- Železnice •
- Infrastruktura •
- Silnice •
- Zprávy
V Rakousku utnuli debatu o dálnici přes Waldviertel. Nebude. Místo ní vylepší železnici
Dráha Františka Josefa, nádraží Sigmundsherberg. Von Benny225 20:23, 16. Jun. 2009 (CEST) - Eigenes Werk, Attribution, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29641458
Peníze se přesměrují do vylepšení železnice a silnic nižších tříd na severu Dolních Rakous
Lidi tam nechtěj tranzit kamionů pod okny. Tak se to pohrne přes nás, rozlámou nám naše silnice, bohužel. Tečka.
Kdy se konečně dočkáme stejného uvažování u politiků i odborníků. Nějak všude dostávají rozum a jen u nás se tlačí do popředí stále silniční doprava a neefektivní rozšiřování sítě, zejména dálnice jako třeba D6, D3 apod. Nakonec je to vidět i na tomto diskusním fóru.
Nerozumim vam, kdyz vezmu rozsah dalnic nebo zkapacitnenych silnic prvni i druhe tridy v Rakousku, k tomu velky rozsah zavrenych zeleznic, ktery se po roce 2009 jeste zvetsil, a srovnam to s Ceskou republikou, tak mi neprijde, ze by se u nas tlacila do popredi silnicni doprava. U nas jezdi vlaky dodnes i do malych vesnic, funguji spousty zeleznicnich spojek ala Krizanov-Studenec, ktere v Rakousku nefunguji 10 az 30 let, minimalne v osobni doprave, silnice se u nas nikdy tolik nezkapacitnely. Silne pochybuji i, ze by v Rakousku jezdiki vlaky z Pelhrimova do Cerkve. Ze v Rakousku zrusili stavbu dalnice… Číst vice »
Osobní doprava na železnici je epidemiologický nesmysl. Poslední trend předělat vše na velkoprostorové vozy pak obzvláště. Jak dlouho bude trvat než to lidé pochopí a přijde nová rozumně uvažující generace?
… a teprve tím vznikne dostatečný důvod pro rozlomení rychlíků Plzeň – Brno v Budějovicích 🙂 nově: ČB – Brno a Plzeň – ČB – Wien – Bratislava.
Muzu se zeptat, kolik Cechu nebo Slovaku si bude ochotno priplatit za cestu skrz Rakousko? Vite kolik stoji v Rakousku jizdne, kdyz nechytnete nejakou akcni jizdenku? Na tomto skoncila i obnova zeleznice ze Slavonic do Schwarzenau, ktera pro Cesko mela teoreticky smysl jako peaz. On by to vlak s teoreticky 1 prestupem ve Schwarzenau zvladal z obci od Telce po Slavonice za pekny cas do Budejovic, ale bez ceskeho jizdneho by tim nikdo nejel a tak Rakusane usoudili, ze se jim ta trat nevyplati opravit a zrusili ji.
Přestup?
Mě to přijde jako celkem zajímavý a i logický projekt, pokud se to z Plzně natáhne do Varů, což jsou tedy trochu spíš Ruské lázně, tak by to smysl mít mohlo, máte po cestě i Mariánské, pokud to bude dost rychlé, tak si to klientelu najde.
Jako peáž bych spíš viděl možnost z Velenice přes Pulkavu do Znojma. Otázka ještě jak by to bylo s cenou za DC vs za lístek, protože pokud by cena za DC nebyla tak velká, mohl by to jistý dopravce využít a přitom by lístek nebyl tak drahý.
A o kolik to bude rychlejsi nez pres Prahu a kolik paru bude denne jezdit a kolik lidi to bude pouzivat a nasadite na to railjet nebo becka? Clovece neblaznete, vzdyt aktualne se Rakusakum nevyplaci posilat skutecnou dalkovku ani do Gmundu. Rychliky od Plzne maji regionalni smysl a je dobre, ze pokracuji na Jindrichuv Hradec a Jihlavu a vytvari prime bezprestuve spojeni spodem republiky, ktere sice neni rychle, ale autobusy jsou tu jen nahodnymi vystrely a autem to taky neni extra rychle a dalnice dlouho nebude. Tady je urcite prostor pro vylepseni vozidel i trati, ale prime vlaky do Vidne… Číst vice »
ČB – Wien – Bratislava ODHADUJI cca 1100 korun EC. Prostě si tam započítavají 2x přejezd přes hranice.
Přitom je to relativně kousek, ale tak musíme z Budějovic nejprve do Prahy. Ale také jsem jel Bratislava – Praha za 750,- no to pak už je skoro jedno.
České Velenice – Gmund 2km! – 160 kč, Podobně Innsbruck – Bolzano (5x více než autobus)
A víte jaké mají v Rakousku platy? Kolik % z průměrného platu činí náklady na km u nás a v Rakousku?
Nevíte někdo, jestli se v rámci těchto akcí plánuje i obnova a elektrifikace Pulkavské spojky, aby bylo možné zavést železniční spojení Jižních Čech a Jižní Moravy přes severozápad Dolních Rakous?
Řádově, kolik cestujících týdně by takové spojení využilo? Můžu poprosit o pár „typových cestujících“, plnících tyto vlaky?
Navíc, stejně by šlo o „rychlejší spojení“ leda tak pro Znojmo + jeho blízké okolí.
Já to chci slyšet od navrhovatele Jardy 🙂
Neplánuje.
Obnova? Ale ona neni zrusena. Myslim, ze je i obcas pojizdena nakladnimi vlaky. Plati vsak co jsem napsal vyse, Cesi, resp. Moravane by temer jiste nebyli ochotni platit rakouske jizdne a zde by pritom ta poptavka po ceste ze Znojma do Budejovic byla snad jeste mensi nez z Dacic a Slavonic.
Jenže Pulkaubahn je zralá na kompletní rekonstrukci + elektrifikaci, poslat tam brejlovce, tak nám Rakousko vyhlásí válku (A ČR hrdinně kapituluje). Sklon je tam nějakých 16pomile, pokud vím a myslím že to ani není tak že by to bylo jeden hrb někde sto metrů před nádražím.
Myslím že je možné, pokud by byl vlak vedený na licenci českého dopravce s českým personálem, aby zase nebyla ta kilometrická cena o tolik vyšší ale to by znamenalo že se musí udělat modernizace z Brna do Znojma.
Spíš bych viděl potenciál při elektrifikaci a modernizaci trati Znojmo – Břeclav. Břeclav je významný železniční uzel a myslím, že jeho propojení s Č Budějovicemi, které by se vyhnulo přeplněnému Brnu, by význam mít mohlo pro osobní i nákladní dopravu.
