Infrastruktura Silnice Stavebnictví

Tahanice o peníze na krajské silnice: Vláda hejtmanům jistotu na příští rok nedala

Silnice II/432 před opravou. Autor: Swietelsky
Silnice II/432 před opravou. Autor: Swietelsky

Krajští hejtmani musejí i po včerejším jednání s vládou dál žít v nejistotě, pokud jde o státní příspěvek k financování krajských silnic příští rok. Kabinet se k zaslání žádné konkrétní částky do regionů nezavázal, ačkoliv na to tlačila Asociace krajů ČR. „My jsme řekli, že podobně jako v minulých letech budeme peníze na krajské silnice shánět v prvním čtvrtletí, a pravděpodobně je seženeme,“ řekl deníku Zdopravy.cz ministr dopravy Dan Ťok. Peníze by se podle něj počátkem příštího roku měly najít především v nespotřebovaných výdajích různých ministerstev za rok 2018. Mělo by jít o podobnou částku, jakou kraje dostaly letos, tedy zhruba čtyři miliardy korun.

Stát poslal krajům peníze na opravy silnic II. a III. třídy skrze Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) poprvé v roce 2015. Tehdy šlo o mimořádnou dotaci a fakticky ctnost z nouze, neboť se státu nedařilo utrácet peníze za dálnice a silnice I. třídy. Tak je alespoň přesměroval do regionů. Částka tedy není nároková, od té doby ale hejtmanství peníze ze SFDI pokaždé dostala. Vždy ale po několikaměsíčním handrkování, které krajům nedává žádnou jistotu do budoucna, pokud jde dlouhodobé plánování a projekty.

„Bohužel nedošlo k závazku ze strany vlády, že částku dostaneme. Výsledkem jednání tak je, že vůbec nevíme, jak to příští rok dopadne,“ komentoval dnešní jednání hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard. Jedním z problémů podle něj je, že kraje utrácejí za projektovou dokumentaci, už ale nevědí, zda ji pro nedostatek peněz nebudou muset strčit do šuplíku. Hejtmani proto volají po systémovou řešení, které by jim zaručilo větší přísun státních peněz každoročně. „Byla kolem toho docela tvrdá debata,“ doplnil Bernard.

Vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem to ale odmítla. A to přesto, že to letos v dubnu v rámci podobné tahanice slíbila. „Měl by se tak odstranit stávající stav, kdy vláda o konečné výši peněz na krajské silnice rozhoduje nahodile podle aktuální situace státního rozpočtu, což kraje staví do nejisté situace. Nově by měl být tento příspěvek státu přímo součástí rozpočtu a střednědobého výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury,“ píše se v dubnové vládní zprávě.

Péče o silnice II. a III. třídy přísluší krajům od ledna 2005. Stát přitom ve vládním dokumentu přiznal, že je krajům předal s „výrazným vnitřním dluhem“, který se dále prohlubuje. Pokud si hejtmani nevymohou pravidelný příspěvek ze SFDI, budou si muset i nadále vystačit z penězi z rozpočtového určení daní, které považují za nedostatečné.

17 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Řešením je převést lokálky a peníze na ně určené ze SŽDC na kraje a pod SŽDC ponechat pouze celostátní tratě, jako u ŘSD. Následně nechat na krajích, zda ty peníze nadále budou používat k údržbě lokálek, nebo je použijí jinak.

    V zahraničí (Rakousko, Německo, poslední roky i Polsko) běžný model. Neznamená to konec každé lokálky, je spoustu příkladů, kdy je trať dále udržována (v Dolním Slezku, v Dolních Rakousech, v Sasku), ale ty úplně nejslabší a zbytečné to umožní ze systému odfiltrovat. Resp. umožní to lidem u voleb hlasovat o tom, zda je opravdu nadále chtějí udržovat za veřejné peníze. Protože najednou voliči uvidí, že rušení slabých tratí není jen rozmar politiků, ale že ty slabé tratě odsávají nemalé peníze na údržbu krajských silnic.

    Jeden čas se o tomto uvažovalo i u nás.

  • Pokud na opravy silnic nestačí vybírané mýto, mělo by se odpovídajícím způsobem upravit. Těch několik měsíců, které na to asi budou potřeba, už většina problémů na silnicích při nejhorším počká.

  • Když jsem v roce 2002 začal pravidelně jezdit do Polska, naprosto mne děsil stav jejich hlavních, ale hlavně vedlejších silnic, smáli jsme se s kolegy úžasné potěmkiádě – v podobě přeasfaltovávání zatáček … (aby auta kvůli vyjetým kolejím nevypadávala ze silnic).. Po 16 letech mne mrzne úsměv na rtech. Polské okresní silnice v pohraničí vesměs zrekonstruované, k tomu tisíce kilometrů dálnic a rychlostních /expresních komunikací..
    A… na nymbursku se začaly okresky v zatáčkách přeasfaltovávat, abychom nevypadli ze silnice. Známí, kteří k nám jezdí z Varšavy se smějí: „Vyměnili jste si s námi roli, vaše drogy jsou takové jako u nás před dvaceti lety…“ Inu, jedna Evropa, jedna dotace, ale jak to dělají ty šejdíří polští zlodějští (anebo jakže to těm bratrům na severu říkáme?), že se jim nějak v tý Evropě zadařilo?

