Účet za sněhovou kalamitu. České dráhy musely odstavit 12 vozidel
Regionova na trati mezi Horní Cerekví a Pelhřimovem. Foto: Michal Chrást
Některá vozidla budou mimo provoz několik měsíců.
Některá vozidla budou mimo provoz několik měsíců.
Procestoval jsem téměř celý svět. Zatímco po celém světě jezdí rychlovlaky nejméně 200 km/h i na lokálkách, u nás padají troleje, vlaky na hlavních tratích, obou dvou, jezdí 80km/h, bourají šukafony a nepříjemný personál ČD vyhazuje platící cestující z vlaku. Přiklad z Japonska: Jel jsem 50 km rychlovlakem 450 km/h, vlak přijel na konečnou o 15 sekund později. Na konečné čekal majitel firmy a každému dal v přepočtu 5000 Kč a poukázku na doživotní cestování v jeho firmě zdarma i pro rodinné příslušníky. V Německu zastavil vlak předkem 30 cm za koncem nástupní hrany a všichni cestující dostali odškodnění 3000… Číst vice »
Co to je?
Asi nějaký dobrý matroš.
A z rukama mokrých kalhotách skončil tvůj sen….
3k€ za špatné zastavení 😀
Věřil bych, že po špatném zastavení mají Němci postup (pokud to není konečná stanice a první dveře už jsou za nástupištěm, tak prostě jede dál, pak návrat jiným vlakem řeší jako bys jel zpožděným vlakem, jestli ten den nic zpátky nejede tak zaplatí nocleh, ale ne tisíce éček. Pokud to byla úvraťová stanice, tak bys asi dostal bolestné za průjezd štrucem, ale to na Masarykově nádraží v Praze taky.)
A potom ste sa zobudil.
Hned účtovat za škody po správci tratě…nemalé sankce za odřeknutý provoz..ten ať schání klidně po majiteli stromu
Ono to nezáleží pouze na majiteli.
Vymáhat škodu po vlastníkovi stromu a je to…
Bohužel není.
Les bez vlastníka?
Já si nemyslím, že je nějaký les bez vlastníka, ale že ten vlastník si nemůže dělat co chce.
no,já myslím že chlapi ve Veselí,či v Přerově se nenudí..
Najednou budou 810 zase dobrý a tady kolem toho byl takovej humbuk…
ty jsou dobré! jen třeba dodělat wifi, sběrač a ETCS..
Že by budoucí řada 1010? 🤭
plus přípravu zástavby na vodík bych rovnou udělal. A můj bvnuk, až se pochopitelně narodí, se tím sveze
Takže jediný RegioJet díky svému majiteli nemá poškozené ani jedno vozidlo.
Nebo lepší strojvůdci. -)
To víte, Radim vydal zákaz stromům padat před jeho vlaky 🙃
Na Slovensku Regiojet trase Bratislava – Dunajská Streda – Komárno za dobu provozu přišel kvůli střetům na přejezdech minimálně o jednotku úplně a minimálně další čtyři opravovali. Takže jestli strom nebo vozidlo na přejezdu si člověk nevybere.
No nezlobte se ne mně ale toto je (i když drobný) jeden z argumentů proti udržení za každou cenu každé lokálky. Evidentně je vyšší riziko najetí do spadlého stromu i železničního vozidla než u silničního. Asi by chtělo víc zapracovat na napřímení tratí (lepší výhled) a zlepšení brzd (elmg. kolejnicové brzdy už byly vynalezeny, stačilo by je víc používat!), a tam kde to nejde to raději zabalit… Ty silnice se kvůli záchrance, hasičům a policii musí udržovat stejně, tak to aspoň nedělat dvojitě… ten bus to zvládne.
tak to je, jo tak to je… ale mnoho lidí to slyší nerado… prostě bus má mnoho výhod 😉
jistě třeba záchod nebo možnost přepravit kolo co? 😀
Záchod je u dálkových autobusů v ČR již téměř standard. Přeprava kol a kočárků se řeší různé. Regionální autobusy mají prostor ve voze, u dálkových se dají kočárky složit do zavazadlového prostoru. Některé autobusy mají vzadu upevněné nosiče na kola.