Tak v Brně by se dalo ještě jet přes Dolní, ale v momentě kdy tak začnete jezdit, tak legitimizujete stav se dvěma nádražími a může se udělat VRT průtah, spojky nad Olomouckou…
Nemyslím si že by bylo dost lidí podél jižní hranice, nebo tolik cestujících nebo že je taková frekvence mezi Slovenskem Budějovicemi aby se vyplatilo vést rychlíky tudy. Pokud by to mělo být pro nákladní vlaky, pak je třeba jedna věc ještě, buď velké nádraží pro úvratě ve Znojmě, nebo jeho severní obchvat (nebo přepojení tratě od Břeclavi z jihu).
V úseku Sigmundsherberg – Zellerndorf tato trať zrušena JE.
E49 nemá zdaleka takové intenzity, aby bylo nutné v Dolních Rakousích silnici I. tř. nahrazovat dálnicí. Kamionů tam nejezdí denně víc než tisíc a ani osobních aut tam není mnoho. Vybudování chybějících obchvatů by proto mělo stačit. Tam, kde se dálnice plánují u nás, je všude intenzita dopravy víc než dvojnásobná.
škoda, myslím si, že dálnice by měla smysl v trase buď
CZ/A Gmünd-Zwettl-Krems nebo Gmünd-Horn-Hollabrun
propojila by asi největší aglomerace v té oblasti a zajistila tranzit směr Wien
Bude trvat mnoho desetiletí, než se v budoucnu odstraní všechny škody po zelených.
Správné rozhodnutí. Dálnice neprospívá lokálnímu rozvoji, opak je pouhým mýtem.
Tak ono záleží, co chcete rozvíjet.
Co rozvíjet?
Vlastní konto, přece. No ne?
Vida, Rakušané dovedou přehodnotit své staré plány na výstavbu dálnic podle situace. U nás se zuby nehty držíme plánů z poloviny dvacátého století a změny nejsou možná.
Nejsem si zcela jist, zda bylo nutné stavět dvě paralelní dálnice na Ostravsko nebo budovat tu změť dálnic mezi Olomoucí a Přerovem.
2 dálnice na Ostravsko jsou potřeba – jde to vidět i ze současných intenzit. Mezi Olomoucí a Přerovem to šlo kdysi udělat jinak, ale dálnice by musela mít minimálně 6 pruhů. Dnes už je to jedno a budoucí návrh je v pořádku.
Souhlas, 2 dalnice na Ostravu jsou OK, ale trasovani spatne. D1 v dnesni stope od Lipnika je zbytecna, mela byt prioritne stavena D48 a napojeni na Ostravu pres D56. Jako druha dalnice mela byt vedena ve stope dnesni I/11, tj. pres napr. Sumperk, Rymarov, Bruntal a Opavu k Ostrave a idealne take i paralelne zeleznice. Prinos: kratke spojeni 2 nejlidnatejsich regionu v CR (aglomerace Praha/Stredni Cechy a Ostravsko) a rozvoj regionu Ostravska.
Tak leda tunel Sumperk-Opava. Jinak by to bylo neprojednatelne a znicilo by to turistiku v regionu. O prehradu v Novych Herminovech se hadaji uz asi dvacet let a to je jen jedna vesnice se 200 obyvateli.
Tunel v ČR znamená 80km/h, protože jinak by tam byl každej den masakr, školky v okolí by vybuchovali atd. Co na tom, že za hranicema se jezdí v tunelech plnou rychlostí nebo se dá v jednotubusových obousměrných tunelech i předjíždět (Madeira). U nás se to ale tak nikdy nedělalo.
Anebo se v jednotubusových tunelech naopak taky přejíždět nedá (Rakousko, např. Felbertauern či Arlberg).
Tak Arlberg má asi 13 km, tam je odvaha už jen vjet, natož tam zkusit předjíždět.
Když jsme v Norsku viděli tunel o délce 24 km, radši jsme si zajeli přes horské sedlo, protože jet tak dlouho pod zemí není na psychiku nic moc.
Na Islandu mají tunel pod fjordem s neděleným uspořádáním pruhů 2+1 a pocit to taky není nic moc.
A cožpak takový jednopruhový (provoz řízen kyvadlově semafory) tunel Munt la Schera na hranicích mezi Švýcarskem a Itálií. 🙂
Tak na Madeire bude intenzita dopravy asi nekde jinde. Nejvic tunelu za hranicemi je v Rakousku a nevsiml jsem si, ze by tam byla povolena plna rychlost. Ale souhlas, aspon tu rakouskou stovku bychom v tech par tunelech taky mohli mit…
OK – „ve stopě dnešní I/11“ neberte tak doslova. Když „podjedete“ Šumperk a Rýmařov jižním směrem, tak těch tunelů by nebylo třeba až tolik. Z Horního Benešova do Opavy už žádný tunel není třeba. Takže ve finále maximum několik kratších tunelů tak jako např. mezi Lincem a Freistadtem v Rakousku, kde turistika jen kvete.
Už vidím, jak vám někdo povolí dálniční most v údolí Oskavy v CHKO Jeseníky. Vždyť vy jste se na tu mapu ani nepodíval…
Anebo zbouráte půl Oskavy?
Mezi Lincem a ceskou hranici jim to taky uz trva 30 let to projednat a postavit. Hranice se otevrely 1990 a usek z Freistadtu k hranici se jeste nezacal stavet.
Dalnice A7 byla postavena samozrejme uz pred rokem 1990. Tech soucasnych 19 km rychlostni silnice S10 trvalo projednat a postavit 25 let (1990-2015).
Chválabohu!
Na tomto serveru se vždycky najde tolik bizarních nápadů…
Představa efektivity výstavby tunelů Šumperk – Opava v trase I/11 nebo představa davů cestujících z Telče, Slavonic a přilehlých míst na JZ Moravě do Českých Budějovic, kde by chtěl žít každý, mě naplňuje neutuchajícím dávivým smíchem jako máloco jiného.
Ty intenzity na silnicích jsou proto, že není alternativa silniční dopravě, tedy kvalitní železnice, hustá síť a její výhodné použití.
Já si třeba myslím, že je úplně nesmyslné stavět ty tunelové a dálniční hlouposti v Praze. Ano, doprava je tady hustá, ale většina aut tady jezdí naprosto zbytečně.
Pokud by se ty hlouposti nebudovaly, tak by do Prahy zajížděla pouze auta, která tam opravdu musí.
Obávám se, že Praha do tohoto tématu nepatří. Ostatně to není jediný problém vašeho příspěvku.
Šlo pouze o reakci na nesmysl s dálnicemi na Ostravsko.
Ostravská aglomerace jako taková byla vždy od zbytku republiky „odříznutá“. Netvrdím, že současné trasování je šťastné, ale rozhodně není zbytečné.
