Správa železnic začala na popud nákladních dopravců řešit novou spojku nad Prahou
Motorový vůz 854 v Neratovicích. Foto: Michal Chrást
Mezi vytíženými železničními tratěmi podél Labe a Vltavy by mohla vzniknout v budoucnu nová elektrizovaná železniční spojka, která by mohla
Navrhuji spojky u Vliněvsi, které by umožnily i osobní vozbu Kralupy-Mělník, Praha-Litoměřice, Mělník-Roudnice.
https://mapy.cz/s/fabaradeho
To vypadá, že tato trať možná bude postavena stejně rychle jako kdysi trať z Prahy do Olomouce. Pokrok nezastavíme.
Když to nejde pod Prahou (Opera- Smíchov) tak to zkusíme nad Prahou. To bylo první co mi běželo hlavou.
Anketní otázka: co si vybavíte při spojení „nad Prahou“? Neratovice jsou podle mě spíš pod Prahou, ale chápu, že spousta lidí se orientuje podle mapy, tak pak asi dává smysl, že Neratovice jsou nad Prahou.
Taky mě to zaujalo. U plavebních komor je to jasné – Vrané je nad Prahou, kdežto Roztoky pod Prahou. Ale autor asi koukal na mapu a nesledoval při tom terén.
Což není úplně od věci. Jednak je to logická orientace podle světových stran (byť trochu zkratkovitá) a hlavně to je jednoznačné. Když to budete brát podle terénu tak vám pojem „nad Prahou“ neřekne zhola nic.
V místopise se slova nad/pod nebo Horní/Dolní používají tradičně a odedávna. A fakt to nebývá odvozováno z toho, jak si někdo natočil mapu.
Když se díváte na Zemi třeba z Měsíce z Mare Serenitatis (Apollo 17), tak je severní pól nahoře. Tak je to v pořádku, ne ? 🙂
ano jsou nad Prahou, protože jsou na sever od Prahy a proto podle zásad tvorby map, které se využívají již hodně dlouho, jsou Neratovice nad Prahou, nemusí to nutně znamenat nadmořskou výšku
Nás tedy ve škole od první chvíle, kdy nám vedle tabule pověsili mapu, před tímto omylem varovali, a s tvrzením, že Děčín se nachází nad Prahou, by u zkoušení nikdo neuspěl, ale chápu, že pokrok se nedá zastavit. 🙂 Nicméně bývaly doby, kdy zásady používání a interpretace map nebyly méně důležité než zásady tvorby map. Chápat, že sever ve skutečnosti není nahoře, je stejně důležité jako chápat, že ne všechny hory jsou tmavohnědé a že mnoho objektů má ve skutečnosti jiný tvar než jejich mapová značka.
Beru,že s formulací,že Děčín je nad Prahou a Tábor pod Prahou vás vyrazí od každé zkoušky.Současně si ovšem dovolím dodat,že orienazace map se „severem nahoře“ je dostatečně známá a že se tudíž autor článku ničeho špatného nedopustil,pouze použil běžně zaužívaný výraz.
Ono celkem stačí, když dostanete mapu z jiných končin světa (Austrálie) nebo historickou (Klaudyánova mapa) a sever bude rázem dole.
Což se vám stává denně několikrát..ale popravdě jsem čekal,kdo tu klaudyánku vytáhne první,takže jste vyhrál:)).A k té Austrálii,nevím jak tam orientují mapy,ale podle map a atlasů které mám já doma je třeba Evropa nebo Asie od Austrálie rovněž nahoře(pardon,na severu).
No jo no, tak jste holt měli učitele hnidopicha, který namísto aby vás ocenil za to, že skutečně tu informaci víte nebo že se skutečně v mapě orientujete, vás trestal za podružnosti. Takoví „učitelé“ dovedou nějakou přirozenou touhu po vědění v člověku leda tak zabít. Tu informaci znáte, víte, kde se Děčín nachází, ale stačí abyste to vyjádřil jinými slovy, než si učitel představuje a najednou Vaše správná odpověď neplatí. Jak motivující 🙂
Možná vás taky učili, že Neratovice a Praha leží na úplně jiných řekách, takže ve vašem smyslu pod/nad rozhodně použít nelze. (lze snad říct „níže než“, ale to není právě určení směru)
Na sever… a na jih!