Rozdíl bus/vlak je v plynulosti jízdy a v prostoru uvnitř vozidla..
Akorát Ten prostor ve voze nelze použít na přepravu kol, pouze na kočárky a sezonních linek s vlekem je jak šafránu a regionální spoje o kterých je řeč záchod fakt nemají nikde.
Jeho osadenie je štandard, ale jeho funkčnosť je na tom spravidla ďaleko horšie, než u väčšiny vlakov.
Lokálku nenahradí dálkový bus, ale regionální a ten WC ani pořádné místo na kolo nemá. Takže z hrušky dolů 😉
proč furt přepravovat kolo, máte kolo, jeďte na kole, ne? jsou místa, kam koleje nevedou, jezdí tam bus a pobere i kola!
Jasně, třeba může sjet do příkopu. 🙂 Má i mnoho nevýhod, což zase neradi slyší rušiči kolejí. A o autech zdemolovaných stromy, někdy i s usmrcenou posádkou, raději pomlčíme… Jistě, leckde by úprava tratí pomohla i plynulejší a rychlejší jízdě (ne ovšem za cenu minutí obcí!), ale více bych z toho nevyvozoval.
Inu, toto nebylo myšleno jako MASOVÉ rušení tratí, nýbrž jako jeden další bod proč nedržet úplně každou jednotlivou lokálku… prostě při posuzování udržitelnosti si dát jednu další otázku – „má slušně prosekaný průsek? je tam dobrý výhled před sebe na trať?“ A tam kde to na zrušení rozhodně není tak na tom zapracovat = přehlednost (pokud bude spadlý strom z dálky vidět, nevidím důvod proč by do něj měl vlak najet??) a fakt se hodně zamyslet nad těma brzdama… aspoň trochu se přiblížit principu „na jakou vzdálenost vidím, na takovou mám bých schopen zabrzdit“ proč by to nemohlo jít na… Číst vice »
….. pokud bude spadlý strom z dálky vidět, nevidím důvod proč by do něj měl vlak najet??…
Jenže strom může po poryvu spadnout těsně před vlak nebo i na něj. Stejně jako u auta, což se před pár dny stalo a řidič zahynul. Takže zrušit koleje i silnice, aby to bylo spravedlivé?
Ó, to se zajisté může stát, ale víte co? Pravděpodobnost asi 1% že se to stane méně než minutu před okamžikem kdy do něj drážní vozidlo narazí… proč se zabývat vyslovenými okrajovostmi??
Regionální tratě, tedy ty, které často vedou lesem jsou plné oblouků.
Protože dle Murphyho zákona ty okrajovosti mívají fatální následky.
Pochopitelně, pokud takové riziko hrozí, jezdí se na rozhledové poměry, rozkaz dává vypravčí / dispečer. Ale pokud zvýšené nebezpečí není, velké vlaky brzdí na stovky metrů, malé sice méně, ale s autem se to nedá ani vzdáleně srovnat. Jízdní doby by byly neskutečně dlouhé.
Je to tak. Ale strojvedoucí by se měl spolehnout na stav trati před ním, tedy není tam vlak, není tam strom ani kámen. Vykácení a údržba porostu je podmínkou.
nikdo nechce rušit 60% tratí, jde spíš o nějaké zapadlé lokálky, kde se přeprava blíží k 0 a tam budeme vysekávat 200m průsek kolem trati. To už snad ani dálnice nemá taková zásah do krajiny, ne? a jaká tam je přeprava osob a nákladů násobně vyšší….
A nechcete to fakt už konečně nechat na kompetentních lidech (orgánech), aby posoudili co je potřebné, co se s tím dá, nebo nedá, dělat, aby oni rozhodli, co je pro jejich region nejvýhodnější?
Kolik z nich co trefili strom, měli rozkaz „jízda za zhoršených povětrnostních podmínek“ ?
Pokud měli, jde to za nimi, pokud to nespadlo přímo před nimi. 😀
Dneska to SŽ dává i když nefouká, ale co kdyby.
