Z české sítě mizí přejezdy, Správa železnic jich chce letos zrušit „vyšší desítky“
Železniční přejezd v Borku pod Troskami. Autor: Zdopravy.cz/Jan Sůra
Na české železniční síti se aktuálně nachází 7 734 přejezdů. Z toho je 1 611 osazeno závorami.
Úvodem byh chtěl poděkovat panu Pavlu Skládanému za jeho zapojení do diskuze, je totiž auditorem bezpečnosti a kdyby neexistoval „žabák na prameni“ na SŽ z Olomouce, byli bychom podstatně dál. Filozofie zabezpečovacío zařízení k nám přišla přes SSSR od firmy Westighause a poměrně dolouhou dobu vyhovovala, než jsme do ní začaly montovat české „zlepšováky“ (bílé světlo,….) Západní Evropa je s nehodovostí na přejezdech zhruba na polovičních číslech než u nás. Doba se mění, vše zrychluje, dříve ohrožovaly hnací vozidla silniční vozidla dnes se poměr obrátil těžké kamiony ohrožují lehká kolejová vozidla. Je třeba vynucovat plnění zákonů-závory na přejezdech, které jsou… Číst vice »
Já si myslím, že na tahu je legislativa – zvýšení minimální vyklizovací rychlosti, železnice se časem přizpůsobí. Sekvenční sklápění – souhlasím. Pokud ostrůvky pomůžou zabránit pitomcům provádět slalom mezi závorama tak taky dobrý.
AŽD má co dělat … 🙂
Příklady nesmyslně zrušených přejezdů bez náhrady, kde Správa železnic donutila cestující a turisty chodit nelegálně přes koleje.
Malovidy
https://1url.cz/AK5dg
Strahovice
https://1url.cz/kK5dO
Líšnice, Spálený Mlýn
https://mapy.cz/s/kofebokuto
Jistě by se našlo plno dalších smutných příkladů.
Nikoho nenutí tam chodit, je to jen lenost lidí obcházet, to bylo jak v Praze ve Vršovicích, kde bylo ve velkém trvzeno, že SŽDC nutí lidi chodit přes koleje z nového perónu k budově. Malovidy – řešení využít přejezd P5809, a jít po druhé straně kolejí, nevýhoda pro lidi z Penzionu, delší cesta k vlaku o cca 160 metrů. Strahovice – nepodařilo se mi dohledat na mapě, které místo máte na mysli. Líšnice – jediné, trochu problémové místo, žádný přejezd v blízké vzdálenosti (750 metrů, není je už takových pochybných, cca 10 – 12 minut chůze) otázkou kolika lidmi a… Číst vice »
Přechod přes trať má být tam, kde lidi chodí a vždy chodili.
Obcházet to stovky metrů tam a zpět vážně nikdo nebude.
To by se tam musel jediné postavit plot nebo zeď.
Ze zastávky Malovidy opravdu okolo koleji žádná ani trochu schůdná pěšina nevede, ani pro ty co by to k vedlejšímu přejezdu obejít nesmyslně chtěli.
Přes zrušený přejezd vedla jediná přístupvá cesta na železniční zastávku
Zaměstnanec Správy železnic který rozhodl o zrušení techto přechodů / přejezdů přes trať je minimálně morálně zodpovědný za všechny nehody co se tam při přecházení stanou.
Doufám že vše mu dobře spí.
A v těch Malovidech ten přejezd zrušily SŽ kdy? To muselo být ještě než byly přejezdy očíslovány, protože v číslování není mezera.
Zmizel při poslední rekonstrukci tratě a zastávky asi 1 – 2 roky zpět.
Přechod byl opatřen kříži a pomocí štěrku a panelů byl umožněn přechod přes trať.
Pokud přechod, jenž tam byl od pradávna, neměla slavná správa železnic v nějaké své evidenci, tak je to jen jejich bordel, a jde to opět za nimi.
Bez tohoto přechodu vpostatě ztrácí nové zrekostruocaná zastávka úplně smysl , prototože k ní neexistuje žádná legální přístupová cesta.
Jediná teoretická možnost je stoupat volným zarostlým lesním terénem v příkré stráni do nikam.
Toť otázka, zda ten přechod „od pradávna“ byl legální?
I kdyby nebyl, jaký smysl má železniční zastávka na kterou neexistuje od nikud legální přístupová cesta?
Jediný „normální“ postup by byl ten přechod při rekonstrukci zlegalizovat..
Přinejhorším tedy zrušit i tu zastávku, ale za nemalé peníze opravit zastávku a zároveň ji odříznout od světa?
A přístup na zastávku kolem penzionu je nějak zaručen, nebo se jedná jen o přístup, který byl uplatňován na základě nějakého zvykového práva, že to někdo toleroval?
Podle map, končí cesta kousek před penzionem, dal jsou jen pozemky.
https://www.youtube.com/watch?v=l9Z3hIxfTSA čas cca 12:05 Žádné kříže tam nejsou, jsou tam jen dva betonové panely v koleji. Že tam nejsou po rekonstrukci je jen důsledek toho, že to oficiální přejezd nebyl. Jestli ta zastávka má smysl? Asi má, když tam už léta byla bez legálního přístupu (viz Dominik). Za mě tu zastávku měly postavit (rekonstruovat/přesunout) u přejezdu P5809, ale nevím, jestli by tak kvůli převýšení a poloměru se dala postavit. Obecně je to zajímavá situace a pokud tam není/nebylo nějaké věcné břemeno průchodu na zastávku , tak netuším co s tím. Doufám, že se tam nevyskytne na houbách nějaký zaměstnanec DÚ.… Číst vice »
Ano máte pravdu v tom že kříž tam podle videa asi opravdu nebyl, špatně si to pamatuji. To ovšem vůbec nic nesmění na absurdní situaci a šledriánu ze strany Správy železnic. Desetiletí tam tedy existoval nějaký průchod přes trať za pomocí panelů, který sice nespňoval normy, ale prostě tam byl. Ty panely tam musel někdo dát a správce železnice, ať už to postoupně byly ČSD, ČD, SŽDC nebo Správce železnic tento stavební stav věci desítky let toleroval. Není možné že by o tom nevěděli. Naopak by se tato prasárna měla Drážnímu úřadu co nejdříve nahlásit a na Správě železnic by… Číst vice »
Souhlasím, že tenhle stav je špatný. Na způsobu řešení by se měli shodnout všichni zúčastnění a přítomní. Já bych si představil třeba tu zastávku postavenou na druhé straně koleje a dohodu o možnosti průchodu táborem/rekreačním zařízením.
Třeba je požádání na DU o zřízení přechodu…
Když vám to tak vadí, proč stim něco neuděláte???
No to je bomba, kolik že je přejezdu a nehod na nich u nás? V Británii v jednom čísle časopisu Railvolution psali že již za rok došlo k 16 nehodám na přejezdech, a to je k zamyšlení,jestli by se všechny neměly přestavět na mimoúrovňové!!! A to tam před rozsvícením dvou červených světel svítí žluté a je tam velkými písmeny nápis V žádném případě nevchazet a nevyjíždět, hrozí nebezpečí smrti!!! Co by tak Britové řekli na naše ledabylé kříže? A navíc, nejbezpečnější byly ručně ovládané zavorarem, tam si nikdo nedovolil vjet!
