Velká omezení podél Berounky potrvají nejméně do čtvrtka, čeká se na zapojení měnírny
Nákladní dopravci nasadili na trať 171 mezi Prahou a Berounem dieselové lokomotivy. Foto: ŽESNAD.cz
Od pondělí začínají na trati platit nové jízdní řády, která přinesou omezení cestujícím. Výpadek chuchelské měnírny potrvá nejméně do čtvrtka.
Proč se vážně neuvažuje o přepnutí na 25kV aspoň po Radotín nebo Smíchov? to je takový problém oznámit tuto skutečnost dopravcům (nejvíce asi polostátní ČD), že prostě bude časem změna, ať si pro dopravu na této trati seženou odpovídající vozidla a současná ( v poločase rozpadu) pošlou časem třeba do Ostravy (Ostraváci prominou, ale šrot to není a je třeba je někde dojezdit…)? Ta trať potřebuje rekonstrukci a proč to neudělat pořádně s jasnou vizí do budoucna. Zadrátovat hrbatou taky 25kV a máme řešení hodné 21.století než bude časem tunel (s tím se pak může hrát)…ps. Chuchle už stejně vyhořela… Číst vice »
Protože není reálné, v tak krátké době sehnat odpovídající počet vozidel (reálné by bylo říct, v roce 31 se to přepne, tak máte 10 let sehnat vozidla, o gsmr se vědělo dlouho a stejně dopravci na konci řvaly, tedy ty menší) a druhá (byť méně důležitý problém) je údržba, velká část prací se dá na stejnosměru dělat pod napětím, což na střídavině nejde a tato trať je docela vytížená, samozřejmě to není důvod proč to zakonzervovat v stejnosměru, prostě jsou potřeba větší výkony, ale nelze to udělat během 2 let. A další věcí je odstínění kabelů, výměna izolátorů, atd..
Dodneška jsou tratě, kde je GSM-R k ničemu, SŽ nutí dopravce mít TRS.
Mluvím o tratích, kde GSM-R je povinné, vědělo se to dlouho a stejně dopravci křičeli.
Jo ona je vyplá i Třešňovka…Tak už to z nich leze, to už je mi jasný, proč je to taková paseka. Chuchle nefunguje, ve vinohradských tunelech, pokud vím, není zesilovačka a proud jde cestou nejmenšího odporu. Takže z Balabenky směr Vršovice a Smíchov toho moc neproleze. Karlštejn je daleko (a v Chuchli je to určitě rozpojené) a celá jižní část Prahy se z velké části napájí ze Strančic, která je asi přeplà, aby proud posílala výhradně směr Praha (bude tam svítit stahovačka). To se pak není co divit, že to dnes ráno během hodiny vypadlo v Praze osmkrát…
A podle SŽ správný postup při výpadku je zastavit, zavolat výpravčímu, začít se rozjíždět. Aby to při současném rozjezdu všech mohlo vypadnout znovu.
Tunel, prosím. Děkuji
za 30let klidně, ještě to potrvá…
…včera bylo pozdě!…
Prosím obeznámené: bude nová měnírna již s vazbou sousedních napaječů a tudíž i s možností rekuperace v úseku? Díky
měla by být.
Tak Měnírna Chuhle do vyhoření měla vazby napaječů do úderu bleskem funkční.Běžná obsluha měnírny,tedy živý člověk nic zjistit nemohla.Protože na TM Chuhle,žádná trvale není.Na vyžádání se vyšle člověk z TM Karlštej,který přijede do žst.Radotín vlakem.Odkud dále pokračuje na kole směrem k TM Chuhle.
Z Radotína na kole? Proč nejede vlakem až do Chuchle?
Protože z Radotína jede vrchem přes Říhák – trénuje na Rallye Sudety. 🙂
Tak rekuperace je tam povolena i nyní oficiálně pro ptg (neofiko tam stejně rekuperuje každý druhý vectron nebo reso na nákladu). Nejde ani tak o vazby napaječů, ale o kvalitní ochrany (aby na jistotu rozlišily případný zkrat a měnírnu vypnuly) a samozřejmě, aby inženýrům na papíře vyšly (s ohledem na stáří, průřez a odpor vedení) dobré hodnoty impedance vypínací smyčky z téhož důvodu. Dnes už na to technologie jsou (ale stojí peníze), takže si myslím, že je to řešitelné.
