Rychlíky a regionální vlaky poprvé v jednom balíku. Kraj už nechce na krnovské trati diesely
Krnov-Cvilín. Foto: Jan Meichsner
Trať Opava – Krnov – Olomouc by mohla být vůbec první v tuzemsku s pravidelnou vodíkovou vozbou.
No tahle trať je jako stvořená pro bateriový diesel vlak, tj. baterie pohon a diesel záloha pro dobití. V zimě je tam krušno, takže proto nevyšel asi čistě bateriový vlak. Vodík by byl pokrok, pokud by si to bralo/měnilo na vodík sníh přímo ze svahů okolo tratě.
>pokud by si to bralo/měnilo na vodík sníh přímo ze svahů okolo tratě
Jako „samo měnilo sníh na vodík“?
Myslíte, že pro „vodíkovou trakci“ je největší problém, kde vzít vodu na rozklad???
To byla nadsázka jestli to z toho není zřejmé, protože vím že výroba vodíku není jednoduchá a jeho uskladnění už vůbec ne.
Vodíková trakce by z Ostravy/Opavy myšlenku měla…..v koksárenském plynu z koksovny (Ostrava – OKK) je ho dost. Je to odpad, pro který asi není moc odbyt…..To že je to vodík „špatné barvy“ je věc druhá, ale dokud je to k dispozici jako odpad, tak proč ne.
Nelíbí se mi to požadovaní vodíku.
Když už, tak dát do výběrka požadavek „nezávislá nebo polozávislá nesmradlavá trakce“ a ať to soutěžící udělají jak umí (baterka, setrvačník, vodík, gepard(narozdíl od koně by stíhal časy),…)
Prestante soudruzi vymyslet kraviny a natahnete tam rovnou draty.
Vodík je teď nová posvátná kráva ?
No v MS kraji to spíš vypadá tak, že posvátná kráva je všechno, z čeho něco kápne těm co o tom rozhodují. Takže když přišla Škodovka s baterkama, tak bylo posvátný to. Nicméně tady ví, že by to ten vlak nikdy neujel, tak přišel asi někdo jinej a nabídl vodík se všimným, tak teď bude posvátná kráva zase to.
A todle s tím taky nijak nesouvisí
https://zdopravy.cz/ceske-drahy-zvazuji-nakup-bateriovych-a-vodikovych-vlaku-hledaji-bezemisni-nahradu-pro-lokalky-158717/
Na jedné straně kraje omezují nebo i zastavují dopravu na vedlejších tratích s odůvodněním, že je to drahé a nemají na to dost peněz, a na straně druhé prosazují nasazení technologií, které by přinesly několikanásobné zvýšení nákladů na provoz. Jaksi automaticky se předpokládá, že daňoví poplatníci to jako vždycky zaplatí, protože se proti šíleným nápadům krajských politiků nemají možnost nijak účinně bránit. Kromě toho v úseku Opava-Krnov před pár lety proběhla rekonstrukce včetně tzv předelektrizačních úprav, takže elektrizace tohoto úseku se již delší dobu připravuje, plán na vodíkové vlaky v úseku Ostrava-Opava-Krnov tak postrádá smysl, byly by to jen vyhozené… Číst vice »
Jiny kraj, jiny mrav.
Usek Opava – Krnov sice prošel rek, ale jen cca půlka a myslim že tam připrava na el. neni.
Francie – nebyly to Bateriové vlaky v Holansku nebo vodíkové autobusy v Německu?
Chci vidět tu 810 jak jede z Ovy do Opavy :D.
Zmiňoval jsem vlak Opava-Rýmařov, zkuste se podívat na mapu nebo se tam podívat osobně, Ostrava je trochu někde jinde.
Zminil jste trasu Opava – Valšov a celá diskuze je o lince R27. ??? Kde nastala chyba?
Sice s většinou příspěvku souhlas, ale řešit potřebnou kapacitu vozidla dle nynějšího vytížení zastaralých a relativně pomalých vlaků (a to i na úseku s v(max) 120 km/h!) je nesmysl.
Ostatně za nesmysl považuji samotné přímé vlaky Opava – Rýmařov.
Nesmysl je, myslet si, že když místo osmsetdesítky nasadíte Regioshark, že nějak výrazně stoupne počet cestujících. Přepravní poptávka není přímo závislá na druhu krabice která právě jede.
Nesmysl je myslet si, že logickým stavem je courák jedoucí z Opavy byť „jen“ do Bruntálu. Z Bruntálu do Olomouce, Opavy, ba Ostravy to je tak daleko, že spojení těmito směry by mělo být zajišťováno výhradně rychlými vlaky, a to pokud možno v 1h taktu – pokud tedy veřejní činitelé mají zájem o to, aby vlaky přebraly nějakou relevantní část přepravního podílu. A pokud možno s uzlem vlak-bus v Bruntále, maximálním možným zrychlením tratě tak, aby se křižování/míjení o půl hodiny dříve/později stíhalo až do Skrochovic (či vybudovat dílčí dvoukolejku Skrochovice – Úvalno) a pak mít uzel X:15/X:45 h v… Číst vice »
Už jsem to našel – bylo autobusy na vodík ve Francii.
Akurát vybíraly mezi elektrobusy (které budou dobíjet ze sitě, takže neřešily infrastrukturu protože nabiječky měli) a variantou na vodík (kdy chtěli vybudovát kompletní infrastrukturu a ještě navíc na OZE a elektrolýzu).
Což je ekonomický nesmysel.
MS kraj preferuje brutto režim. Takže pro mezikrajské cesty by platil jen „výhodný“ tarif SJT. Cestující budou nadšení.
