Tramvají na Dobříš nebo do Hostivice. Stát začíná řešit vlakotramvaje, ČD přivezou vozidlo na testy
„Zejména Dobříš se jeví jako velmi vhodná pro provoz tramvají, které by v Modřanech přejely na pražskou síť.“
Českou železnici, zejména její regionální a příměstskou část, by mohla do několika let oživit lehká „obojživelná“ vozidla známá z některých zahraničních provozů. Na páteční konferenci k lehkým železničním vozidlům v Táboře se dokonce o takzvaných vlakotramvajích hovořilo jako o možné záchraně pro některé tratě.
Ministerstvo dopravy v této souvislosti hodlá ještě letos zadat zakázku na „zpracování technicko-ekonomické studie pro regionální kolejové systémy“. „Prostřednictvím studie chceme analyzovat a navrhnout zejména bezpečnostní, technické, provozní a ekonomické parametry rozvoje regionálních kolejových systémů s cílem dosažení vyššího využití regionálních železničních tratí k přepravě osob a věcí,“ uvedl mluvčí MD František Jemelka.
Studie má prověřit různé modely z hlediska vhodné koncepce, návrh parametrů vozidel pro různé typy osídlení a návrh vybavení infrastruktury, a to včetně zhodnocení různých zahraničních modelů. Odpovědi má studie, která je připravována ve spolupráci s kraji, vydat za dva roky.
Do hledání řešení pro regionální železnici se chtějí zapojit i České dráhy. Testování vlakotramvaje, což je nejčastěji označení pro vozidlo, které může využívat tramvajovou i železniční síť, případně obecně pro lehké kolejové vozidlo, chystají na příští rok.
Testy proběhnou na okruhu VÚŽ v Cerhenicích u Velimi. „Přivezeme vlakotramvaj nejspíš z Maďarska nebo Francie, zkusíme udělat nějaké závěry pro budoucnost a nabídnout řešení,“ řekl člen představenstva ČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta. Vlakotramvaj je podle něj lehčí a levnější než klasické drážní vozidlo, rychlejší ve stoupání i obloucích. Jako příklady možného využití jmenoval Ješeta tratě Tábor – Bechyně, Liberec – Tanvald nebo Olomouc – Senice na Hané.
Náměstek ze středočeské organizace IDSK Pavel Winter uvedl příklady provozu vlakotramvají v Kasselu, Karlsruhe, Cvikově nebo v okolí Lince. Každý model má přitom svá specifika. Středočeský kraj už vytipoval i tratě na svém území, které se jeví vhodné pro provoz lehkých kolejových vozidel.
Winter zmínil především Posázavský pacifik z Prahy do Dobříše (případně Čerčan), trať Hostivice – Řepy nebo Neratovice – Čelákovice. „Zejména Dobříš se jeví jako velmi vhodná pro provoz tramvají, které by v Modřanech přejely na pražskou síť,“ uvedl Winter. Bylo by ale podle něj záhodno trať prodloužit do centra Dobříše. Do tunelů na trati by se navíc troleje nevešly, tramvaj na Dobříš by tak musela mít i baterii. Příklady provozů a podrobnosti jsou k nahlédnutí v prezentaci.
„Vhodné lehké vozidlo pro naše místní dráhy je velkou výzvou blízké budoucnosti. Pokud k němu nedospějeme, tak s poslední osmsetdesítkou skončí venkovská železnice,“ řekl na konferenci majitel společnosti Railway Capital Jan Šatava. Připomněl, že Česká republika přijala – na rozdíl od jiných států EU – závazek interoperability fakticky pro všechny celostátní a regionální dráhy.
To mimo jiné znamená povinnou a nákladnou instalaci systému ETCS. „Je to past, kterou si na sebe Češi sami upletli,“ řekl Šatava. Podle něj je řešení – i vzhledem k možnosti nasazení lehkých vozidel – převedení části sítě do kategorie místní dráha. Tu vnesla do českého práva novela drážního zákona v roce 2017, zatím jich je jen několik.
Na místní trať se nevztahují technické specifikace pro interoperabilitu (TSI), tudíž zde není třeba v případě rekonstrukce budovat třeba vysoká nástupiště nebo GSM-R. Jaký model provozu je možný na místní dráze, podléhá podle účastníků konference stále různým výkladům, zejména ve vztahu k nákladní dopravě. „Potřebujeme prováděcí předpis,“ řekl Šatava.
Historii vlakotramvají, srovnání jednotlivých druhů vozidel, jejich možnosti a nároky jednotlivých norem naleznete v prezentaci Vojtěcha Suchana, která byla rovněž promítnuta na konferenci v Táboře.