Jaký je účel zákazu podle typu mašiny?
Dá se na lokomotivě nastavit „rekuperuj max X A, zbytek do rezistorů“?
Nedá.
Tož hodně ščesti s tem pertinaxem.
No.. Chlapi měl bych opět dotaz lehce poučeného laika, abych věděl více. Díky. Co kdyby se posunul při těch opravách stykový bod soustav někam k Dobřichovicím, či až do Radotína? Utáhla by to trafačka ze Zdic (tedy myslím, že k současnému styku blíže žádná není)? Pak by si SŽDC ponechala mobilní měnírnu někde v Chuhli, protože chápu, že vnitřek pražského uzlu by šel na přepojení asi jako poslední a přitom by si v klidu začali připravovat novou trafačku někde v současné dislokaci měnírny, protože stejně bude potřeba. Zřejmě by to urychlilo požadavek na dvousystémové příměstské jednotky (stejně se kňučí, že… Číst vice »
A ty ešusy co tam jezdí by se s tím popraly jak? Počítám že takhle jednoduše to fakt nepůjde?
Dvousystémové jednotky ale nejsou, Elefanty jsou jen 3kV. A vzhledem k intenzitě dopravy na téhle trati fakt není reálné to zajišťovat nějakýma syslama či panterama (i kdyby se je povedlo někde sehnat).
Napadlo mne právě, že to bude chtít nějakou časovou strategii, aby ty náklady byli co nejmenší. Tedy začít zavčas a třeba to co se vyřazuje někde, se nasadí jinde. Jistě chápu, že Elephant je na 3kV=, ale nějaký kompilát by šel vytvořit a tím získat čas pro přípravu konečného řešení (když už tedy příprava a nákup dvousystémových jednotek je v nedohlednu. Nelze však nevidět stav, že případní dodavatelé nějaká „pohybovadla“ již produkují, případně mají pro to funkční komponenty z jiných podobných jednotek). Nebyla by možnost, byť za cenu snížení počtu jednotek, rozhodit ešusy a udělat push-pull jednotky 363+071+071+071+971, event. 471… Číst vice »
rozhodit ešusy a udělat push-pull jednotky 363+071+071+071+971,
Nejde. 971/071 má centrální spřáhlo, komunikaci Unicontrols a třeba potřebuje napájení 550V ss.
(ta dělala i něco nového do Bavor)
S výškou nástupní hrany 760 mm.
kompatibilita elektrického vytápění
1000V 16.7Hz
No vaše řešení je dost kočkopes. Sám zde uvádíte řadu určitých problémů, které by bylo potřeba vyřešit, navíc by to pravděpodobně stálo značné finanční náklady za dost provizorní řešení. Jediným rozumným řešením do budoucna je prostě postupné nahrazení všech pražských 471 novými velkokapacitními jednotkami, které budou lépe odpovídat současným požadavkům.
Já vím, že je to kočkopes a jediné správné řešení jsou nové jednotky dodávané průběžně, třebas přes tu opci… Byla to defacto jen řečnická otázka co kdyby, něco… Poté zbývá standartní postup. Takže, co kdyby ti vyvolení se jeli podívat někam, třebas i jen po okolí jak se to dělá, byť s problémy jsou i tam (mám 1/2 rodiny v Rakousích). Přesto dík, že jste na to koukli. O.
A tohle rychlé provizorní řešení bude k čemu, když na trati 171 na přepnutí není vůbec nic nachystaného?
Viz zde:
https://zdopravy.cz/ceske-drahy-zacaly-hledat-nahradu-za-elefanty-zvazuji-nakup-az-120-jednotek-58257/
Až „ČD“ najdou, pak se bude tprve přepínat. Myslím, že by to trafačka ze Zdic dala, ale kvůli záloze bude nová trafačka v Karlštejnu.