    • Tak my si, narozdíl od Poláků, zase držíme síť lokálek s parametry 19. století a oprašujeme jí. V Polsku byste asi těžko našel trať podobnou Mšence, s parametry na 50 km/h, s koridorovým svrškem. Každý má něco, že. Kdo to dělá lépe, toť otázkou… u nás se naslouchá šotouškům.

      • Vidíte: a není to vůbec příliš dlouho, kdy podobně jako „Mšenka“ vypadaly třeba „lokálky“ do Lubawky, do Szklarské Poreby, nebo do Kudowy – a to už se vůbec nezmiňuji třeba o „hlavní“ trati z Miedzylesie do Klodzka a Wroclawi, která je ve skutečnosti také jen frekventovanější „lokálkou“ …

        • Zajeďte třeba vlakem do Lwówka, nebo Bolkówa, nebo z Jelení Hory do Lehnice… pěkně nejkratší trasou přes Zlotoryju. 🙂 Mohli bychom pokračovat, co? Tratě jako Mšenka nebo úseky jako Kácov-Zruč nad Sázavou, se v Polsku rozhodně neopravují.

          • Ta Vy se zase „oplátkou“ zajeďte podívat třeba na trať z Kudowy do Klodzka (aby to nebylo daleko od hranic), která je svým charakterem s těmi Vašimi „umanuteckými“ argumenty zcela srovnatelná – ale nakonec stačí třeba jen Szklarska Poreba, která by bez české pomoci v podobě mnohaletých snah o obnovení přeshraniční dopravy podle Vás také asi už dávno nesměla existovat, protože autobusy jsou tam nesrovnatelně rychlejší …
            Poptávku do značné míry ovlivňuje i nabídka a lze ji i výrazně ovlivnit právě vhodnou nabídkou což zřejmě Poláci aspoň na poslední chvíli pochopili – než to i u nás pochopí víc vlivných lidí, než třeba je (zatím téměř jen) Chrdle, tak už ovšem možná bude příliš pozdě (jako skoro bylo rovněž i v Polsku před téměř 30 roky) …

  • Já tomu nějak nerozumím.

    Kraje získávají z rozpočtového určení daní nějaké prostředky. Za to mají povinnost se o něco starat (základní a střední školství, silnice 2. a nižší třídy, samospráva atd.). Je na jednotlivých krajích, jak budou hospodařit.

    Proč najednou stát hledá způsoby, jak tento model obejít?

    Je těch peněz z rozp.určení daní málo? Fajn, změňte příslušný zákon. Ale prosím ne takto pokoutně „teď hejtmanům přiklepneme miliardy, příště uvidíme“ (třeba jak půjdou vládě po vůli? nebo jestli budou hejtmani stále z ANO?).

    • Já myslím, že peněz je dost, akorát se cestou k té jedné cisterně s asfaltem a dvěma chlapům s lopatkou a válečkem (viděl jich někdy někdo někde víc???) „nějak“ rozkutálejí … vždyť ty okresky nikdo neopravoval 25 let a například silnici z Raspenavy do Bílého Potoka (9km) flikovali od roku 1997 do roku 2014 , nebýt povodně a prachů od jinud, nebyla by nikdy. Chyba je jinde.

    • Ale oni dostávají ty peníze stále. Nedostávají peníze navíc tak jak byli dosud zvyklí viz článek zde:
      Stát poslal krajům peníze na opravy silnic II. a III. třídy skrze Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) poprvé v roce 2015. Tehdy šlo o mimořádnou dotaci a fakticky ctnost z nouze, neboť se státu nedařilo utrácet peníze za dálnice a silnice I. třídy. Tak je alespoň přesměroval do regionů. Částka tedy není nároková, od té doby ale hejtmanství peníze ze SFDI pokaždé dostala. Vždy ale po několikaměsíčním handrkování, které krajům nedává žádnou jistotu do budoucna, pokud jde dlouhodobé plánování a projekty.

  • Musí se stavět Zemokanal, na nějaký silnice a železnice nezbude. Ale taková malá rodinná lodka se bude ledaskomu jistě hodit.

      • Pod to se podepisují, dobrou zprávou je, ze se vládnoucí strany točí co 2 volební období a další dobrou zprávou je, ze AB už dosáhl vrcholu. Nyní už bude jen klesat, protože nesplnil ta očekávání ani z poloviny.
        Do dopravy by se mělo sypat minimálně 100mld, spíše 140mld a klidně i se schodkem rozpočtu, protože bez kvalitních silnic, železnic to proste nikde nejde. Hlavně se musí stavět více jako cca 25km/rok. Má se stavět min. 100km a na železnici se má minimálně zvyšovat propustnost a to do doby než se začne stavět VRT.

      • A kolik se vyhodí pro různé neziskovky nebo na bydlení pro jisté skupiny obyvatel atd.?
        V roce cca 2011 Kalousek zrušil kompenzace pro důchodce proč se to nezrušilo pro děti a studenty?
        Nedostávají snad rodiče příspěvky na děti a nemají snad úlevy na daních?
        V tomto státě se promrhá daleko víc peněz ale každý zmiňuje pouze ty kompenzace.

Newsletter

Partneři


Výběr editora