A to je přesně ten papírový alibismus Sebranky Železnic
I za rozkazu můžeš vzít strom a není to tvoje 🙈
tak kdyby nemusel o každém stromu rozhodovat zelený úředník na okrese či kraji a nebyl rozpor v zákoně o drahách se zákonem o ochraně životního prostředí (díky umění našich poslanců), tak by se to dalo vykácet, ne že ne ale když to nepovolí tak to nepovolí, můžeš se soudit o jeden strom asi tak 3 roky možná i déle. Traťováci by mohli vyprávět
U nás se jezdí dokud to jen trochu jde i když mnohdy dojde ke střetu se stromem a dopravce pak na vlastní náklady spravuje vozidlo a ještě platí sankci objednavateli za nasazení jiné řady vozidla. Za to v Německu se z bezpečnostních důvodu zastaví provoz, nezavede se ani NAD a cestující mohou jít tak akorát pěšky.
Jojo, hrajeme si na hrdiny, totální kravina.
Jo to by na tohle musel mit někdo koule, aby zastavil provoz… Bohužel i přes vydaný operativní příkaz se k tomu nikdo neodhodlal…
Jasně nikdo neměl koule jen noční směna dispečerů CDP ze 23 na 24 prosince zastavila provoz na 12 tratích dle operativního příkazu. Dejte si hadr na hlavu.
Nevím, ale během posledního měsíce jsem se se zastaveným provozem a BEZ náhrady setkal 3x. Jednou Jihlava – Tábor a dvakrát Jihlava – Havlíčkův Brod.
U nás taky máme „rozkaz k jízdě podle rozhledových poměrů“. Používá se vůbec při kalamitách, kdy je riziko pádu stromu?
Pouziva se i kdyz neni riziko padu stromu. Staci kdyz trochu fouka. Jistota je jistota.
Ale řešení to není.
Záleží, co hrozí za riziko. Pokud ještě fouká a stromy padají, může spadnout strom na střechu vozidla a s tím strojvedoucí neudělá nic.
Pokud už je po vichřici, je docela v pohodě jet podle rozhledu a maximálně zastavit.
Z praxe znám víc případů, kdy stromy spadly v naprostém bezvětří, nebo třeba týden po povodni. Chtěl bych vidět člověka, který podepíše kácení s tím, že bude beze zbytku ručit za to, že se nikdo nemůže zranit.
Reseni to neni. Je to alibismus. Zkazu zeleznic to netankuje, stoji ji to jen papir a inkoust. V pripade sepsani pres RDST ani to.
Alibistické nařízení je třeba alibisticky dodržovat. Projet celou trať 10 kmh, protože je lesem a samý oblouk? Proč ne. Skončit uprostřed lesa, protože fíra naplnil zákonnou normu? Jen do toho!
Petr Šimral kdesi psal, že MTR učí strojvedoucí na takový rozkaz nejezdit. Prostě zůstane ve stanici a čeká než bude moc jet bez rozkazu.
Jenže tímto vytrestám jen cestující, nikoliv Zkázu železnic. Té nebude nic bránit v tomto pokračovat do skonání světa.
Hele, co takhle vymáhat škodu lidech, kteří tam ty stromy přes 70 léty nastražili? Jako úmyslný trestní čin a hnát to až k ústavnímu soudu, aby zrušil promlčení. Již mrtvé viníky exhumovat a potrestat!
A rovnou otevřít případ krovu kostelní věže z Hodonína, který při tornádu prolétl trolejí s poškolil ji.
Tady evidentně se sarkazmem neuspějete. A obávám se, že ani s logickou argumentací. Správný „fanda vlaků“ totiž cokoliv, co jakkoliv zpochybňuje to, že vlak by měl být v každé vesnici a vše by se mu mělo přizpůsobovat, nechce slyšet. A tak dá palec dolů a má vyřešeno.
Vyřešeno rozhodně nemá. Chybí to podstatné – návrh na řešení daného problému.
V Japonsku se to leckde řeší tak, že se na sloupy nesoucí trolej ze strany vzdálenější od koleje napnou lana (někde tam mají i síť), de facto rovnoběžně se zesilovacím vedením. Pak se padající strom zachytí o tahle lana a nestrhne trolej.