Taky budou chtít Hrbatou v elektrice, to už by na jednu mohlo bý příliš. Asi bude snaha nechat Radotín stejnosměrný, zbytek může na 25 kV.
Jaký je spoleh na harmonogram SŽ, mají dopravci „jistotu využití“ kdyby dneska pořizovali něco dvousystémového?
Aby SŽ neudělala nějaký naschvál, jako s ETCS v 680.
Kontrolní otázka: už vyšel nějaký závazný hramonogram? Já myslel, že se teprve „studuje“ 🙂
Závazný určo ne, je jen generální linie: https://www.mdcr.cz/Dokumenty/Drazni-doprava/Zeleznicni-infrastruktura/Koncepce-prechodu-na-jednotnou-napajeci-soustavu-n
Fyzicky jede pilotní projekt Nedakonice – Říkovice a pak se studuje plošná konverze dle oblastí: HK – NBK, ÚNL-ME, OVA.
A co tak ještě navíc střídavá měnírna a rozvod 2x25kV?
Muselo by se hlavně kompletně překopat zabezpečovací zařízení, protože zpětné proudy. Nemluvě o izolátorech a dalších serepetičkách.
Zrovna zdejší báboblok by s tím moc problémů neměl.
A hlavně nová kabeláž už by měla být AC ready.
Jinými slovy:
1) Do měnírny praští blesk
2) SŽ neprovede kontrolu a pustí ji.
3) Při vypínání (bez ohledu na předchozí body) se tahá oblouk aby to shořelo. Když SŽ baví tahat oblouky, mohlo to stejně dobře shořet i při plánované odstávce.
2) asi neumíte číst, ke kontrole došlo, ale došlo k závadě, kterou nebylo možné kontrolou zjistit.
3) oblouk byl vytažen při automatickém odpojení, nikdo z pracovníků toto manuálně neudělal.
2) Tak je na čase revidovat check-list co dělá kontrola na místě (případně co zůstane na kontrolu aspoň při první výluce)
3) Ještě že tak. Moc by se mi nelíbilo, kdyby místo elektrodispečera tlačítkem to vypínal montér na místě a u ruky by měl oblouk. Proč tam nejsou pořádné spínače, a) rychlejší b) umístěné tak, že případný oblouk nezapálí věci okolo.
Tahá se takový oblouk snad vždycky při vypínání a je snad o štěstí, co to udělá (jestli jsou věci okolo vlhké)
3) ne to jsem myslel tak, že k odpojení došlo automaticky, že to neudělal ani dispečer tlačítkem.
Jenže ono to chytlo přímo v té zhášecí komoře, holt 50 let je 50 let.
Tak záleží, to nebylo o štěstí, nevíme jak velký oblouk to vytáhlo, že to chytlo.
3) Nejsme ve sporu, bylo to automaticky, možná jsem se špatně vyjádřil.
50 let neudělá z nehořlavého materiálu hořlavý, pokud tam není život (z hnojiva dřevo by šlo, z oceli PVC těžko).
Nikoliv. při vypínání může být různá situace a dle toho se vytáhně slabší nebo výživnější oblouk.
ad 2) kontrola i oprava byla provedena. Bohužel „něco“ bylo „nakouslý“ což kontrola neodhalila
ad 3) to nakouslý šlo do kopru a tím se vypnula zátěž (jako by byla v zemním spojení, ale to nebyla prvda)
Tuto situaci vypínač neustál a začal od vytaženýho oblouku hořet. Požár se rozšířil.
Když se daří, tak se daří.
jaký problem je vylepčit měnírnu
Od doby co se mluví o modernizaci a o tunelu Praha-Beroun 😀 SŽ odmítá udržovat
Drobnej — musíte to připojit na tu kontejnerku, starou odpojit a pak se bude teprve moct „vylepšovat“.
Mě by zjímaly více informace o tom, jak to nákladní dopravci řeší? Stojí se v Berouně na ranžíru a čeká na dieselové mašiny a nebo něco honí Cargisté také odklony a přetrasovaly některé výkony na jiné trasy?