„Nad Prahou“ může být samozřejmě myšleno i jako že trať překoná Prahu po nějaké estakádě,ale v tomto případě tipuji že při pohledu na mapu,co je od Prahy na sever je „nahoře“…je to podle mě to samé,že cokoliv jede z Ústí nad Labem do Bíliny přes Úpořiny jede v řeči železničářů po „spodní trati“…
Na gymplu jsme měli zeměpisářku, která netolerovala užití slov „pod“ či „nad“ ve významu na jih / na sever.
V mé odpovědi výše si můžete přečíst, co si o takových učitelích myslím.
Myslím, že exaktnost vyjadřování je důležitá. K čemu Vám je, že se si to myslíte správně, když to nedovedete vyjádřit, aby to bylo správně pochopeno.
Říci „nad Prahou“ ve spojení s mapou je snad pochopitelné pro každého, kdo se v ní umí orientovat.
Ona by se hodila i druhá žalhostická spojka, která by bezúvraťově propojila tratě 072 a 087 ve směru Litoměřice – Lovosice.
Ona tam mohla být už přes 100 let.nejspíše víte,že trať Lovosice-Česká Lípa měla podle původních plánů jít přes Mlékojedy na litoměřické dolní nádraží.Ovšem jak bylo tehdy dost časté,společnosti se neuměly dohodnout a tak vzniknul sopučasný litoměřicko-žalhosticko-žernosecký paskvil.Druhá věc je,že za posedních 120 let si s tím nikdo neporadil….nebo spíš nebyla ochota.
Tady každý taky z rukávu nějaké spojky. Přitom všichni víme, kolik jich za posledních 30 let Dobrá správa postavila. Kdo je spočítá?
Tak kdyby to náhodou ekonomicky vyšlo, tak by se drátovalo rovnou na 25kV?
Pochopitelně v AC 25 KV 50 Hz. Tak jako tak tam musí být nová napaječka. Ve stejnosměru by se to nedalo z levobřežky ani pravobřežky unapájet – Kralupy i Všetaty jsou uprostřed napájených úseků s výrazným poklesem napětí. A zatahovat stejnosměrné bludné proudy do Neratovic ….
Tak se zatáhnou střídavé bludné proudy, jestli to Dobrá Správa nebude umět uzemnit/ ukolejit.
Chápu, že jde i o vlaky z východu přímo do Kralup, ale nebylo by reálnější prosadit spojku skrz vlečku ve Štětí, která by mohla být teoreticky využitelná i pro osobní dopravu (s novou zastávkou ve Štětí). Samozřejmě ideálně bezúvraťově napojenou od Kralup i Roudnice a na druhé straně od Mělníka i Litoměřic…
To se přímo nabízí… ale dokážu si představit klidně realizaci obojího, tyhle spojky by měly široké využití (nejen pro nákladní dopravu).
Souhlas, to by byl úplný ideál (spolu s reko/elektrizací/částečným zdvojkolejněním Praha-Neratovice).
A jednokolejné nebo dvoukolejné?
Řekl bych že za současné situace se tahle elektrifikace + spojka jeví ŽESNAD jako nejpřínosnější z těch, co mají šanci na realizaci ještě za našeho života(nebo aspoň těch mladších z nás). Z větší části se jedná o zadrátování, a to má SŽ celkem nacvičený. Pak je tam novostavba v poli, to by taky mohli zvládnout. Nevím jestli je potřeba prodlužování předjízdných kolejí ve stanicích, ale už i to SŽ v minulosti dokázala.
Už to tu zaznělo – žst Stětí je vůči mostu přes Labe a stávajícímu vlečkovému kolejišti papíren o 30 m výše, takže buď by to znamenalo zhruba 50promile stoupání, nebo likvidace vlečkového kolejiště na úkor náspu od mostu k žst Štětí, který by to stoupání rozložil do délky. Obé dost problematické až nereálné.