Uprimne, nevim, cim zrovna na teto trati lze oduvodnit vodik…moc v intravilanech nevede, tudiz lokalni emise moc nebadi. A obecne – dalnice jsou a nadale budou plne kamionu, to max 20 paru spoju na extremne drahy vodik, vyrabeny bud ze zemniho plynu neno velmi neefektivne elektrolyzou….neyvtrhne
Je to tak. Na Červenohorské sedlo stoupá kolona čmoudících kamiónů, ale jeden motor za půl hodiny na trati vedoucí převážně lesem má být ekologický problém?
Ty vodíkové fantasmagorie jsou úplná epidemie.
a proč by to ministerstvo nemohlo soutěžit samo? Však do roku 2028 nebo kolik je ještě dlouhá doba. Stát může dát podmínku, že dopravce tam nasadit naftove vlaky. SŽ by měla zrychlit práci na té elektrifikaci. A nezapomínejte, že ikdyby tam jezdili baterky, tak náklad tam bude jezdit normálně s naftou, nebo kraj zakáže nákladním dopravcům jezdit s naftou taky?
Kraj je pošle s naftou na silnice, aby to „hezky vypadalo“. 🙂
aby mu ten vodík řampnul do xichtu, až mu to bouchne, tak se snad probere.
Za každou molekulou vodíku hledejte Osobnost roku MS kraje. Unuckova pastevce.
Světlík, pro neznalé.
Já jsem to tu před časem napsal a schytal jsem za to spoustu mínusů 🙂
A spojitost?
no nekdo jim musi ten drahy vodik prodavat a dodavat…
Tak teď tu spojitost nechápu vůbec.
MS kraj ať raději zlepší návaznost na autobusová spojení,pokud bude například autobus od Dvorců a naopak, končit či začínat místo u nádraží v Mor. Berouně na náměstí,tak ty vodíkové vlaky jsou úplně zbytečné.Potom se může kraj divit proč lidi jezdí raději autem.
Už by toho Unucku mohl někdo plesknout mokrým hadrem.
Nevymýšlejte blbosti a zadrátujte to
Zároveň však s určitými decentními úpravami jako před lety.
Těch 75 km/h to bude vždy torpédovat…
Mohu se zeptat, jak se vlastně vypočítává „ekologická známka“ u dieselových vlaků? Vzhledem k tomu, co na tratích bez elektrifikace jezdí za vlaky, to vypadá, jako by vlastně žádná neexistovala.
A jak se do toho promítá stáří vozidel i v elektrické trakci.
Mezi 150.2 a „traxxem“ třeba…
Elektrická lokomotiva sama o sobě žádný bordel nevypouští.
Ovšem jejich účinnost se zásadně liší.
Porovnáváte co s čím?
To ano, ale o tom jsem nemluvil. I ta nejméně úsporná elektrická lokomotiva žádný bordel ve stanici nevypouští.
Například se ji obrušují kola a zdrže. (I to tedy díky edb méně než u dieselu)
Uváděl jsem to v několika odborných literaturách. Celková energetická účinnost od vrtule větrná elektrárny po hnací nápravu auta či vlaku je u čistého vodíku ( nikoliv průmyslový odpad) 11%. I parní lokomotiva je na 12%. Cokoli ekologicky by bylo asi lepší jezdit na biomasu🙃 Vodík preferuji pouze dva největší lobbisti. GB a Německo. Mají na to 100 let patentované a jen chtějí ty patenty udat. Ať je Škodovka jakkoliv problematická, je mnohonásobné jednodušší nakoupit ty jejich BEMU jednotky a případně někde uprostřed či v nějakých kopcích udělat krátkou trolej pro jistotu dobití z běžné veřejné sítě 110/22 kV ( po… Číst vice »
Jaký má smysl to počítat od vrtule? U uhlí to taky nepočitáte od světla dopadajícího na přesličky, ne?
Vrtuli člověk musí postavit – zaplatit. Je to první článek v řetězci energetických přeměn.
To ale potom srovnáváte už přibližně od výroby laminátu a oceli. 🙂
Německo to ale plánuje tak že na moři v prostoru rovníku postaví plošiny, kde budou větrné a sluneční elektrarny. CO2 bude eliminovat pomocí planknonu a mořkých řás (přesně si teď nevybavuji) a pak pomocí tankeru převažet do Německa.
Kolik má učinnost spalovácí motor v celém tom řetezci? A to uhlí v tendru se jen tak objeví?
Parní sotovlaky na biomasy…to by byla idylka na lokálkách! Pak by tam snad jezdilo víc lidí, že se vejde do mikrobusu!
Tak zrovna tyto státy plánují postavit tolik větrných elektráren, že ten nadbytek (hlavně UK) opravdu mohou mít a do vodíku jej ukládat, v česku ale ten smysl nevidím, a to jsem velký fanda OZE. Jestli to nehctějí drátovat celé, tak baterky. (btw. si myslím, že baterky budou ve vlacích tak jako tak čím dál tím častěji (klidně jen na pár kilometrů) protože rekuperace do baterky je možná bez ohledu na to, co se děje v síti)
Taky jde o zajímavý vývoj, kdy ten samý MSK v roce 2014 zastavil osobní dopravu na trati Opava – Jakartovice se zdůvodněním, že to je aby vůbec měl peníze na objednání vlaků na letiště Mošnov.
A ejhle – najednou „jsou peníze“ na převzetí objednávky R27, ba i na dražší vodíkové vlaky? 🙂
Asi jste při čtení přeskočil druhý odstavec článku…
Asi ano. 🙂
Pak je to ale celé o to víc na hlavu – kraj protlačí prodražení provozu s tím, že „ať to zaplatí ministerstvo“.
