Z Pardubic do Hamburku. Prezident ratifikoval smlouvu s Německem o Labi, tři roky po podpisu
Remorkér Beskydy v Děčíně. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Německo se ve smlouvě zavazuje udržovat v Labi od hranic do Hamburku hloubku alespoň 140 centimetrů.
Tak tu mám další „memorandum“, udělá se ještě jedne papír a ten přijede s fanfárama a číší vína podepsat Herr Kupka a bude samozřejmě i fotečka a info na sockách – LOL A pak přijede pan Pávek na mašině a bude raut. (viz. k dohodě mezi Českou republikou a Německem, kterou tehdejší ministři dopravy Karel Havlíček a Andreas Scheuer podepsali už v létě 2021). ….TWL: cílem je splavnění od Pardubic do Hamburku do roku 2030,“ hlásal v roce 2021 Havlíček. Škoda to číst celé, ani jsem to neučetl. Keci a blablabla… jo a kamionů jezdí přes ČR stále více a… Číst vice »
Vzhledem k minimálnímu a stále klesajícímu podílu vodní dopravy jsou jakékoliv stavby jezů jen vyhozené peníze.
Podíl vodní dopravy klesá pravě kvůli těm chybějícím jezům.Dnes klesá,zítra může stoupat.
Klesajíci podíl muže znamenat i růst.
Všechna doprava stoupné ročně o 50 procent, ale u vodní jen o 10. Tím padem i přes růst je ve výsledku klesajíci podíl.
Bing ho!
Soudruzi taky chtěli lepší zítřky a nějak se jim tam vloudila „chybička“. A nejen z DDR :)))
Vzhledem k minimálnímu a stále klesajícímu podílu vodní dopravy jsou jakékoli stavby jezů příležitostí jak zvýšit její objem a zároveň navýšit podíl vyrobené energie z obnovitelných zdrojů.
Jak už uvedli kolegové níže, podíl lodní dopravy klesá právě kvůli nestabilním plavebním podmínkám, protože málokomu vyhovuje stav, že přeprava se uskuteční ,,až bude voda“. Kdyby byly plavební podmínky stabilní a plavba byla možná téměř celoročně, začalo by to být pro přepravce i zákazníky zajímavé, protože zejména přeprava velkých těžkých kusových nákladů nebo velkých objemů sypkých či tekutých nákladů na větší vzdálenosti vychází po vodě ekonomicky velmi dobře. Kromě toho je to i ekologické, protože váhu nákladu nese voda, spotřeba paliva na přepravenou tunu je úplně někde jinde než u kamiónů a odpadají další ekozátěže jako obrus z pneumatik a… Číst vice »
Asi jste zapoměl že na jezech jsou vystavěny dosti výkonné vodní elektrárny…
Ale elektřinu patrně nepotřebujeme… Ale drobnokvět ve formě náplavy na březích asi ano.
„Zmíněná hloubka v Německu znamená téměř totéž co ponor, protože v Německu není takový sklon dna a řeka má písčité podloží. V Německu není tak vysoké riziko, když dojde ke střetu lodi se dnem. Počítá se proto jen s malou marží, tedy prostorem mezi kýlem a dnem. To ale není případ českého Labe, kde je často kamenité a skalnaté dno a marže má být 50 centimetrů.“ Asi to nebude tak, že se tyto podmínky mění přesně na státní hranici (a ty 3 km navíc „napůl“)…? Čekal bych tedy, že v té smlouvě spíš bude nějaké místo, odkud resp. kam platí… Číst vice »
Jaký smysl má hrotit 230 cm až do Pardubic, když v Německu a možná i pod Střekovem bude max 140 cm? Chápu tu potřebnou vyšší marži, ale o 90 cm?
Je to dáno klasifikací vodních cest.
To je jistě odpověď hodná Sira Humphreyho, ale nikterak nerozptýlila mé pochyby o smysluplnosti takto kategorizobané vodní cesty do Pardubic, když dále po proudu Labe bude ponor nižší.