To už možná spíš spojku Liběchov – Horní Počáply. To by byly tři kilometry nové trati s jedním šikmým (a tedy vč. inundací min. 500 m dlouhým) mostem přes Labe kolem mělnické elektrárny. Trať Kralupy – Dřísy má smysl jedině pro vlaky přímo z Kralup (rafinérie) a z Letiště Ruzyně. Do zmíněných Lovosic je to hrozný závlek. Nebo je ještě nějaký významný zdroj/cíl dopravy před EMĚ?
Chápu, to není ideální no…
Neuvazujme porad jen v naspech a zarezech, ty nejsou vubec idealni, uvazujme spise o viaduktech a tunelech…
Jinak s vami souhlasim…
Vlastníte stavební firmu nebo betonárku? Tunely a viadukty mají nemalé provozní náklady, náspy a zářezy jsou naproti tomu téměř zadarmo.
Dokud neujedou…
Jizva v krajine… bariera, …. ale mozna je to levnejsi tak u nas, stavime totiz mosty a viadukty dost betonove predimensovane… Jen jsem chtel rici, ze podil tunelu a estakad je v zahranici podstatne vetsi, o Japonsku nechci mluvit, ale o nemecku, rakousku, atd… Nejsem si totiz jisty tim, ze klickovani mezi kopecky a vykupy pozemku vyjdou levneji nez tunel ci viadukt…. Tu zeminu totiz musite nekam odvest a rekultivovat…svahy zabezpecit,… vytvorit ochranny pas, atd…. Verim cislum prezentovanym, ktere rikaji, ze jsou vyrazne levnejsi, ale trochu jsem se zamyslel, zda ty naklady ja vykop kopce stoji za to, jestli v… Číst vice »
Nápad dobrý,ovšem výškový rozdíl a z toho plynoucí sklonové poměry mezi žst Štětí a městem Štětí znáte??Taková menší česká Kremnica…
Já osobně bych tu studií protáhl dál ve směru Kralupy/Kladno/Rakovník/Plasy/ Plzeň a máme vyřešenou celou Prahu bez nutnosti aby tam musela zajíždět tranzitní nákladní doprava.
Na trati Kladno-Rakovník-Plasy nejsou zrovna nejlepší sklonové poměry, to by dopravci nadále preferovali trať podél Berounky, pokud by byla zrovna průjezdná…
Podél Berounky je obrovská poptávka osobní dopravy + tristní stav infrastruktury, což do budoucna slibuje další výluky typu SmRad… v blízké budoucnosti se klidně můžeme dočkat toho, že až do vzniku tunelu Praha-Beroun bude mít náklad podél Berounky dlouhodobý utrum.
Od toho by právě byla ta rekonstrukce aby se problematické úseky odstranily. Zase tolik jich není a obydlené oblasti to taky zrovna nejsou.
Jako zprůjezdnit trať přes Kralovice? Ale tam mají 25 promile. To by dopravci byli strašně šťastni, bo by tam museli jezdit na postrk.
Ale koneckonců, z Koperu je myslím stoupání 26 promile a velmi čilý nákladní provoz. Takže to jde. Ale musí se chtít (A to nebylo součástí zadání).
Z Koperu není alternativa, tady ano (Beroun/Ústí)…
Ale je, dokonce se už staví. Jmenuje se „Drugi tir“ a tahle tunelová druhá kolej bude mít jen 17 ‰ stoupání, viz http://www.drugitir.si/
Možno nahradit spojkou Krty-Pastuchovice a jezdit severněji přes Jesenici a Žihli. Těch pár km navíc už nikoho nezabije a není tam toho potřeba postavit zdaleka tolik.
A jak je ten úsek stoupání dlouhý? Třeba by to šlo na úkor rychlosti vlaku nabrané na předešlém úseku.
Vcelku dost, navíc se ta trať kroutí tak, že 60 km/h bude maximum. A možná ani ne v celé dálce. Oblouky poloměru (odměřeno z mapy.cz) přibližně 250 metrů budou proti.