Však ony se neruší jen přejezdy. Krásným příkladem je nadchod u obce Sokoleč přes velký okruh VÚŽ. Tady byl kdysi nadchod přes trať a dnes již je minulostí. Výsledek? Dříve byla možnost buď přes koleje a nebo nadchodem. Dnes již jen přes koleje.
https://mapy.cz/letecka-2003?x=15.1171084&y=50.1019408&z=18
https://mapy.cz/letecka?x=15.1155835&y=50.1024763&z=20
Nemohla by SŽ v rámci této akce zrušit přejezd směrem na Vizovice? Předevčírem bylo pozdě. Stejně s tím počítá projekt rekonstrukce trati, tak by se zbavili problémů s házenou vidlemi do tohoto záměru a zároveň zvýšili bezpečnost.
myslíte ten jediní který tam je?
Jediný, který je předmětem sporů.
https://zdopravy.cz/sudop-brno-preprojektuje-modernizaci-trati-zlin-vizovice-kvuli-sporum-o-prejezd-101417/
Jakoze odříznete soukr. Firmu od přístupu a budete mít hotovo?
Mohu se zeptat, co si SŽ představuje pod pojmem „zvýšení úrovně zabezpečení“? Ono totiž přejezdy bez závor i bez signalizace žádné zabezpečení nemají.
I vystražný kříž je forma zabezpečovacího zařízení.
Zabezpečovací zařízení je něco, co průseru zabrábí (automatické brzdění, třeba ETCS).
Cedule je maximálně signalizace.
Cedule je hlavně dopravní značení – viz vyhláška č. 294/2015 Sb.
ČSN 73 6380:2004 označuje tyto přejezdy v kapitole 6.3 jako „přejezdy zabezpečené pouze výstražným křížem“.
Obojí se nevylučuje, navíc norma není právní předpis, kdežto vyhláška ano.
Pochopitelně to zní lépe než nezabezpečené přejezdy, přitom je to synonymum.
Statická cedule, která mně upozorní, ale v reálném čase mně nic neřekne, je dost ubohá forma zabezpečení.
V reálném čase se musíte dívat, zda něco nejede.
Ano. A lidská chyba Vám asi nic neříká. Ono totiž spousta přejezdů bez signalizace má rozhledové podmínky dost mizerné a to i přes den.
Říká.
Pokud jsou rozhledové podmínky špatné, je třeba si stěžovat, na druhou stranu na takových přejezdech je taky rapidně snížená rychlost ( třeba jen na 10 km/h) z běžné traťové. Hodně jich má značku STOP, aby auto zastavilo před přejezdem a řidič měl se možnost rozhlédnout.
Udělejte si řidičák, tam by vám měly vysvětlit, jak se chovat na příslušných přejezdech.
Výstražný kříž je zabezpečovací zařízení? Prostudujte si vyhlášku Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb. a běžte se léčit, dokud je čas.
Prejezd je zabezpečený dopravní značkou.
Stejně jako křižovatka je zabezpečena buď dopravní značkou nebo semaforem.
Moc nechápu co máte za problém.
Pochybuji, že byste se s někým hádal o tom, že křižovatka bez semaforu je hůře zabezpečena…
Doufám, že nemáte řidičský průkaz.
Zatím ne, proč?
Tak třeba za Mělníkem. Směr Liběchov. Tam je to zajímavé. 😀😀
“ Ke snižování počtu přejezdů podle ní dochází hlavně na málo využívaných komunikacích (především na polních a lesních cestách), kde je možnost nalezení zákonem přijatelné objízdné trasy, případně vybudování náhradní komunikace. “
Tak. A k čemu ty lesní a polní cesty slouží? Neslouží náhodou jako přístupová komunikace k pozemkům? Pokud se zruší přejezd bude následně nutné řešit to, jakou cestou přístup k pozemku bude člověk mít. Možná bude i nutné kvůli tomu řešit s ostatními vlastníky pozemků nějakou služebnost. Už vidím, jak každý nadšeně skáče, že se mu takové břemeno na pozemku může objevit.
Tohle je otázka přiměřenosti. Jsou-li dva 100 m od sebe a vede-li podél trati účelovka, tak není co řešit, stačí jeden.
A také otázka dohody. Zřídí sama Správa věcné břemeno přístupu po „přijatelné objízdné trase“? Měla by, ona nějaký přístup ruší.
No pokud jsou dva v takové vzdálenosti jak říkáte tak možná. Ovšem dohoda by byla na místě se správou a asi v tom smyslu, že ona např. vykoupí pozemky pro vytvoření cesty. Jenže takhle to nefunguje. Už jsem byl i svědkem toho, že byla snaha o zrušení cesty a tím by zanikl po této cestě přístup k pozemku u ní ležícímu ¨(ne přímo, ale od cesty ob jeden pozemek. . Pokud by se tak stalo, musel by jeho vlastník přístup řešit ne s jedním, ale s dalšími 5 vlastníky . A teď pozor. Je otázkou, zda by se o tom… Číst vice »
SŽ jasně říká, že to je otázkou individuálního přístupu a projednává se to s dotčenými stranami. V ČR máme snad nejhustší síť přejezdů v Evropě. A ve světě, vč. třeba Británie, Kanady či Austrálie, je tento trend stejný. Více přejezdů znamená více nákladů na údržbu, více rizikových míst a často pomalejší vlaky kvůli nutnému lokálnímu snížení traťové rychlosti u přejezdů s pouhými kříži.
no, máme nejhustější síť železnic, tak holt i nejhustější síť přejezdů
“ projednává se to s dotčenými stranami“
A to je to. Opravdu se to bude projednávat se všemi vlastníky pozemků, kteří mohou být dotčeni a nebo jen s těmi, kterých se to bezprostředně týká? Pokud někde zmizí přejezd je jasné, že komunikace tam bude zbytečná. Tedy by se asi mělo jednat i s vlastníkem cesty .Cesty jsou často ve vlastnictví právě vlastníků pozemků ke kterým vede.
Pro bezpečnost přejezdů by se daly dělat věci, kterým brání paragraf jedna.
1) Nezavírat protože vlak čeká před přejezdem na lidi, kteří čekají na přechod. (Nejen kauza Řeporyje, takových nápadů má SprŽel hodně. A norma samozřejmě umožňuje návěstidlo mezi peron a přejezd)
2) Nezavírat blby (půlzavory nebo sekvenční sklápění)
3) Kamery (pokutování blbů i zastavení vlaku)
Bod 1 naráží na více, jak paragraf 1,
1) Krátké pobyty do minuty, z toho plyne, že už při zastavování musí být PZZ ve výstraze, pro včasný odjezd
2) V současné době nemožnost rozlišovat vlak projíždějící a zastavující.
3) Bod 1 lze krásně řešit náhradou podchodem (nadchodem).
