Šéf ČD Krapinec: Ztráta výkonů je daň za liberalizaci. My si ji ale nevybrali
„V roce 2029, kdy skončí Českým drahám většina desetiletých smluv, bychom rádi viděli ČD s tržním podílem mezi 75 a 80 procenty,“ říká Michal Krapinec.
Ztráty výkonů Českých drah, to je téma, které v těchto dnech hýbe světem české železnice. Hned několik velkých změn oznámili v posledních dnech objednavatelé.
Rychlíkovou linku R9 z Prahy přes Vysočinu do Brna s odbočením do Jihlavy bude provozovat RegioJet, RegioPantery linky P1 v Plzeňském kraji bude přebírat Arriva, která tak vstoupí do závazku i v elektrické trakci, a smlouvu s Arrivou na několik dieselových linek hodlá podepsat i Jihomoravský kraj.
Ztráty výkonů okomentoval při natáčení podcastu Cesty Zdopravy.cz generální ředitel ČD Michal Krapinec. „V posledních dvou letech jsme obhajovali značnou část výkonů. Jednalo se celkem o 15 smluv, 6 jsme ztratili a 9 obhájili. Pro představu, ročně obsloužíme 120 milionů vlakových kilometrů a z toho jsme kvůli dílčím neúspěchům přišli o 4 miliony vlakových kilometrů, tedy přibližně o 3 procenta. Nejedná se pro České dráhy o nic zásadního, ale každá taková ztráta nás mrzí. Uvědomujeme si, že nejvíce dotčení jsou zaměstnanci, kteří jsou s tím provozním souborem spojeni, a právě s nimi bychom to chtěli intenzivně komunikovat. Například u linky R9 je výhodou, že ji nový dopravce přebírá až od roku 2026. Máme dost času se na to připravit a zaměstnancům nabídnout adekvátní místo u Českých drah,“ řekl Krapinec.
Ztráty výkonů na českých tratích dominantních ČD jsou vždy velmi emotivním tématem, které rozpoutá řadu diskusí. V roce 2029 skončí Českým drahám většina desetiletých smluv z roku 2019. A to je rok, kdy by ředitel rád viděl ČD s tržním podílem mezi 75 a 80 procenty. „Je to daň, kterou je třeba zaplatit za to, že u nás probíhá liberalizace. Liberalizace je něco, co si ČD nevybraly, ale jsou to pravidla hry, která respektujeme. Je to evropský trend a Česká republika je jedním ze států, které budou liberalizovat nejrychlejším tempem. Uděláme maximum, abychom se na to připravili,“ říká Krapinec. České dráhy dnes mají v dálkové dopravě podíl zhruba 82 procent a v regionální 89 procent.
Podle něj ztráta konkrétní linky nebo provozního soboru rozhodně neznamená automatický odchod zaměstnanců ke konkurenci, ani to, že by jim ČD nenašly adekvátní práci. O klíčové zaměstnance chtějí ČD usilovat, protože podle generálního ředitele v řadě případů vykazují velké množství přesčasové práce, a jsou profese, kde drahám chybí stovky lidí.
„V případě ztráty výkonů to mají jisté strojvedoucí, kde je míra přesčasové práce extrémní. I zaměstnanci, kteří participují na servisu. Pro údržbu a opravy využíváme přibližně 2600 zaměstnanců a je tu prostor dalších 300 nabrat,“ řekl Michal Krapinec.
Více uslyšíte v rozhovoru s ředitelem Českých drah, jenž vám přineseme ve formě podcastu tento pátek.