Tak to je spatne, bez prelozek by to neslo.
Průjezd Prahou ala Libeň, Bubeneč, celkem není problém, horší je to dál na západ, tam by měla být spojka…
Nekažte osobní zkušeností přesvědčení místních ultras o zoufalé potřebě nejméně tří dvoukolejných tratí z Prahy na Kolín.
Potřebu tohoto spojení měl řešit již návrh spojky Mělník – Dolní Beřkovice, který byl posuzován ve Studii proveditelnosti Kolín – Všetaty – Děčín (2015). Varianta obsahující tuto spojku však nebyla schválena. Posuzovala se tam i varianta spojky do Hněvic. Přišlo by mi to lepší, než tahat nákladní vlaky závlekem přes Kralupy. Na druhou stranu je smyslem této akce i celkové zlepšení trati Kralupy – Všetaty, u které se uvažuje i o nějakém propojení s plánovanou VRT Praha – Drážďany. A spolu s elektrizací a případným zkapacitněním trati Praha-Vysočany – Všetaty je smyslem Tišické spojky i umožnit případný vstup nákladních vlaků… Číst vice »
Podle clanku na zdopravy o studii VRT Drazdany toto uz vyresil CEDOP. To jako Dobra sprava chce dat Sudopu 3 mega aby to obkreslil? Mi fakt hlava nebere
Mne nepřestává udivovat, jak se musí bojovat o každý metr kolejí – se státem a jak vidím níže, i s lidmi, kteří se o dopravu zajímají. Přitom různých nových silničních obchvatů a křižovatek se staví mraky a výsledkem je víc a víc kamionů. Ale že by se mezi často už existující tratě doplnilo pár trianglů a spojek, aby se daly smysluplně využít podle dnešních potřeb,. to je jak píchnutí do vosího hnízda. A to nemluvím o tom, že kdyby se k několika hlavním tratím přidaly další dvě koleje, tak máme většinu problémů vyřešenou. Nechtěla tady nějaká vláda dostat kamiony na… Číst vice »
„Nechtěla tady nějaká vláda dostat kamiony na koleje?“ Chtěla, byla to vláda ODS a Strany zelených pod vedením Martina Bursíka, náměstka na MD dělal Petr Šlégr. Bohužel vláda neměla dlouhého trvání a tak se mnoho prosadit nepodařilo. A dále to znáte – Zelení – ekoteroristi – vyjadřuje se tak ovar i stb…..
Mezitím se bohužel Strana zelených přesunula od skutečné ekologie přes solární podvod století k totálnímu neomarxismu a do budoucna už s ní opravdu počítat nelze.
Solární podvod ale připravila ještě vláda před tím a problematickou část o limitu meziročního poklesu výkupní ceny tam dostali komunisti. Tak to zase na zelené neházejte, ano?
Ten limit do zákona/max 5 procent ročně / protlačila Šedivá ze socdem,pravdou je,že kromě ODS pro solární podvod hlasovali všechny strany v té době v PS zastoupené.
SZ navrhovala splátka a zejména v podobě bez stropu na plochu?
To myslíte vážně? ODS někdy podporovala jakoukoliv železniční dopravu? Snad její likvidaci. To ano!!!
Pravda, a je to zvláštní, místo snahy maximalizovat přepravu a zisk, tak se dělá skoro opak. Je taky možné že prostě teď už pokračují v zaběhnutém aby nebylo zjištěno že nic nedělali. Přijde mi třeba zvláštní že se vymýšlí různé postrky, čeká se na tunely a VRT místo toho aby se elektrifikovala Jihlava-Znojmo, což může odvést vlaky do Rakouska z problematických částí sítě, Navíc pokud by Rakušáci viděli že se tu něco děje, tak s jejich efektivitou nebude problém udělat spojku na Tulln u Stockerau. A Letohrad-Týniště což odvede elektrické vlaky do/z Polska z Ústí nad Orlicí. Proč? To na… Číst vice »
I o každou výhybku. Například ve studii uzlu Ostrava. Neumíte si představit, jaká je to práce hlídat všechno od Aše po Břeclav. Největší zásluhu na tom všem má můj kolega že ŽESNAD.CZ, pan Jaroslav Tyle.