Tohle mi přijde jako dobrý nápad. Ono asi neexistuje jedno univerzální řešení, ale kombicí několika by se dala spolehlivost železnice za každého počasí dostat na úplně jinou úroveň.
Existuje a v minulosti se používalo – vykacet a vysekat okolí tratí tak, aby tam nic nezačalo hořet.
Až na to, že parní lokomotivy už 50 let nejezdí.
Ale stromy existují dál a lokomotivy, které se po najetí do nich rozbíjí jsou dražší
Už jste to spočítal, kolik by stálo nenechat růst stromy kolem všech tratí, ano?
Chytač bizonů stejně neměly a poškození stroje jako poškození, včetně možnosti vážné nehody.
Tak to zase zavane sněhem, no…
A občas to nebylo třeba, parní lokomotivy si pořádek kolem koleji uděla sama.
A více dimenzované základy TV, místo uchycení sloupu k základu, včetně náležitě dimenzovaného sloupu na předpokládaný náraz – jste v potaz vzal? Netvrdím, že to není nemožné, jen to bude stát další peníze. A rozhodně možná větší, nežli údržba okolí trati sečením proti uchycení náletů.
Obávám se, že vzroslý stom váží tolik, že by to doničilo i sloupy trakčního vedení. Navíc se srážky se stromem stávají ponejvíce tam, kde trolej není vůbec.
Je pravda, že okolo míst, kde tohle opatření bylo „v akci“, se i tak jezdilo odhadem desítkou. Ale jezdilo se, a to elektricky.
Hm, a nebude to na spoustě lokálek neúčinné když tam žádné sloupy nesoucí trolej nemají??
Co není, může být. Chápu ale, že mnoho lidí nemá ani takovou představivost. 🙂
Nebo vztah k realitě. Tedy už jste takové práce spočítal, kolik by stály, nebo případně prověřil, že to v Japonsku není na nižší nebo lehčí typy stromů, než máme u nás?
Vím, že je to nepopulární názor, ale nebylo by dobré nařídit, aby stromy okolo tratě mohly být jen tak vysoké, aby při pádu nezasáhly do průjezdného průřezu či do zařízení dráhy? To by dovolilo mít zeleň „až ke kolejím“, ale přitom by dráha mohla jezdit.
Víte jak je vysoký takový smrk? Může to být i 50 m. Fakt chcete v každém lese, skrz který vede železnice, 100metrový průsek? Víte, že tím ten les spolehlivě rozdělíte na dva např. proto, že jsou lesní zvířata, která se takový průsek neodváží překročit, protože jsou prostě zvyklá na život pod korunami stromů? Pak to může vést i k tomu, že z jedné životaschopné populace jsou najednou dvě neživotaschopné.
Zvěř se stometrový úsek odváží překročit, překročí i několikasetmetrové pole naprosto bezproblémů. S přešlapováním kolem trati se jen čeká na vážnou nehodu.
Rozhodně ne. Sto metrů a délka třeba kilometr … a úplně jiná nika. Nejsou jenom sloni 🙂
Píši o „zvířatech“ ne o „zvěři“. To je rozdíl.
JOO myslíte nějaké opilce? Tak to jsem neuvážil.
Vraťte se na ZŠ a zopakujte si učivo druhého stupně. Pak si třeba vzpomenete i na lesní ptactvo, drobné hlodavce či hmyz.
Můžem se tam sejít, třeba kvůli padesátimetrovým smrkům podél trati.
V lese toho žije víc, než jen vysoká, spárkatá a zajíci…
A zajíc se neumí pohybovat v keřích? U nás tedy ano.
Zrovna zajíci moc v lesích nežijí.
A proto nebude problém kácet!
Chyba….jak už říkal Mach (žák 3B) zající žijou v lese, žijou v lese…..
Teda kromě remízků a okrajů lesa, že? Což je přesně to, co by se kácelo…
Tak by se jim vytvořil okraj lesa trochu jinde. O problematice mizení zajíců byl před časem obsáhlý článek na Ekolistu a těch příčin tam byla zmíněná celá řada.
Čímž neříkám, že pro jiné živočichy by to větší problém nebyl.