Nákladní jezdí obvykle v noci, omezení platí přes den, tedy dotýká se zejm. Os vlaků.
Nedotýká, zákaz se vztahuje na nákladní dopravu.
Reakcí na situaci byly omezeny jízdy Os vlaků https://pid.cz/vyluky/beroun-praha-hl-n-cesky-brod/
V tom případě jste akorát nepochopil úvodní komentář (v úvodu o voze a vy o koze), v úvodním komentáři je zmínka o nákladní dopravě a o zákazu jezdit přes den v elektrické trakci, tak proč do toho taháte osobní dopravu a opatření ROPIDU?
To jsou dvě odlišné věci – omezení Os se týká celkové situace a toho, že ten jízdní řád nejde vyjezdit ani ve výlukové verzi. Mě jde o to opatření pro Cargo a rád bych znal více detailů, jak to nákladní dopravci řeší.
No když už o tom píšete, tak vás musím zklamat. K žádnému velkému omezení totiž nedošlo, pouze došlo k drobným úpravám:
1) Průjezdné vlaky byly rozděleny na 2 ramena (Beroun – Praha hl.n. a Praha Mas.n. – Český Brod)
2) Posilové spoje z/do Řevnic jezdí proti směru špičky odklonem přes Krč mimo Smíchov
3) 2 vlaky byly v úseku Praha–Smíchov – Praha hl.n. (a opačně) odřeknuty
Jinak dále nejezdí ranní posilové vlaky Praha–Radotín – Praha hl.n. (a opačně), ty ovšem nejezdí už delší dobu.
CDC to moc neřeší,přes den posílá traktory po prázdnu tam a zpět a v noci nemá strojvedoucí nebo mašiny. Občas omylem něco proveze a co jde posílá přes České Budějovice.
Takže z odpovědí Správy železnic plyne, že čertovo kopyto bylo v tom náhradním vypínači, který byl osazen místo toho původně poškozeného v pátek 14.08. v N4, – a který sám v N4 selhal už za dva dny, 16.08. po tom falešném zapůsobení ZO , nebo se mýlím?
Ano.
Úplný Švýcarsko, co?
No když už o něm mluvíte, docela by mě zajímalo, jak dlouho by jste vydržel na švýcarské obdobě našeho skvělého MD.
TM netřeba, vrazil bych tam místo toho nějakej kondík, třeba 100 Farad/5kV. Na rozjezdy by to bohatě stačilo
Ftip je v tom, že potřebný výkon roste s rychlostí, tj. v okamžiku rozjedu máte výkon nejmenší. Naopak na udržení nějaké rozumné rychlosti potřebujete výkon. To je jak v autě, tam se také nerozjíždíte na plný plyn a po dosažení rychlosti neuberete.
Tak částečně pravdu máte, ale nejvyšší výkon bude potřeba skutečně při rozjezdu při nějaké nenulové rychlosti. Při dosažení požadované konstantní rychlosti (po rovině) určitě také nějaký výkon potřebujeme, ale určitě ne nejvyšší.
Nejvyšší příkon máte:
– u odporových vozidel s jednostupňovým rozjezdem: během celého rozjezdu
– u odporových vozidel s vícestupňovým rozjezdem: během rozjezdu na posledním spojení motorů
– u vozidel s měniči (vč. střídavek s odbočkovou regulací): při dosažení kritické rychlosti
Předpokládá se rozjezd s konst. proudem motorem.
NIkoliv. na železnici je rozjezd nejhorší. Udržení na rychlosti při sklonu 0 je hlavně o aerodynamice, protože valivé tření je dnes již velmi malé (kvalitní ložiska)
Vy jste ve škole chyběl, když se probírala kapacita, že jo?
To vaše „bohatě stačilo“ znamená, že kondík by teoreticky byl schopný dodávat třeba 2000 A po dobu 80 s (s tím, že by skončil na 2 kV, takže v reálu méně).
A protože perpetuum mobile neexistuje, tak se ten kondík taky musí něčím nabíjet. Poradil byste čím? Nebo dokážete donutit třeba peršinka nebo staročešku 122, aby odrekuperovaly víc než odeberou při rozjezdu? Tož teda všechna čest!