Takhle vypadá ekologie v praxi – jední se jí živí(parazitují) a druzí, kteří opravdu dělají pro přírodu něco užitečného jsou zcela mimo jakoukoliv pozornost.
Jasně že jdou natáhnout všude. A sanitka po nich taky pojede, protože jí sebereme silnici. A vlečku do pekárny, kam se jednou 1x týdně doveze 10 palet mouky. Namísto 6,5 t náklaďáku se spotřebou 12-15 litrů se tam ze sila pošle 100tunová souprava žeroucí 70 litrů na sto. A bude to ekolokické, je to přece jenom 15 kilometrů
Většina z vás totiž okázale ignoruje zcela přetížení hlavní tratě. Místo toho se snažíte dostat na koleje přepravy, které jsou vlakem nesmyslné a ekonomicky zcela neobhajitelné.
Kapacitní problémy řešit neumíte/nehcete, tak prokrastinujete dovozem rohlíků manipulačním vlakem.
Aneb snaha dokázat, že v SP Drážďany je to „blbě“…? Tam to totiž už vyšlo (v kontextu nové mostecké tratě).
Ano, ta spojka tam je,… jestli ale zacnou ty trate kouskovat a posuzovat samostatne, tak nektera sama o sobe urcite nevyjde,… JInak v SP na VRT Praha-Usti je trat Drisy-Neratovice-Uzice-Kralupy s napojenim na VRT – odb. Zlosyn…
A ano, to by z Prahy odvedlo dost nakladnich vlaku…
Jestli se to rozkouskuje na koleje od nikud nikam, tak to samozřejmě nevyjde.
Nikdy se to tak nedělalo.
Taky nechápu. Asi zadání zní: rozsekat na kousky, aby znovu nevyšlo..
Ve Štětí by stačilo dodělat odbočku z vlečky papírny do nádraží Štětí, převzít vlečku papírny, udělat dráty….. jenže to je jen cca 500m nových kolejí a 5km trolejí a to bude pro SŽ asi malý obchod……i když ten prodej vlečky…..a znovu rekonstrukce mostu přes Labe by mohli cenu navýšit…..
Pokud pomineme problém majetkoprávních vztahů, zapomněl jste vzít v úvahu sklonové poměry …
reálně tam stačí jeden oblouk, spíše tak 300 metrů, než 500.
V.
Rozdíl mezi vlečkovým nádražím a žst Štětí je cca 25 m. Takže potřebujete cca 2-3 km tratě aby tam byl použitelný sklon. Toho dosáhnete třeba rozvinutím tratě do smyčky: https://mapy.cz/s/cajajapeha
Opravuji 400m kolejí a 2km trolejí…. Nebo spojka Beřkovice-Mělník, to je taky cca 2km
§1, §5, §10.
„Studie má ukázat, zda se vyplatí Správě železnic do takového projektu investovat.“ Odpověď je nevyplatí. Studie má pouze řešit, zda se vyplatí celé České republice dát jí na to peníze.
Trochu mě překvapuje, že se neuvažuje spíše o spojce mezi pravobřežní a levobřežní ve Štětí – to mi přijde mnohem jednodušší a výsledný jednokolejný úsek by byl mnohem kratší.
Cože? Výstavba zcela nové tratě i s mostem přes Labe je podle Vás jednodušší?
…most tam je, stačí jeden oblouk (spojení tratí tam už je, ale úvratí)
A k tomu oblouku do žst Štětí nějakou lanovku, aby to bylo schopné vyjet výškově 25m na vzdálenosti cca 500m.
Protože ta trať mezi Všetaty a Kralupy včetně mostů přes Labe a Vltavu existuje. Potřebuje především zadrátovat.