Ona vede železnice Boubínským pralesem ? Ono když se dokáže udržovat průsek pod vedením vvn tak by to měli jít i podél trati .
To že jako společnost chceme obětovat kus lesa kvůli vedení ještě neznamená že to chceme udělat kvůli železniční trati. Elektřinu používají všichni (ani nevím jestli vůbec existují v ČR vyjímky), to se o vlacích říct rozhodně nedá.
Tato společnost nechce nebezpečnou dopravu. Máte-li obavu o přírodu, zaměřte pozornost k silniční dopravě. Automobil potřebuje velký prostor (parkoviště vlastně u všeho, zábor kvůli rozšiřování silnic…
Někdo zemřel, nebo byl vážně zraněn? Kolik za posledních 10 let z nich bylo z důvodu srážky se stromem?
https://zdopravy.cz/vlak-narazil-do-zdravych-stromu-ukazalo-vysetrovani-lonske-nehody-36659/
Tak třeba by šlo plánovaně vysazovat podle tratí „něco“ co má míň než 50m výšky? Oni ty monokultury stejně nejsou ideální, dokonce ani pro tu zvěř…
Nepovídejte. Nejsou ideální, ale jsou tu. Jistě šlo. Za 50 let bude hotovo, že…
Napřiklad u smrkové kultury je uspokojující vlastnosti z hlediska pokrytí a zapojení dosaženo v pohodě už před desátým rokem stáří porostu… 50 let je dávno dospělý les.
Přesně tenhle argument jsem čekal. Za prvé, smrk nemá 50 m, tedy ne ten v hospodářských lesích, tam je typická výška 30 m (měl jsem na dvoře cca dvacetimetrový, vím o čem mluvím). Za druhé, já nemluvil o průseku, ale o udržování výšky úměrně ke vzdálenosti – tedy cca 10 m od tratě můžete pořád ještě mít 10 m vysoký strom a 5 m od tratě pětimetrový, to by vám snad mohlo na překročení tratě stačit, vy lesní zvíře.
Jsem psal, že smrk může mít i 50 metrů. Chápete význam slova „i“ v tomto kontextu? Jinak děkuji, nějaké to lesnictví jsem měl na VŠ a jak je vysoký běžný smrk fakt vím. A ne, pro drobné živočichy by to nestačilo. Jinak by to šlo i bez navážení se, že? Nazdar.
O navážení se, to od Vás sedí.
Problém je v tom, že se jde z extrému do extrému. Popsal jste to 2x dobře a kdybyste to popsal 100x extradobře, vždy se najde někdo, komu to bude v případě železnice vadit. U dálnic pád stromu na auto prakticky nehrozí, na trati, kde se jezdí také rychle to kupodivu nevadí a v blízkosti ať si roste co chce. Přitom ta trať je jen úzký pruh záboru na rozdíl od dálnice. Zkrátka a dobře je to pořád o nesmyslném boji silničářů proti železnici.
U nás rozhodně 50 m smrky nejsou. Max okolo 30 m. Navíc, pořád okolo trati lze sázet nižší stromy. On i 10 m je pěkný kolos.
Podle mne máte správný názor.
To by vznikly šílené průseky jak pro VVN – bylo by to pravda praktické, ale byl by to dost významný zásah do krajiny => neprůchozí. Kdyby se to stávalo kdovíjak často, proč ne, ale zas tolik toho nepadá.
Co by jste napsal, když by to někdo zaplatil životem?
A kolik takových lidí za posledních 10 let je?
Tak strojvedoucí Pendolina přišel o obě nohy, byli tam i mrtví. V takovýchto případech je úplně jedno, co je v cestě, zda kamion, nebo buk.
Kdyby se teda kolem trati vykácel les, tak ten kamion ve Studénce nebyl, ano? Vážně? A Hepnarovou do toho zamotat nechete?
Psal jsem o překážce, která může způsobit smrt člověka. Říká se tomu srovnání.
Až na to, že tam v cestě nebyl ani tak kamion, jako naložený plechy, ze kterých se díky nárazu staly gilotiny. On ten buk je poněkud větších rozměrů a proti kamionu/ plechům i poněkud křehčí.