Jak by se asi kraj tvářil, pokud by MD přišlo s opačným postupem, tzn. že objedná i regionální vlaky s tím, že ty pak zaplatí kraj? 🙂
P. S. Nicméně vyjma toho „převzetí objednávky“ (resp. té vlastně ano, ale úhrady za R ne) zůstává můj text v platnosti – najednou tedy „jsou peníze“ na dražší, vodíkové vlaky, zatímco před 9 lety „nebyly peníze“ na zavedení (tímto krajem prosazených) vlaků na mošnovské letiště bez souběžného zrušení vlaků do Jakartovic? 🙂
Nejen na dražší vodíkové, ale také na jejich vyšší počet, protože vodík za jízdy jaksi čerpat nelze.
Nemyslím si, že vodík je spasitel železniční dopravy, nicméně- toto není argument. Vodík se tankuje „jako nafta“, což nijak nezvyšuje potřebu vozidel, ve srovnání s elektrickou trakcí.
Právě že potřebu vozidel zvyšuje. Po dobu tankování vodíku vozidlo není k dispozici pro výkon a musí za něj odjet jiné vozidlo. Jinými slovy je potřeba více vozidel.
Tankování vodíku je otázka minut, stejně jako nafty, a dojezd rovněž srovnatelný s naftou. Žádné extra vozidlo není potřeba.
V Německu jezdí vodikove vlaky na lince asi 100km dlouhé. Pokud vím, tankuje se jednou denně.
Pravda, jezdí plus mínus po rovině, ale stejně si myslím, že tankování počet souprav neovlivní.
Kde jste příšel že je to dražší?
Zatím vodíkové vlaky vycházejí dražší, dle proběhlých nákupů v Německu.
Vlaky jo.
Ale co celá kombinace vlaky + infrastruktura?
To zatím nikdo neví. Pokud to tak bude, brzo se to ukáže.
Oproti naftovému pohonu každopádně dražší.
Cena za vozidlo ano. Ale u naftových je kratší životnost motoru (ohodně) a navíc jsou dost často servísováný.
U vodíku je životnost 28 let, u nafty mate pomalu třetí motor ve vozidle.
Životnost palivových článků a baterie 28 let? Mno, uvidíme, toho bych se ještě mohl dožít 🙂
A kolik let má životnost kondezátorová baterie?
(60 let při 20°C)
Vodíkový vlak s kondenzátorem nevystačí, jsou tam variace lithiových článků.
A palivový články ? Tam je životnost většinou tak do 10 let.
Minimálně tlakové nádoba na vodík se musí měnit (kompletně repasovat) každých 10 let.
Jen na náklady pořizovací, nebo i provozní?
Aby to nebylo jako elektromobil, u kterého mi vyšlo, že by elektřina musela stát max. 1,33 Kč/kWh, aby se o jeho pořízení dalo vůbec ekonomicky uvažovat…
Momentálně je investice i provoz někde na trojnásobku klasických pohonů.
MD tohle dělá, byť ne tak okatě. Objednávka plívových rychlíků, ve kterých následně kraje chtějí uznávat IDS.
Teď mi tu nesedí jedna věc. V některé předchozích diskuzi jiny uživatel zminil že do Suchdola přestaly zajiždet vlaky protože jezdí do Mošnova.
Takže pokud nejezdily do Mošnova a zůstala Opava-Jakartovice, tak by se zrušily vlaky do Suchdola?
Za těch 100mil udělat radši dráty do Krnova.
R27 rozdělit v Krnově. Olomoucká větev by se křižovala ve Valšově, tam přípoj na osobní do Rýmařova. Mezi Bruntálem a Krnovem zastavovat jako osobní, protože na ostravské větvi by byly ty panterbaterky a jezdily by Ostrava – Bruntál. Na osobním Opava – Krnov panter a je to jednoduché logické a prospěch z toho bude mít i Cargo.
Na R27 olomouckou část a na Sp na Jeseník dát 847 od PESY, ty snad umí jezdit na nějakou biopalivo, což splňuje podmínky ekologie.
V době, kdy se 40 let mluví o drátech směr F-M a při dnešním pádu státu na hubu, je uvažovat o drátech v Krnově poněkud hodně optimistické .
Na místě je spíš doufání, že se aspoň podaří dostat nové vlaky a ty 4 BEMU a nebude to minimálně částečně stornováno.
Zato ten vodík, to bude raz dva. 🙂
Ještě nižší konkurenceschopnost pro cesty z Bruntálska do (krajsky spádové) Opavy či Ostravy.
Křižování rychlíků ve Valšově = stav, kdy i z Bruntálu do Rýmařova (či Břidličné atd.) bude potřeba přestup.
Kdyby už, tak s 847 dojet z Olomouce aspoň do Opavy. A tím pádem nedrátovat nic.
No…zní to divoce, ale celkem životaschopně…hlavně když si vzpomenu na výměny cestujících v Krnově…
A kolik vám vyšla jízdní doba Olomouc – Krnov?
Výměna cestujících v té které stanici neříká a priori nic o vhodnosti/nevhodnosti zavedení přestupu.
I u takto rozetnutého R do mj. trasy Ostrava – Opava – Krnov bude, předpokládám, dost velká výměna cestujících i v Opavě. Což ale neznamená, že by bylo vhodné jej rozetnout i tam.
Přestup v žst. Krnov (jakož i delší než nezbytně dlouhý přestup tamtéž) je nevhodný i z toho hlediska, že tím pádem se stává nepoužitelnou zast. Krnov-Cvilín pro jízdy směr Bruntál/Olomouc, resp. že o to výhodnější je dojít na (byť pro část lidí vzdálenější) žst. Krnov.
Tím přijdete o vazby v Olomouci na Brno a Otrokovice, které jsou přece jenom významnější než lokálka do Rýmařova, kvůli které se nejspíš snažíte nacpat křižování do Valšova.