Prahu je nutné brát nejen jako milionové velkoměsto se vší infrastrukturou v podobě MHD, ale taky jako dopravní křižovatku. Pokud chcete jed autem z východu republiky na západ, tak v drtivé většině případů přes Prahu musíte nějak projed, to samé se týká samozřejmě i regionální dopravy v rámci SČ kraje. Mimochodem ty tunelové hlouposti se staví ve všech metropolích Evropy, takže nějaký smysl mít budou. Ačkoliv jsem Moravák, tak z výše zmíněných důvodů vnímám dokončení pražského okruhu jako jednu z nejzásadnějších dálničních staveb.
Ano, velký okruh je potřeba, protože je nesmysl dělat z Prahy křižovatku a stahovat veškerou dopravu z okolí do města.
Ale měl přijít před Blankou
To by bylo fajn, kdyby přišel před Blankou, ale s tím tempem přípravy a výstavby, které v ČR máme, buďme rádi, že už je postavené aspoň něco. Po kompletním pražském okruhu D0 se budou projíždět tak možná potomci dnešních kojenců…
Tak velká města uprostřed nějakého území jsou tou dopravní křižovatkou tak nějak přirozeně, že.
Jenže Praha si k obě stahuje dopravu celkem zbytečně.
No vidíte a Ostrava tak nějak celá desetiletí byla přirozeně mimo =D Nejbližší rozumná komunikace do zbytku republiky šla 20km mimo…
Bez Blanky byste se v Praze nehnuli. Buďte rádi, že je v provozu. Kdyby nebyla, auta by postávala v kolonách na povrchu. Zas tolik té dopravy neindukovala.
No hlavně že vy dokážete posoudit, kdo jede a kdo nejede zbytečně. Bravo.
Neposuzuji, jen vidím. minimálně 80% osobních aut ploužících se Pražským provozem jsou prázdná auta (pouze řidič). Ráno a odpoledne se koncentrují kolem Office parků, které jsou většinou přímo na, nebo blízko metra. Tedy, pokud by tito řidiči cestující prahou z a do práce slevili z pohodlnosti, bylo by lépe.
Já mám třeba kancelář v Butovicích a pokud nejedu „o hodinu dřív“ tak parkuji na Zličíně a raději dojedu metrem, než se tam tlačit v kolonách…
Změt dálnic mezi Přerovem a Olomoucí vychází z nápadu přesměrovat D1 na Ostravu. K tomuto kroku se přistoupilo až po rozpadu federace, nikoliv v polovině dvacátého století. Pokud by D1 vedla v původním směru (Brno – Uherské Hradiště – Trenčin), tak dojde k tomu, že Ostrava bude obsloužena přes D46 (Prostějov, Olomouc). D46 by obsloužila také Přerov (který by byl přes D55 napojený na Olomouc). D1 by pak obsloužila Hradiště, ale také vše pod Hradištěm a za Hradištěm. Zhora by obsloužila Otrokoivce a Zlín (ze Zlína do Hulína na Křižovatku je to po D55 stejně jako ze Zlína do UH).… Číst vice »
Pokud je mně známo, byla D47 původně plánovaná od Holubic kolem Vyškova, Kojetína a Troubek na Přerov a dále ve stopě současné D1 na Ostravu. Současná D46 naproti tomu měla zůstat pouhou rychlostní silnicí.
S tím „moravským kosočtvercem“ se dnes už nic neudělá. S tím, že by bylo minimálně z ekonomického hlediska vhodné do těch starých plánů dálniční sítě „říznout“ ale souhlasím. Např. bych zredukoval plánované úseky D55 na I/55. D6 na I/6. D4 na I/4. Prostě místo komunikací dálničního typu stavět lepší jedničky – tam kde by bylo potřeba ve čtyřpruhu ale s návrhovou rychlostí 110 či nižší, v úsecích nižších intenzit dvoupruhové komunikace či vystřídaný třípruh bez průtahů sídly. Vzorem může být třeba I/35 z Turnova do Liberce, kde je potřebná kapacita, ale minimum umělých staveb a silnice je mnohem citlivěji zakomponována… Číst vice »
Presne to me napada, kdyz vidim intenzity dopravy na tazich, kde se stavi dalnice. Na I/50 je casto jeste vetsi hustota a pritom soucasna kapacitni silnice prvni tridy je z meho pohledu dostacujici (jasne ze dalnice by byla lepsi, ale neni to nejaky nevyhovujici stav).
Na I/50 je ta intenzita tak vysoká proto, že chybí D49.
současná kapacita, ale staví se na 100 let.
A kolik byste tím někde, kde nejsou hory jako u Liberce, ušetřil? 10 %? Papírování stejné, délka stavby stejná, jen ta komunikace by pak měla bodové závady ve sjízdnosti, chyběl by jí odstavný pruh, čili z hlediska bezpečnosti i plynulosti provozu by byla horší. A protože by nebyla v mapách značena jako dálnice, tak by ani tolik nevytahovala dopravu z ostatních komunikací.
S tou redukcí Dx na I/x je to pěkná volovina. Na penězích se na tom příliš neušetří, na komfortu a především bezpečnosti dopravy by se to podepsalo dost. To co popisujete je naopak pár ojedinělých pozitivních příkladů, kde stát dokáže připravovat infrastrukturu ne pro současnost nebo dokonce nedávnou minulost, ale pro budoucnost. V případě D6 jde taky v neposlední řadě o umožnění rozvoje regionu, který je aktuálně na zbytek ČR velmi špatně napojen. Zkuste si jet Karlovy Vary-Praha vlakem…
Jenomže problém je, že stát nemá peníze a schopnosti ani na to, aby vyřešil potřeby minulosti. Stavět dálnice na budoucnost (=indukci) je tak moc velký luxus. Volovina je v kontextu intenzit dopravy D55 z Otrokovic do Hodonína, D6 z Krušovic do Varů, D4 na jih od Příbrami, D3 jižně od Budějovic. Stát by měl spíše napnout síly na dostavbu D0, D35 od Hradubic do Mohelnice, D3 ve Středočeském kraji. Rozvoj Karlovarského kraje nezávisí jen na dálnici. Ta je jenom politikum, na kterém si regionální politici dokazují, jak bojují za potřeby kraje. 7 tis. aut kolem Lubence je na dálnici žalostně… Číst vice »
To je jeden velký bullshit. Za a) se tím co popisujete zdaleka tolik neušetří a za b) výstavba D0, D35 ani D3 nevázne kvůli tomu, že by na ně nebyly prostředky. Tam se řeší úplně jiné problémy, za které sice platíme draze, ale ne penězi, nýbrž časem.