P.S. kauza Řeporyje, přejezd nemělo cenu otevírat z důvodu krátkého času mezi příjezdem jednoho vlaku a odjezdem druhého.
2) Řešitelné
3) Podchod/nadchod abych mohl přejít před stojícím vlakem.
V Řeporyjích by tedy bylo správné uvádět „čas příchodu na stanici“ 5-10 minut před pravidelným příjezdem v sesitaku.
2) Neříkám, že to není řešitelné vůbec, ale v současné chvíli takovou možnost zatím nemáme, když je přejezd řízen jízdou vlaku. 3)Ano, nebo vy víte, že z druhé strany, nebo po druhé koleji ze stejného směr, žádný vlak nejede (pokud to je v dopravně s více koleji), nebo že dotyčný vlak nepojede? O zastávkách se nemá cenu bavit, tam jsou půl minutové pobyty, a málokdy (spíš skoro vůbec) se stane, že by tam přijel vlak s 5 minutovým náskokem, aby ten přejezd byl dlouho zbytečně zavřený. Než vymýšlet blbosti, že když vlak stojí, tak tam mohu vlézt, atd…, to je… Číst vice »
ad1) To by potřebovalo trochu chytřejší ZZ, aby se přejezd zavíral v čase před odjezdem a v čase odjezdu byl zavřený a na návěstidle akorát skočla zelená.
ad2) Pak se zase najdou jiní blby, kteří si budou dělat slalom mezi závorama.
ad3) Kamera vlak zastaví jak? Zase jen prodloužíte předzváněcí dobu o dobu potřebnou k detekci překážky a o to musíte následně posunout detekční bod pro vlak. obecně by mě zajímalo, kolik to bude mít falešně pozitivních nálezů?
1) Ano.
2) Jejich věc a věc kamery. Důležité je, že tam nebude nikdo omylem (vjede oslněný a závora ho pro jistotu zavře). Kdo tam bude naschvál (slalomem) toho pokutovat.
3) I kdyby reakce kamery byla „general stop“ a zabrzná křivka končila za přejezdem, tak začít brzdit dříve než to fíra uvidí = prodloužení času na vyklizení přejezdu, snížení rychlosti nárazu. A třeba to nebude náklad ale leotramvaj nebo šukafon který zastaví.
2) Vjet do PZZ ve výstraze neberu jako omylem, přeci když mi svítí do očí, tak tam bez rozmyslu nevjedu, ale raději zastavím, a přesvědčím se, že mohu pokračovat.
3) Tady vidím problém v možnosti falešných poplachů.
ad3) tady je nejkrizovější prodloužení předzváněcí doby. A pak to chce takovýto systém vyvinot. Už se několikrát vyvíjelo něco s radarem a lidarem, ale stále to nějak neproniklo do praxe v Evropě, v Japonsku (youtube) jsem viděl nějaké aplikace, ale jak by to fungovalo u nás nevím.
Jojo, to dává smysl rušit přejezdy na polních cestách a v lesích, tam je určitě hromada dopravy a stane se hromada nehod…no a lidi co se vydali na procházku do lesa rozhodně nebudou přecházet koleje a rozhodně půjdou několik kilometrů k dalšímu přejezdu.
Kdyby nebyla statistika nehod na jednotlivých přejezdech absolutně primitivní záležitost, kterou 100% musej mít v ruce, vždyť ve zprávách se opakuje furt několik těch samých.
Souhlas, že je srážka krajně nepravděpodobná na přejezdu na lokálce v lese/poli, kde se dají počty průjezdů za den dají spočítat na jedné ruce. Na obou, když se připočítají vlaky. A 130 roků se tam nic nestalo. Naprosto zbytečné něco takového řešit.
A souhlas s tím, že by Správa měla především řešit přejezdy, kde je velký provoz jak na kolejích, tak na silnici.
Chuchle nebo Blansko vydají za tisícovku polních přejezdů na lokálce. Takové je potřeba řešit.
Na druhou stranu některé se jinak vyřešit nedají (např. v Olomouci na Wolkerově), takové asi jen dovybavit silničním zrcadlem a přejezdníkem. Ne atrapou!
Vidíte a přeci se stalo. Na trati Zdice-Příbram na polní cestě trefil Pilštyk plný rozmetač hnoje. Mašině až tak moc nebylo, ale hnůj vystříkávali celý den.
V Olomouci bych tuhle trať vyřešil (šoto)projektem „Hanácké metro“. Zahloubil bych trať někde u přejezdu P7600 a vylezl bych až za P7616. Vyřešilo by se toho spousta (hluk, prostupnost ve městě, rychlost), ale ty prachy…
Z mého pohledu strojvůdce jsem v Chuchli ještě auto před mašinou neměl – tam se blbci bojí, ale na těch lokálkách naopak každou chvíli: „ono to jede pomalu, určitě to stihnu…“
To bude tím, že v Chuchli jsou závory, na těchto přejezdech je nehod s auty naprosté minimum. Proto také většina západních zemí velmi strikně vyžaduje závory u téměř všech nových PZS. Snažíme se to vysvětlovat a vyžadovat i v ČR, ovšem dobrá správa to absorbuje jen velmi zvolna.
Jenže pokud na takovémto přejezdu chcete zvýšit rychlost (pro vlaky) nad 60 km/h, tak ho musíte zabezpečit, což je někdy dražší než ho zrušit.
Luxusní jsou lesni a polní „přejezdy“ na 161 v useku Bečov n. T. – Žlutice (a možná pak i dal, nevím), kde je nově na rezavé tyči pod letitým křížem pridelana DZ Zákaz vjezdu (B01), cimz je zabezpečení dokonano. Aspoň deset jsme jich napočítali. Celkem levně tedy vlastně degradovany na pouhé přechody pro chodce (a lesní zvěř), jak zminil někdo níže, a plná tratova (tedy povetsinou 50 km/h) může pokracovat:)
Přejezdy se ruší, ale tady vznikne nový… https://mapy.cz/s/damomojeke
Ten nevypadá úplně nově.
Taky si říkám, na fotomapě je vidět původní stav. A ten mezi Lidickou a Roudenskou jako staveništní komunikace.
To vypadá jako cyklostezka nebo chodník po přestavbě současného přejezdu.
Přejezdy tam byly dva. Jeden se v rámci stavby zrušil, vnikla provizorní objížďka (a přeložka trati) a druhý přejezd byl upraven a jezdí se teď tudy. V rámci stavby bude postavena nová kruhová křižovatky (částečně zahloubená) a přes ní budou dva nové železniční nadjezdy. Vznikne ale i nová cyklostezka a na ní bude nový přejezd…
Mě překvapuje, jak ty české přejezdy jsou přiblblé. A nekompatibilní. Například evidentně ve Francii přejezd končí sekvenci tak, že jakmile projede vlak, zruší se blikání červené! A začne se zvedat. Pokud přijede další vlak. Začne se blikat. Zvedání závory se zastaví. K tomu používají často polozávory. (pouze na polovině cesty, na jeden pruh) Takže tam těžko někoho zazdí. Podle mě ideální kompromis, proti přehlédnutí. Kdo chce to objíždět, jeho boj. A dá se to doplnit kamerou.. A dále používají samozřejmě sekvenční sklápění. A zavírají velmi brzo. Po vyzvánění. Dále tam mají telefon.. Samozřejmě i francozká mentalita, je snaha tam jezdit… Číst vice »
§1 Nikdy se to tak nedělalo
§4 Není na to předpis
§5 Bylo by to příliš složité
Není to složité, jen to prodlouží dobu, kdy je přejezd zavřený. A tím víc lidí tam bude vjíždět.