Za těch 100 mil postavit maximálně 5-6 km elektrizovany tratě
Za těch 100mil udělat radši dráty do Krnova. R27 rozdělit v Krnově. Olomoucká větev by se křižovala ve Valšově, tam přípoj na osobní do Rýmařova. Mezi Bruntálem a Krnovem zastavovat jako osobní, protože na ostravské větvi by byly ty panterbaterky a jezdily by Ostrava – Bruntál. Na osobním Opava – Krnov panter a je to jednoduché logické a prospěch z toho bude mít i Cargo. Na R27 olomouckou část a na Sp na Jeseník dát 847 od PESY, ty snad umí jezdit na nějakou biopalivo, což splňuje podmínky ekologie. Unucka a jeho kamáradi mají určitě prsty v nějakých vodíkových technologiích.… Číst vice »
A proč ne, když vyšší náklady uhradí MD z peněz nás všech.
Řekl bych, že je za tím hlavně pokus rozvíjet kraj. Což se i v jiných disciplínách docele zatím dařilo.
„náš kraj lídrem v oblasti vodíkových technologií. “
https://moravskoslezsky.denik.cz/ctenar-reporter/hejtman-ms-kraje-predal-ceny-za-spolecenskou-odpovednost-2023.html
Že se při tom něco uleje i do vlastních peněženek, je přirozené.
Být lídrem ve slepé vývojové uličce není zrovna něco, čím by se měli chlubit.
Zkuste si vygůglit něco o vodíku v Evropě. I ti Poláci plánují a už stavějí vodíkové vlaky.
Asi je nejlepší čekat se založenýma rukama a komentovat to stylem – jó, kdybych to dělal já, dělal bych to úplně jinak.
Nemohu si pomoci… Proč všichni tak strašně touží po vodíku? Malé molekuly, zoufalá účinnost, velmi náročná konstrukce, baterie to musí mít taky kvůli malé možnosti změn výkonu palivových článků… Nebylo by rozumnější i levnější raději trošku „vytunit“ baterie u jednotek tak, aby bezpečně zvládly rameno Olomouc – Opava, tedy s garantovaným dojezdem 150 km? V úseku Opava – Ostrava se to v pohodě dobije, na druhé straně by to chtělo taky najít rameno k dobití v rámci společného oběhu s jinou linkou. A postupně si počkat na „prostou“ elektrizaci Opava – Krnov a třeba Olomouc – Hlubočky? Když tedy chceme… Číst vice »
Otázka jestli touži nebo je ho lehce přebytek, případně přebytek plynu ze kterých lze ziskát.
Teď nevim co je myšleno velka konstrukční náročnost?
3 kV = + 25 kV 50 Hz + baterie + palivový článek + skladiště vodíku…
Stačí?
Jo takhle. Já to bral z konstrukčního-technologického hlediska.
Kdy nejnaročnější na konstrukcí je spálovácí motor, baterie jsou naročne na technologii výroby a tl. láhev na vodík je to nejjednoduchší.
Ono to zní že to náročne, ale základ je elektromotor…. moment 3kV + 25kV Hz a vodík? Není to nějak moc smíchané dohromady?
Synteticky čistý vodík získaný elektrolýzou většinou jako odpad neexistuje a ten běžný průmyslový vodík zničí palivových článek kvůli přítomnosti zbytkových ostatních chemických prvku
Nové palivové članky už nemaji problémy s nečistým vodíkem.
Nějaká reference by nebyla?
No, to nevím. Četl jsem to asi před měsícem, dvě a nevím kde….když si vzpomenu a najdu, doplním.
A ten vydrží kolik v kilometrech?
Na R27 jezdí 843 i 600-700 km denně…
800-1100 km
Myslele životnost toho článku. Ta je v hodinách.
Žádný přebytek vodíku nebo surovin k jeho výrobě není. Jak už tu zaznělo mnohokrát, smysl vodíkové ekonomiky spočívá v tom, že vodík slouží jako akumulátor energie z časově nestabilních OZE. Vodíkové systémy postavené na zemním plynu nebo elektrolýze vody pomocí fosilní elektřiny, jsou jen environmentálně a ekonomicky neodůvodnitelné snahy svézt se na módní a dotační vlně.
A co ten spálování koksárenský plyn? Ano tady zaznělo… ale to že něco zaznělo v diskuzi neznamena realitu. Veřejně to nikdo nepřizna kvůli miněni.
Koksárenský plyn vodík obsahuje. Dnes se spaluje (po separaci zajímavých složek) a tím se vodík energeticky využije jako zdroj tepla. Snadněji, než kdyby se separoval a „spálil“ v článku.
Větou „mnohokrát tu zaznělo“ nedovozju, že to tedy musí být pravda, když se to říká, ale že se to už opakuje. Samozřejmě někdo si to může nemyslet, nicméně já si to myslím a opírám svůj názor mimo jiné o to, že jsem vystudoval chemické inženýrství a docela tuším, co a jak se z čeho vyrábí a jaké jsou při tom energetické toky.
Jo souhlasim.
Ale pak do toho vstoupí ekonomika a už to měni i situaci.
Já se jako technik snažím opirát o informace z praxe.
To je lobby, jak udržet koksovnu v Ostravě, ta je samozřejmě součástí vodíkového konsorcia.
Takže když vláda chce omezit dotace, tady má hned možnost.
Když není přebytek proč BorsedChem vozí vodík do Polska?
Vodík je ve velkém vyráběná chemická surovina. Borsodchem (a desítky dalších firem po Evropě a stovky po světě) ho cíleně vyrábějí a prodávají jiným firmám, které ho potřebují jako surovinu pro svou výrobu. Z Česka se taky vyvážejí třeba osobní auta, ale nikdo z toho nededukuje, že jich je u nás přebytek nebo že by tím pádem měla být dokonce lacino k dostání.