D55 je součástí panevropské sítě, holt Morava je křižovatka sama o sobě. Široko daleko nejlepší místo k překonání Alpsko-Himálajského masívu. Nemám strach že by se D55 neuživila, uživí a myslím že by se uživila i čtyřkolejka + VRTka, nebo VRT + koridor (střídavě vícekolejný) + dvojkolejka přes Valmez. (a nebo cargo-friendly trať do Polska někde přes hraniční hory, což by bylo velmi nákladné, pokud by to nemělo vzniknout jako náhrada za trať zatopenou plánovanou přehradou na Moravě, pak by se to dalo přehodit na investora přehrady)
youtube. com/watch?v=Fk9O4-E4jl8
I/35 z Turnova do Liberce má někde i pět jízdních pruhů (Jeřmaničák od Lbc, Paceřák z obou stran) a intenzitu dopravy přes 30 tisíc vozidel za den. Ten gigantický „výkop“, když se prohrabával kopec ke Žďárku od Turnova mám dodnes v živé paměti. Navíc v současnosti budovaná nová křižovatka Rádelský mlýn o třech patrech… Myslím si, že jde o nejlepší „jedničku“ v ČR.
I/55 potřebuje přeložku minimálně od Bzence na sever. Mezi Břeclaví a Hodonínem je to silnice smrti a ty úrovňové křižovatky, pokud neznáte, tak jsou děs běs. Další věc je že jak poroste dálniční síť na severu, tak se bude muset zdálničnit II/47, I/47 (nevím jestli je v mapě špatná barva, nebo to tak fakt je), Ale hlavně, celá jižní část od Napajedel jde rovinou a není důvod ji už jako dálnici nestavět, jediná velká umělá stavba na úseku bude viadukt u Bzence. Jih chvilku vydrží, ale už teď by měla být zahájena jednání jednak o rozšíření záboru obchvatu Břeclavi, minimálně… Číst vice »
Musíte to vidět s perspekticvou 50 let.
Neustále rozšiřování a zužování silnice (dálnice) je mimořádně nebezpečné, a v budoucnost, kdy se zvýší kapacita, to pak může být velký problém. D4 už je téměř hotova, poslední úsek začíná na jaře. A chválabohu, že je to dálnice. Rozhodně ne nějaké tří-pruhy, ono i tak, bez vašich nápadů jich bude více než dost, např.: E 49 mezi ČB a Plzní, kde se bude neustále střídat dvou-pruh a tří-pruh.
Tak škoda, že nepřesvědčili českou stranu, aby dálnice do Vídně vedla z Břeclavi. Rakušáky naneštěstí nezajímá, že Poláci budou jezdit kolem Brna. Nebo si myslí, že u Hodonína bude obrovské P+R, odkud Poláci přesednou na vlak?
Do dálnice přes Břeclav nehodící vidle Rakušáci. Tu zazdilo naše Ministerstvo dopravy s Jihomoravským krajem. Na sever od Vídně je dálnice na Břeclav stále v územních plánech obcí. A pokud se jednou u nás nájde někdo, kdo bude mít koule na rozhodnutí vést dálnici od Otrokovic a kolem Břeclavi do Rakous, tak pro ně nebude problém na Nordautobahn postavit mimourovňovou křižovatku a z ní dálnici k Břeclavi. Asfinag tam má již několik let vykoupeno asi 25% pozemků. Mimochodem, v územním plánování je i trasa VRT do Břeclavi. Ale jelikož z naší strany tam žádná VRTka nepovede a vůbec není zájem… Číst vice »
D55 do BV dojde dříve nebo později, eventuálně se mezi tím stihne složit I/55 jako když tam někdo zkouší dělat triky jak z akčního osmdesátkového filmu, akorát si na to vezme cisternu dusíku. (Stálo to pak na obě strany) Dálniční verze kolem BV neprošla (a neprojde) protože pak by obchvat nemohl plnit funkci obchvatu, protože vzdálenost sjezdů by byla malá. VRT, no v plánech je trať na 300km/h, ale z Rakouské strany se plánuje jenom na 230 a ze Slovenské tak na 200, tak nevím jestli honit si triko stavbou na 300 je dobrý nápad. Možná tak maximálně udělat rozplet… Číst vice »
Pokud si nejste jist, je dobré si vzít nějaké podklady k ruce, aby se mysl projasnila: 1) výstup ze sčítání dopravy z roku 2016 – všechny tyto komunikace mají intenzity odpovídající čtyřpruhovým komunikacím, 2) pohled na střední Moravu v běžné mapě ČR – rozložení osídlení Moravy je výrazně koncentrováno právě v ose mezi Brnem a Ostravou (cca 3/4 ze 4 mil.), což není na tak malý prostor úplně málo 3) existence tranzitní osy Balt-Jadran, 4) ideálně si někdy ty jakože zbytečné a předpotopně plánované silnice / dálnice projet v pracovní den – silnice I. třídy, kde není zatím postavená dálnice… Číst vice »
To je včetně té přeložky tratě přes Horn?
Rakousko: to je vzor pro železnici každé země rychlá kvalitní jednotný vozový park infrastruktura trochou to kazí vysoká cena jízdenek
Zejména „vzorové“ jsou železnice v oblasti Waldviertelu, kde zůstala (přinejmenším co se týče osobní dopravy) právě jen ta hlavní trať z Vídně do Gmündu.
Všude okolo již bez osobní dopravy (nepočítám-li sezónní úzkokolejky apod.), nejdéle osobka vydržela na tratích ze Schwarzenau do Zwettlu, resp. do Waidhofenu (v obou případech do 12/2010).
Když v tom regionu bydlí tak málo lidí, tak dopravní obsluhu v pohodě obstarají mnohem levněji a lépe autobusy. Ty mají zpravidla zastávku na návsi, nebo u největší křižovatky a není třeba se trmácet někam na konec vsi/ městečka na nádraží. Ráno a v poledne jedou autobusem děti do a ze školy, dopoledne v tom stejně sedí jen dvě babky s nůší, co jedou na nákup do Hornu. Pokud by se jednalo o horské území, kde je v zimě často problém zajistit sjízdnost silnic, tak bych se železnice zastal, protože vlak je povětrnostními vlivy méně zranitelný. To ale není tento… Číst vice »
Do Hornu ale vlaky nadále jezdí (i když tamní nádraží je taky trochu odlehlé).
Já jsem měl na mysli primárně právě ta města Zwettl + Waidhofen.
taktak, ta oblast se dá i přirovnat i některých našim územím… pokud jde o osídlení a tím i dopravní obslužnost..
No lepším vzorem je podle mě třeba Francie, kde je železnice rychlá, frekventovaná, vozový park nový a k tomu jízdenky za vcelku lidovou cenu i pro našince. Nebo taky Švýcarsko, kde ty ceny jsou ale vyšší.