Francie? Tak francie!
https://www.youtube.com/watch?v=-gMXKtOgS80
PS: Řidič, chodec nebo šotouš?
🙂 To je jeho boj. Od toho je tu darvin. Jen bych zrušil povinnost gulášům pomáhat. A znechucovat si den.
Naše přejezdy jsou nekompatibilní. Ptám
Ptám se s čím? A Francouzi na našich přejezdech dělají opravdu neplechu. Co chvíli nějakého vidím zavřeného na přejezdu. Budeme jim muset přizpůsobit infrastrukturu.
Jinak, poloviční závory u nás byly už dávno, jenomže je naši koumesové objížděli, tak se dávají závory přes celou vozovku.
Tak na to jsou 2 řešení. Automatická kamera typu camea. 10 000 a 6 bodů a čau. A druhé řešení je v těch zemích. Středový pás, kterým se blbě dá něco objíždět.
Máte větší pravdu, než si myslíte.
Nejen ve Francii, ale i v Německu a čerstvě i ve Švýcarsku, v zásadě i v Británii. Výstraha končí již na začátku zvedání závor a není třeba čekat do dosažení jejich horní koncové polohy. Další výstraha se nesmí zahájit dřív než po uplynuté příslušné mezidoby (běžně 10 vteřin).
Jenže když u nás následný vlak nebo vlak v sousední koleji vjede v čase zvedání závor, tak závory spadnou volně zpět, protože je stále na přejezd zakázáno vjíždět. Aby se to změnilo, tak by se musely předělat spouštěcích body PZZ a tím (jak zmiňují ostatní) se prodlouží předzváněcí doba (= uzavření přejezdu).
Jak ošetříte, že ta další výprava nezačne? Návěstidlem (na stůj) pro vlak?
To vím taky, ono nechvalně známé „padání závor během zvedání“ je jedno z největších zvěrstev českého zabezpečovacího systému, které nemá nikde v Evropě obdoby (srovnávali jsme celou řadu zemí). Technicky jde o záležitost řešitelnou, byť nikoli banální (zpravidla předsazený zabezpečovací bod, kde se „druhý vlak“ přihlásí do systému, přejezd zůstane ve výstraze a závory ve sklopené poloze).
Řekl bych, že u starších PZZ to nelze takto řešit, protože předsazený bod nemáte kam zapojit. A u novějších vám neřeknu, tipuji, že to bude podobné. Ano říkáte, že to není banální, já si myslím, že nereálné.
Nutno upřesnit, že „v ČESKÉ REPUBLICE“ je to nereálné, jinak ve zbytku Evropy je tento u nás „neřešitelný“ problém dávno vyřešen.
Není potřeba žádný předsazený bod, prostě pokud si další vlak šlápne během zvedání závor, tak závory vyjedou normálně nahoru a po uplynutí předzváněcí doby zase padnou dolů. Řidiči, kteří se rozjedou během otevírání závor tak stihnou přejezd bedzpečně přejet a ti další tam vjíždět nebudou, protože budou blikat světla.
To bohužel ve výpočtu časování nevyjde, navíc to není ani psychologicky vhodné. Projede první auto, motivuje druhé a další a bude to jezdit během předzvánění. Ideální je, pokud je na dohled druhý vlak, nechat závory sklopené.
Tak u nás je to podle našeho zákona, kdy je zakázáno na přejezd vjíždět, když svítí červená světla. Závory jsou jen doplněk.
Jenže když sem přijede Angličan, Švýcar či Němec, tak zcela rutinně vjíždí do přejezdu již ve fázi otvírání závor, neb jiné země mají jinou filozofii zabezpečení.
To je na nějakou obecnou analýzu legislativy států Vídeňské úmluvy o silniční dopravě. Stejně si myslím, že rozhodující jsou vždy červená světla, jen si to spousta lidí (i u nás v ČR) neuvědomuje.
Právní analýzu jsme již dělali v roce 2017, zpráva je zájemcům k dispozici, teď už jen zahraniční know-how uplatnit na podmínky v ČR.
Nevím, kdo jste „vy“, závěry neznám.
Možná se můžete domluvit tady s autory webu, že by jste něco zveřejnili. Já si myslím, že největší problém je bude včlenit do naší legislativy a pak následně financovat předělání všeho co tu už je postavený.
Ve zkratce, co je v zahraničí rozhodující pro vjezd na přejezd?
Ledacos už jsme publikovali (resp. někdy i novináři za nás), např. následující článek o specifikách českých přejezdů: https://faei.cz/zaludne-prejezdy-v-cesku-funguji-zavory-jinak-nez-v-cizine/ (pozor, jen pro silné povahy).
Předělání všeho existujícího asi není reálné, ale jde o nastavení nových pravidel při rekonstrukcích či novostavbách.
jenže závory můžete mít mim provoz a světla platí stejně….
Pochopitelně, ale co tím chce básník říci?
Tak technicky to co je popsané v odkazovaném článku není problém, takže pokud to chcete na novostavbách a rekonstrukcích, tak je nutné to protlačit do zákonů, vyhlášek a norem.
Jak se třeba k minimální rychlosti na přejezdu postaví Česmad by mě taky zajímalo?
Jinak jste nepopřel, že je jsou rozhodující světla.
To jsem rád, že jste změnil názor, v minulém příspěvku jste tvrdil, že u nás by to „bylo nereálné“. Přitom když mluvím s firmami, tak to nejsou žádní idioti a na technické řešení srovnatelné s kapitalisty na Západě si troufnou. Základem je jasně formulované technické zadání.
Nereálně jsem považoval za změnu tady a teď, nějaký dočasný (21 let) přechod by asi šel obecně by mě zajímalo, jak by se rozlišovaly pravidla mezi novým a starým?
To, že jsou rozhodující červená světla, je ovšem špatně z hlediska dopravní psychologie. Závory jsou vnímány jako závažnější (proto se také na přejezd montují), takže se řidiči logicky řídí jimi a ne světlem. Pravidla, která jsou kontraintuitivní, jsou špatná pravidla.
A co má být teda rozhodující?
Závory jsou vnímány jako závažnější, protože si nikdo nechce nechat poškrábat svého plechového miláššška.
Co by bylo závažnější na přejezdech, kde závory nejsou? Nebylo by těch pravidel mnoho?