Z kopce klidně 😀
Nabíjet z troleje když zrovna nic nejede.
Nepochopil. Přečtěte si nejdřív ten článek a pak mínusujte.
Článek jsem přečetl, ale tok vašich myšlenek nepochopil už tenkrát. Zkuste trochu rozvést.
Těch 100F jsem hodil od oka. Pointa je v tom, že kdyby byl ten kondik dost velký, tak by dokázal vyhladit výkyvy spotřeby tak, že by to stávající TM v Karlštejně utahla.
Vzhledem k tomu, kolik toho TM Karlštejn napájí a jaká je frekvence dopravy bych si tipnul, že Karlštejn bude na doraz už teď. Jeden problém je výkyv odběru (zde by možná „kondík“ něco pomohl) a druhý je průměrný příkon aneb energie odebraná za delší časový úsek. Karlštejn bude trvale přetížený a na nějaké dobíjení kondíku stejně nebude mít výkon.
Ono kondík pár set faradů na pár kilovoltů by stál za shlídnutí. Největší, co jsem měl v ruce já je 165F/48V.
To se Vám ještě vlezl do ruky?
no obrčazně řečeno. je to krám velkej jak 105Ah baterka do auta a podobně těžkej.
4.5 kF na 3.6 V má velikost tetrapakové krabice.
No vidíte, to by úplně stačilo! Tedy až na maličkost – napětí 3.6kV 🙂
Však se zapojují do série (kvůli napětí) a paralelně (kvůli celkové kapacitě). Tisíc v sérii znamená 4,5 F na 3.6 kV. Obávám se ale, že tohle v ruce už nikdo neunese 🙂
tož zdvihněte to napětí 1000x a jsme na tom, co potřebujeme!
Dá se to zapojit do série.
Franto prosimtě počkej už mám 5 minut zpoždění…. můžu se rozjet před tebou? Zdeňku hele já už mám 10min zpoždění.. měnírna hoří
No jo, limity 3 kV soustavy se ukazují v celé nahotě.
Přesně tak. TM Karlštejn není schopna dodat dostatečný výkon do 20 km vzdálené žst. Praha-Radotín. Při odporu vedení 79 mOhm a odběru jediného vlaku na celém úseku příslušné koleje bude mít při odběru proudu 823 A vlak v žst. Praha-Radotín v troleji 2000 V, tj. pokud vlak vůbec pojede, má max příkon 1646 kW.
Drobná korektura – odpor vedení je 79 mOhm/km
Vectron si mysli někdy , že je tam 1,5kV a hlásí špatnou volbu napájecí soustavy. Nemá totiž v programu že by bylo možné mít místo 3kV třeba jen 1,9kV😀
Jasně, nové lokomotivy s automatickou regulací odběru proudu při napětí nižším než 0,9 Un (dle TSI) si při 2000 V ani neškrtnou. Těch 2000 V jsem měl na mysli u starých mašin a ešusů.
A k čemu je dobrý to zakázat? 😀 mašina bez takové regulace se rozjede aniž by něco shořelo => existují situace za kterých je to bezpečné => proč to fíra nemůže povolit?
Moje představa: přebít automatickou regulací odběru proudu tím, že se dovolí mašině rozjet na dejme tomu 10km/h. A v rychlosti splašeného šneka čekám než napětí stoupne.
To uz mohli rovnou udelat 25 kV z Radotina az pred Zdice a zaplatit dopravcum predelavku na dvousystemove jednotky/lokomotivy, kdyz vlada ted jen rozhazuje. A do Radotina z Prahy mohli dat 3, nebo 4 koleje pokud by se vesli. Myslim, ze by to bylo smysluplnejsi. Ale u nas je normalni Kocourkov a nikdy to lepsi nebude.
No jenže NS v Chuchli napájí i velkou část Prahy (podílí se i na napájení centra), takže by se na vícesystémové musely předělat snad všechny elektrické lokomotivy v Praze, které ještě neumí jezdit pod 25 kV a 50 Hz. Smysl má předělat NS v Karlštejně až se budě dělat zdejší úsek, jen to chce aby se rychle pořídily nové jednotky (dvousystémové na 3 kV DC a 25 kV 50 Hz AC) na linku S7.