Francie? Možná je vzorem pro VRT (i když stanice někde jen v polích), jinak spíše „dojeď si autem“, tuším. Švýcarsko ano. Rakousko donedávna také, než začalo po vzoru EU také rušit část sítě. Teď je drobná naděje na změnu. Nu, uvidíme.
VRT leda tak z hlediska rozsahu sítě. Nicméně z hlediska využití poněkud zvláštní. Jako zákazník bych očekával na každé VRT hodinový takt od rána do večerních hodin a nikoli mnohahodinová „denní“ odstavení souprav čekajících na vlak zpět …. Model DB, NS, SNCB …
Francie? Tak pro VRT nadšence země zaslíbená, ale zbytek teda nevím.
SNCF socialistická firma, zaopatřovací ústav pro odboráře a díra na peníze. Cargo fakticky mrtvé, stanice na můj vkus dost olezlé, regionálka skomírající a vyžadující čím dál vyšší dosypy. Sofistikovanost IDS jsem nezkoušel.
Každá země má trochu jinou železnici. V Rakousku v poslední době hodně bodovaly produkty posledních let, obzvláště Railjety ale i Nightjety. Švýcaři jsou obecně hodně zvyklí na železnici a ta tam má velmi dobrou pověst a to i z historického hlediska, kdy díky tunelům a viaduktům byla často v horách železnice nejefektivnější možností přepravy. Díky novým tunelům je tomu tak i dnes… Ve Francii, Španělsku nebo Itálii je to zase nejrychlejší způsob vnitrostátní přepravy… u nás bychom se měli zaměřit hlavně na to, abychom z železnice nedělali sociální způsob přepravy pro ty nejchudší (jako tomu bylo za komunistů), ale místo… Číst vice »
Já bych s tím Rakouskem jako vzorem nespěchal. Na špičce vzorů jsou Švýcarsko (země zaslíbená nejen železnici, ale veškeré veřejné dopravě), dále Nizozemí – na dopravním trhu působí mimo NS další dopravci, aniž by tam existovala teorie „primitivní konkurence“. Na několika místech jezdí více dopravců současně, jízdenky zakoupené u NS u kasy nebo v automatu platí pro celou přepravní cestu, bez ohledu na dopravce. „Tragédií“ je několik tras, na nichž se jezdí od časného rána do pozdního večera „jen“ v hodinovém intervalu, jinak je tam interval 30 minut nebo méně ….. Pro mnohé může být překvapením relativně chudá Belgie, s… Číst vice »
Prosím, porovnávej porovnatelné. Na té placce, jakou Nizozemí je, se železnice staví zdaleka jednodušeji, než v terénu, který má Česko, nebo Rakousko. Ze stejného důvodu u nich vypadají i dálnice jinak, než u nás. Pokud by se v Česku po vzoru Nizozemí např. zavedla uzávěra stanic, tedy vše oplocené, jak kasárna, neprúchodná nádraží na „druhou stranu“ a vstup od pokladny dál k vlaku pouze přes turniket, pouze pro platící klientelu, to by byl řev. Ve výběru si uvedl země, které mají vysoké HDP na hlavu a žijí z různých jiných výhod, jako např. daňový ráj – Lucembursko. Proč mají automobilky… Číst vice »
Ano. Také je neporovnatelné srovnání hustě zalidněného Nizozemska či Belgie (a na většině území i Švýcarska, přičemž tam, kde je hustota zalidnění řidší, to může být kompenzováno vyšším turistickým významem příslušné tratě) např. právě se spíše řidšeji zalidněným Rakouskem.
Co taky čekat od zelené ministyně dopravy,že. Zlatý Hofer. No můžeme se sázet, zda bude dřív D52, nebo tunel pod Lobau.
Vy chcete radši žít v zaneřáděné zemi s rozlehlými vnitřními periferiemi?
Hofer opravdu není žádná Ekosau, spousta jeho postojů konvenuje se Zelenými, akorát že jako letecký inženýr kromě toho používá mozek.
já ano, snad nás je víc 🙂
Celkem rozumné rozhodnutí, až se člověk diví od zelených. Dálnice by vedla zbytečně horami a vylidňování regionu by stejně nepomohla, protože do Vídně by to bylo tak i tak daleko.
Dálnice odnikud nikam a nikudy… Holt mají Rakušáci dostavěnou základní síť, tak si mohou dovolit plánovat dálnice pro venkov. Přitom by stačily obchvaty a menší přeložky.
Zajímavé je, že v tom schématu je dálnice vyznačená přes vojenský výcvikový prostor Allentsteig. Ten je v území poměrně citelnou bariérou, ovšem spíše v severo-jižním směru (Waidhofen – Gföhl).
Letmým pohledem ten sever potřebuje slušnější silniční propojení, pokud ne dálniční, tak minimálně kapacitní silnici s obchvaty měst a obcí. Navíc silniční dopravy se paní zelená bát nemusí, vždyť přece budeme všichni jezdit brzo elektromobily. Jinak samozřejmě železnici zdar, že ano.
Malý háček je v tom, že elektromobily nejsou ekologické ani omylem.
Ze kterých zdrojů prosím čerpáte?
Z prosté logiky, ze zdravého rozumu.
A zkoušel jste ten zdravý rozum aplikovat k zamyšlení, jak ekologická je těžba, přeprava, zpracování a distribuce ropy pro celou životnost automobilu? Nebo ještě lépe, zkoušel jste si najít nějaké zdroje informací, namísto stavění svého laického názoru na úroveň faktu?
Nikde nepíšu, že jsou automobily se spalovacím motorem ekologické. V porovnání s nimi je samozřejmě elektromobil o něco málo ekologičtější. Samotná výroba automobilů i elektromobilů je ale extrémně neekologická a na tom se těžko někdy něco změní. O ekologičtnosti elektromobilů se nás pokouší přesvědčit pouze jejich výrobci, prostě se pokouší svá výrobky natírat na zeleno. Nic víc. Neznám ekologa, který by si o elektromobilech myslel, že jsou přínosem pro ekologii. Jediným přínosem pro ekologii bude v budoucnu velmi výrazné omezení individuální dopravy a ještě významější omezení přepravy zboží. V obchodech zcela běžně kupujeme potraviny z druhého konce světa, přičemž jsme… Číst vice »
Dobře, takhle už to dává větší smysl. „Přínos pro ekologii“, jak se to vezme: elektromobil zatěžuje životní prostředí méně, než auto se spalovacím motorem, ale samozřejmě více, než jízda na kole. Jenže kolo neposkytuje ekvivalentní rychlost a pohodlí, elektromobil ano. Takže pro mě ekologický přínos má.