MD na R27 chtelo BEMU taky s tím ze se linka prodlouží až do Těšína
Takže kolikrát se to ještě změní
Jo? Je nějaké bližší info?
Do Těšína? Takže zrušit/překopat R61?
Několikrát.
Jediné, k čemu dojde určitě, bude zkrácení do Opavy.
Pošle tam Unucka 811 na vodík? 🙂
Moravskoslezský kraj, bateriové vlaky, (škoda transportion), ekologie nadevše, ach kam jen vítr vane!
Souvislost s https://zdopravy.cz/bez-souteze-a-s-utajenou-cenou-moravskoslezsky-kraj-pospicha-s-bateriovymi-vlaky-147866/ , která se mi vibavile, je určitě čistě jen „náhodná“.
Ano…taková souvislost, která opravdu vypadá, že jistí činitelé budou muset jednoho krásného dne někam odklonit svůj majetek, a sami se odklonit někam do Thajska…
Někomu jde o kšeft s vodíkem, respektive výstavby infrastruktury. Rozhodně bych preferoval elektrickou trakci
Vzorným příkladem preference elektrikce trakce je Ostrava – Frenštát.
To se shodneme.
Jediné, s čím by ale bylo vhodné něco podniknout, je původ vzniku té elektřiny…
Jak je to ve Vítkovicích se seismickou aktivitou?
Je to tam v okolí celé poddolované, takže ve výsledku asi nic moc.
Kde je to kolem Vítkovic poddolované? A hýbe se to?
Pod vitkovicema, od Odry (Mariánky, Vítky, Svinov, Nová ves, Zabřeh) na východ. Nechybe se to.
No právě. Na území Ostravy se to hýbalo daleko od Vítkovic, na trati z Hrušova do Vrbice. Dnes se tam jezdí 140.
Kdysi dávno kolem hradu a něco málo na Slezské.
Ne Vítkovice jsou poddolováné.
Pod tratí z Hrušová se nedoluje 30 let. A navíc tam byla nízk unosnost slojí.
Denně se mi třeba hrnek 😀 Ale teď važně?
V čem by měla být seismická aktivita ve Vitkovicích jina oproti zbytku republiky?
To je mi fuk. Já jen tak, jestli by nešla v té lokalitě zřídit nějaká jaderná elektrárna…
😀 😀
Za KSČ se plánovala JE Blahutovice u Nového Jičína. Ze všech plánovaných, ale zatím nerozestavěných, byla první na řadě, s výstavbou v 90. letech.
To bude úžasné, až přijde blackout a všechno bude jezdit na elektřinu, nebudeme mít žádné záložní způsoby dopravy, to si tu elektrifikaci teprve naplno užijeme… Nebo když přijde válka, jednoduše budeme odstřiženi…
Odkud se bere vaše přesvědčení, že „naftová“ doprava blackout zvládne?
Vy když startujete motorku nebo auto, tak je přitom strkáte do zásuvky?
… první co přestane fungovat a je na elektřinu je zabezpečovací zařízení ve stanicích a na trati, velmi povhybuji o tom, že Správa Železnic disponuje dostatečným počtem agregátů na udržení v chodu alespoň hlavních tratí.
Takže by se muselo jezdit podle rozhledových poměrů?
ale jen k první výhybce
Asi vás to překvapí, ale vozidlo s vodíkovým článkem je vozidlo elektrické trakce, stejně jako třeba 843 nebo brejlovec.
Ale zatímco 843 či 754 jsou standardně zařazena jako vozidla elektrické trakce nezávislé a BEMU jako vozidla e. t. polozávislé, tak vodíková vozidla za dob prof. Jansy nebyla ještě ani ve vlhkých snech ekošotoušů, a tak jejich zařazení zatím ustálené není.
Nebylo by jednodušší a v konečném důsledku i levnější uvažovat o oné prosté elektrizaci? Než budovat další paralelní infrastrukturu pro vodík…
Jenže to škoda nedělá…..
Hlavně že se stále mluví o unifikaci vozidel z důvodu jednodušší a tím i levnější údržby, přičemž postupuje, sice pomalu, elektrizace a konverze. A aby to nebylo tak účelově jednoduché, přidáme k tomu infrastrukturu pro nabíječky BEMU a plničky na vodík + vozidla. Co si kdo vymyslí příště?
Já bych BEMU pochopil bez nějakých extra nabíječek, nabíjení za jízdy pod dráty (kde budou primárně nocovat) a na konečných (bez drátů) maximálně nouzovka 3×400 V s větším jističem. Extra nabíječkama se to jen celé prodražuje..
3x400V … to už rovnou to mužem dát na 2x 3x230V a chuj s tím že to nabiji dva dny….
Nabiječka je myslím na 22kV.
Co je to 3×230? (proč do trojúhelníka?) A když to uděláte 2x, tak to znamená, že to bude ze dvou traf? A umí to ty jednotky (asi Panter) zpracovat?
Těch 3×400 V potřebuje 125 A, a je to opravdu nouzovka, prý by to panter takhle měl umět. Zase 3×400 V máte v podstatě všude.
Závorka má být: (proč do hvězdy?)
Pardon já myslel že 3x400V je překlep.
Ale jinak jsem myslel dvě prodlužky.
Teď to měni trošku poitnu. Ale i tak by to asi trválo dlouho nabít?
Nějak si zaboha nemůžu vzpomenout, kde jsem 125 A četl/slyšel. Mireo od Siemensu má možnost na konečné fungovat bez nabíjení na 3x400V; 63A. Skusil bych vypočítat 3(fáze)x400(V)x125(A)x5(h)= 750kWh což by mohlo stačit. Jen sehnat těch 125 A.