Tu mobilni TM chapu. Ale k cemu tam bude nova TM, kdyz ma dojit ke konverzi na 25 kV? Vite nekdo neco bližšího?
No vzhledem k tomu, že z Chuchle se napájí i centrum Prahy, tak spíš očekávám, že zrovna tady se to bude přepínat jako na jednom z posledních míst, čili nejdřív asi tak za 20 let.
Než dojde ke konverzi celý prahy ještě si tam nová měnírna užije… Pokud se konverze zadaří do 10÷15let tak to bude úspěch úspěchů!!
Viděl bych to tak, že mobilní TM bude použita tam, kde se bude aktuálně budovat trakční transformovna na místě původní TM, aby se nemusel zabírat další pozemek.
Po zásahu bleskem by se měla provézt nová revize hromosvodové soustavy nikoliv pouze kontrola, teda alespoň dle požadavků VTZ, ale myslím, že u zařízení UTZ je to obdobné.
Celý problém je v „uzemňování“ nebo spíše ukolejňování stejnosměrné soustavy. Ta nesmí být kvůli omezení bludných proudů uzemněna, ale pro eliminaci dotykového napětí na koleji nebo pro svedení blesku do země se přece musí nějak uzemnit. K tomu slouží průrazky (všech trakčních stožárů), které se při vyšším napětí propojí a proud teče do země. A pak se buď zase rozepnou nebo při poškození vedou (bludný) proud trvale do země. Když jsou poblíž měnírny, pak naopak stahují zpětné – bludné proudy (které tečou do země ve vzdálenějších místech) zpět do koleje a k minus pólu měnírny. Dle sdělení „Při zásahu bleskem… Číst vice »
Všechny trakční podpěrý průrazky (250 A či 500 A) nemají, některé stožáry bývají ukolejnění napřímo.
Ukolejnění nebo uzemnění?
Ukolejnění, průkazky jsou připevněny na trakční podpěře a přes drát a podpatěnku spojené s kolejnicí.
A samozřejmě jsem se poprvé upsal, mělo tam být 250 V či 500 V.
A kam za průkazka vede? Do měnírny nebo do pořádného uzemnění?
Střídavý proud neumí zabloudit. A stejnosměrnému nestačí pořádné uzemnění.
i stříavina umí vyrobit blodné proudy a i ty způsobují korozi „okololežících“ konstrukcí. U toiho DC je to jen víc „profláknutý“
Ono kupodivu i AC způsobuje korozi (snad nějaké polovoidivé účinky těch chemických styků). Jen řádově menší a další řád dolů dává řádově menší proud, takže to opravdu tak „nebolí“.
ono závisí na situaci. S DC proudy umíme slušně cvičit (stačí polarizovaná „drenáž“) a máte „trubku“ ochráněnou. Jak se zemí cpe střídavina, je to často jak honění duchů… Tj oboje je naprd. u DC to ulí lítak dalejo od dráhy, ale „dobře“ se to loví a brání korozivním účinkům. AC nemá takový „dosah“ ale je to boj proti woodoo….
„u DC to ulí lítak dalejo“
Mátě ťo nějatý jožbitý. 🙂
A jestli chápu správně, tak SŽ po prvním blesku neprovedla pořádnou kontrolu, ale čekala až to shoří.
Kontrola provedena byla, ale závadu nebylo možné, i přes veškerá měření odhalit.
Ono by se muselo vohnout..
To jsem rád, že víte jak to na dráze chodí, co víc, jistě jste se už přihlásil, abyste Nám ukázal jak to dělat správně a lépe.
Prostě ta měnírna je starší, takže nemá tak skvělou diagnostiku.
Nepřihlásil, zklamu vás. Troška trollování a Domča je bez sebe😉
Ale on neshořel hromosvod a jak jsem to pochopil, tak ani zahoření nenastalo po úderu blesku.
Do čtvrtka jakého roku? 😁
hih to se právě neříká!!