V zásadě máte pravdu, leč světla formálně závažnější být mohou, to je ve smyslu celkového pojetí PZS přirozené (jde v zásadě o „světelný“ přejezd). Jde hlavně o to, aby závory coby psychologicky „silnější znak“ byly se světly pokud možno co nejvíce v souladu. Tj. žádné extrémisticky dlouhé předzvánění a la 50-60 vteřin (např. v Rakousku či Německu je běžných 13 vteřin a sklápíme vjezdové břevno) a ideálně vypnout světelnou výstrahu již na ZAČÁTKU zvedání závor, nikoli až po dosažení horní koncové polohy.
Ve vámi zmiňovaných zeních můžou jezdit na červenou? Pochybuju, že tam takový zákon mají.
??? Proč by jezdili na červenou? Světelná výstraha ve zmiňovaných zemích končí již NA ZAČÁTKU zvedání závor, nikoli až po dosažení horní koncové polohy (jako v rozvojové ČR). A během zvedání závor se zcela rutinně a legálně již jezdí. To je oč tu běží. V Německu, než závory dojdou do horní polohy, tak jsou všechna auta i cyklisté často již dávno pryč.
Obecně proběhla taky analýza o kolik se prodlouží předzváněcí doba? Nebo si myslíte, že by se mohla zkrátit rychlejší vyklizovací rychlostí?
To si nemyslím, to logicky vyplývá z normy i selského rozumu. Čím vyšší vyklizovací rychlost, tím je vyklizovací doba kratší (auto je z přejezdu dřív pryč). Tím je možné zkrátit i předzváněcí dobu. Např. při zvýšení vyklizovací rychlosti z 5 km/h (dnes standard) na 10 km/h by vyklizovací doba byla poloviční. A na silnicích I. až III.třídy s kvalitním asfaltovým povrchem absolutní většina aut je schopná této rychlosti dosáhnout (nemluvím o blátivých lesních cestách, to je jiná kategorie), v praxi se jezdí mnohem rychleji.
Tak mě jde o to, že kdyby se zkrátila vyklizovací doba, tak by se do toho mohlo naopak schovat prohození světel a závor. Že by světla jak říkáte zhasla hned při začátku zdvihu závor a závory by měli čas se zvednout úplně nahoru do začátku případné další předzváněčky. A nemusely by se předělávat kolejové obvody a počítače náprav, jen by se překopala logika v přejezdových ZZ.
To je zajímavý nápad stojící za úvahu, to by v některých případech asi výpočetně vyjít mohlo.
Chápu vás. Ale máme to tu postavené na červených světlech.
Muselo by se vše včetně legislativi překopat.
Vy tvrdíte, že lidi jezdí podle závor.
Takže když budou závory mimo provoz ale světla budou fungovat, tak byste to řešil jak?
Protože lidi nechápou světla, dát tam betonové svodidla a přejezd uzavřít po dobu poruchy zavor?
My nic takového a priori netvrdíme! Světla jsou a zůstanou v principu základní výstraha. Pouze říkáme, že je žádoucí, aby světla a závory byly vzájemně co nejvíce v souladu. Např. když si lidé právem vysvětlují začátek zvedání závor jako nadcházející konec výstrahy (stejně jako červená+žlutá chápou „následuje zelená“) tak by ten konec výstrahy měl fakticky následovat. Všechno ostatní je rizikové.
A v praxi kecy a vozidla v přejezdu.
Tak ono se voličům blbě říká, že by třetina z nich ten řidičák neměla mít.
Tady je příklad https://www.youtube.com/watch?v=e3Z5ucsYFLw
Je něco nesrozumitelného na návěsti blikajícího červeného světla? Snad jen magor neví co to znamená. I ten Francouz to ví, kolik jich tady přejeli?
Zatím mi přijde, že se ruší ty nejjednodušší, tzn. přechody pro chodce a postaví se místo toho podchod nebo nadchod.
Nebo se namísto toho nepostaví nic a holt pro tu (byť malou) část lidí/traktorů atd. to bude (nemají-li ti lidé přeskakovat přes koleje v místě zrušeného přejezdu) o to větší zajížďka/oklika.
Zajímalo by mě kolik je přejezdů na koridorových tratích, či tratích, kde je traťová rychlost vyšší jak 100km/h. Jak jsou tyto přejezdy vybaveny a kdy se očekává jejich zrušení.
Tam se nezruší ani jeden.
Jojo…tam se zruší jedině při nějaké přeložce…
Právě se staví např. zde: https://zdopravy.cz/v-blansku-zacala-stavba-noveho-mostu-pres-koridor-jde-o-nejvetsi-letosni-investici-kraje-86473/
Obecně přejezdy v obcích, kterých je na koridoru většina, se ruší špatně, protože často vyžadují kompromisy v podobě prodloužení cesty a/nebo demolice soukromých objektů, přičemž ani jedno z toho nebývá místním pochopitelně moc po chuti.
Takže příprava je zdlouhavá a ne vždy se podaří dovést do zdárného cíle. Ale že by se nezrušil ani jeden přejezd, to zase pravda není.
V rámci současné stavby Poříčany – Pečky by se měl rušit jeden přejezd, snad ten u měnírny.
Pokud vás to zajímá opravdu a spěcháte, tak si je na mapy.cz můžete spočítat. Do políčka vyhledávání zadejte „přejezdy“ a pak se vám na mapě zvýrazní v jakémkoliv zoomu, při těch menších pak samozřejmě začínají splývat.
Tyhle informace bych raději od SŽ než abych trávil hodiny u map. Je sice hezké, že SŽ publikuje agregované informace, ale mezi jednotlivými přejezdy je dost velký rozdíl a tak zpráva o zrušení X přejezdů je vlastně pro bezpečnost železnice naprosto nicneříkající.
Takže vás to nezajímá, protože na koridoru těch přejezdů opravdu moc není, například mezi Třebovou a Olomoucí jsou 3 (slovy tři) přejezdy. Na trati mezi Prahou a Poříčany je 1 (slovy jeden).
P.S.: vybral jsem si ale opravdu ty úseky s minimálním počtem. 🙂
cca 26 přejezdů a přechodů mezi Břeclavů a přerovem…
z toho miminálně 2 se mohli zrušit při stavbě dálnice, ale pro ŘSD by to asi bylo moc peněz na víc…
Možná hloupý dotaz, ale proč jsou železniční přejezdy výhradně stavbou placenou z rozpočtu železnice, když i silnice mají svůj rozpočet?
Druhá hloupá otázka je, proč se nezruší všechny přejezdy mimo těch, kde je to ze zákona nemožné a pokud vlastík komunikace přejezd na daném místě chce (i když k tomu není ze zákona důvod), tak ať si zaplatí jeho výstavbu/modernizaci do stupně sětelná signalizace a závory, provozní nákady a je finančně zodpovědný za vše co se na daném přejezdu stane a vše co jeho existence způsobí (nehody, zpoždění, výpadky ZZ atd…)
Otázkou co tam bylo dříve, jestli železnice nebo silnice / komunikace (historická cesta).
Samozřejmě že tam ve většině případů byla dříve ta pozemní komunikace a stavba železnice tak vytvořila překážku, kterou musela železnice na svoje náklady vyřešit většinou příjezdem, starat se o něj a udržovat ho.