S tím by se mohlo svézt pár drobností, jako třeba například trojúhelníku u Stockerau a zkapacitnění tratě ke Znojmu, nebo spojka, která by nahradila Pulkavskou dráhu, tím by bylo možné vést nákladní vlaky mezi jižní Moravou a jižními Čechami.
Otázka je jestli by byl zájem obnovit třeba i trať do Slavonic.
Pak je ale také otázka jestli by byl zájem případně o takovéto Česko-Rakousko-Moravské spojení.
Kdyby chtěli obnovit trať do Slavonic, tak by ji nepřestavovali na cyklostezku…
A co třeba to že mezi tím předěláním a současností, nebo tím kdy by se to předělalo, je nějaký nenulový čas který bude možná deset, nebo i více let?
Oni ji chtěli obnovit, ale náš ministr Zeman prý onehdy řekl: „Nechceme obnovovat železniční spojení, chceme k vám dálnici přes Mikulov.“ A tak se začalo dít.
V Rakousku byl zájem o obnovení provozu ze Slavonic po „kontrarevoluci“ v listopadu 1989. Na jednání v roce 1990 však požadovala tehdejší cizinecká policie a celní správa takové nesmysly, že v Rakousku usoudili, že než se bavit s duševními pomatenci, tak tu obnovu trati raději odpískáme …. Ve Slavonicích by se musela zřídit služebna pro kontrolu pasů a celní kontrola .. Stejné „pomatené“ představy o pohraniční kontrole svým způsobem zhatili obnovu trati Laa – Hevlín. Jak dlouho trvalo, než vlaky z Děčína do Bad Schandau a Dresden mohly zastavit pro nástup v Dolním Žlebu ? Bylo nutné vyřešit „klíčovou otázku… Číst vice »
Z cyklostezky se zpátky trať udělá snadno.
Nákladní vlaky mezi jižní Moravou a jižními Čechami budou stále jezdi přes Havl. Brod a Jihlavu a dál na Budějovice. Ten poplatek za dopravní cestu bude enormní vůči poplatku pro SŽ. Zkuste si vyhledat kolik stojí dopravní cesta, ze Znojma jen do Retzu, a to ČDC jezdí na vlastní licenci. Spoustě zákazníkům se vyplatí to přeložit na kamion. Jojo hold v Rakousku jsou jiné ceny.
Kdyby vlaky na FJB byly prodlouženy z Velenic aspoň do Plzně a existovala pořádná trať Brno-Znojmo, tak by mohlo být zajímavé, kdyby jich část pokračovala na Sigmundsherberg s přípojem dál, ale obávám se, že je to spíš šotosen.
Pro nákladní dopravu je výhodnější – a také to v současné SP Brno – Znojmo tlačíme – trasa Břeclav – Znojmo. A co se týče FJB, tak už v roce 2018 jsme podpořili – a díky ŽESNAD.CZ také ekonomicky vyšla – SP Veselí – České Velenice. Po dostavbách v Rakousku to bude další elektrifikovaná nákladní trasa na Balkán.
A sklonově vám to na FJB vychází nějak rozumně? Nemohla by být jednou trasa Wien – Gmünd – ČB – Plzeň – Cheb – a dále do Německa alternativou pro delší trasu podél vody (a třeba i pro I. TŽK)? Nebo dočasnou alternativou než se zkapacitní úseky Orient / East-Med koridoru v ČR?
A jak vúbec pokračuje modernizace Břeclav – Znojmo?
Připomínkujeme právě probíhající SP Brno-Znojmo. Vychází z toho nejspíš oddělit osobní od nákladní dopravy. A tu chceme modernizovat z Břeclavi do Znojma (-Retzu) a to s dvoukolejnymi vložkami v parametrech v plné koridorové palbě.
Oddělit? Jak to myslíte? Jakože současná trať pro náklady a novostavba někde v prostoru Mikulov -Znojmo – Brno pro osobní dopravu?
Znamená to tedy že by se znovu hrabalo to nedávno modernizované tratě? (samozřejmě asi až na konci celé modernizace)
Jen pro zajímavost, dvojkolejnou vložku si představujete třeba kde? Z Mikulova do Březí?
Nějakou úpravu zhlaví ve Znojmě máte také v plánu iniciovat?
Myslím, že by neškodilo Vaše návrhy někde prezentovat. Ať už na Vašem webu, nebo třeba nějaký článek na některém českém webu o dopravě 🙂
Pokud jihočeské a plzeňské hejtmanství bude ochotno zaplatit rakouskému dopravci rakouskou cenu za vlakový kilometr, tak je velmi pravděpodobné, že rakouský dopravce této objednávce vyhoví. Zaškolit český lokomotivní personál na jednotky Desiro ML od Siemense by neměl být problém, základy umí od Taurusů ….
Pro zavedení vlaků v mezistátní osobní dopravě musí být vyvážený zájem cestujících a institucí z obou stran hranice, nemyslíte?
… a v té mapce je velmi zajímavý údaj i zcela vpravo https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2020/12/Waldviertel-640×360.jpg aneb plán širokorozchodné železnice (německy: Breitspurbahn) až k Neusiedlu am See. Odkudpak? Snad ne až z Čierné nad Tisou nebo od Katowic? 🙂
Jedná se o širokorozchodnou trať z Košic do Vídně – viz:
https://de.wikipedia.org/wiki/Breitspurstrecke_Ko%C5%A1ice%E2%80%93Wien
https://sk.wikipedia.org/wiki/%C5%A0irok%C3%A1_ko%C4%BEaj_do_Viedne
Jo aha, celá ta malůvka na tom obrázku je o přepravě nákladu širokorozchodnou železnicí k Neusiedlu am See a odtud po waldviertelské dálnici směr Česko/Německo/přístavy v Baltském moři.
O. K., tak tedy z té mapky tímto vypadla i ta relativně realističtější věc – ta waldviertelská dálnice, ve srovnání s tou fantazií z říše snů – dotažení širokého rozchodu až na východ Rakouska. 🙂
To je zajímavé. Máte k tomu nějaké další info? Já našel v podstatě jen tenhle článek: https://strategickemysleni.info/2019/03/rakousko-prodlouzi-sirokorozchodnou-zeleznici-z-kosic-do-vidne/
Je to takový vlhký sen, občas se vynořující už minimálně 30 let. Nikdy nikdo neřekl, kolik by to stálo a k čemu by to konkrétně bylo, jsou to čáry v mapě. Existují dva takové „projekty“ – jeden výše zmíněná trať od Čopu k Vídni, druhý je prodloužení LHS ze stávající konečné u Katovic (Slawkow) do Bohumína. Tam už proběhl první hmatatelný krok – Miloš Zeman ještě jako premiér položil v Bohumíně „stříbrné“ širokorozchodné kolejové pole. A tím to pohaslo. Proč vlhký sen? Uzel Čop-Čierna/Záhony i slovenská ŠRT do Košic dnes skomírají, protože aby se sem nějaké zboží vůbec dostalo, musí… Číst vice »
Klíčový problém je Ukrajina a její zanedbaná infrastruktura přes Karpaty. Z hlediska směrování je výhodnější trasování ze Zahony „uherskými“ rovinami než přes slovenské krpály z Košic do Zvolena …..
