Česko-německá smlouva o Labi je před podpisem, ekologové se bouří
Německo se v dohodě zaváže udržovat v Labi od hranic do Hamburku hloubku alespoň 140 centimetrů.
Ještě v květnu by mělo dojít k podpisu dohody mezi Českou republikou a Německem o Labi jako vodní cestě. Smlouva, kterou v pondělí schválila česká vláda, zajistí podle ministerstva dopravy potřebnou hloubku pro plavbu až do Hamburku. Ekologové ji ale kritizují a vidí v ní „švindl“, který povede k dalšímu betonování řeky.
Německo se v dohodě zaváže udržovat v Labi od hranic do Hamburku hloubku alespoň 140 centimetrů, což je často zmiňovaná hranice pro ekonomickou plavbu na Labi. Smlouva sice neříká, jak toho dosáhne, půjde ale zřejmě především o pravidelnou údržbu formou prohrábky dna, případně ochranu břehů před erozí. Rozhodně se nedá čekat, že by Němci Labe „svazovali“ nějakou stavbou. Na německém Labi až k Hamburku (Geesthacht) není žádný jez. Zmíněná hloubka v Německu znamená téměř totéž co ponor, protože v Německu není takový sklon dna a řeka má písčité podloží. V Německu není tak vysoké riziko, když dojde ke střetu lodi se dnem. Počítá se proto jen s malou marží, tedy prostorem mezi kýlem a dnem.
To ale není případ českého Labe, kde je často kamenité a skalnaté dno a marže má být 50 centimetrů. To není problém mezi Ústím nad Labem a Týncem nad Labem, kterýžto úsek je takzvaně kanalizovaný. Podle dohody má být i nadále udržován v nynějších parametrech s hloubkou 230 centimetrů. Vášně ale budí úseky mezi hranicí a Ústím nad Labem a Týnec nad Labem – Pardubice. Dohoda se totiž týká Labe od Hamburku až do Pardubic.
„Vláda České republiky provádí na úseku mezi Týncem nad Labem a Pardubicemi opatření s cílem umožnit plavební hloubku 230 cm až do cílového přístavu v Pardubicích,“ píše se ve smlouvě. Opatřením má být hlavně plavební stupeň Přelouč s laterálním kanálem. U příhraničního úseku je smlouva ještě méně konkrétní; ministerstvo dopravy tady dlouhá léta usiluje o stavbu jezu, který by zajistil ponor alespoň 140 centimetrů. Podle smlouvy tu česká strana zajistí parametry plavební dráhy „vyplývající z aktuálně platných koncepčních dokumentů v oblasti vnitrozemské plavby“.
Jenže první a jediná česká koncepce vodní dopravy dosud nebyla schválena. Vláda ji pouze vzala koncem roku 2017 na vědomí, schválení se odkládá právě kvůli jezu u Děčína. Hledají se totiž možnosti, jak zachránit některé vzácné druhy, v první řadě drobnokvět pobřežní z bahenních náplav. Zatímco posudek národního parku České Švýcarsko konstatoval, že žádná kompenzace není možná, Ředitelství vodních cest je přesvědčeno o opaku. Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody tak často stojí.
„Samotná smlouva neobsahuje žádná vodohospodářská opatření. Dohoda stanoví parametry celé labské vodní cesty od Pardubic až po Hamburk. Jedno z konkrétních opatření pro splavnění Labe se ovšem týká i plavebních stupňů, které umožní vodu v řece zadržet,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Plánovaná výstavba stupňů Děčín a Přelouč vadí ekologům, ozval se především spolek Děti Země. V mezinárodní smlouvě vidí „švindl“, neboť podle Dětí Země je jejím „účelem politický nátlak na orgány ochrany přírody a správní orgány, aby další betonování Labe povolily, neboť cílem je napojit Labe v Pardubicích na plavební kanál Dunaj – Odra – Labe“. Dohoda také podle ekologů oslabí přírodní význam Labe. Ministerstvo dopravy naopak hájí Labe jako vodní cestu a vodní dopravu jako ekologickou.
Dohoda ve formátu .doc ke stažení.