Ono je potřeba rozlišovat. V rámci EU je v ČR nejhustší síť železničních tratí, když se to srovnává s rozlohou krajiny. A když se to srovnává s počtem obyvatel, tak např. 40 tisíc kolejí v Něměcku pro cca 90 milionů obyvatel je výrazně míň než cca 9,5 tisíc kolejí v ČR pro 10,5 milionu obyvatel. Počet automobilů na počet obyvatel v ČR i v Německu je víceméně stejný = V ČR se bude vypínat významná část železničních tratí. Z 9,5 tisíce železničních tratí je elektrifikovaných nebo dvou-/vícekolejných zhruba 20 až 30%. Druhou skupinou železničních tratí, je nejasné zda-li přežijí redukci… Číst vice »
Změnili Vam mediační, že dnes nrpuzivate zdrobnělinčičky?
A Vám?
Ptám se, že se jevíte jako myšlenkově neaktivní, když jediné na co vzmůžete, jsou výkřiky to tmy sui generis jako tento Váš.
V Holandsku jsou zdarma všechny přívozy přes kanály (pokud tam není sklápěcí most), protože stát chtěl vybudovat kanál – vytvořil překážku, tedy zajistí její překonání.
Tady se většinou chápou věci jinak…
Jasně, takže vlastník objektu za přejezdem bude souzen za to, že na přejezdu někdo úplně cizí udělá hop pod vlak.
A čarodějnické procesy byste nechtěli? Že byste hodili bicykl pod rychlík a šli lynčovat půl dědiny za nehodu na přejezdu.
Produktivní dotaz, v zahraničí se opravdu běžně používá financování půl železnice půl silnice. Pak si i starostové u místních komunikací velmi pečlivě rozmýšlí, který přejezd zachovat a který ne. Mj. v Rakousku teď běží lhůta, kdy Drážní úřad má všechny přejezdy revidovat a nově posoudit. Ve většině případů to bude znamenat konec přejezdů bez technického zabezpečení a výstavbu PZS. Dopadne to běžně tak, že např. místo tří přejezdů s křížem se udělá jeden s PZS a závorami (a obec svůj jinak vysoký finanční podíl zaplatí souhlasem se zrušením zmíněných dvou přejezdů).
A předpokládá se, že chodci kolej přeběhnou kdekoli, nebo si udělají pársetmetrový výlet k nejbližší závoře?
Chodci jsou velmi citlivé téma, s tím nutno opatrně. Pokud je jich relevantní počet, pak je to silný argument proti rušení přejezdu. Systém se týká spíše situací přístupu k pozemkům či na louku na periférii obce, kde jede občas zemědělská technika a chodců je minimum. Přebíhání kdekoli je v každém případě nelegální.
Ano výborně, rušte přejezdy bez náhrady a lidi vám budou více běhat přes koleje, bude více nehod a událostí.
Nikdo to 5 km obcházet fakt nebude, ach jo.
Unikát je potom nově zrekonstruovaná železniční zastávka Malovidy.
Přejezd na jedíné přístupové cestě v rámci této nesmyslné akce bez náhrady zrušen, takže se na zastávku nelze legálně dostat, pokud mějte holezec a nelezete na zastávku prudkou strání odnikud.
Samozřejmě že tam úplně všichni chodí přes koleje, kudy jinudy že?
Takových případů jsou spousty, někdy mě přijde že na správě železnic pracují opravdu de..lové.
Správa železnic se nesnaží problém vyřešit, ale snaží se pouze problému zbavit.
Zrušit přejezd bez náhrady (pochod /náchod) není zbavení se problému, ale zadělaní si na mnohem závažnější průser přejetých chodců, které tím defakto donutili prebýhat koleje na černo.
Přejezd 5 km daleko opravdu není pro chodce ani pro cyklistu náhrada.
Že jo, kdyby byl jeden přejezd na jednom konci zastávky a druhý na druhé – tak se ten méně frekventovaný zruší…ale takhle…
Realisticky předpokládat, že se někde normálně chodí přes koleje a nikdo za to nikoho nepokutuje, možná není úplně špatné, ale chudák paní s kočárkem.
Je možné zřídit tohle: https://mapy.cz/s/cesezarebe
Ale to by tam nesměli sedět právní analfabeti s touhou poslat do vězení prvního civila, který jde na vlak.
dík
Jsou i tratě dlouhé 4km a je na nich 5 přejezdů.
„Správa železnic předpokládá v letošním roce zrušit vyšší desítky přejezdů….,“ uvedla mluvčí Nela Friebová.
Asi se u Správy železnic nelze divit ničemu. Pokud mluvčí této firmy zcela evidentně neumí mluvit česky, tak by mne zajímalo, čeho se ještě dočkáme.
Já rozumím bez problémů, co konkrétně je tam podle vás špatně ?
Pochopil bych, že někdo chce rušit desítky přejezdů. Netuším ani trochu, co jsou to vyšší desítky přejezdů. Takovým způsobem se vyjadřovat jsou schopny různé překladače. Nikoli někdo, kdo umí česky.
Omlouvám, sám jsem to napsal děsivě 🙂
Opravuji se:
Takovým způsobem jsou schopné se vyjadřovat různé překladače.
A jak byste tedy vyjádřil hodnotu v intervalu [50; 100) srovnatelným počtem slov lépe? Mně to přijde naprosto jasné a výstižné.
Správa železnic předpokládá v letošním roce zrušení několika desítek přejezdů.
To je ale méně přesné, protože do toho spadnou i hodnoty od 20 výše.
:-))
Jo. Za to vyšší desítky jsou opravdu velmi přesné.
Jinými slovy – Správa železnic ani v nejmenším netuší, zda přejezdů zruší 30 nebo 90.
Ale od toho mají svoji mluvší, aby to nějak okecala.
Mluvší je kdo? 🙂
Mluvší je překlep. Ale asi se to na mluvčí Správy železnic hodí lépe.
Děkuji.
Také souhlasím, že slovní spojení „vyšší desítky“ zní velice divně a opravdu se to nepoužívá.
50 – 100 přejezdů!
Sloveso předpokládat se běžně s infinitivem nepojí. Ne, že by tomu člověk nerozuměl, ale za uši to zatahá.
To mne také zarazilo. Jen mi napoprvé nedošlo, proč vlastně.
Děkuji.
Tato vazba je běžná v latině. A vzhledem k tomu že latina byla po tisíc let úředním jazykem, přešla tato vazba i do úřední češtiny. (Možná přes němčinu)
V němčině nic takového není.