LTO baterie mají 80Wh/kg. A v bemu mají mět nějakých 11t.
80kWh/t -> 880kWh.
No necelých šest hodin.
Jsem rán, že jsme se na hodnotách sešli.
Moc nechápu tu logiku, že když kraj nechce diesely, tak MD je nemá chtít taky. Bude do toho kraj mluvit i Cargu?
To je pravda, na druhou stranu, zrovna v tomto případě se „krajské“ a „ministerské “ vlaky liší minimálně a jejich provoz jedním společným dopravcem a vozidlem má logiku. Tudíž to směřuje, opět docela smysluplně, od ministerských R k mezikrajským Sp. Pokud by se našla společná řeč s Olomouckým krajem.
Když tam natáhnou dráty, tak Cargo ochotně diesly nechá v depu.
Protože místo 2 „kocourů“ jim bude stačit 1 eso?
Vodík by mohl být z biomasových tepláren v kraji s nadbytkem dřeva za přijatelnou cenu, a pak na tom celém bude jasně nejdražší vodíková infrastruktura na skladování a čerpání, tudíž to musí v místě využívat co nejvíc vozidel, aby se to v dohledné době začalo vyplácet.
Žádný dlouhodobý nadbytek dřeva není.
Ale je. V Česku bylo před kůrovcovou kalamitou nejvíc stojícího dřeva za posledních 300 let. Ještě loni se musely klády převážet až do Číny. Od Olomouce až k hranicím jsou dlouhodobě velké dřevozpracující kapacity a kvanta dřevních zbytků.
A až skončí kalamita, tak ten stejný objem bude stále, aby se na to vyplatilo postavit kapacity?
NE vůbec. Hlavně že si Biocel platí dlaší plochy kam to má davát a pod cenou to jde do činy….
Platí to trvale nebo jen při kalamitě?
Aktuálně, pak se objeví něco jiného. Třeba rychlé rostoucí dřeviny.
V zimě stála štěpka na blízkém Slovensku až 130 Eur/ mokrá tuna. To je vskutku velmi výhodné…že… (pokud to někdo neví, před tím běžně stála 40-50 Eur za tutéž tunu)
A co. Lesy MB mají štepku 1Pmrs za 70-500 kč = což je nějaky 500kg…
Co to blábolíte? Umíte si spočítat, kolik biomasy (čili většinou odpadního dřeva) musíte spálit na výrobu 1MWh EE?
Poradím Vám – v obvyklém štěpkovém zdroji jde z tepla vytvořeného spálením na výrobu EE cca 20%, zbytek jde použít jen na teplo. Výhřevnost mokrého dřeva/štěpky je cca 10GJ/t. Dál si to spočítejte.
Klidně to může být v jednom balíku, ale provoz na vodík je stále vyhazování peněz. Kde jsou ty plantáže solárních elektráren, které budou vyrábět elektriku pro elektrolýzu vody, když bude svítit slunce a elektriku nikdo nechce a nebudou se muset elektrárny odpojovat od sítě, tak jako se to stalo cca před měsícem?
A nebylo by z ekologického hlediska lepší to rozlomit v Krnově?
Rychlíky v dieselu do Krnova a Krnov – Ostrava teda když už tak nějaké to BEMU?
A pak prostupně drátovat, jak od Opavy tak od Olomouce, kdy by třeba zbyl úsek Bruntál – M.Beroun jen na baterky.
Každej dotovanej solárník v Česku podřezává krk chudé Africe, kde kdyby bez dotací končili ty čínské panely nejčastěji, protože tam vyrobí ročně 5x více elektřiny a daleko kompatibilněji s tamním životním stylem.
Tady ale naštěstí má jít o modernější verzi dřevoplynu, který se v kraji už za války v dopravě využíval.
Máte na mysli separování vodíku z dřevoplynu a jeho následné použití jako palivo. Zdrojovým palivem bude výhradně biomasa?
Těžko říct, co má Peeetr na mysli, ale separace vodíku ze směsných plynů á la dřevoplyn a koksárenský plyn (směsi CO a H2 a dalších) je – na požadovanou čistotu- velmi náročná a tedy nákladná.
Nikdo nebrání afričanům si ty panely koupit. Taky si je můžou dotovat.
Klidně tam můžou vyrábět vodík ve velkém a vozit ho do Evropy.
Afričani na dotace nemají. Ale právě výhoda solárů v Africe je, že jim to může z většiny fungovat přirozeně na elektrické vaření obědů a večeří, denní práci, plus potřebné klimatizace. A to po celý rok. Jediný problém řešitelný středními bateriemi či vodou mají navečer od 18 do 21.
Naproti tomu Evropa zvláště tam, kde nepoužívají klimatizace, soláry přez 20% akorát extrémně draze rozkolísávají síť, a tradiční elektrárny, které potřebujete na zimu nemají v létě dost práce a musí se draho odstavovat.
Já ale nechápu, co tím chcete říct?
Máte možnost afričanům pronajmout (aby neměli tak velké vstupní náklady) nějaké panely, a oni je budou využívat, ušetřenýma penězma vám zaplatí za pronájem a ještě vydělají, když píšete, že je to tak výhodné. Vyděláte na tom vy i oni, a to je výborné!
V Evropě očekávám, že zelení (sami, ne ze státního rozpočtu) budou financovat techniku elektrolyzérů, kterou jsem popsal na začátku vlákna. Při velkém svitu nebude se rozkolísávat síť, protože se elektrika ze slunce spotřebuje na výrobu vysněného vodíku.
Já chápu, že jste nechápavý. Tak se to pokusím ještě víc zjednodušit.