Naproti tomu „diktátor“ Lukašenko problém s tranzitem z Ruska problém nedělá …
Možná by se ten problém dal řešit splítkovou trojkolejnicovou tratí.
Uvažovalo se s přitáhnutím širokého rozchodu vždy někde od Čopu.
Já bych ale naopak řekl, že by Ukrajina měla naopak rozšiřovat normální rozchod do svého vnitrozemí, třeba až k Ruským hranicím.
To by mi připadlo realističtější. Levnější práce i pozemky a rozvoj Ukrajiny přirozeně. Zatímco široký rozchod do Evropy proč ? Za mě nejlogičtější přeházení beden . Ani návěs bych si nedovolil rusákům poslat aby se vrátil
A nebo obnovit nápad s podvozky se změnou rozchodu za jízdy (byť jen krokem)
Ani návěs bys nedovolil tam poslat, aby se vrátil, ale vagóny normálního rozchodu ano? Neprotiřečíš si trochu?
Na Slovensku byly širokorozchodnou železnící do Vídně za časů Fica posedlí jako u nás Zeman svým kanálem. Politické změny na Ukajině a válka Ruska s Ukrajinou tomu udělaly definitivní konce. Pravděpodovnější bude spíše v budoucnu normální rozchod do Lvova, možná až do Kyjeva, jako geopolitická analogie Rail Baltica.
– Nadpis považuji za zčásti zavádějící, protože reálně namísto té dálnice mj. budou vylepšeny silnice (o čem ale nadpis vůbec nehovoří).
– Subjektivně bych tu navrhovanou (a nyní zavrženou) dálnici v navrženém trasování považoval za nesmysl – proč ji vést od Hollabrunnu, když již je – dílčím způsobem už „zobchvatovaná/rozšířená“ – silnice mezi Stockerau a Hornem (+ zbylé části se dají – a snad k tomu i dle článku dojde – dodělat, stejně jako obchvaty dalších, dosud „neobchvácených“ obcí dále na trase).
„Za „absolutně nový“ označily političky projekt propojení Franz-Josefs-Bahn a Westbahn.“
Tušíte někdo, co myslely dámy touto větou? Propojení Tulln – Tullnerfeld existuje už dnes, má to snad být úplně nový železniční most přes Dunaj?
https://oekastatic.orf.at/mims/2020/52/29/crops/w=1280,q=70,r=1/792738_bigpicture_276129_noerdliches_noe_20201221_korr_korr_gruen_druck_1.jpg?s=1c49f65750f4d6868bb9449a9d323adda46a47f2
To mě taky zaujalo.
Představil jsem si novostavbu (podle mapky autobahnu) Schwarzenau – Freistadt?
To už rovnou můžou zkapacitnit/znovuzprovoznit trať po druhé straně Dunaje (Krems – Enns).
Myslím, že tu byly nějaké plány na zkapacitnění Kamptalstrecke od Siegmundsherberg so St. Pölten, ale tak nějak jsem doufal, že tahle zvrhlost už zapadla definitivně.
Nevypadlo z Franz-Josefs Habn a Westbahn slovo „Hof“? Zaznamenal jsem zprávu, že by se tato dvě hlavová nádraží měla propojit..
A čemu by to pomohlo? Od západu spíš mají tendenci směrovat dálkové vlaky skrz Meidling na Hbf. A tak nějak jsou ty dráhy propojeny už dnes – https://de.wikipedia.org/wiki/Vorortelinie
Myslím, že nevypadlo. Oni Rakušáci používají i pro železniční tratě názvy, jako u nás např. „Brněnská dálnice“. Dámy měly asi na mysli nějakou novou spojku mezi tratěmi č. 1 a 3 uvedenými na mapce infrastrukturních projektů pro severní Dolnorakousko – viz link od Haha pár příspěvků výše.
To je určitě nesmysl. F-J Bahnhof je sice umístěn v pr*eli světa bez slušného napojení na MHD, ale těsně před ním jsou Heiligenstadt (S45, U4) a Spittelau (U6). Westbahnhof je sice taky na U6, ale i na U3. Berme tedy F-J Bf spíš jen jako „parkoviše souprav“. Přesměrováním z Franz-Josef-Bahn na Westbahnhof by severozápad Vídně přišel o velmi slušné napojení a to by vážně nikdo normální nedopustil. Dovedl bych si teoreticky představit, že spoje z Kremsu by se stáčely k Westbahn, ale zbytek (Tulln, Absdorf, Moosbierbaum) již zcela logicky spádově odpovídá k trase přes Klosterneuburg na FJBf
Vždyť jo, nejsou zvědaví na druhou D52, kterou svět neviděl…
Takovou VRT, jakou budeme mít v ČR, taky svět ještě neviděl.
A až do skonání světa neuvidí…
Jestli ono to nebude tím, že kromě čtenářú tohoto webu ta VRT prakticky nikomu nechybí.
Na trati Wien FJB. – Gmünd NÖ, jsou ve Waldviertel (od Limberg – Maissau na Gmünd NÖ) nepříznivé směrové a sklonové poměry. Pokud by se tam do železniční trati investovalo, mohlo by to napomoci i na české straně k lepšímu využití tratí z Českých Velenic na Veselí/L. (-Praha) a na České Budějovice (-Plzeň), zejména pro nákladní dopravu. U nás se na veselské trati připravuje elektrizace a zvýšení traťové rychlosti na 100 km/h.
Neměla se rychlost mezi Veselím a Velenicemi zvyšovat na 160?
Na té rovince je 100 km/h docela slabota… Pokud by tam výhledově měly jezdit vlaky do Vídně, tak zrychlení aspoň na 160 je minimum. Aspoň pro osobní dopravu, protože delší trať přes Brno má na své straně obrovskou výhodu: po trase žije a jezdí spousta lidí.
Má tam být 120, ne 100
Ano, má tam být 120 km/h, ale tato trať možná by snesla i 140 – 160 km/h.
