Spory o trasy pro rychlovlaky v Bohumíně končí, kraj nechá jen dvě varianty
Pět variant podle radnice brzdilo rozvoj města. Radnice preferuje variantu podél D1.
Město Bohumín a Moravskoslezský kraj ukončily dlouholetý spor o trasování budoucí vysokorychlostní tratě do Polska. Městu se nelíbilo, že kraj nechával v zásadách územního rozvoje pět možných tras, což blokovalo jeho rozvoj.
Bohumín se proti pěti variantám bránil soudní cestou. Moravskoslezský kraj nyní rozhodl o snížení počtu možností na dvě, což město přimělo k tomu, aby vzalo zpět kasační stížnost.
Podle Bohumína byl postup kraje z roku 2018, kdy přišel s pěti variantami vedení trati, nelegální. „Od začátku jsme proti němu protestovali a považovali jej za protizákonný. Legislativa neumožňuje mít v zásadách územního rozvoje více než jednu variantu. A v našem územním plánu jich bylo kvůli rozhodnutí kraje rovnou pět. Proto jsme v roce 2019 podali žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě a následně kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně,“ informoval starosta Bohumína Petr Vícha.
Trasy pro vysokorychlostní trať v Bohumíně: Foto: Město Bohumín
Podle starosty bude řešení výhodné pro všechny strany a nebude nutné se soudit. „Dosud nemohli vlastníci zablokovaných pozemků naplánovat žádné investice. Pět variant omezovalo nejen Bohumín, ale i Dolní Lutyni. Jedna z nich například vedla místem, kde se nacházejí skleníky farmy Bezdínek, další zase procházela naším novým lesoparkem. Snížení na dvě varianty pro nás představuje osvobození všech těchto ploch a možnost jejich rozvoje, ať už dopravní infrastruktury, rekreačních zón či výstavby rodinných domů. Počítáme s tím, že na konci celého procesu zůstane pouze jediná, nejvýhodnější varianta trati,“ uvedl Vícha s tím, že město vzalo kasační stížnost zpět.
Město preferuje variantu podél dálnice
Obě varianty ještě musí projít také posouzením jejich vlivu na životní prostředí. „Z tohoto pohledu se jeví jako vhodnější levá varianta. Mělo by jít o trasu, která kopíruje dálnici, čímž by se zamezilo rozšiřování dopravní zátěže do dalších míst regionu. Takové rozhodnutí by bylo výhrou především pro Věřňovice, které by v případě pravé varianty byly sevřeny z jedné strany dálnicí a z druhé pak vysokorychlostní tratí,“ vysvětlil starosta Bohumína.
Příprava a výstavba vysokorychlostní trati z Ostravy do Katovic a dál do Varšavy má mít na starosti polská strana. Ta již loni v létě vybrala firmu na zpracování studie proveditelnosti, která řeší i české území. Zadavatelem je polská státní firma Centralny Port Komunikacyjny (CPK) na svých stránkách. Studie má být hotová do července a má ukázat, zda má takovou trať smysl stavět.
Poláci počítají s tratí na rychlost 250 km/h. Má jít o součást koridoru mezi Vídní a Varšavou. Po dobudování rychlotrati by měly vlaky mezi rakouskou a polskou metropolí zvládnout trasu za 3,5 hodiny. Vítěz soutěže má provést i předběžné geologické studie a navrhnout nejlepší vedení trasy.
Mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová loni v únoru uvedla, že nedává smysl, aby se krátký úsek na české straně z Ostravy na státní hranici připravoval samostatně. „S polskou stranou bylo dohodnuto, že minimálně pro fázi zpracování studie proveditelnosti bude tento úsek zahrnutý pod zakázku zadávanou CPK. Správa železnic jako podklad dodá představu o technickém řešení na území České republiky. Bude se účastnit pracovních jednání při zpracování studie. Postup v dalších fázích přípravy ještě bude předmětem mezistátních jednání,“ dodala Pistoriusová.
Poláci mluví o zahájení stavby v roce 2024. Starosta Bohumína zatím mluví o termínu nejdříve v roce 2025. „V Bohumíně by se měla trať vnořit pod zem a vést tunelem, což se zdá být vzhledem k mokřadům, na kterých je oblast celého nádraží vystavěna, poměrně odvážný plán. Tím nemyslím, že by nebyl z technologického hlediska realizovatelný, půjde spíše o otázku finančních nákladů. Každopádně jsem přesvědčen, že se vysokorychlostní trati všichni dočkáme mnohem dříve, než kanálu Dunaj-Odra-Labe,“ uzavřel Vícha.