V EU jede nejvíc věcí na světě na dotace.
Kdyby nebyly multimiliardové státní dotace a přerozdělovací schémata, tak čínské panely přednostně končí v Africe kde ročně vyrobí 3x-5x více elektřiny než v naprosto nevhodném Česku.
V Evropě zelení nikdy nic velkého nepostaví bez dotací, a kdyby jste vy očekával druhý příchod Krista, tak toho se dočkáte dřív.
A ty peníze na dotace se sklízí na stromě, nebo je někdo tahá z klobouku*?
To je jen otázka přerozdělování. Kdyby se tolik nedotovalo, tak by se nemuselo vybírat tolik daní, lidem by zůstalo více peněz a za ty by si mohly koupit FTV bez dotací.
A co by teda s tou elektrikou v Africe dělali? Stále si teda ale můžou koupit 3x-5x panelů míň (a tolikrát je v EU nedotujeme) a budou mít stejný užitek jako u nás.
Teď to možná vypadá, že je ECB z klobouku tahá.
Nebylo by spíše řešení Newag Impuls Hybrid… V Polsku toto řešení začíná kolem města Wroclaw a nevypadá to vůbec zle…
Jen vizuálně nebo i finančně?
Bylo, ovšem Unucka by z toho dostal osypky.
,,Moravskoslezský kraj ale současně vede jednání s místní teplárnou o možnostech produkce vodíku a zřízení plnicí stanice pro vodík. Podobná stanice by mohla podle Unucky vzniknout u teplárny v Olomouci.“
Kecy krásné, akorát pro to odzbrojení vodíku by v Olomouci muselo být mnohem více času, než současný ostrý obrat (příjezd S:82 – odjezd L:06). I pokud by vlak od Opavy přijel včas (utopie), za dobu obratu se stihne dojet maximálně k teplárně (u trati směr Olomouc-Nová Ulice) a zpět k nástupišti… ale na zbrojení už čas každopádně není při současném konceptu dopravy.
Tak v tom bych problém ani tak neviděl, holt se udělá dvouhodinový prostoj soupravy (což se v některých případech děje již nyní) v Olomouci.
Jen teda na to ježdění do teplárny a zpět jsem taky tak nějak zvědavý, jak si to pantáti představujou…
Ahaaa, o dvouhodinovém prostoji při některých o obratech těchto R nevím… každopádně to předpokládám vyžaduje vodikovou soupravu/jednotku navíc
Vždyť ta souprava ujede na jedno „natankování“ přes 800 km. To stačí zajet dočerpat vodík v noci a pak zase může jezdit celý den.
Diesel tankuje každy obrat?
S:82?
Vím že České dráhy představují svět neomezených možností ale příjezd v sudou hodinu:82 minutu jsem ještě nezažil ani s nimi…
A nebude to zranitelné vázat se na teplárny? Kde je jistota, že to budou stabilní zdroje? Není jistější ta prostá elektrizace?
Když budete mít zajištěnou prostou distribuci elektřiny i v případě, že bude zataženo a bezvětří…tak ano 😀
Zde chybí přímé osobní vlaky z Olomouce do Krnova (nebo do Opavy). Proč rychlíky zastavují třeba v Lomnici u Rýmařova? To je tak významná vesnice?
Aby kraj nemusel objednávat více Os vlaků.
Takže stát zde platí něco, co nezajistí kraj? Každé zastavení něco srtojí.
Pořád je levnější a přitom dostatečné v tom středním úseku provozovat jednu vrstvu, než dvě.
Protože přes den v úseku Beroun – Valšov nic jiného než R nejezdí.
Hmm…nebo je třeba MORA v Mariánském údolí tak významným průmyslovým činitelem?
Ale zkuste přepočítat jízdní řád tak, že R budou zastavovat pouze ve Valšově, v Bruntále, Miloticích n. O., Krnově a Opavě, aby se jednalo o rychlík alespoň zastavováním.
Proč by měly, právě dle té vaší logiky do četnosti zastavování, zastavovat ve Valšově a Miloticích?
Nota bene když ve Valšově stejně nemají přípoj od Rýmařova (v Miloticích vždy v jednom směru jízdy taky ne a proto tam v tom jednom směru nezastavují).
Moravskoslezský kraj má (ve spolupráci s MD) v dlouhodobém plánu prosadit přesunutí křížení rychlíků R27 ze stanice Dětřichov nad Bystřicí do stanice Valšov, kde by byla z obou směrů vytvořena vazba do Rýmařova. Zmiňuje to nejen Plán dopravní obslužnosti MSK 2022-2026, ale i Plán dopravní obsluhy území vlaky celostátní dopravy 2022-2026. Navíc už teď je ve Valšově od Olomouce vytvořena vazba na autobusy linky 877 do Břidličné a Rýmařova. Tolik k nezastavování rychlíků ve Valšově.
Místo zastavování R ve Valšově je lepší vozební rameno Os z Rýmařova přímými vlaky na Krnov/Opavu.
Kvůli přípojům na navazující lokálky do Rýmařova a do Vrbna pod Pradědem. V Bruntále by se tak zastavování odvíjelo podle provozu do Malé Morávky (zvlášť potom, co by úřady přesídlily do Krnova).
Zkrátka by vlaky, označené jako rychlíky, zastavovaly pouze a výhradně v přestupních stanicích. Například nynější R16 by podle toho byla rychlejší minimálně o 3 minuty od toho, jak by nezastavovala v Hořovicích a v Kařezu.
V jakém smyslu „kraji zde nevyšel provoz bateriových vlaků“?