Křehčí, než motorový vůz? Byl jste někdy u nějaké nehody?
No vy evidentně ano a ten úraz hlavy byl asi vážnej. Jasně píšu , že je křehčí v porovnání s kamionem .
Což pro strojvedoucího v čele vlaku není žádná výhoda.
Netuším, proč do diskuze taháte nějaký úraz, ale jestliže chcete útočit tak si poslužte. Když argumenty dojdou, tak se řeší oponent.
Neomlouvejte se za to, že překrucujete příspěvky.
Za fíry zodpovídý pouze zaměstnavatel. A pokud provozuje zastaralá vozidla, která obsluhu nechrání. tak s tím musí počítat. Když se podívám, jak ochránily fíru třebas 380, nebo Sharky při nárazu do stromu, a jak starší vozidla tak je jasno.
Nic nepřekrucuju, základem dopravy je bezpečná cesta. V těchto případech se jedná o stromy. To je tedy aktivní bezpeěnost, vždy je lepší nehodám předcházet.
Vy tady píšete o pasivní bezpečnosti.
Žádný zaměstnavatel nedoáže vyměnit v krátké době stovky souprav.
To je výrazný rozdíl. Jiná hustota, jiná pevnost.
Takže strojvedoucí v Regionově může být v klidu. Jestlipak by jste na jeho místě tu koninu zopakoval?
Jak vypadá čelo vectrona, tauruse, … po průjezdu nahnilým stromem? V klidu bych nebyl, ale fyzicky to lze přežít.
Srovnávat naložený kamion a padlý strom je fakt úplně mimo, že…
Opravdu? Co chrání strojvedoucího na stanovišti, kde jsou navíc centimetry místa?
A co v kamionu ?
To samé.
Pod vvn muže být nízké něco .
Ano,je to nepopulární názor ale já jsem taky pro. Takhle když bude foukat tak vždy dráha stojí, protože se vždy najde nějaký strom který spadne. Osobně si myslím že u nás smrky co mají 50 metrů nejsou ale to je podřadné. Vždyť se nemusí kácet pořád uprostřed lesa když můžeme primárně kácet okolo tratí. Je to takhle nebezpečné a řekl bych i drahé. Vím že třeba vozidla ČD nejsou pojištěna, nevím zda se dá vymáhat škoda po majiteli stromu když je to zásah vyšší moci. Neříkám to vše udělat do zítra ale prostě primárně kácet okolo trati. Pokud chceme spolehlivost… Číst vice »
Přesně popsáno!
A že to v okolních zemích není potřeba?
Šumavské koleje vedoucí vykáceným 80 metrovým pruhem. Třeba mezi Novou Pecí a Černým Křížem…
Nemyslím že ten dopadový pruh musí být 80 metrů. Vždyť dva metry od tratě může být neberte mi teď přímo za slovo ale dřevina typu kleč, popř něco nízkého….a čím dál tím vyšší…
Nařídit předpisem jde určitě všechno, třeba že žáci a studenti nesmí hulit a je to…
Anóóóó, to je u nás populární. Říká se tomu populismus….tisíce zákonů (na každou kravinu) odprezentuje se to v tisku, ty kašpaři se o to pohádají (jakoby) v parlamentu (pak se poplácají po ramenou a jdou si za svým businesem) a nic se nedodržuje (zde na to není vůle ) a nikdo nic nevymáhá a nekontroluje (volné pobíhání psů, parkování po chodnících, jízda na kole po chodnících atd, atd….). Tak nařídíme, odsouhlasíme předpis a nechal bych vše, jak je….prostě to tak na světě chodí, když dráha vede lesem…..
Někde by to jistě šlo, ale někde, kdybys je vykácel, tak by ti začal sjíždět na koleje celej svah s těma stromama, který by zůstaly v té bezpečné vzdálenosti. Takže odstraněním jednoho malýho problému bys vytvořil jeden obří.
Když se v druhé polovině devatenáctého století stavěly tratě, tak u nás to bylo většinou v kopcovitém terénu,. Až na výjimky se žádný sesuv nekonal. Dnes mají stavebníci řadu prostředků k tomu, aby se dala trasa zajistit.