Me by spise zajimalo, proc se nektere prejezdy neprestavi jenom napr. na prechody pro chodce. Zajet autem o par km vice neni problem, ale spousta tzv. nevyuzivanych prejezdu je vyuzivano mistnimi pesky ci na kole napr. pro rekreacni ucely a sportu. Z pohledu zeleznice je problem kdyz vlak nabere auto, v horsim pripade nakladak, kdy muze dojit i k fatalnimu poskozeni vlaku, vykolejeni, zraneni…… V tomto kontextu chodec ci cyklista „problem“ neni. Bylo by to kompromisni reseni jak pro SZ tak mistni spravu. Z prejezdu zmizely nebezpecne se chovajici ridici v autech, presto pro lokalni pesi ci cyklistickou potrebu by… Číst vice »
Tohle dává smysl možná tam, kde existence přejezdu nic nestojí (zabezpečení kříži bez snížení traťové rychlosti, tj. uprostřed pole, traťová rychlost do 60 km/h). Pokud ale má ten přechod zůstat v nějakém méně přehledném místě nebo rychlejší trati, pak to stejně znamená PZS (drahé) nebo TONTR (otravné). V takovém případě je lepší ho zrušit a náhodný houbař tam prostě přejde načerno.
A co brání mít jiné parametry pro rozhledy a tím i traťovou rychlost z přejezdu a z přechodu? Jako chodec nebo cyklista nesrovnatelně lépe slyšíte a máte i lepší rozhled než z auta.
Je to jedno. Chodec má sluchátka a cyklista je někdy jako řidič, ten to stihne.
Silniční přejezd je dělaný i pro chodce ne jen pro auta. Ta „předzváněcí“ doba je zpravidla právě pro ty chodce. Takže se nic nevyřeší a lidi budou zase skákat bokem kolem toho malého přechodu.
Předzváněcí doba je hlavně pro nejdelší možnou soupravu na silnici.
Jedoucí nejnižší vyklizovací rychlostí v Evropě – jen 5 km/h (ostatní země mají 10-18 km/h, čímž je podstatně kratší předzvánění i celková doba uzavření přejezdu).
To tak je i dnes, nezabezpečený přejezd smí být pro auta do 60 km/h, pro chodce do 100 km/h (viz ČSN 73 6380). Potíž nastane v okamžiku, kdy je více traťových kolejí než jedna. Pak je nutné přejezd technicky zabezpečit, nesmí se to provozovat jen s křížem. Čímž jsme finančně skoro tam, jako u přejezdu, kam smějí i auta.
Nic tomu nebrání, norma ČSN 73 6380 s tím počítá. Pokud je přejezd jen pro chodce, může traťová rychlost činit až 100 km/h (nikoli 60 jako pro auta). Háček je v tom, že to platí jen pro jednu kolej. Pokud jsou traťové koleje dvě či více, pak už je nepřípustné to „zabezpečit“ jen křížem a stejně je nutné PZS se závorami.
Tedy náhodného houbaře prostě vlak srazí a bude MU.
A když tam budou kříže, tak ho nesrazí?
Když tam budou kříže, tak bude někdo odpovědný za rozhledový trojúhelník. A správně přecházejícího houbaře vlak nesrazí.
A správně přecházejícího houbaře vlak nesrazí ani na volné trati bez křížů.
Ale když bude na druhé straně jiný houbař a shodou náhod zrovna zaměstnanec Drážního úřadu, tak zrovna zahájí správní řízení a udělení pokuty v řádu několika tisíc.
Do takových lesů nechodím. 🙂
Z hlediska bezpečnosti je přechod pro chodce stejný problém jako silniční přejezd. Domníváte se, že s mrtvým chodcem je kratší řízení než s mrtvým řidičem?
Tak nás poučte, kolikrát o chodce vlak vykolejil?
O samotného řidiče ten vlak taky nevykolejí. A ten na Bystřice/Jabůlnce tahač schválně nezapálil.
Podstata problémů s přejezdy nespočívá ve vykolejení, ale ve střetu drážního vozidla s účastníkem silničního provozu, resp. v odpovědnosti provozovatele dráhy předcházet na přejezdech těmto střetům.
Jenze to je ta demagogie. Jde mi o nalezeni kompromisu. Tim ze z „prechodu“ zmizi auta se jedna o dramaticke a fakticke zlepseni bezpecnosti jizdy vlaku. Pri stretu s osobou jde „jenom“ o to papirovani a zpozdeni, fakticky k zadnemu ohrozeni jizdy vlaku ale nedojde. A nema smysl se se srovnavat s jinymi zememi. CR je zkratka protkana vysokym poctem malich sidel a ta prejezdy „prechodu“ prirozene potrebuji a je treba se s tim nejaky kompromisem popasovat.
Demagogie??? Účelem přejezdů není zabezpečit pouze (!!!!!) bezpečnosti jízdy vlaku, ale bezpečnost všech zúčastněných. Pokud Vám usmrcení chodci připadají jako něco přijatelného, tak už jen doufám, že nepracujete v dopravě ani nemáte řidičský průkaz.
Pokud ne3kdo vleze vlaku na prejezdu pod kola tim, ze podleze zavory tak tam nepomuze nic. Vase argumentace miri smerem udelat vse tak dokonale prezabezpecene a z lidi udelat vlastniho usudku naproste neschopne stado. V tomto kontextu bych zakazal vlaky a problem bude vyresen na 100 % dokonale. Asi nechapete ze SZ nejradeji nemela prejezd zadny a obce zase nejlepe uplne vsude. A mezi tom je treba najit kompromis. Je lepsi prejezdy uplne rusit a nechat pak lidi chodit volne pres koleje a nebo se zbavit toho faktickeho nebezpeci, kterym jsou velke prekazky ve forme aut na prejezdech a lidi… Číst vice »
Podstata mé námitky je jiná. Tvrdím, že křížení dráhy s pozemní komunikací je stejný provozní problém, ať už na pozemní komunikaci je dovolena jízda aut nebo není. Oba typy křížení budou mít nějaké zabezpečovací zařízení, které musí Správa železnic provozovat, v obou případech povede porucha zab. zař. k výraznému provoznímu omezení, obě místa představují zvýšené riziko mimořádné události. Či-li zakázat auta a nechat povolený přechod chodců, problém přejezdů neřeší.
Tak si postavte vlacky na Marsu, tam nebudou prejezdy potreba. Vlastne by ta zeleznice tak idealne fungovala, kdyby se kolem ni nevyskytovali nejlepe vubec zadni lide a nejlepe uplne bez pasazeru, to by byl cvrkot. Prestante snit nad nejakou idealni situaci, ta nikdy nenastane a hledejm kompromis, ktery uspokoji vsechny strany, protoze jenom takovy je v podstatne mire prosaditelny.
no, vzhledem k tomu, že se přejetej chodec neškrabe z vlaku až na konečný, ale vlak kvůli tomu zastavěj uprostřed pole, tak z pohledu provozu na trati je i chodec problém.
No a kdyz mu zrusite prejezd, tak myslite ze nepoleze pres koleje? Neni lepsi ho mit alespon castecne pod kontrolou na prechodu? A mimochodem bych rad videl statistiku prejetych osob, kolik jich bylo na prejezdech. Co mam odpozorovano, tak strety s osobou jsou bud na uplne sire trati a nebo nadrazi pri nepovolenem prechazni koleji mezi nastupisti. Mozna zjisitite, ze i kdyby ste zrusil vsechny prejezdy, tak na pocet stretu s osobou to nebude mit orakticky zadny vliv, dokonce mozna naopak naroste, protoze lidi zacnou masove prechazet koleje kde se jim zachce.