Patrně finančně. Ale možná i organizačně, protože se jim třeba nezdála dostatečná výdrž bateriových vlaků (Krnov – Olomouc 87 km)…
Patrně, možná. Já bych taky pár alternativ dal dokupy, ale zajímá me realita, ne „možná“.
Efektivita oběhu. Trat má bez drátu 116km. Usek Opava – Ova je pod dráty. Ale druhá strana je pod proudem jen v Olomouci (čekani na dobiti).
A co kdyby místo čekání na dobití ten vlak dojel třeba do Nezamyslic a dobil se přitom? Vyprovodím se sám…
Praktický by to šlo, ale to otázka spíše na domluvení olomouckého kraje s MD a MSK, než tech možnosti….
Škoda, že MD už před nějakými lety neudělalo na R27 soutěž na 15 let s moderními motorovými jednotkami za (zejména ve srovnání s nákladovou cenou bateriových/vodíkových jednotek) přiměřenou nákladovou cenu. Tyhle úvahy by tím pádem byly na nějakou dobu pasé.
Mmch. zrovna R27 je další ukázkou toho celého pokrytectví – jen 2h takt, který těžko přitáhne do vlaků lidi z aut, dále dlouhé prostoje v Krnově (= další snížení konkurenceschopnosti pro cesty z Bruntálska směr Opava/Ostrava) atd.
Nenapadlo vás, že když tam stačí většinou jen 811 s vlekem a rychlíky, že nějaká velká poptávka na cestování do Ostravy není?
MSK fakt není jak třeba JMK, kde všichni jedou do Brna, ale že si Bruntál a Krnov vystačí bez velkého dojíždění jinam?
Kde se berou ty utkvělé představy, že když místo vozidla s kapacitou 100 lidí se nasadí něco s 300 místy, začnou lidi jezdit někam, kam nepotřebují?
Jezdí tam snad busy co pár minut nebo jsou tam zácpy na silnicích?
No…a nasazování 843 na „rychlících“ už od doby jejich vzniku taky zrovna neudělá velkou reklamu, stejně jako zastavování mimo přestupní stanice…
Na 310 je nemalý nákladní provoz údajně jen proto, že silniční síť okolo je pro převoz nákladů nevhodná.
Jo, to je ta prapodivná (nebudu sprostý) logika „budeme tam držet vlaky jen do doby, než postavíme lepší silnici“.
Je to prostě rychlé regio. Vzhledem k charakteru osídlení okolo trati mi přijde spíš zázrak, že tam vůbec něco jezdí. A za mě je teda dobře, že se drží uzly v Olomouci a v Krnově, což sice generuje v Krnově prostoj, ale zároveň díky tomu existují vazby dál, což je hlavní výhoda vlaku proti busům, které by jinak v dané oblasti vyhrály na celé čáře.
No jo…ale to by se v Krnově ty rychlíky nemohly tak nějak vystřídat řekněme za 2-4 minuty? To tam musí stát čtvrt hodiny?
Sjedou se tam vlaky ze tří směrů. Nastává přestupování, na jednokolejkách je nutná i nějaká vata, aby přestupy fungovaly a nejezdily všechny linky zpožděné v případě zpoždění jednoho vlaku..
Chtělo by to najít optimální rezervu. Dvě minuty jsou opravdu málo, pak se to buď přenáší nebo to ujíždí, což je úplně k ničemu. Do 15 minut se to na delších trasách ještě snese; optimum je do 10 minut plus dostatečná opatření proti vzniku větších zpoždění (nečekat se vším například na mezistátní dálkový expres – od toho jsou na větších nádražích restaurace).
Tím pádem zase nejsou uzly v Bruntále, Moravském Berouně atd.
Při 2h taktu prostě vyjdou uzly jen jednou za hodinu jízdy.
Jo, při 1h taktu by to bylo jednou za 30 minut jízdy.
A to něčemu vadí? Moravský Beroun může obsloužit více ‚levných‘ busíků a v Bruntále k tomu bývala nádražka; lze preferovat vytíženější směr přestupu.
Ale udělalo, ale pak se zrušilo
Měl tam jezdit Regiojet s jednotkami 844 a 845 (v té době to označení měl mít Link III)
Měl nebo chtěl?
A co spalují ty teplárny, že to má být tak ekologické?
Biomasu.
Jako Teplárny převlečenou za elektrárnu nebo elektrárnu převlečenou za Teplárnu?
Však je to dobře napsáne co spáluje teplárna teď (tj. Biomasu), že to v budoucnu bude ekelogické.
To že aktuální mix je něco jiného je jina věc.
A hnojit budeme chemií, když si hnojivo spálíme, že. Leda by někdo vyvážel zpět alespoň popel. Jako doplněk fajn, ale…
„Biomasu“ (povětšinou z produkce ÚUL, známá je také pod názvem hruboprach).
A co když se rozhodnou pro vodík a z nabídkových cen zjistí, že to bylo unáhlené? Co potom?
Nevozí náklad, ale lidi, tak by baterka třeba i byla lepší – se dobije pokud bude zrovna trolej.
Nicméně, až zjistí kolik miliard je bude stát komplet nový vozový park, tak ještě radi půjdou cestou EV autobusu od 11mio za kus.
Nanejvýš nepravděpodobné z ohledem na poměry okolních silnic, na kterých se též jezdí Ecce homo…
To je stejná myšlenka, že někde je nezadrátována tráť. Objednatel dopravy vypíše soutěž a nejlevnější nabídka bude s vozy EMU. Tak asi hnedka nebudou tahat dráty…..
I když to nedávno jakýsi úd napadlo…
Co potom? Bude se za peníze daňových poplatníků vymýšlet další blbost.
Kapsa daňového poplatníka je přece bezedná.
Ano, a dluhy se splácet nemusejí.
Ani už nevím kdo to řekl 🙂