, jejichž parametry upravuje mezinárodní smlouva. Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal ratifikační listinu k dohodě mezi Českou republikou a Německem, kterou tehdejší ministři dopravy Karel Havlíček a Andreas Scheuer podepsali už v létě 2021. Listinu musí ještě podepsat předseda vlády, což se považuje za formalitu.
Strana Petra Fialy (ODS) pomohla smlouvu protlačit parlamentem. Sněmovna schválila česko-německou smlouvu o Labi v květnu poté, co byla po dlouhém čekání zařazena na program schůze. Do sněmovny smlouva doputovala už koncem roku 2021. Pro dokument nehlasovala část poslanců TOP 09 a Piráti. Senát souhlasil s ratifikací dohody před dvěma lety.
Podpisu smlouvy v červenci 2021 předcházelo několik let příprav a vyjednávání. Smlouva má zaručit splavnost Labe mezi Pardubicemi a Hamburkem. „Stručně řečeno: Dáme Labe do pořádku, 340 dní v roce bude možná plavba, cílem je splavnění od Pardubic do Hamburku do roku 2030,“ hlásal v roce 2021 Havlíček. Ministerstvo dopravy argumentovalo mimo jiné tím, že smlouvy, které stanovují pravidla péče o splavnost, existují například pro Dunaj, Rýn nebo Sávu. Labe takovýto závazný dokument dosud nemělo, ačkoliv patří do do hlavní transevropské dopravní sítě TEN-T.
Parametry pro německé a české Labe se v dohodě liší. Německo se ve smlouvě zavazuje udržovat v Labi od hranic do Hamburku hloubku alespoň 140 centimetrů, což je často zmiňovaná hranice pro ekonomickou plavbu na Labi. Smlouva sice neříká, jak toho dosáhne, půjde ale zřejmě především o pravidelnou údržbu formou prohrábky dna, případně ochranu břehů před erozí.
Rozhodně se nedá čekat, že by Němci Labe „svazovali“ nějakou stavbou. Na německém Labi až k Hamburku (Geesthacht) není žádný jez. Zmíněná hloubka v Německu znamená téměř totéž, co ponor, protože v Německu není takový sklon dna a řeka má písčité podloží. V Německu není tak vysoké riziko, když dojde ke střetu lodi se dnem. Počítá se proto jen s malou marží, tedy prostorem mezi kýlem a dnem.
To ale není případ českého Labe, kde je často kamenité a skalnaté dno a marže má být 50 centimetrů. To není problém mezi Ústím nad Labem a Týncem nad Labem, kterýžto úsek je takzvaně kanalizovaný. Podle dohody má být i nadále udržován v nynějších parametrech s hloubkou 230 centimetrů. Vášně ale dlouhodobě budí úseky mezi hranicí a Ústím nad Labem a Týncem nad Labem a Pardubicemi.
„Vláda České republiky provádí na úseku mezi Týncem nad Labem a Pardubicemi opatření s cílem umožnit plavební hloubku 230 cm až do cílového přístavu v Pardubicích,“ píše se ve smlouvě. Ekologové i někteří zákonodárci ji už v minulosti označili za švindl, který má vést „k dalšímu betonování řeky“. Samotná smlouva neobsahuje žádná vodohospodářská opatření, na české straně se nicméně počítá hlavně s plavebním stupněm Přelouč s laterálním kanálem.
U příhraničního úseku, který vyvolává zřejmě větší spory, je smlouva ještě méně konkrétní; ministerstvo dopravy tady dlouhá léta usiluje o stavbu jezu, který by zajistil ponor alespoň 140 centimetrů. Podle smlouvy tu česká strana zajistí parametry plavební dráhy „vyplývající z aktuálně platných koncepčních dokumentů v oblasti vnitrozemské plavby“.
Jenže česká koncepce vodní dopravy dosud nebyla schválena. Vláda ji koncem roku 2017 pouze vzala na vědomí, schválení se odkládá právě kvůli jezu u Děčína. Hledají se totiž možnosti, jak zachránit některé vzácné druhy, v první řadě drobnokvět pobřežní, z bahenních náplav. Příprava stavby je tím fakticky zablokována.
Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody tak často stojí.
Dohoda počítá i se zřízením společné komise, jejímž úkolem bude provádět monitorování parametrů plavební dráhy a navrhovat opatření k jejímu zlepšení.