Omlouvám se, mělo by to být upravené na 120 km/h. – viz text zde:
https://zdopravy.cz/z-veseli-do-velenic-pod-draty-az-120-km-h-projekt-se-meni-a-prodrazuje-60596/
Pro osobní dopravu tento směr nemá valný význam, protože Jížní Čechy i Waldviertel nejsou hustě osídlená území a vlak cestou neposbírá dostatečnou pravidelnou zátěž. Spíš by to mohlo plnit funkci náhradní trasy do Rakous při problémech na trati Brno – Wien.
Ono by to význam mělo, ale muselo by se to udělat po celé trase na vyšší rychlosti – pak tam bude fungovat dálková doprava z Prahy (příp. Berlína, až se jednou v příští generaci postaví VRT Praha-Drážďany). Stačí pro začátek pár spojů denně na střídačku s trasou přes Brno, třeba se časem zjistí, že právě železnice má potenciál města po trase trochu rozvinout a vrátit do nich život…
No, mně by se to líbilo, vždyť za starého režimu jezdilo přes Velenice do Vídně/ Berlína více mezistátních rychlíků, nejen Vindobona. ale i Sanssouci, Smetana a Dvořák. Regionální vlády JČ a NÖ o oživení mezistátní dopravy usilují, ale vzhledem k řídkému osídlení čísla bohužel zatím nevycházejí (možná by pomohla nějaká „bulharská konstanta“).
Pro Rakušáky by tímto směrem bylo atraktivní rychlé spojení Vídně s lázeňským trojúhelníkem na západě Čech. Současné spojení s několika přestupy trvá asi 6.45 hod. a to je na 460 km moc…
Tam by se dnes uživili max 1-2 páry rychlíkú deně a to ne moc dlouhejch. Potenciál pro nákladní dopravu tam je, ale páteřní koridor to nikdy nebude. Z Prahy do Vídně by tudy jely odklony jedině v případě obřích záplav nebo zemětřesení na jižní Moravě. Proto mi přijde modernizace Veselí – Velenice na 120 jako rozumná a doufám že přiláká nějakou novou zejména nákladní dopravu.
Možná, že to „zemětřesení“ přijde, až se hrábne do brněnského železničního uzlu. Uzavření trati Adamov – Brno na jeden rok bude možná jen takový „malý aklimatizační předkrm“.
Našel jsem článek, že do roku 2029 chtějí Rakušáci zprovoznit přímé železniční spojení Gmünd NÖ – Schwechat (letiště Vídeň) za méně než dvě a půl hodiny! – to je výborná zpráva pro Jihočechy.
https://noe.orf.at/stories/3082048/
Nemyslím si. do uzlu se hrabat jen tak nebude. A pokud, tak kdoví v jaké podobě a jsem si jistý že bez nějakého průtahu pro náklady to nebude. Průtahu, nebo obchvatu. A kdoví jak to celé bude, jak to bude s VRT a podobně.
O přestavbě ŽUB se mluví asi posledních 15 let. To, co říkáš, je logické, ale já jsem konstruktivní pesimista. Myslím si, že dřív, než se v Brně kopne, podaří se veselskou trať zadrátovat a zrychlit.
Myslíte jakože budou nákladní vlaky jezdit přes Písek a pak takto? No nevím, je tam hrb, byť ne tak hrozivý a hlavně je v Písku úvrať. Ano, bylo by jistě zajímavé udělat spojku z Ferdinandky na Vláru od Břeclavi, ale ta trasa bude tak jako tak delší o nějakých 30-40km. To mohou rovnou jet přes Olomouc a Třebovou, nebo přes Znojmo (pokud v nezávislé trakci) Osobně si myslím že nejlepší řešení bude mít v Brně dva nádraží, Hlavní pro klasickou železnici a dolní pro VRT. S tím že se zachová průtah a ještě se udělají spojky mezi ním a VRT… Číst vice »
Nemáš čerstvější zprávy o tom, jestli došlo k nápravě stavu kritizovaného na tomto odkazu?
https://zdopravy.cz/stat-pokrocil-s-pripravou-presunu-brnenskeho-nadrazi-obesel-nakladni-dopravce-22534/
Bohužel ne.
Ať to radši protàhnou na Hatě a odtud po silnici IV. třídy rovnou na Berlín !!!
Bývala by to byla zajímavá dálnice i našince. Na toto konto mě ale zajímá, jak bude podobná debata o dnes nenaplánovaných, ale diskutovaných dálnicích, až se bude blížit dokončení základní dálniční sítě, myslím především spojnice trasu ve směru I/19, která by jako jihozápadní spojení dávala smysl
Myslím si, že k tomu jentak nedojde. Než se dostanou zainteresovaní lidé k debatě o této spojnici, tak přijde na řadu oprava D5, nebo dokonce D1 nebo ještě jiné dálnice Dx. Mimo to, zajímavější by pro spoustu lidí byla ve směru 1/20 na České Budějovice.
Já bych tuto spojnici ocenil, jezdím často cestu na Tábor po I/19. Cesta do Českých Budějovic po I/20 jezdím jen 2 až 4x do roka.
Na tábor by stačila i jen nějaká rychlostní silnice, ale je to hudba daleké budoucnosti. Zatím tyto silnice stihli místy zpoplatnit.
A než začnou stavět dál, tak už nebude důvod…
Smím-li se zeptat, kolik Vám je? Většina zde přítomných se toho pravděpodobně nedožije, nebo jim to bude už úplně jedno 🙂
20
To bylo na Ondru 🙂
Asi by to nebylo až tak atraktivní pro našince – směrování na Vídeň by vás přivedlo na A22, tudíž na Nordbrücke a přeplněný Gürtel, nebo na Südost Tangente, která v posledních letech připomíná spíš parkoviště. Ani po dokončení S1 mezi Knoten Süßenbrunn a Knoten Schwechat nebude situace o moc lepší, protože na sebe stáhne ohromné množství tranzitu…
Silnice I/19, popř. I/20 nebo I/23 by potřebovali vylepšit, ale určitě ne jako dálnice. Ideální pro tuto trasu by byla kombinace 2+2 u velkých měst (Plzeň, Písek, Tabor..) a střídavý 2+1 ve spojení s obchvaty měst a vesnic mezi tím.
Stačí Alespoň udělat mezi Plzní a Pískem na I/20 obchvaty. Pak severní obchvat Písku a obchvaty I/29 a I/19 k D1. Podle intenzit přidávat pruhy. Některé úseky mají nyní malou intenzitu a tranzit Plzeň – Humpolec bude pár tisíc aut denně, to na dálnici není.
Plzeň – Humpolec by na dálnici bylo – veškerý tranzit na Plzeň a Rozvadov . Všichni ale víme , že dřív bude lidstvo na Marsu
A ten bázový tunel Brdy! To by byl tunel!
D19 🙂 https://mapy.cz/s/fodusubaba