Podepsáno: Smlouva s Německem má zajistit splavné Labe z Pardubic do Hamburku

Remorkér Beskydy v Děčíně. Autor: Zdopravy.cz/Jan ŠindelářRemorkér Beskydy v Děčíně. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Cílem je podle ministra dopravy Karla Havlíčka splavnění od Pardubic do Hamburku do roku 2030.

Česká republika má po letech příprav a vyjednávání s Německem smlouvu, která má zaručit splavnost Labe. Dokument, který v úterý večer podepsal český ministr dopravy Karel Havlíček s německým kolegou Andreasem Scheuerem, se týká úseku z Pardubic do Hamburku. Ještě jej musí schválit Parlament.

„Labe je významnou evropskou řekou, za kterou nese Česká republika odpovědnost společně s Německem. Stručně řečeno: Dáme Labe do pořádku, 340 dní v roce bude možná plavba, cílem je splavnění od Pardubic do Hamburku do roku 2030,“ uvedl po jednání Havlíček.

Parametry pro německé a české Labe se v dohodě liší. Německo se ve smlouvě zavazuje udržovat v Labi od hranic do Hamburku hloubku alespoň 140 centimetrů, což je často zmiňovaná hranice pro ekonomickou plavbu na Labi. Smlouva sice neříká, jak toho dosáhne, půjde ale zřejmě především o pravidelnou údržbu formou prohrábky dna, případně ochranu břehů před erozí.

Rozhodně se nedá čekat, že by Němci Labe „svazovali“ nějakou stavbou. Na německém Labi až k Hamburku (Geesthacht) není žádný jez. Zmíněná hloubka v Německu znamená téměř totéž co ponor, protože v Německu není takový sklon dna a řeka má písčité podloží. V Německu není tak vysoké riziko, když dojde ke střetu lodi se dnem. Počítá se proto jen s malou marží, tedy prostorem mezi kýlem a dnem.

To ale není případ českého Labe, kde je často kamenité a skalnaté dno a marže má být 50 centimetrů. To není problém mezi Ústím nad Labem a Týncem nad Labem, kterýžto úsek je takzvaně kanalizovaný. Podle dohody má být i nadále udržován v nynějších parametrech s hloubkou 230 centimetrů. Vášně ale budí úseky mezi hranicí a Ústím nad Labem a Týnec nad Labem – Pardubice.

„Vláda České republiky provádí na úseku mezi Týncem nad Labem a Pardubicemi opatření s cílem umožnit plavební hloubku 230 cm až do cílového přístavu v Pardubicích,“ píše se ve smlouvě. Ekologové ji už v minulosti označili za švindl, který má vést „k dalšímu betonování řeky“. Samotná smlouva neobsahuje žádná vodohospodářská opatření, na české straně se nicméně počítá hlavně s plavebním stupněm Přelouč s laterálním kanálem.

U příhraničního úseku, který vyvolává zřejmě větší spory, je smlouva ještě méně konkrétní; ministerstvo dopravy tady dlouhá léta usiluje o stavbu jezu, který by zajistil ponor alespoň 140 centimetrů. Podle smlouvy tu česká strana zajistí parametry plavební dráhy „vyplývající z aktuálně platných koncepčních dokumentů v oblasti vnitrozemské plavby“.

Jenže česká koncepce vodní dopravy dosud nebyla schválena. Vláda ji koncem roku 2017 pouze vzala na vědomí, schválení se odkládá právě kvůli jezu u Děčína. Hledají se totiž možnosti, jak zachránit některé vzácné druhy, v první řadě drobnokvět pobřežní z bahenních náplav. Zatímco posudek národního parku České Švýcarsko konstatoval, že žádná kompenzace není možná, Ředitelství vodních cest je přesvědčeno o opaku. Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody tak často stojí.

„Kromě parametrů plavební dráhy na území České republiky a na území Spolkové republiky Německo, počítá dohoda se zřízením Společné komise, jejímž úkolem bude provádět monitorování parametrů plavební dráhy a navrhovat opatření k jejímu zlepšení,“ dodal Havlíček.

Dosud pro lodní dopravu na Labi neexistoval žádný závazný dokument, který by řešil mezinárodní status této vodní cesty. Ta přitom patří do hlavní transevropské dopravní sítě TEN-T. Na ostatních evropských vodních cestách mezinárodního významu, například Dunaji, Rýnu nebo Sávě, jednotlivé státy mezi sebou dohody mají.

Tagy dohoda o Labi Labe Ministerstvo dopravy Německo seznam
159 komentářů