Jen aby jako náhradní vozidla nenasadili řadu 810. Mohly by ČD mít problémy.
Na druhou stranu, tohle je „vyšší moc“. Pokud splnili sjednaný počet záložních vozidel, tak jim za tento důvod odstávky asi těžko někdo může někdo účtovat nějakou sankci.
Sankci ať naúčtují těm, kdo do kácení hází vidle.
Vy jste jak vystřižený z Cimrmana. Jezdil skrz les, ale divil se, že tam jsou stromy…
V 19. století, kdy železnice vznikala, tak těch lesů tolik nebylo, zalesněnost krajiny byla v té době nejnižší. A parní lokomotivy a jejich jiskry se taky postaraly o své…
Ale když se má vykáce 12 m šířky lesa pro silniční obchvat, tak se šotouši můžou uřvat po ochraně lesa.
12m ??? To jako někde posunutí okraje nebo tak? Jinak by to na silnici víceméně jakékoliv třídy nestačilo… snad možná na lesní odvozní.
Jaké házení vidlí? Pokud je strom nebezpečný, tak má Správa plné právo ho skácet, majitel je ze zákona povinen takový zásah strpět.
Namísto obesílání majitelů lesa tady v diskuzích (asi zaměstnaci Správy) brečí, protože si ten paragraf překroutili. Než si zákon přečíst, tak raději lžou.
Co je to nebezpečný strom? Nějaký nový termín? Rád se poučím.
Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout
do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo
plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.“
Taky to tak vidím.
To je například kdo? Spržel, která neprovede havarijní kácení nahnutého stromu (napřed vyřešit havárii, pak papíry). Nepodá žádost o pokácení nějakého stromu. Zamítnou ji nějaké procento s žádostí o povolení, ale zrovna ty zamítnuté stromy vesměs nepadají.
Například CHKO, ŽP, ….
Nikdy nemáte jistotu, kdy strom praskne, nebo se vyvrátí.
„ale zrovna ty zamítnuté stromy vesměs nepadají….“
To je jako „poručíme větru, dešti“
Unás spadl zamítnutý strom před rychlík. Brejlák zdemolovaný, fíra utek do strojovny. Škoda, že ten fíra vám situaci nemůže vysvětlit. Pro úplnost-Brejlák má rám!
Ten rám má nějakých 30-40 cm, nad tím je jen laminát a pod tím jen plech pluhu. Pokud strom nejde přímo na nárazníky, tak ho nemá co zadržet.
Vršek rámu je 1,5m nad temenem. Tedy 150cm železa.
Omyl. Lokomotiva není ingot na kolejích . Rám je pouze tohle https://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=12532 + čelníky https://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=12541 , Pak už jen podvozky, nádrže. A pluhy jsou jen kus silnějšího plechu.
Díky, ale vím, co je rám. Od vrchu rámu po temeno je 1.5 m železa (podvozky), tady pro nikoho nebezpečí nehrozí. Stačí tak?
Zase jste zmatený. To vy jste začal z s brejlovcem a rámem. A evidentně tam neměl vliv. Buď měl v háji jen pluh a hadice, což na neschopnost postačí, nebo to vzalo i kabinu a tam už rám nemá žádnej vliv.
Petr David: „Pro úplnost-Brejlák má rám!“
Rám jsem uvedl pro úplnost, rám měl vliv pro následující vozy.
A v čem ?
Ok, stalo se to. Taky se staly nehody na přejezdu i se zaviněním strojvedoucího (Golčův Jeníkov)
Ale radši bych šel po těch častějších příčinách, což jsou vesměs stromy u kterých by prošlo zpětně havarijní kácení. Až se stávat nebudou, tak řešit ty méně časté.
Když za to jsou pokuty větší než za NAD nebo když nejede nic… Tak to řeší s oblibou soukromníci. Co je lepší pro cestující je vám asi jasné. Zlatá 810 než zůstat trčet na nástupišti.
A proč si myslíte, že to ČD opět prezentují? Jasné alibi na 810 a podobné „werky“ (poškozené budou supermoderní 814 :-)))) ).