Tak mosty tam sice jsou, ale v jakém stavu a oba jsou jednokolejné. Aby se reálně dala provozovat požadovaná doprava tak minimálně most v Neratovicích je potřeba postavit nový a dvoukolejný.
Most v Neratovicích přes Labe prošel loni velkou opravou. Most v Kralupech obdobná oprava čeká, ovšem vzhledem k tomu, že jde o relativně novou konstrukci, neměl by s ní být problém.
Místo dvojkolejného mostu se spíš bude hodit dvojkolejná traťová vložka, která je CEDOPem taky navržena.
Kde přesně? Nebylo by to sklonově náročné? Není mi ale jasné, jestli se bude vůbec nějak dát využít most přes Labe v Neratovicích, který byl (nebo bude?) tuším právě docela nákladně rekonstruován opět jako jednokolejný.
Myslel jsem ten již existující most s tratí, o kterém se píše výše (Luboš Beneš).
Myslíte nákladně natřen? To asi jo..
Taky mi není jasný ten rozpor. Úzké hrdlo Neratovice – Tišice – Všetaty vyšlo z SP Praha-Boleslav jako jednokolejné, z SP VRT Drážďany vyšel naopak u Tišic 6-tikolejný rozplet. Takže třetí SP na totéž?
Btw. Mám velkou obavu o průchodnost územím, zejména v Tišicích stojí domy těsně u trati.. Jednokolejné mosty apod.
Dobrá práce, ŽESNAD. Jen tak dál, někdo to musí tlačit a rozhýbat.
Z Kralup do Úžic bude provozovaná státní postrková služba?
Jako ze tech 20-25 metru prevyseni bez toho nedaj? Jak to doted ty 742 Unipetrol Dopravy delaji?
Proč? Je tam nějaké kritické dlouhé stoupání?
On by tam podle Vás měl být k tomu nějaký důvod? Já jej tam nevidím.
Je to potřebné, je to dost při zdi, ale konec konců jde o první krok. V okolí Prahy budou muset vzniknout úplně nové trati, jejichž vedení se zatím neřeší ani v anarchistických kroužcích, ale blíží se den, kdy se tím dráha bude muset začít zabývat.
Co po nich bude jezdit..?
vlaky
A v nich lidi … málokde je potenciál cestujících tak velký jako v okresech Praha-západ a Praha-východ.
Jasně, mezi Neratovicemi a Kralupami je důležitý přepravní proud a má to velký potenciál cestujících:)
Kdo se rád kochá při pomalé jízdě krajinou bude spokojen.
A na budou pak všude jezdit dálkové vlaky nebo se bude každých 20 km přesedat a doufat v neujetí přípoje?
Trať Praha – Mladá Boleslav je již nyní ve výborném stavu. Nepamatuju si už, kdy naposledy se dala projet v celku bez výluky. Třeba oblast kolem Měšic je zcela nová. Bohužel se toho často využívá ke křížení zpožděných vlaků.
070 má tento týden opět výluku. Oprava přejezdu. Výluky jsou tady zatím na denním pořádku.
Myšlenka na trať z Kralup ve stopě vlečky na letiště Vodochody a dál novostavba do Čakovic a tím spojení Odoleny Vody, Panenských Břežan, Líbeznice a Prahy se objevila minimálně již kolem roku 2010. Zatím se nedaří zastavit trend modernizovat to co již 10krat bylo modernizované.
A to propojení Dřísy – Neratovice by sloužilo k čemu?
Vždyť to máš v článku – eliminaci úvrate ve Vsetatech.
Takže více vlaků přes Tišice a Neratovice? Pokud by se někdy úsek zadrátoval?
Ano více vlaků a ano zadrátování, o tom je tento članek.
Tak jo, bude to v budoucnu. Pokud to ta studie vyhodnoti jako pouzitelne. Nemusim se tedy zvyseneho provozu obavat 😉
Na SŽ zatím plánují pouze do budoucnosti. Ale třeba Vás jednou potěší a začnou plánovat i do minulosti.
Trochu nechápu, proč je nutné dělat na potřebné věci studie, která se bude dělat rok, zatímco se již mohlo být PD pro územní rozhodntutí hotové.