Z pohledu dráhy se opravdu neřeší rozdíl mezi chodce a vozidlem…
Dokonce to vyklízení koleje je většinou rychlejší po střetu s vozidlem… pokud to není nějaká brutální nehoda tak odhodit to autíčko jeřábem pryč? Posbírat trochu šrotu a jedete…
Když tam máte člověka a sbirat tu růžovou pěnu…
Z pohledu infra opravdu platí, nejlepší prejezd je žádný prejezd. Moc nezáleží jestli prejezd nebo přechod… záleží na délce prejezdu…
Umístění přejezdu do koleje poškozuje svršek a spodek, zhoršuje a komplikuje odvodnění.
Zvyšuje dynamické účinky vozidel na trať.
Zvyšuje náklady na běžnou údržbu
Tvrdohlava teorie. No a pokud k tomu SZ pristupuje takto dogmaticky urednicky tak se neni cemu divit, ze problematika prejezdu se vubec nikam nehybe.
To vypadá, že po úspěších dosažených hodnocením manažerů SŽ podle délky pomalých jízd, vyvrcholivších hromadou u Mariánských Lázní, mají u SŽ nově odměny i za zrušené přejezdy. Zrušením přejezdu na lokálce bez provozu uprostřed pole (např. https://mapy.cz/s/gezenofuvu nebo https://mapy.cz/s/gozunuzoju) se sice zvýšení bezpečnosti nedosáhne, ale v tabulkách to bude jistě vypadat dobře.
To stejné na tratí Vranovice – Pohořelice, kde se už hodně let nejezdí. https://mapy.cz/s/bonazepela
Jo, tak to je ukázka naprosto zbytečné aktivity. Ale lososové tabulky budou růžovější.
To je ta trať, jde se na jedné straně vozí kůrovcové dříví a jezdí víkendové vlaky, ale také má SŽ snahu ji prodat, zrušit a nebo jako poslední pokus loni zakonzervovat? Škoda, že není vůbec vůle ji dostavět.
výborný příklad, na cca 1150 metrech su 4 přejezdy z toho ty dva polňáky su evidentně životně důležité…
Ví někdo, proč se, například u koridorů, nedávají závory do takové vzdálenosti od trati, aby se mezi projíždějící vlak a závory dokázala dokázal schovat kamion? V místech kde je složité přejezd zrušit by alespoň tohle pomohlo zvýšit bezpečnost a zamezilo by uvíznutí vozu mezi „neprorazitelnými závorami“.
Tím by se prodloužila předzváněcí doba, takže frekventovaná trat by se obtížně přejížděla. Smysluplnější by bylo vštipit řidičům, že závora se dá prorazit.
Tak dokud si za 1/ budou lidé myslet, že to na červenou stihnou a za 2/ že když budou mávat na vlak, tak zastaví, hlavně si nepoškrábat auto proražením měkké závory, tak tu pořád budeme řešit nehody na přejezdech i se závorami.
Nehod aut na PZS se závorami je velmi málo, statisticky jedna třetina nebožtíka za rok. U závor hynou téměř výhradně chodci. Brutální problém je u PZS bez závor, tam je relativní četnost usmrcení pro posádky aut až 30x vyšší. I proto neradi vidíme, že se staví nové přejezdy s PZS bez závor (ve srovnání se zahraničím bezprecedentní).
Není třeba nic „prorážet“, závoru lze snadno a pohodlně nadzvednout či ulomit. V zájmu lidu jsme to i osobně vyzkoušeli, viz např.: https://www.cdv.cz/video-reseni-kritickych-situaci-na-zeleznicnich-prejezdech/.
Jste-li ve vlaků sám, tak musíte prorážet, máte-li někoho na pomoc, pak je otázka, zda stačí dotyčný zase vystoupit.
Především se nic „neproráží“, pro auto je závora párátko. Projížděli jsme osobním autem sklopené závory několikrát a nic jsme neproráželi – závora plynule sklouzne po kapotě a hraně střechy. Račte se podívat na video. Pan ředitel nám pak po natáčení moc vynadal, že jsme ulomili anténu :-).
Já mam třeba na střeše zahrádku, tak tam by moc závora neklouzala. A Spousta lidí si nechce nechat ojet ani tu kapotu, to si radši nechají zdemolovat kus auta.
Těm pak není pomoci, nechť jdou svému osudu vstříc. Instruktážní film jsme točili pro rozumné, kteří si chtějí nechat poradit, z přejezdu pohodlně odjet a přežít.
„Instruktážní film jsme točili pro rozumné,“
hm… možná Vás obohatí za co přesně dostal Nobelovu cenu ekonomii v 2002 tým lidí reprezentovaný panem Daniel Kahneman.
Je častý omyl, že člověk se rozhoduje racionálně. Nikoliv. Mnohem častější je rozhodování dle předsudkůk pro které si člověk následně hledá racionální odůvodnění.
Typickým příkladem je nakupování ojetiny z třípísmenkového bazaru…. Kdy člověk dost často odjíždí s nejen s ojetinou, ale také s hromadou finančních produktů, o které původně vůbec nestál.
V pořádku.
Já, když někde jedu autem, tak jako šotouš naopak sleduju jak jsou přejezdy řešeny.
To je ta profesionální deformace, to jsme na tom stejně :-).
Video je pěkné, srozumitelné. Mám jeden dotaz, třeba budete znát odpověď. V posledních letech mají břevna závor jinou konstrukci, než jsou ta ve vašem videu. Závory mají kruhový průřez a vypadají bytelně. Dají se také tak snadno přerazit, jako ty starší, „páratkovitý“?
Děkuji za milé hodnocení i dotaz. Zmíněná nová břevna jsme sice nezkoušeli, leč výrobce i zde uvádí, že mají místo plánovaného lomu, tj. měly by jít taktéž ulomit snadno.
Nicméně stále se v ČR ctí konstrukční zásada, že břevna nejsou ve sklopené poloze aretována a jdou tedy snadno nadzvednout. Tj. osobní auto si je vcelku pohodlně nadzvedne čumákem a projede prakticky bez poškození.
Děkuji.
Nemáte foto?
Staré dřevěné byly kruhové…
Nové mají tvar splácleho 6/8uhelniku a jsou z hliníku nebo duralu nebo tak něco…
Každopádně projet musí všechny…
Technologie a materiály dodávané do drah SŽ musí mít schválené TPD a očekávám, že ten max. odpor proti prolomení bude daný hodnotou a ta bude overovana při schválení…
Protože když je tam místo pro jeden kamion, tak se tam zkusí narvat dva…
A nebo peleton jak na Tour de France. Mezi závoru a koleje lozí taky chodci. YT je toho plné, zbytečné sem dávat odkat.
Hlavně je to celé konina, protože vyklizovací doba by se prodloužila natolik, že by se přejezd mnohdy ani neotevřel.