Jde přeci i zajištění alternativní trasy v případě výluk, mimořádných událostí a také o ekologiaci železnice.
Abychom se vyhli situacím, že elektrické nákladní vlaky nemohou z Prahy směrem na Plzeň a náhradní trasa vede přes České Budějovice.
Nejspíš proto, protože SŽ(DC) z nějakých (mne ale zcela neznámých) důvodů tuto spojku prostě nechce…
SŽ je největší škudce železnice u nás
Já bych řekl, že musí, protože musí mít v ruce něco proti těm, kteří začnou řvát že se tu vyhazují miliardy za kraviny. SŽ holt není soukromník,mkterý se zodpovídá jeen sám sobě.
Něco už mají, pokud se nepletzu, tak studie už byla v rámci VRT
A koupily si tu studii od CEDOPu? https://zdopravy.cz/ustecky-kraj-jako-predmesti-prahy-rychlovlaky-do-drazdan-maji-pomoci-i-severu-cech-58896/
Byl tu článek, že to SŽ vypověděli. https://zdopravy.cz/sprava-zeleznic-vypovedela-smlouvu-firmam-cedop-a-egis-k-rychlotrati-do-drazdan-50636/
Ale Cedop + Egis, to castecne zverejnili…
Je to potřeba z toho důvodu, aby zas dostal nějaké penízky SUDOP Praha nebo Brno. Ti udělají studii, bude na dvě věci, tak se udělá nová studie a takto pořád dokola…..
Protože navrhovaná trasa je nesmyslná, proč by vlaky od Lysé měly jezdit oklikou z Neratovic do Kralup, když mohou přes Všetaty v přímém směru přes Mělník navíc ve sklonově příznivějí trase. Pro propojení obou tratí je mnohem příznivější místo někde za Mělníkem u Liběchova.
To bylo součástí původní SP Kolín – Děčín a efektivita se neprokázala. Takže na to můžete zapomenout.
A tím vynecháme Kralupy a Hněvice, obojí podstatný zdroj zátěže pro nákladní dopravu…
Jakto? Pokud by to vedlo někam do prostoru Dolních Beřkovic, tak by to Hněvice nevynechalo a do Kralup přes Beřkovice je to podobná zajížďka jako do Hněvic přes Kralupy.
Vynechalo by to obě chemičky – jak kralupskou, tak neratovickou. Dost podstatná závada v případě nákladní dopravy…
Proč by to mělo vynechat Hněvice? https://mapy.cz/s/lemodevanu
Vynechání Kralup je podstatné mínus, s tím souhlasím. Vlaků s kotlovými vozy na trati z Prahy do Kralup vídám hodně. Potom vaše kontejnery, uhlí, štěpku, auta, kůrovce, občas obilí. Nedokážu odhadnout, jestli z toho, co se může Praze vyhnout, končí víc před Horními Počáply nebo až za nimi.
Z východu republiky potřebujeme jezdit mj. do Kralup a Kladna.
To díky případnému propojení za Mělníkem bude možné.
Doporučoval bych vám navštívit nějaký mapový portál…
Stejně „logické“ by bylo využít stávající propojení v Děčíně. Co Vy na to?
Trochu je to aj o snahe premiestnit vlakotvorbu z Libne do Kralup, resp. Nymburku.
Takze preto sa investovalo do modernizacie spadoviska v Libni, ktore sa nachadza takmer v centre (sirsom centre) mesta (5 km vzdusnou ciarou od Muzea), aby sa o niekolko rokov mohla vlakotvorba opat vratit do Kralup a investovat bude potrebne tam.
A na tu „potřebnost“ aplikujete jaká kritéria?
Pokud se nepletu, tak SŽ jako státní organizace musí vynakládat prostředky s „péčí řádného hospodáře“.
Pokud ta studie nevyjde, tak ještě může říci vláda, že to přesto chce (je to obdoba jako u silničního tunelu v Bílině).
ano, měla by, proto nechává řadu tratí rozpadat????